Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
O víkendu 11. a 12. května lze navštívit Maker Faire Prague, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byl vydán Fedora Asahi Remix 40, tj. linuxová distribuce pro Apple Silicon vycházející z Fedora Linuxu 40.
Představena byla služba Raspberry Pi Connect usnadňující vzdálený grafický přístup k vašim Raspberry Pi z webového prohlížeče. Odkudkoli. Zdarma. Zatím v beta verzi. Detaily v dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.2 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Dnešním dnem lze již také v Česku nakupovat na Google Store (telefony a sluchátka Google Pixel).
Apple představil (keynote) iPad Pro s čipem Apple M4, předělaný iPad Air ve dvou velikostech a nový Apple Pencil Pro.
paskvily typu java...
a na to jste prisel kde? jiste ze ma java nekolik neduhu, ktere jsou dane dobou jejiho vzniku, ale to ma skoro kazdy jazyk. napriklad pokud by java vznikala v dnesni dobe, asi by vubec nepripoustela takove veci jako je dedicnost (to je totiz ta nejmene potrebna a asi i zbytecna cast OOP). doufam take ze nechcete srovnavat javu trebe s tim novym microsoftim "vynalezem". je videt ze o jave vubec nic nevyte, jinak byste tohle vubec napsat nemohl. garbage collection je pouze moznost a do hodne velke miry muzete ovlivnit i to ktere objekty se budou uvolnovat drive a ktere pozdeji, ktere uvolnite rucne, atd... Java me pevne danou semantiku a vzdy vim jak se dany vyraz bude vyhodnocovat - a ktery konstrutkor se bude volat
s vykonem na tom java take neni spatne - samozrejmne s novym behovym prostredim
muzete mi tedy vystvetlit, proce je java podle vas paskvil???
Nevim, kde Yeti beres takovou jistotu, ze je C++ zrovna spatnym jazykem a ze se nepovedl. At clovek dela v cemkoliv a dodrzuje nejaky(ISO) konvence, tak se o mlhavych mistech jiste da mluvit, ale urcite jako v kazdem jinem jazyce, a ze snaha zbavit C++ techto oblasti je velka. C++ je dobre navrzene. To ze zpetna kompatibilita dovoluje nedodrzovat principy ISO C++ neni problem C++, ale problem zkusenosti a znalosti, pak nastupuji na radu nejednoznacnosti. Kdyz pisu zdrojak v "C++" a chovam se jako, kdybych psal v C je muj problem a ne C++. Tim nechci naznacit ze psani v C je horsi, ma jen svoje vlastni zasady.
C++ je silny nastroj, ale je spatnym, kdyz ho pouzivaji "slaby ruce". Vetsinou neco kritizujeme, kdyz to nechceme pochopit nebo tomu nerozumime. Kdyz nekdo umi lepe Javu nebo C tak proc ne, jen at se zdokonaluje. Ale jinak jsou to nabozensky valky, plynouci zase z nevedomosti, ktery nemaji vysledek.
A rozdily/nekompatibilita mezi C a C++ by se mely postupne smazavat, coz se mozna stane za velmi dlouhou dobu. Jako uvod jazyka C++ nemuzu doporucit C, v tom si nejsem jisty, jestli je to dobre, protoze pak nemuzete jet ve dvou rozjetych vlacich najednou=zdrojaky podoboji v C/C++. Autorovi dotazu doporucuji C++, protoze je uplatnitelny ve vsech oblastech techniky a principy, ktere se nauci funguji podobne jak v Jave, tak v C. O budoucnosti C++ vam neco muze naznacit projekt Boost. A konecne uspech by se mohl merit uplatnenim na trhu prace. Z tohoto pohledu prevazuje Java, tak se ucte radeji Javu, ale C++ neni o moc pozadu(www.jobs.cz). A koncim, pac sem sem byl nedobrovolne nalakan a musel jsem se venovat takovymu psani:)
V c++ dělám už asi dva týdny (Předtím půl roku v C, předtím PHP, JavaScript, MySQL, Pascal, Delphi, ...). Za tu dobu se nabyl pocitu, že je v C++ asi rychlejší vývoj než v C, asi se v něm dělají méně segfault (Můžu ji říct runtime?) chyby, ale vypadá to, že je opravdu pomalejší kompilace a možná i běh programů.
Ale nešlo mi (s gcc version 3.2.2), ani po usilovném googlení, udělat class prvni, která obsahuje (referencí, odkazem, čímkoliv) class druha, která obsahuje zase prvni, a dá se s nimi pracovat asi takhle: prvni->druha->rutina(), což mi dost vadí.
class Druha;
class Prvni { Druha *druha; }
class Druha { Prvni *prvni; }
1. mesic C++ 2. mesic JAVA 3. mesic SmallTalkA k nicemu se vracet nemusite, hned druhy den tretiho mesice budete vedet proc JAVA neni dobry OO...
jak treba udelat v jave unixovy filemanager?nevidel bych problem, v jave jsem si psal i frontendy k unixovym nastrojum, se souboryvim systemem prece muzu pracovat snad v kazdem jazyce. tak kde je problem?
Zato Javě by pomohlo, kdyby přestala vynalézat kola (která jsou stále dost šišatá) a standardizovala použití běžných toolkitů.No jo, jenže to by se musely napsat nějaké wrappery (nebo bindings) pro Qt, Gtk, Wx, Xlib a co já vím pro co všechno. V Javě jeden funkční pokus je, používá ho myslím Eclipse (a možná i jiné aplikace) - SWT ale o jeho funkcích nemám (přiznám se) ani potuchy, a ještě si musím instalovat do Windows SWT-Win32, a do Linuxu SWT-Gtk2 (a možná Motif). Tak nevím, stále si myslím že to vývojáři Javy vymysleli dobře (soukromý názor samozřejmě a nikomu nevnucuji ).
-C;
-C++.
Mezi vysokourovnove jazyky patri napr:-Java;C#;-jakykoli skriptovaci jazyk;-Visual Basic.Zakladni rozdil mezi OOP jazykem a jinym je v tom, ze v OOP existuje vlastnost dedeni, coz ne-OOP jazyky neznaji.
Jazyk C++ je slozitejsi na nauceni. Ale jakmile se ho jednou naucis (stejne jako predtim nejlepe assembler), zjistis, ze C++ je opravdu dobry OOP jazyk. Nevyhodou tohoto jazyka z praktickeho hlediska neni jazyk samotny, ale nutnost znat knihovny, technologie pro kazdou platformu zvlast. Chces-li tedy udelat program pod Windows s C++, musis se nejdrive naucit pouzivat technologie a knihovny jako je MFC, Win32API, DAO, ODBC, COM+, Doc/View a dalsi. Musis si byt vedom toho, ze na kazde platforme se budes muset ucit nove knihovny, pokud chces zustat u C++ (na Linuxu treba GTK+ ci QT, a dalsi, jine, neexistujici na platforme Windows, a obracene. To ti rovnez sebere spoustu casu. Otazkou tedy hned ze zacatku je-vyplati se ti tato namaha? Presneji ... vyplati se ti tady, v CR? ;)
Ted neco malo k vysokourovnovym jazykum, ktere jsou tuto sezonu asi nejpopularnejsi:
Java
-jedna se o OOP jazyk, a protoze je to vyssi programovaci jazyk, respektive vyse nez C++, nemuzes v nem udelat cokoli, je omezeny jen na web-browser a Inet (receno obecne). Je vsak diky Inetu a webu v posledni dobe dosti popularni a prave diky Inetu firmy programatory v tomto jazyku jaksi stale hledaji;
C#
-toto je novy OOP jazyk vyssi urovne, proto rovnez omezeny a vytvoreny pouze za urcitym ucelem. Znamena to tedy, ze v nem nemuzes udelat cokoli, a jak uz jsem uvedl vyse, s jeho pomoci ti jakykoli pocitac nebude rikat "PANE". Protoze tento jazyk byl vyvinut pouze za jednim ucelem, a sice podporovat vyuziti knihoven a technologie nazvane ".NET Framework".
Cilem knihoven platformy .NET Framework je multiplatformni nezavislost, tedy nezavislost prostredi/operacniho systemu, na nemz jsi svou aplikaci vyvinul. Pouzitim .NET Framework by do budoucna mela byt zarucena totalni nezavislost naprogramovanych aplikaci. Je to obdoba Javy, akorat na nizsi urovni, nez Java je.
Ktery z programovacich jazyku si tedy vyberes nyni? ;) Ti zkusenejsi, ostrileni Cckari, kteri by radi multiplatformni nezavislost, kdyz uz neco napisou, protoze v opacnem pripade je ceka studium dalsich knihoven a technologii v pripade podpory jejich aplikace i v jinem operacnim systemu, zrejme pomalinku zacnou uvazovat nad C# a .NET Framework. Pokud jim jiz mnozstvi technologii na kazde platforme jaksi preteka pres hlavu. ;)
No mám pocit, že díky .NET frameworku se dá _mnohem_ snadněji propojit část psaná v Prologu s částí psanou v Pythonu a následným něčím psaným v C#. Prostě proto, že ta spodní vrstva (.NET) není jenom o nezávislosti mezikódu, ale i vhodných strukturách, resp. objektech.
Tolik k tomu, že to nemá žádný jiný smysl.
(o faktické přesnosti svých výroků si nedělám iluzi, zase tak detailně jsem to sám zatím nezkoumal).
Kdysi jste neco narvali do registru procesoru, a budto vam vas program zustal v pameti a bezel, nebo se vam na nej procesor proste vybodnul a resetnul se. Otazkou pak bylo "kde jsem sakra udelal chybu?" ;)
Ano, je to pravda. myslim, ze projekt .NET jde spravnym smerem.
Maximalne jeho vedlejsi ucinek vidim do budoucna v tom, ze tisice ci stovky tisic dobrych nizkourovnovych programatoru prijde o svou praci, protoze firmam na vytvoreni aplikace bude stacit sekretarka, ktera umi psat ve Wordu, a dokaze rychle cokoli splacat temer bezmyslenkovite v jednotnem programovacim jazyce C# na jednotne a hlavne JEDNODUCHE, platformove nezavisle knihovne .NET. ;)
Tohle je dost divná odpověď na to, co jsem psal, ale budiž ;)
Celý svět se neskládá pouze z programování něčeho, kde potřebujete nutně ušetřit každou instrukci nebo bajt v paměti. Ano, jsou takové oblasti, ale je také spousta jiných. Dokonce se můžete setkat s problémem, kdy budete potřebovat na _vhodné_ vyřešení úplně jiné paradigma -- jako například logické nebo funkcionální. Mně je naprosto jasné, že cokoliv naprogramujete v C nebo C++, ale tady jde nejen o efektivitu řešení ve smyslu vykonávání kódu, ale i ve smyslu rychlosti a přehlednosti psaní (napsat inferenční stroj v C je docela pruda, zvlášť pokud ho máte ještě odladit. Tohle už udělali jiní a řekli, že se to bude jmenovat Prolog).
Pak tu máte oblast bezpečnosti -- zkusit alespoň rámcově ověřit, že vytvořený kód je opravdu bez chyb, je dost drsárna. Jasně že u highlevel jazyků je potřeba ještě doufat, že to nesprasí kompilátor/interpret, ale říct o kusu kódu v C, že je bezpečný, je řádově mnohem horší, než totéž říct o kódu třeba ve výše zmiňované Adě.
Neboť jste se nejspíš chtěl vyjádřit k úplně jiné odpovědi a nebo si jenom povzdychnout nad tím, že mladá generace je jinde než Vy (mimochodem, i v assembleru se dá programovat objektově, abychom se drželi diskuse), tak končím. A doporučoval bych ukončit i tuhle diskusi, zbytečně se tu objevují argumenty mimo. Programátor by měl být člověk, který řeší úlohy efektivně za pomoci jemu známých prostředků, ne člověk, který na všechno používá fortran/pascal/c/assembler. Zvlášť ne tehdy, není-li to nutné.
-v kazdem vyssim programovacim jazyce lze vytvorit pouze to, co je pro nej v danou dobu podporovano, standardem. O tom se v me uvaze zminuji. To, ze se da pomoci Javy pripojit na Oracle pres JDBC nezpochybnuji. Pokud uz to JDBC nekdo udelal, tak asi proto, aby jej nejaky vyssi programovaci jazyk mohl pouzit.
Zkuste s Javou naprogramovat treba ten ODBC, ci Word, Excel, cokoli. Nebo zkuste zmenit vzhled WindowsXP. Treba aby vypadal jako KDE ci GNOME. ;) To proste nejde. I presto, ze trh s knihovnami se snazi doplnit zbyvajici mezery problemu, ktere vyvojari potrebuji tuto sezonu standardne resit, proste je vyssi programovaci jazyk vzdy na necem ci nekom zavisly. Bohuzel.
Svym zpusobem je na tom Java podobne jako C#. Byla vytvorena za urcitym ucelem. Nelze s ni vsak pokryt cokoli, kdykoli, kdekoli.
Zkuste s Javou naprogramovat treba ten ODBC, ci Word, Excel, cokoli. Nebo zkuste zmenit vzhled WindowsXP. Treba aby vypadal jako KDE ci GNOME. ;) To proste nejde.Souhlas. Akorát mě napadá, proč bych to dělal ? Vždyť přeci sám jste napsal:
Svym zpusobem je na tom Java podobne jako C#. Byla vytvorena za urcitym ucelem. Nelze s ni vsak pokryt cokoli, kdykoli, kdekoli.Zase souhlas, původně Java (alespoň co vím) byla určena pro malé embedded systémy a různá jim podobná zařízeníčka. C# je dle mne prachsprostá kopie Javy 1.4.x (možná i nižší) + nějaké fičury navíc, které zpětně (!) převzala Java 1.5.x
Takze co dodat? Snad jen amen. ;)
aplikacie v jave sa pisu ako primitivne jednoucelove aplikacie, urcene k jednemu konkretnemu cielu.Mas velice omezeny rozhled. Pokud mas ucet v bance, pouzivas mobilni telefon, platis za elektriku .., tak tam vsude najdes na strane serveru Javu. Java proste vladne svetu enterprise aplikaci. I kdyz Microsoft se se svym DotNetem snazi dohnat zpozdeni.
A nechce se jim platit programatory, kteri umi psat v jazycich, ktere zbytecne nezerou prostredky, protoze takovi jim za kazdou zminku o nesmyslech, jako java na serveru budou lat?Sice možná umí psát v jazycích které nežerou prostředky, ale taky to ti programátoři píšou nejméně dvakrát tak delší dobu a dají si za to řádně zaplatit (nemuvím o nějakých projektíkách někde doma na koleně, ale o skutečně velkých aplikacích). Zatím mě nic nedonutí, abych psal nějaké kukátko do databáze v nějakém C/C++, v Javě to mám napsané za den a ještě mi to běží v Linuxu a ve Win32 prostředí; v tom vidím pro mne výhodu Javy.
Ale zkus byt trosku polymorfni u objektu, ktery nezdedil urcite atributy ci vlastnosti od sveho predka. ;)
Sranda, lidi. Takze ano, "dedicnost->polymorfismus".Větší snůžku blábolů jsem už dlouho nečetl.Java
-jedna se o OOP jazyk, a protoze je to vyssi programovaci jazyk, respektive vyse nez C++, nemuzes v nem udelat cokoli, je omezeny jen na web-browser a Inet (receno obecne).
Je to tak snusko, ci blabole. Neni to blabol.
A to jsem Javu videl, a znam jeji syntaxi. ;)
na Linuxu treba GTK+ ci QT, a dalsi, jine, neexistujici na platforme Windows, a obraceneŠpatný příklad. Zrovna GTK+ a QT na Windows existují
Tiskni Sdílej: