Dotaz: Objasnění podmínky

[Jakub]

Jak je myělena tato podmínka v php manuálu? zde

V manuálu je napsáno

if(!ob_start("ob_gzhandler")) ob_start();

mám to brát jako že to autor myslel takto?

if(!ob_start("ob_gzhandler"))
{
   ob_start();
}else{
   ob_start("ob_gzhandler");
}

Že již při testováni ob_start("ob_gzhandler") se ta funkce zavolá proto nepoužil else? Díky

---

---

Odpovědi

[Kit]

To else tam máš navíc. Ten druhý příklad by nefungoval správně.

ob_start() je funkce, která jako výsledek obsahuje hodnotu, zda se povedla či ne. Tuto hodnotu můžeš testovat.

[mike]

Je to mysleno tako, pouzij konkretni implementaci a pokud to neprojde, pouzij implicitni. Elegantnejsi je to takto:

ob_start("ob_gzhandler") || ob_start();

[Michal Kubeček]

Fujtajbl.

[xkucf03]

V čem je to ošklivější než tohle?

if(!ob_start("ob_gzhandler")) ob_start();

[Michal Kubeček]

Člověku, který je ve svém kódu zvyklý takové obraty rutinně používat, to tak možná nepřijde, ale pro ostatní to výrazně snižuje čitelnost a srozumitelnost kódu.

Jinak většina přísnějších coding styles by nepovolila ani tu alternativu, kterou jste uvedl (a muselo by se to rozdělit na dva řádky).

[xkucf03]

No, já bych nenapsal asi ani jedno (leda v nějakém pomocném skriptu), ale když už, tak z těchto dvou možností mi přijde hezčí ta s ||.

[Michal Kubeček]

Mně ne. IMHO je lepší, když je na podmíněném příkazu na první pohled vidět, že je to podmíněný příkaz. Když se má člověk zorientovat v cizím kódu, který nikdy předtím neviděl, takové drobnosti hrají velkou roli.

[pavlix]

ale když už, tak z těchto dvou možností mi přijde hezčí ta s ||.

+1

[kei.101]

Tak to záleží taky na jazyku. V céčku by to neprošlo, v shellu bych to tak použil taky.. PHP je paskvil ;]

[Sten]

PHP hlavně vychází z Perlu a tohle je jedna ze zachovaných perliček

Ale jinak se přimlouvám za to v takových konstrukcích používat slovní or.

[mike]

Ja si naopak myslim, ze to zlepsuje citelnost kodu, je to uplne prirozene:

do_somethig() or do_something_else()

nebo

try  
    do_something() 
except  
    do_something_else() 

kdyz uz podminku tak

if is_supported_feature() 
    do_something()
else
    do_something_else() 

v podminenem vyrazu proste cekam predikat

[xkucf03]

V zásadě souhlas, taky to tak cítím.

Na druhou stranu u toho || zase musím vědět, jak funguje AND/OR v daném jazyce (zda se vyhodnocují všechny výrazy, nebo jen ty nezbytně nutné), zatímco IF se chová snad všude stejně. Ale to by člověk jednak vědět měl, když v daném jazyce píše a jednak většinou to bude vyhodnocovat jen ty nutné výrazy (ovšem takový Erlang má and/or, ale i andalso/orelse).

[pavlix]

Ve světě jazyků vycházejících nepřímo z céčka je zkrácené vyhodnocování dost oblíbené. Takže si myslím, že není problém toto po čtenáři kódu chtít.

[xkucf03]

P.S. dávat do podmínky výraz, který něco dělá/mění (místo aby jen zjišťoval) mi přijde fakt prasárna. Oproti tomu je udělejNěco() || udělejNěcoJiného() krásně čitelné a na první pohled srozumitelné. Ještě lepší jsou ty výjimky, ale když už nejsou k dispozici, tak bych si alespoň výsledek první akce přiřadil do proměnné (s rozumným názvem) a tu vyhodnotil v podmínce na samostatném řádku.

[Michal Kubeček]

Co na to říct? Snad jen že jsem moc rád, že většina projektů, do kterých přispívám a s jejichž kódem musím pracovat, na to má opačný názor než vy dva.

[xkucf03]

OMG, to je zase flame Už na začátku jsem psal, že se mi moc nelíbí ani jedno. Moje pořadí:

1. Používat výjimky
2. Uložit si návratovou hodnotu do proměnné a vyhodnotit ji na samostatném řádku
3. Použít konstrukci s ||
4. Dát do podmínky výraz, který něco mění, místo aby jen zjišťoval stav

V případě nějakých skriptů nebo jazyků, kde je zvykem tak psát, bych 3 posunul na druhé – možná i první, pokud nejsou podporované výjimky – místo. Možnost 4 mi přijde ze všech nejošklivější a nejméně čitelná.

[Michal Kubeček]

No a já zase zneužití side-effectu zkráceného vyhodnocování operátoru || k zamaskování podmíněného příkazu v situaci, kdy se výsledek operace nakonec vlastně ani nepoužije, považuji za čuňárnu, která dalece předčí nevýhody všechny ostatních variant. To je obrat, který jsem ochoten tolerovat v shellu, a i tam jen v nejjednodušších případech; v jazyce typu C podle mne nemá co dělat. A jak už jsem řekl, jsem moc rád, že coding style většiny rozumných projektů na to nahlíží stejně.

[pavlix]

Snad jen že jsem moc rád, že většina projektů, do kterých přispívám a s jejichž kódem musím pracovat, na to má opačný názor než vy dva.

Ve Frantově případě už opravdu jen trolluješ, vzhledem k tomu, že opačný názor k jeho je v podstatě použít libovolnou z možností, které se mu nelíbí.

[Michal Kubeček]

Ne, viz odpověď z 20:30. Pro mne je tento způsob použití || neospravedlnitelná prasárna, pro něj je to naprosto přirozená konstrukce. Pro mne je naprosto v pořádku použít funkci s vedlejším efektem v podmínce, pro něj je to neospravedlnitelná prasárna. Takže v tom se prostě shodnout nemůžeme.

[pavlix]

Zbytečný flame. Pokud byste pracovali na stejném projektu, tak se bez problémů shodnete. V tomto případě i se mnou.

[pavlix]

A naopak v networkmanageru, což je skutečný projekt, se nacházely takové prasárny, že se jim žádná z uvedených možností nevyrovná. Naštěstí nejsem tak útlocitný, abych kvůli tomu odmítl s tím kódem pracovat (a naopak jsem příliš útlocitný než abych ho nechal být).

[xkucf03]

pro něj je to naprosto přirozená konstrukce

Většinou píšu v Javě a tam to nepoužívám. Občas v Perlu nebo Bashi ano a tam mi to přijde jako lepší varianta.

…použít funkci s vedlejším efektem v podmínce, pro něj je to neospravedlnitelná prasárna.

Abych to trochu zmírnil: nepovažuji to za úplné tabu, ale přijde mi to horší než použití ||.

Když kouknu letmo na zdroják, tak vidím posloupnost příkazů a bloky, které se provádějí jen někdy, za určitých okolností – ale že se v závorce za IFem bude ukrývat i nějaký výkonný kód a ne jen vyhodnocení těch okolností, považuji za trochu zákeřné – je potřeba číst pozorněji a není to takové rychlé „kouknu a vidím“ – což zrovna u toho || funguje (pokud někdo nepíše kilometr dlouhé řádky, ale to je zase jiná kapitola).

Chápu, jak to myslíš, a i že je to trochu zneužití téhle konstrukce… Ale když se podívám na výsledek, je to pro mne čitelnější než if + negace + pár závorek (a to jsem jinak docela fanda do závorek a píšu je rád).

Že se výsledná hodnota nikam nepřiřadí nebo nepoužije taky není takový hřích – celkem často se volají nějaké metody/funkce, které něco vrací a výsledek nepotřebuješ, tak s ním dál nepracuješ.

[Jendа]

P.S. dávat do podmínky výraz, který něco dělá/mění (místo aby jen zjišťoval) mi přijde fakt prasárna

if not decrypt(file, candidate):
        do_some_cracking()

if not kytička = tsql.fetchone():
        log("Strange, gardener solved job I did not submit!", LOG_ERR)
        return
zasaď(kytička)

Přesvědčuj, ještě to můžu změnit! :)

[Šangala]

Přidám se bo se přiznám, že si to právě ani neumím jinak představit (bez měnícího kódu v if), vždyť to už hraničí i s klasickým

if((fw=fopen("xy", "wb") != NULL){
  if((fwrite( buff, sizeof(char), n, fw)) != n){
    //write error
  }
  if(fclose(fw) != 0){
    //write/close error
  }
}else{
  //open error
}

ten kód je, tedy podle mě, čitelný a hezký.

[Michal Kubeček]

Také si myslím, že umělé ukládání návratové hodnoty do proměnné, pokud se pak k ničemu jinému nepoužije, přehlednosti nijak neprospívá, spíš naopak. Něco jiného už je samozřejmě situace, kdy hodnotu tak jako tak musím uložit, např.

  if ((buffer = malloc(n * sizeof(int))) == NULL) {
    ...
  }
  ...

Tam bych se naopak přiklonil k rozdělení.

[Šangala]

No a já právě ne ;), jak jsem uvedl výše

if((fw=fopen("xy", "wb") != NULL){

tak i

if((buffer = malloc(n * sizeof(int))) != NULL){

mi přijde dobré v případě, že v bloku na základě té podmínky pracuji s danou návratovou hodnotou. Proto jsem to vyhodnocení úspěšnosti alokace otočil. Ale i následující mi přijde jako OK:

if((buffer = malloc(n * sizeof(int))) == NULL){
  //error & exit
}

A naopak u všech to cítím tak, že když se to vyhodí z podmínky tak to zhoršuje čitelnost, ale hlavně zvyšuje riziko vložení kódu „mezi“.
A ve specifických případech (v jazycích takto fungujících), lze v jedné podmínce provést dva příkazy, přičemž druhý se neprovádí v případě neúspěchu druhého, a když se to použije rozumně, tak to, jak jinak než podle mě , zvyšuje čitelnost a odolnost kódu (samozřejmě jen tehdy pokud nerozlišujeme co zklame).
Neco jako (na lock() jsem se v příkladu vykašlal…):

while(!allDataProcessed()){
  if(((buffer = getBuffer()) != NULL) //get a free buffer
   &&(readData(&buffer))){            //read data into the buffer
    //process buffer…
    releaseBuffer(&buffer);
  }else{
    pthread_cond_wait(&cond, &mut);   //wait for release a buffer or reading thread
  }
}

Ale věřím, že spoustě lidí se to nelíbí…

[xkucf03]

lze v jedné podmínce provést dva příkazy, přičemž druhý se neprovádí v případě…

Takže k tomu IFu přidáš ještě konstrukci typu:

ob_start("ob_gzhandler") || ob_start();

[Šangala]

Sice to z dálky vypadá, že to pasuje na tu větu, ale zblízka: „¡Ne!, toto mi přijde dost divné a nečitelné“

[xkucf03]

A přitom tam používáš stejného jevu – tzn. že OR/AND vyhodnocuje druhý výraz jen někdy, v závislosti na prvním.

Pro mne je

aaa() || bbb();

čitelné, ale když se to začne ztrácet v IFu a negacích, už je to horší – je těžší tam na první pohled vidět ty metody, které něco dělají/mění…

[Šangala]

Když se ten „jev“ takto definuje, tak ano. Hlavně k vůli té „nezranitelnosti“, ale v té kombinaci s OR a takovéhoto použití mi přijde zbytečně brainfuck-ové.
Já tam cítím velký rozdíl…

[Franta]

Kód je hnusný, resp. je to dané jazykem. Pro ošetření výjimečných stavů mají sloužit výjimky, zatímco pro větvení byznys logiky mají sloužit IFy. Pak je na první pohled vidět, co je chyba a co alternativní větev normálního běhu. Je to asi jako když někdo v SQL pomíchá podmínky pro filtrování (patří do WHERE) s podmínkami pro spojování tabulek (patří do USING/ON za JOIN). Ano, funguje oboje, ale jedno se čte líp.

[Šangala]

Kód je krásný.
A výjimku jsou super, ale jsem rád, že je spousta fcí nešíří, protože někdy (v C++) může být na zbláznění s nimi správně zacházet, protože ty „výjimečné“ stavy mohou být součástí logiky a někdy není možné to udělat jinak, než zachytit výjimku jako součást logiky a to je pak ten správný humus

[mike]

neni toto citelnejsi a hezci?

try 
    fw = fopen()
    fwrite(fw)
    fclose(fw)
except 
    print error

nebo toto

( 
  fw = fopen() and
  fwrite(fw) and
  fclose(fw)
) or (
  die()
)

samozrejme se nebavime o C, ktery tyto konstrukce neumi.

[Šangala]

Předpokládáme, že tyto fce vyhazují výjimky - OK.
První příklad je špatně, druhý pokud die() je die, tak jen nedokonalý.
A to protože ani jeden příklad nezavře soubor v přídě vyhození výjimky u fwrite(), a „print error“ naznačuje že soubor zůstane otevřený kdoví do kdy.

[Michal Kubeček]

Myslel jsem, že svůj názor na použití logických operátorů coby maskovaných podmíněných příkazů jsem už sdělil dostatečně zřetelně… Co se výjimek týká, tak pokud je jazyk má, je to fajn, ale ani v tom případě se nehodí vždy. Třeba když budu chtít pomocí výjimek přepsat kód typu

int __init ip6_route_init(void)
{
        int ret;

        ret = -ENOMEM;
        ip6_dst_ops_template.kmem_cachep =
                kmem_cache_create("ip6_dst_cache", sizeof(struct rt6_info), 0,
                                  SLAB_HWCACHE_ALIGN, NULL);
        if (!ip6_dst_ops_template.kmem_cachep)
                goto out;

        ret = dst_entries_init(&ip6_dst_blackhole_ops);
        if (ret)
                goto out_kmem_cache;

        ret = register_pernet_subsys(&ipv6_inetpeer_ops);
        if (ret)
                goto out_dst_entries;

        ret = register_pernet_subsys(&ip6_route_net_ops);
        if (ret)
                goto out_register_inetpeer;
...
        ret = fib6_init();
        if (ret)
                goto out_register_subsys;

        ret = xfrm6_init();
        if (ret)
                goto out_fib6_init;

        ret = fib6_rules_init();
        if (ret)
                goto xfrm6_init;

        ret = register_pernet_subsys(&ip6_route_net_late_ops);
        if (ret)
                goto fib6_rules_init;

        ret = -ENOBUFS;
        if (__rtnl_register(PF_INET6, RTM_NEWROUTE, inet6_rtm_newroute, NULL, NULL) ||
            __rtnl_register(PF_INET6, RTM_DELROUTE, inet6_rtm_delroute, NULL, NULL) ||
            __rtnl_register(PF_INET6, RTM_GETROUTE, inet6_rtm_getroute, NULL, NULL))
                goto out_register_late_subsys;

        ret = register_netdevice_notifier(&ip6_route_dev_notifier);
        if (ret)
                goto out_register_late_subsys;

...

tak mi výjimky kód spíš znepřehlední.

[Franta]

Použití proměnné ret mi přijde lepší, než nacpat výkonný kód do závorek za IF. A to GOTO je vlastně taková emulace výjimek

[Michal Kubeček]

Použití proměnné ret mi přijde lepší, než nacpat výkonný kód do závorek za IF.

Kdybych tu funkci zkopíroval celou, bylo by vidět, že ukládání návratové hodnoty do proměnné ret není samoúčelné, protože uložená hodnota se v případě chyby použije jako návratová hodnota ip6_route_init(). Což se promítá i do téhle části:

        ret = -ENOBUFS;
        if (__rtnl_register(PF_INET6, RTM_NEWROUTE, inet6_rtm_newroute, NULL, NULL) ||
            __rtnl_register(PF_INET6, RTM_DELROUTE, inet6_rtm_delroute, NULL, NULL) ||
            __rtnl_register(PF_INET6, RTM_GETROUTE, inet6_rtm_getroute, NULL, NULL))
                goto out_register_late_subsys;

která mimochodem dělá přesně to, co se vám nelíbí.

A to GOTO je vlastně taková emulace výjimek

Jenže v tomto případě by právě výjimky z hlediska přehlednosti nadělaly víc škody než užitku.

[Franta]

Což se promítá i do téhle části:÷

Zrovna tady by se proměnná hodila – smyslem proměnné totiž není jen to, že v IFu nebude výkonný kód, ale i to, že si nějakým výstižným názvem pojmenuji výsledek logické operace složené z několika AND/OR – aby to člověk nemusel luštit vždy znovu a znovu a zkoumat, proč tam jsou zrovna takový ORy a ANDy a co tím chtěl původní autor říct.

Jenže v tomto případě by právě výjimky z hlediska přehlednosti nadělaly víc škody než užitku.

Neznám kontext, může být.

[pavlix]

aby to člověk nemusel luštit vždy znovu a znovu a zkoumat, proč tam jsou zrovna takový ORy a ANDy a co tím chtěl původní autor říct.

Hlavně se obsah proměnné hezky zkoumá v debuggeru, takže pokud se nejedná o něco, o čem se předpokládá, že to nebudu nikdy potřebovat debugovat, tak to není špatný nápad. Optimalizovaná verze se stejně bez místa v paměti pro nepotřebnou lokální proměnnou obejde.

[Michal Kubeček]

Pokud si člověk může dopřát ten luxus krokovat program přeložený s -O0, tak ano.

[pavlix]

Thank you Captain Obvious.

[Michal Kubeček]

Neznám kontext, může být.

Kontext je jednoduchý. Je třeba provést sérii asi tak deseti inicializací ve správném pořadí s tím, že pokud některá selže, všechno, co se dosud povedlo, se zase musí (v opačném pořadí) vrátit zpět. V C++ by se to nejspíš řešilo přes nějakou umělou třídu a pomocné třídy pro jednotlivé kroky inicializace, ale to zase zanáší nežádoucí overhead.

[Franta]

Dá se to napsat zhruba takhle:

public void nějakáMetoda() {
	try {
		vytvořitSpojení();
		připravitSQLDotaz();
		vykonatSQLDotaz();
	} catch (Exception e) {
		zavřít(spojení, dotaz, výsledkováSada);
	}
}

public static void zavřít(Connection spojení, Statement dotaz, ResultSet výsledkováSada) {
	if (výsledkováSada != null) {
		try {
			výsledkováSada.close();
		} catch (Exception e) {
			// nedá se už nic dělat, jen zalogujeme
		}
	}

	if (dotaz != null) {
		try {
			dotaz.close();
		} catch (Exception e) {
			// nedá se už nic dělat, jen zalogujeme
		}
	}

	if (spojení != null) {
		try {
			spojení.close();
		} catch (Exception e) {
			// nedá se už nic dělat, jen zalogujeme
		}
	}
}

[Šangala]

„Nedá mná.“
Ano, lze to tak napsat, ale to je tak všechno co na tom vidím, asi jsem jiný…

[Michal Kubeček]

To sice dá, ale bude s tím mnohem víc práce (budete muset vytvářet umělé datové struktury pro předání informací potřebných pro úklid) a výsledek nakonec o nic přehlednější nebude.

[Franta]

Tomu se říká znovupoužitelnost – taková uklízecí metoda je v celém programu jen jednou, případně je už v použitém frameworku a člověk ji ani nemusí psát. A hlavně se ta byznys logika neztrácí mezi haldami pomocného, uklízecího a výjimky ošetřujícího kódu.

[Michal Kubeček]

V tom příkladu, který jste uvedl, se to svým způsobem dá považovat za znovupoužitelné. V tom, který jsem uvedl já, byste tu úklidovou funkci použil přesně na dvou místech.

[xkucf03]

A hlavně se ta byznys logika neztrácí mezi haldami pomocného, uklízecího a výjimky ošetřujícího kódu.

Ztrácení užitečného kódu způsobují někdy i „korporátní“ konvence pro logování a jednotkové testování…

[mike]

je pravda, ze takovemuto paskvilu (paskvil z pohledu prehlednosti, ne efektivity), by ani vyjimky nepomohly. Proc nepouzit peknou tabulku?

-----------------------------------------------------------------
STATE | ACTION        | OK      | ERROR - 1 | ERROR - 2 | ......
-----------------------------------------------------------------
init  | do_init()     | inited  | init      | final
inited| do_someting() | next    | init      | init    
final | exit()        | null    | null 

[Michal Kubeček]

Protože by to bylo zoufale neefektivní a ve výsledku by to přehlednosti nijak neprospělo.

[mike]

opravdu neefektivni a neprehledne:

while state != 'final'
    retval = execute(table[state][action])
    state  = table[state][retval]

[Michal Kubeček]

A to je snad všechno?

[mike]

Je to s podivam, ale ano, takto jednoduchy algoritmus vykonava vyse znazorneny stavovy automat

[Michal Kubeček]

Jenže ty tři řádky jsou samy o sobě k ničemu. Chybí vám k nim definice té celkem rozsáhlé tabulky přechodových stavů (která navíc bude zabírat paměť) a wrappery nad jednotlivé volané funkce (u kterých jste navíc velkoryse zanedbal otázku předání potřebných parametrů). Jenže kdybyste tohle všechno nevynechal, už by to vaše řešení vůbec nevypadalo tak sexy a bylo by ještě více patrné, jak je neefektivní.

[mike]

definice tabulky: obycejne pole, list, dict, map ... - pametova narocnost pro desitky stavu je nulova

predavani parametru: trivialni - list, dict, map ...

wrappery nemusi bejt potreba, pripadne se muzou generovat automaticky.

Ihned utnu namitku, ze v C a v kernelu si nemuzeme dovolit nejake listy a mapy. Na par radku se da napsat generator, ktery tento automat prevede do C-kovyho kodu, i se vsema vyhodama, ktere nasleduji.

Co je ale obrovskej prinos? Verifikace a validace. Ten kod kernelu, co jste poslal, je vicimene nemozne poradne otestovat (ale co uz, mame tisice testeru, tak je nam to fuk :) ).

Definici stavoveho automatu muzeme krasne validovat oproti zadani. Jenoduchy provadeci kod automautu se poradne otestuje jednou a pak uz to mame zadarmo. Jednotlive akce pujdou krasne unit testovat.

[Michal Kubeček]

definice tabulky: obycejne pole, list, dict, map ... - pametova narocnost pro desitky stavu je nulova

predavani parametru: trivialni - list, dict, map ...

wrappery nemusi bejt potreba, pripadne se muzou generovat automaticky

Zkuste si to pro ten konkrétní příklad. Uvidíte, že náročnost není ani zdaleka "nulová", že kódu bude ve výsledku podstatně víc než je ho teď a že se v něm bude podstatně hůř orientovat.

[xkucf03]

Na par radku se da napsat generator, ktery tento automat prevede do C-kovyho kodu, i se vsema vyhodama, ktere nasleduji.

S tím souhlasím a myslím, že by to pomohlo mnoha programům – efektivita programu tím netrpí (generuje se ještě před kompilací), chybovost (překlepy atd.) je omezena, jsou lépe oddělena data od logiky, snáze se přidají nová data…

[Goheeca]

Ihned utnu namitku, ze v C a v kernelu si nemuzeme dovolit nejake listy a mapy. Na par radku se da napsat generator, ktery tento automat prevede do C-kovyho kodu, i se vsema vyhodama, ktere nasleduji.

To tak trochu zavání 10. pravidlem, resp. zde nastává problém nutné znalosti generátoru k pochopení zdrojového kódu.

[Logik]

Ještě tu nikdo nezmínil Pythoní with. To se s tím vyrovnává vcelku hezky.

[:::]

souhlas, tahle verze je citelnejsi, protoze je to zapsany presne tim zpusobem jakym nad tim normalni clovek bude premyslet "udelej prvni nebo druhy".

Samozrejme to ocekava aspon elementarni znalost jazyka a pak zacatecnikum kteri se prave dozvedeli o zkracenym vyhodnocovani to muze pripadat "Fujtajbl"...

[Michal Kubeček]

zacatecnikum kteri se prave dozvedeli o zkracenym vyhodnocovani to muze pripadat "Fujtajbl"...

Jsou takovéhle urážky nutné, zvlášť když dobře víte, jak moc jsou mimo mísu?

[pavlix]

Aspoň mě někdo pomstil za tehdejší narážky, které byly úplně na stejné úrovni :). Jasně, už mlčím…

[Tarmaq]

Je to tam prece u toho prikladu vysvetlene:

ob_start("ob_gzhandler") returns FALSE if browser doesn't support gzip, so then is called normal ob_start();

Tzn. browser podporuje gzip, nastartuje se output buffering s callbackem ob_gzhandler. Pokud nepodporuje, spusti se standardni output buffering.

if (foo()) bar();

je zkraceny zapis tohoto:

if (foo()) {
  bar();
}

vhodny pokud v podminenem bloku je jen jeden prikaz; Jinak taky preferuju zapis, ktery ukazal mike

[Michal Kubeček]

Že již při testováni ob_start("ob_gzhandler") se ta funkce zavolá proto nepoužil else?

Samozřejmě. Jak byste chtěl zjistit návratovou hodnotu funkce, aniž byste ji zavolal?

[kei.101]

Myslím, že pochopitelnější přepis by byl tento:

ok = ob_start("ob_gzhandler");

if (!ok) {
    ob_start();
}