Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Zdravím všechny programátory pod Linuxem, mám takovouto otázku:
Můj spolužák mi tvrdí, že programy pro linux jsou kvalitní v tom, že existuje spousta utilit, které stačí vhodně propojit pomocí pipe a podobně a ušetří se tak práce vývojáře.
Mějme příklad, chci udělat aplikaci, který zadám url a slovo a tato aplikace prohledá textový obsah zadané stránky a přečte mi větu ve které se dané slovo nachází. Jde to skutečně tak ideálně, že:
Pomocí jádra internetového prohlížeče načtu a naparsuju obsah stránky, pomocí grap-u, či awk nebo kdovíčeho vyhledám větu a pomocí Opensource frameworku / knihovny Festival ji nechám přečíst (případně nějaký děj při nenalezení).
Nebo jsou toto jen propagační výplody přátel Linuxového stolu? Pokud by to byla pravda, mohl by to být skutečně pádný argument proč přejít programovat pod OS Linux.
Díky za odpovědi (prosím bez urážek).
Hm, kdybys to chtěl udělat jako shellový one-liner (tzn. propojení utilit pomocí pipe, jak říkáš), asi by ses hodně zapotil, ale myslím, že by to šlo; jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text).
Vtip je v tom, že stránky se nenačítají ani neparsují "jádrem internetového prohlížeče" (např. Firefoxu), třeba na stažení něčeho z webu slouží obvykle wget nebo curl. Podívej se na man stránku wgetu, ať máš lepší představu, co v GUI (ani ve Windows) prostě nenaklikáš.
Konkrétně u tvého příkladu bych si dokázal mnohem lépe představit několikařádkový skript třeba v Pythonu.
Vtipné je, že pod jinými operačním systémy lze programovat úplně stejně jako v Linuxu, protože ty nástroje jsou open-source a když se s trochou snahy zkompilují pro Windows, tak běží i ve Windows (a ony už zkompilované jsou, stačí najít a stáhnout). Ale asi bude lepší použít "původní" platformu Tím mám na mysli unix-like, jestli to bude Linux, BSD nebo něco jiného (Mac?) už nechám na tobě
Tedy, nijak jsi nezmínil ten operační systém, který chceš s Linuxem porovnávat, ale předpokládám, že to jsou právě Windows. (Kdo jiný by se mohl takhle ptát...)
Osobně si myslím, že pokud člověk není beznadějně srostlý s Visual Studiem, měl by alespoň zkusit nenechat se omezovat Windowsy. Řečeno samozřejmě s nadsázkou. Koneckonců, kdo se chce stát programátorem, jistě se někdy s Linuxem nebo podobným systémem setká a měl by aspoň tušit, o čem to celé je.
jen to parsování a hledání v HTML by byl oříšek, XSLT by to snad umělo (grep nebo awk bych nepoužil, protože HTML není obyčejný text)
Jenom doplním, existuje AWK pro parsování XML (xgawk), pomocí kterého by to šlo asi tak na 2 řádky.
A browsery lynx, elinks a nejspíš i další mají dump mód, při kterém na stdout vypíší formátovaný text bez html značek, takže parser už se jimi nemusí zabývat:
lynx -dump URL|parser|...
Ale v řadě případů (např. čtení z tabulek apod.) bude lepší parsovat HTML zdroják.
Já jsem si vědom, že většina uxinových utilit lze (někdy s jistými potížemi) portovat i na OS jiných typů (Win).
Ten rozdíl měl být spíše v tom, že pokud na Windows bude chtít program používat nějaké utility, budou zabalené v instalačním souboru a nainstalují se pro každý program zvlášť do jeho složky. Zatím v Linuxu v aplikaci zůstane jen jádro a zbylé části se instalují pomocí balíčkovacího systému, čímž se zabrání několikanásobné instalaci.
for X in `find . -type d | fgrep -v .svn` ; do echo `cat ${X}/*.java 2>&1 | wc -c`": $X" ; done | grep -wv 0 | sort -r -n -k 1,1 | head | nl
Tiskni Sdílej: