Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
u souborů s příponou .tex to umím. Tam se vlnky vkládají do kódu natvrdo (V~Praze) nebo se ovlnkuje výsledný .tex tak, jak je uvedeno ve vašem odkazu.
$> vlna -l -m -n dokument.tex
Potíž je, že LyX používá odlišnou syntaxi a nelze do zdroje vlnky jen tak přidat (kromě Ctrl+mezerník
).
Pokud jsem to pochopil, mám soubor .lyx exportovat do .tex, doplnit vlnky a poté opět naimportovat do LyXu? To mi přijde těžkopádné a nesmyslně složité.
Ve Windows se to dá provést velice elegantně pomocí dávky, kde se vlnky fakticky do zdroje nepřidávají, ale ovlnkuje se až výstup z LyXu před vygenerováním PDF. Jinými slovy, ve zroji se vlny vůbec neobjeví (kromě ručních Ctrl+mezerník
) viz people.fsv.cvut.cz/~vydra/lyxcesky.htm bod číslo 5.
Přeci musí něco podobně jednoduchého a elegantního fungovat i v Linuxu?
LyX nepoužívám, ale ten skript z odkazu lze úplně primitivně upravit „pro linux“:
#!/bin/bash vlna -l -f ${1} ${1}vlna pdflatex ${1}vlna
…a uložit třeba jako vlnapdf.sh a nastavit LyX aby ho používal místo pdflatexu, stejně jako v tom odkazovaném návodu. Jen si dejte pozor, aby byl skript spustitelný (chmod +x vlnapdf.sh
).
sudo ./configure
sudo make
sudo make install
#!/bin/bash
vlna -l -f -v aAsSkKuUiIoOvVzZ<>-± ${1} ${1}vlna
pdflatex ${1}vlna
chmod +x vlnapdf.sh
/Users/jménodomovskéhoadresáře/vlnapdf.sh $$i
kde místo jménodomovskéhoadresáře zadáte název domovské složky svého profiluTiskni Sdílej: