Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Zdravím,
poraďte prosím, jak migrovat OS z Ext4 na Btrfs? Moje laická představa je taková, že bych pomocí rsync s patřičnými parametry OS vykopíroval z SSD na externí HDD, na tom SSD vytvořil GPT, vytvořil oddíl FAT32, druhý Btrfs a rsyncem tam vše vrátil. Mám 4 otázky:
rsync -avxHAXS --numeric-ids --info=progress2nebo
sudo rsync -aAhHPSvXz --inplace --numeric-ids --exclude={"/dev/*","/proc/*","/sys/*","/tmp/*","/run/*","/mnt/*","/media/*","/lost+found"} / /path/to/backupU druhé varianty mi bylo řečeno, že to nezkopíruje z /dev statická zařízení, která tam mají být a která by byla vidět v rootfs z live, kdy do /dev neni připojen dynamický generátor udevfs. Prý by tedy bylo lepší:
sudo mount --bind / /mnt/source sudo rsync ${parametry} /mnt/source /mnt/targetTakže jak?
Uvítám i jakoukoli jinou radu.
mkdir /mnt/source mount -o bind / /mnt/source rsync -Pav /mnt/source /mnt/targetNebo místo rsync použít "cp -av", je to jedno. Existují i parametry, pomocí nichž lze přeskočit /run /dev /proc apod., ale já raději jedu přes bind.
mount -o bind / /mnt/source
To jako tímhle způsobem mountuješ a následně exportuješ běžící systém?
A není lepší nastartovat live a rsyncnout vypnutý systém?
Částečně off-topic, ale přece:
Matně si vzpomínám (ale pouze matně, přece jenom hodně chlastám atd.), že od doby, kdy je systemd
a udev
a kamarádi už přímo v initramfs / initcpio / initjakkolivsetojmenuje, už v adresáři (mount pointu) /dev
vůbec žádná zařízení (uzlové soubory) permanentně být nemají + nemusí.
Přinejmenším já tam tedy nic nemám; když mountnu kořenový filesystém ještě jednou do /mnt
, abych tudy mohl nahlížet pod mountpointy, tak v /mnt/dev
(nebo případně /mnt/kořenový/subvolume/dev
, v závislosti na uspořádání FS) opravdu není vůbec nic. Prázdno.
Tj. ten přenos /dev
uzlů dost pravděpodobně není žádoucí ani potřebný.
Jak to udělat, aby to bootovalo?
/etc/fstab
, aby to odpovídalo realitě.mkconfig
skript, zatímco u jiných je potřeba v příkazové řádce kernelu něco explicitně (po)upravit, root=UUID=...
(pokud se při mkfs.btrfs
neobnoví UUID původního FS), rootflags=subvol=...
(pokud se nepoužívá implicitní subvolume), atd. atp.)ukify
nebo co se používá), pokud je to jediný způsob, jak upravit příkazovou řádku kernelu.Jak udělat subvolumes a čeho?Třeba
/etc
pro snadné zálohování / porovnávání / verzování. Taky různé podadresáře /var
(případně /var
samotný), podle velikosti a míry využití. Aby se dali třeba různí démoni odděleně snapshotovat a zálohovat, aby se spolu s důležitými daty nezálohoval taky /var/cache
, atd. (Virtualizace typu libvirtd
si obvykle nějaké snapshoty vytvoří samovolně.)
Pokud jde o /home
, tam je nejlepší nedělat manuálně žádné subvolume, ale nechat to na systemd-homed
(/etc/systemd/homed.conf
):
[Home] DefaultStorage=subvolume DefaultFileSystemType=btrfs
Vím o tom, ale chtěl jsem mít OS zašifrovaný LUKSem, takže vize byla taková, že na ext. HDD přemístím OS, vytvořím na původním SSD GPT, FAT32 oddíl pro EFI, zbytek zašifruji, vytvořím Btrfs, vrátím OS a doladím.
Zapomněl jsem napsat, že třeba k3dAR s tím nemá moc dobrou zkušenost. OS se mu pár dní po konverzi rozsypal.
Tiskni Sdílej: