Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Byla vydána nová verze 3.47 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.13 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
Byla vydána nová verze 26.1 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Bian-May. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Zdravím zdejší guru,
v nedávné době jsem se začal zabývat a zajímat o používání socketů v C++ a tvorbou jednoduchých client/server aplikací. Postoupil jsem k problému, kdy chci řešit modelovou situaci:
Existuje server, který periodicky načítá informace z blíže nespecifikovaného zdroje a ukládá si je do mezipaměti (pro zjednodušení řekněme soubor), tento server bude ,,poslouchat" na síti a bude obsluhovat klienty (klient se buďto pouze připojí, zažádá o informace z mezipaměti a hned se odpojí, nebo zůstane na kafe a bude si se serverem vyměňovat lichotky delší dobu). Klientů může být v jedné chvíli připojeno více, ale taky může být jen jeden a nebo o kafe v tuto chvíli nemá zájem nikdo.
Zvažují vhodnou implementaci, zda-li to pojat jako více-vláknovou aplikaci, kdy jedno vlákno se stará o ukládání dat do mezipaměti, další o správu socketů s tím, že pro každého klienta by existovalo zvláštní vlákno, které by mu čaj naservírovalo.
Druhou možností, co mne napadá je využití neblokovaného režimu socketů a selectu.
Rád bych se Vás zeptal, který způsob je vhodnější, popř. pokud by Vás napadla jakákoliv jiná možnost, byl bych za ni velice rád)
Ještě maličkost, ohledně více-vláknových aplikací bych Vás chtěl poprosit o radu, jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestná (myšlen Tux a Win). Předem děkuju za Váš čas a případné kopance)
Pokud to má mít vysoký výkon nebo to má obsluhovat mnoho najednou připojených klientů, pak je nejlepším řešením epoll, select apod.
Jen za předpokladu, že vygenerování odpovědi je velmi rychlé a nenáročné. Jinak je tato varianta dost nešťastná.
Řešení pomocí vláken - tedy jedno vlákno na jednoho připojeného klienta - je řekl bych oblíbené, protože komunikace s klientem se pak snadno programuje.
Spíš bych řekl, že použití vláken - aspoň u linuxových aplikací - moc populární není a stále výrazně převažuje používání samostatných procesů. Kromě již zmíněného k tomu asi přispěla i skutečnost, že vlastně až s jádry 2.6 (OK, u Red Hatu o chloupek dřív) přišla rozumně použitelná implementace POSIX threads.
jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestnáBoost.
(je to kombinace vláken a epollu)
Boost je multiplatformní. Umí thready (Boost::Thread) i sockety (Boost::ASIO).
Děkuji všem za názory/připomínky, po lehkém zvážení jsem se rozhodl započít vývoj v knihovně Qt (kterou aspoň částečně již znám), výhodu vidím v tom, že víceméně na jakoukoliv funkcionalitu (např. parsování XML) existují knihovny a také samozřejmě využití signálů a slotů + víceméně bezproblémová portace na Win.
Prozatimní poupravený návrh počítá s tím, že bude existovat jedno vlákno (které bude načítat informace z externího zdroje do mezipaměti v loopu, signálem je bude zasílat hlavní třídě, popř. bude od hlavní třídy očekávat instrukce (čtené slotem a přidávané do fronty, která se provede při každém průchodu cyklem)
Ohledně připojování klientů, zatím stále váhám, jestli použít QThreadPool, kde by každý klient měl vlastní vlákno (neočekává se velký počet klientů , max 5 současně), nebo použít select (ač u něj nevím, jak v Qt).
K další otázce, projekt je zatím myšlen pouze pro ,,studijní" účely, samozřejmě při ,,reálném" nasazení by jej bylo třeba zabezpečit.
Tiskni
Sdílej: