Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Řešení dotazu:
Měl bych jeden příkládek, jak jsem to páchával já. Omlouvám se za nevysokou štábní kulturu, je to jenom pár rychlých hacků. Je tam pár funkcí pro nastavení baudu, formátu znaku apod. prostě inicializaci sériového portu skrz termios. A C++ je tam jenom pro primitivní opouzdření - vlastně se jedná o skoro čisté Céčko.
Pokud se správně pamatuju, stačilo otevřít device pro čtení i zápis (podrobné flagy viz zdroják), pokonfigurovat baud rate a trochu umravnit TTY halucinace aby se device choval jako tupé znakové zařízení, a pak šlo ten port obsluhovat dvěma různými vlákny, z nichž jedno většinu času spalo zablokované v read() a druhé občas poslalo nějaký write(). Obě vlákna sdílejí otevřený file descriptor.
Troufl bych si nesouhlasit s názorem, že blokující synchronní I/O je out. Minimálně pokud se sériových portů týče. Rozvlákněním s důslednou aplikací primitivních principů producent/konzument a "pouze na jednom místě se smíš na neurčito zablokovat" se dají napsat docela zajímavé věci (nemluvím o výše odkázaném rychlém bastlu). Je na tom nějaká práce se vzájemnou synchronizací threadů a člověk se nesmí bát trochu "vykouknout ze škatulky" klasických POSIXových synchronizačních primitiv: já jsem si prošel učebnicové příklady a pak jsem si z nich skládal trochu složitější objekty pro "vzájemné vyloučení" a komunikaci více vláken podle potřeb konkrétní aplikace.
Pravda je, že asynchronní IO s použitím callbacků vyřeší spoustu věcí asi napohled méně pracně - mně to přišlo trochu nepřehledné a v některých případech se mi moc nelíbilo, že pak aplikace dělá "příliš mnoho různých věcí v jednom vlákně", tzn. při nepečlivém programování hrozí situace, kdy se nějaký callback "nečekaně" zablokuje a zdržuje ostatní callbacky. Záleží na osobních preferencích, cílech, situaci, programátorské sebekázni...
Tiskni Sdílej: