BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Společnost Jolla na akci s názvem Jolla Love Day 2 - The Jolla comeback představila telefon se Sailfish OS 5.0 Jolla Community Phone (ve spolupráci se společností Reeder) a počítač Jolla Mind2 Community Edition AI Computer.
LibreOffice 24.8 bude vydán jako finální v srpnu 2024, přičemž LibreOffice 24.8 Alpha1 je první předběžnou verzí od začátku vývoje verze 24.8 v prosinci 2023. Od té doby bylo do úložiště kódu odesláno 4448 commitů a více než 667 chyb bylo v Bugzille nastaveno jako opravené. Nové funkce obsažené v této verzi LibreOffice najdete v poznámkách k vydání.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi: MagPi 141 (pdf) a HackSpace 78 (pdf).
Byla vydána verze 2.0.0 programovacího jazyka Kotlin (Wikipedie, GitHub). Oficiálně bude představena ve čtvrtek na konferenci KotlinConf 2024 v Kodani. Livestream bude možné sledovat na YouTube.
Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
dobry den,
sme mala developerska firmicka (3 ludia) a robime mobilne aplikacie. ako verzovaci nastroj pouzivame SVN. IDE Eclipse. Pre kazdu zakazku/projekt mame zvlast repozitar.
Dostali sme sa ku vacsiemu projektu ktory bude mat backend (asi tomcat), frontend (web), GUI (client). Client bude mat moznost pouzivat pluginy. Rad by som sa opytal aky zvolit model vyvoja a verzovania?
1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
dakujem
Čím skôr, tým lepšie. Marš na CZ.NIC a stiahni knihu Pro Git - veľmi Ti pomôže.1) je nacase sa zamysliet nad Gitom?
Nie.2) drzat vsetko ako jeden projekt v Eclipse?
Nie, branče slúžia na niečo úplne iné. Až prejdeš na Git tak to pochopíš. SVN Ti túto vedomosť nemal ako sprostredkovať.3) drzat vsetko v jednom repozitari a zvlast branche pre client/pluginy/web/backend?
Jeden repozitár nie je pre Git problém, ale SVN z toho dostane záhul (moja skúsenosť). Ak ale máš podprojekty, ktoré spolu súvisia len cez API, asi by som ich aj tak oddelil do samostatných repozitárov.4) rozdelit to na jednotlive projekty a mat zvlast repozitare?
Co se myslí tím rozbíjením závislostí při přepínání větví?
Pokud budete mít podprojekty v samostatných repozitářích, bude těžké udržet přehled o tom, který snapshot podprojektu A je kompatibilní s kterým snapshotem podprojektu B. Pro posloupnost klasických release verzí se to ještě asi uhlídat dá, ale třeba při bisectu, kdy potřebujete přeložit a otestovat zcela obecné snapshoty, si to moc představit neumím.
Rozhrani mezi moduly by mělo být neměnné
To je chvályhodné předsevzetí, ale… Pane Smrtko, proč vy se pořád tak usmíváte?
git log --stat
u každého commitu vypíše, jaké soubory se měnily. Psát to do komentáře je zbytečné.
Pokud chci vidět modifikace Makefile, tak stačí zavolat git log Makefile
(případně git blame Makefile
, pokud mě zajímá, kdo tam změnil konkrétní řádek).
Dokumentace není jen ve zdrojáku. Zdroják popisuje API, ale těžko bude popisovat třeba to, jak se daná aplikace instaluje a debuguje, s jakými formáty souborů pracuje či jak jsou zdrojáky organizované.
Takže radši budete mít v gitu polovinu commitů, které nejspíš nepůjdou ani přeložit, natož aby fungovaly? Happy bisecting… Nemluvě o tom, že ani samotné tvrzení, že se bude hůř psát commit message, mi nedává moc smyslu.
Promiňte mi mou upřímnost (a přímost), ale celá druhá část této diskuse na mne působí, jako kdybyste nikdy s žádným netriviálním projektem do kontaktu nepřišel, ale nejsa nezatížen praktickými zkušenostmi, vytyčil jste jakési teoretické zásady a teď na nich lpíte, přestože lidé, kteří praktické zkušenosti mají, se vám snaží vysvětlit, že nejsou moc v souladu s tím, jak takový vývoj v praxi funguje.
Tiskni Sdílej: