Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
[ "$a" == "1" ] && . /tmp/a || exit 1 test "$a" == "1" && . /tmp/a || exit 1
if expr then do-true else do-false, i když v tomto případě se to bude chovat pravděpodobně tak jak chceš (pokud se $a nerovná 1 a nebo pokud zklame source, tak exit)
if [[ "$a" == "1" ]]; then echo true; else echo false; fi if [ "$a" == "1" ]; then echo true; else echo false; fi
exit 1
provede i v případě, že "selže" hned první příkaz, za druhé porovnávání na rovnost u příkazu test
(a hranaté závorky jsou jen synonymum pro test
) se provádí operátorem "=
", ne "==
".
if [ "$a" = "1" ]; then echo true; else echo false;ale prostě rovnost se snad všude vyhodnocuje pomocí == tak mi to nejde psát jen =, proto raději všechno jedu na [[ ]], možná by mě to i nakopalo, ale když test v bash-i funguje i s == :(
proto raději všechno jedu na [[ ]]A jaký je rozdíl mezi [] a [[]] ? Dík
[
" je jen alias pro standardní příkaz test
, který je v bashi k dispozici jako builtin. Rozdíl je jen v tom, že vyžaduje, aby byl poslední parametr "]
" (a ignoruje ho). Varianta se zdvojenými závorkami je rozšíření bashe, které se chová trochu odlišně a nabízí některá rozšíření (a kromě jiného také podporuje "==
" pro porovnávání).
Je to návod pro bash a je správně, tam platí '=='
(i '=').
příkaz test v bash-i nevolá příkaz /usr/bin/test
, ale BULITIN příkaz test
je to stejný případ jako time
, viz man bash
a SHELL BUILTIN COMMANDS.
test 2 == 2 && echo kukvs.
"$(which test)" 2 == 2 && echo kuk(which viz man which)
Conditional expressions are used by the [[ compound command and the test and [ builtin commands.
....When used with ‘[[’, the ‘<’ and ‘>’ operators sort lexicographically using the current locale. The test command uses ASCII ordering.
....
string1 == string2
string1 = string2
True if the strings are equal. ‘=’ should be used with the test command for POSIX conformance.
-eq
, -ne
a spol.
I keď sú podobné jednoriadkové zápisy úsporné a niekedy užitočné, v skutočných skriptoch zložitejších ako triviálnych sa držím plnej viacriadkovej syntaxe s patričným odsadzovaním, mená premenných zátvorkujem kučeravými zátvorkami, mená súborov ukladám do premenných, etc. Je to mierne viac práce pri písaní skriptu, ale keď sa k nemu po pol roku vrátim - zvyčajne som už medzi tým zabudol, že skript vôbec existuje, nie to ešte ako presne funguje - ušetrí mi to zdĺhavú kryptoanalýzu existujúceho kódu.
Nakoniec, je skutočne potrebné skriptovať v bash-i? Nestačil by obyčajný sh? Podľa mňa by v sa v bash-i mali skriptovať iba veci, na ktoré sh buď nestačí, alebo by riešenie v sh bolo signifikantne zložitejšie a zároveň by v bash-i mal skriptovať iba ten, kto vie, kde je hranica medzi sh a bash. V prípade použitia bash-u si treba uvedomiť negatívne dôsledky, najmä prenositeľnosť: zatiaľ čo na Linuxe je bash de-facto štandard, na iných unixoch a unix-like systémoch čaká autorov bash skriptov nepríjemené prekvapenie, najmä v enterprise prostredí, kde musíte inštaláciu každého balíčka navyše rozumne zdôvodniť. Na druhej strane ale uznávam, že to je asi ten najmenší problém prenositeľnosti skriptu. Kto skúsil, vie.
YMMV
Tiskni Sdílej: