Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
typedef struct _node { struct _node* pNext; // pointer to next node in dynamically allocated list int data; // data carried by this item } Node; int main() { char name[1024]; Node *head = NULL; do { printf("Zadej jmeno: "); scanf("%s", name); // dynamic allocation of single structure (heap) Node* newNode = malloc(sizeof(Node)); newNode->data = strlen(name); newNode->pNext = NULL; if(head == NULL) // First element { head = newNode; continue; } // Not first element Node* pNode = head; // current node while(pNode->pNext != NULL) pNode = pNode->pNext; // Add pNode->pNext = newNode; } while(strcmp(name, "KONEC") != 0); Node* pNode = head;Kdyz si to rozeberu, tak:
pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.
while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode. V tom pripade podle toho, co vim, polozka pNode->next jako "protejsek" head->next obsahuje adresu na strukturu, ktera je nulova (head->next = NULL). Vysledek WHILE je tedy nenulovy a provede se prikaz:
pNode = pNode->next;A tady nerozumim, co se timto prikazem mysli. Resp. jak se timto zajisti traverze. Co presne udela? Ja to vidim takto: pNode je kopie head a pNode->next jako pointer obsahuje adresu na strukturu, ktera ma hodnotu NULL. Prikaz tedy ve druhe iteraci prepise pNode na strukturu, kde maji vsechny prvky NULL hodnotu. Dalsi WHILE tedyneprobehne a dojde k pridani noveho node do pNode-next. Pak dojde ke treti iteraci, znovu se vytvori pNode jako kopie head a udela se test. Jenze tady me chapani konci... nechapu, proc se znovu kopiruje head... Vim, ze kopie struktury ukazuje na stejne misto v pameti (kopie "mělká"). Dojde snad k tomu, ze kdyz ve treti (az n-te) iteraci porad kopiruju head, ty predchozi nody jsou nejak uchovavany provazane v pameti, kam ukazuje head? Potom by se jednalo o jakesi pole struktur. Ono to asi cele bude jinak ja jen chtel nastinit, k cemu jsem zatim v mych uvahach dospe. Nedokazu jaksi prolomit tu barieru abstrakce, takze kdyby me nekdo nakopl, velmi bych to ocenil. Jeste tu mam jednu moznost: pNode->next je v definici struktury ukazatel na strukturu samu. Takze struktura se prepise sama sebou? Potom nerozumim, jakym zpusobem je pak propojena s head...
Řešení dotazu:
Kdyz si to rozeberu, tak:pNode = head;Zkopiruje prvni node do druheho.while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }Tohle prochazi seznam od prvniho node. Ale jak si to mam predstavit? Program v druhe iteraci utvoril kopii stuktury prvniho node (head), tzn. jeho obsah zkopiroval do pointeru na strukturu jmenem pNode.
Linkovaný zoznam sa graficky znázorňuje, ako rad krabičiek pospájaných šipkami. Šipka v tom rade, je vlastne to 'next' a je to pointer na štruktúru Node(krabičku). pNode je dočasná premenná. Priradením pNode=head
sa povie, že premenná pNode
(šípka) ukazuje na tú istú krabičku, na ktorú ukazuje šípka head
. Nekopíruje sa celá štruktúra, ale sa kopíruje adresa na štruktúru - teda pointer. V tom while
cykle sa potom premenná pNode postupne namieri na ďalšiu a ďalšiu krabičku v zozname a cyklus skončí vtedy, keď bude namierená na poslednú krabičku - teda tú, ktorej next
je NULL.
Po skonečení while
cyklu je pNode teda šípka ukazujúca na posledný prvok v zozname. A do pNode->next sa priradí adresa na pridávaný prvok - ten, na ktorý ukazuje šípka newNode
. Tým je prvok pridaný na koniec zonamu.
Ahoj, pNode = head; Zkopiruje prvni node do druheho.Tvoje uvaha je chybna jiz na tomto prvnim kroku. pNode totiz neni kopie head, ale jen ukazatel (pointer, proto to male p) na head. Tedy cast
while (pNode->next != NULL) { pNode = pNode->next; }dela to, ze v existujici strukture hleda adresu posledniho prvku v seznamu. Koukni se treba sem, ten pNode se posouva stejne jako pAkt na te strance na obrazku 3.
Tiskni
Sdílej: