Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Zdravím zdejší guru,
v nedávné době jsem se začal zabývat a zajímat o používání socketů v C++ a tvorbou jednoduchých client/server aplikací. Postoupil jsem k problému, kdy chci řešit modelovou situaci:
Existuje server, který periodicky načítá informace z blíže nespecifikovaného zdroje a ukládá si je do mezipaměti (pro zjednodušení řekněme soubor), tento server bude ,,poslouchat" na síti a bude obsluhovat klienty (klient se buďto pouze připojí, zažádá o informace z mezipaměti a hned se odpojí, nebo zůstane na kafe a bude si se serverem vyměňovat lichotky delší dobu). Klientů může být v jedné chvíli připojeno více, ale taky může být jen jeden a nebo o kafe v tuto chvíli nemá zájem nikdo.
Zvažují vhodnou implementaci, zda-li to pojat jako více-vláknovou aplikaci, kdy jedno vlákno se stará o ukládání dat do mezipaměti, další o správu socketů s tím, že pro každého klienta by existovalo zvláštní vlákno, které by mu čaj naservírovalo.
Druhou možností, co mne napadá je využití neblokovaného režimu socketů a selectu.
Rád bych se Vás zeptal, který způsob je vhodnější, popř. pokud by Vás napadla jakákoliv jiná možnost, byl bych za ni velice rád)
Ještě maličkost, ohledně více-vláknových aplikací bych Vás chtěl poprosit o radu, jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestná (myšlen Tux a Win). Předem děkuju za Váš čas a případné kopance)
Pokud to má mít vysoký výkon nebo to má obsluhovat mnoho najednou připojených klientů, pak je nejlepším řešením epoll, select apod.
Jen za předpokladu, že vygenerování odpovědi je velmi rychlé a nenáročné. Jinak je tato varianta dost nešťastná.
Řešení pomocí vláken - tedy jedno vlákno na jednoho připojeného klienta - je řekl bych oblíbené, protože komunikace s klientem se pak snadno programuje.
Spíš bych řekl, že použití vláken - aspoň u linuxových aplikací - moc populární není a stále výrazně převažuje používání samostatných procesů. Kromě již zmíněného k tomu asi přispěla i skutečnost, že vlastně až s jádry 2.6 (OK, u Red Hatu o chloupek dřív) přišla rozumně použitelná implementace POSIX threads.
jakou knihovnu při nich eventuálně použít s tím, aby případná migrace mezi operačními systémy byla co nejméně bolestnáBoost.
Děkuji všem za názory/připomínky, po lehkém zvážení jsem se rozhodl započít vývoj v knihovně Qt (kterou aspoň částečně již znám), výhodu vidím v tom, že víceméně na jakoukoliv funkcionalitu (např. parsování XML) existují knihovny a také samozřejmě využití signálů a slotů + víceméně bezproblémová portace na Win.
Prozatimní poupravený návrh počítá s tím, že bude existovat jedno vlákno (které bude načítat informace z externího zdroje do mezipaměti v loopu, signálem je bude zasílat hlavní třídě, popř. bude od hlavní třídy očekávat instrukce (čtené slotem a přidávané do fronty, která se provede při každém průchodu cyklem)
Ohledně připojování klientů, zatím stále váhám, jestli použít QThreadPool, kde by každý klient měl vlastní vlákno (neočekává se velký počet klientů , max 5 současně), nebo použít select (ač u něj nevím, jak v Qt).
K další otázce, projekt je zatím myšlen pouze pro ,,studijní" účely, samozřejmě při ,,reálném" nasazení by jej bylo třeba zabezpečit.
Tiskni Sdílej: