Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Upozornění pro uživatele Asahi Linuxu: Neaktualizujte macOS na verzi 27 Golden Gate! Apple změnil detekci spouštěcích oddílů. Po aktualizaci oddíl s Asahi Linuxem nevidí. Snad je to jenom chyba.
Na webu konference Den IPv6, která se konala 4. června v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích, jsou nyní k dispozici všechny prezentace (v PDF) a jejich videozáznamy. Organizátory konference byly i letos sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Byla vydána nová verze 9.1.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Vypíchnout lze vylepšené vyhledávání nebo podporu Pixel Motion Photos. Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Přihlaste svou přednášku na další ročník konference LinuxDays, který proběhne 3. a 4. října na FIT ČVUT v pražských Dejvicích. Příjem témat poběží do konce prázdnin, pak proběhne veřejné hlasování a následně sestavení programu.
Jednou jsem to v obdobné aplikaci použil a dá se počítat se zpožděním několika desetin sekundy - je potřeba ve smyčce pořád číst stav portu a kontrolovat změnu, ale možná to jde i nějak asynchronně přes signály, to jsem nezkoumalAsynchronní příjem dat jde určitě. Asynchronní příjem změn na řídících pinech jsem hledal, ale nic jsem nenašel...
takže hardwarově to jde, softwarově v Linuxu nevímHledal jsem tu část "softwarově v Linuxu" - nenašel jsem nic (což samozřejmě neznamená, že to nejde.)
, ale zase kvůli dvěma I/O dělat plošnák na 28 pinů mě přijde "náročné"
. Je ale fakt, že k tomu ATmega by šly pak přidat ještě nějaké další periferie.
.
více instrukcí, hardwarové násobičce a velké pamětiTo je otázka, jak moc bude ten program složitý. Výhoda je, že attina se dá vecpat přímo to konektoru, kdežto 28 pinová atmega už moc ne (možná v nějaké SMD verzi).
Pokud se může emulovat USB rozhraní, tak není problém emulovat i UART (alespoň Tx)Problém to není, ale je to pakárna.
To je otázka, jak moc bude ten program složitý.V tomhle případě bych řekl, že ne dost na to, aby bylo cokoliv ze zmíněného potřeba
Maximálně kdyby si tazatel vzpomněl, že to má dělat ještě něco dalšího.
Před nějakou dobou tady vyšel dvoudílný seriál a programování AVR pod linuxem, tak tam se lze inspirovat - jsou tam základní principy, programování i komunikace přes UART.Ten seriál je dost zastaralý a na některé věci je lepší podívat se do doplňujícího článku - http://www.abclinuxu.cz/clanky/hardware/jednocip-attiny2313-pod-linuxem
Já bych se taky přiklonil k ATmega8. Vzhledem k tomu, že v GM stojí 34 Kč a ty menší ATtiny jsou paradoxně většinou draží.Přesně tak. Proto radši ATmega8 a ATtiny jenom tam, kde je potřeba šetřit místem nebo elektrikou.
AVR dokonce zvládá i sofware emulaci USB, takže by nebyl nutný převodník na RS232. USB implementace pro AVR je jako opensource třeba tady:Ta softwarová emulace USB docela hodně omezí uživatelský program, nicméně v tomhle případě by to neměl být problém, protože ten program zase nebude tak náročný . Horší je to, že se člověk musí postarat i o druhou stranu, tedy buď napsat ovladač pro USB zařízení, nebo přizpůsobit firmware v procesoru, aby se tvářil jako nějaké zařízení, které je známé (např. myš nebo sériák) Podle mě je to spousta zbytečné práce navíc, když už by bylo nutné USB, tak bych asi raději použil ten převodník
Je přece jenom potřeba spájet nějakou desku s jednočipem a pás součástkami okolo a napsat pro něj program - nevím, jak je v tomhle tazatel zběhlý...To je pravda. K MCU je potřeba připojit tři dráty (napájení + signál od té brány) a jednu součástku (krystal), takže tady by možná ještě šlo udělat vrabčí hnízdo. Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.
Horší je to se sériovým portem, protože tam se musí udělat nějaký převodník úrovní a například kolem takového MAX232 je pět kondenzátorů; tam už to vrabčí hnízdo není taková sranda.Tohle by řešil převodník USB/UART, protože tam je na výstupu TTL logika. Ještě mě napadlo, jak má být to relátko od notebooku daleko, USB mívá problémy se vzdáleností.
Pak také existují samostatné čipy USB<>RS232 třeba od FTDI, ale tam je docela problém, že největší pouzdro, ve kterém to dělají, má rozteč vývodů cca 0,3mm a to se docela špatně pájí i na pocínovanou desku s nepájivou maskou.Dělá se i větší pouzdro - rozteč vývodů 0.8mm. Nicméně i to se pájí docela blbě a člověk na to musí být docela machr. I když prý existuje varianta, že se tam ten čip prostě připájí nějakou docela velkou vrstvou cínu (i tak, že se propojí nožičky) a pak se použije tohle - http://gme.cz/cz/index.php?page=search&id=1274&q=odsavaci%20&w=1111#result Přiloží se k součástce, zahřeje a ten knot vysaje přebytečný cín, takže čip zůstane přilepený na DPS, ale nožičky nejsou propojené. Prý to funguje docela dobře, ale sám jsem to nezkoušel a v akci jsem to taky neviděl. Každopádně SMD součástky vylučují cokoliv horšího, než je fotocestou vyvolávaná DPS.
Ohledně vzdálenosti bych problém neviděl.Tohle bych taky neřešil - možností, jak si prodloužit dosah, je docela dost.
a ten knot vysaje přebytečný cínJo tohle jsem viděl jednou na youtube, podle toho videa to funguje dost dobře.
.
U toho odsátí cínu bych se bál, že mi něco zůstane propojený.Já asi ne, tipl bych si, že ten knot bude na cín fungovat jak magnet a vysaje všechno, co nebude držet adhezí na nožičkách a ploškách (u toho tvého způsobu je stejně tak možnost, že se ti to sleje)
Tiskni
Sdílej: