Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
Může mi někdo vysvětlit, proč jsou operace provedené na souborech otevřených pomocí open()
mnohem pomalejší než operace prováděné se soubory otevřenými pomocí fopen()
? (Oboje dvoje na obyčejných souborech)
Případně pokuď existuje, tak bych uvítal nějaký "trik" jak dosáhnout stejné rychlosti.
Hmm, takže s tím očividně neumím zacházet... Proč může být druhý kód mnohonásobně pomalejší než první?
kód 1 - fopen
/* Hlavicka */ if(!fwrite(&header, sizeof(header), 1, fp)) return 0; /* Data */ if((fr = fopen(file_name, "r")) == NULL) return 0; while(c = getc(fr), !feof(fr)) putc(c, fp); if(fclose(fr) == EOF) return 0;
kód 2 - open
/* Hlavicka */ if(write(fp, &header, sizeof(header)) != sizeof(header)) return 0; /* Data */ if((fr = open(file_name, O_RDONLY)) == -1) return 0; while(read(fr, &c, 1) > 0) write(fp, &c, 1) if(close(fr) == -1) return 0;
fp je deskriptor normálního otevřeného souboru, v prvnim případě FILE *, ve druhém int.
Program ve kterém to potřebuju použít by měl bejt obdobou tar -cvvzf
. Potřeboval bych proto vytvořený archiv po znaku rovnou posílat pomocí roury komprimátoru, ale pomocí write()
a read()
je to strašně pomalý - tak, že mnohem rychlejší je nejdříve vytvořit archiv a pak ho znova načítat a komprimovat...
Co zkusit ve druhem pripade misto jednoho znaku treba 1000?:
char pole[1000]; while(read(fr,pole,1000)) write(fp,pole,1000);
Duvod je ten, ze kdyz jedes znak po znaku, tak pro kazdou operaci pouzijes jedno preruseni a to bez ohledu na to, kolik mas dat, takze procesor se musi porad starat o preruseni misto toho aby dal prikaz pameti/disku, ze ma neco udelat.
To mě taky napadlo, ale pro LZW kompresy potřebuju ty znaky pak dostávat stejně po znaku (šlo by si ale udělat nějakej buffer). Nicméně proč je to pomocí fputs()
"normálně" rychlý a pomocí write()
tak pomalý?
Tiskni Sdílej: