V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
system --> predvolby --> vzhled --> pisma , mozna to pomuze
) Smiř se s tím, že Linux není Windows, že v Linuxu je písmo jiné než ve Win, stejně jako je jiné v Mac OS X. Ubuntu má ještě parádní vykreslování, tos neviděl základní instalaci openSUSE.
Jak říká kolega, písmo je potřeba vyhladit, i když už teď to vypadá u tebe OK. Kdysi jsem viděl, jak v openSUSE písmo nastavit tak, aby to vypadalo fakt jak ve Win. Bylo to složité a nevím, jestli by to dneska vůbec šlo. Zapnutí subpixelhintingu plně stačí.
Mně osobně už se písmo v Linuxu líbí víc. Proč? Protože zvyk.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Stačí se podívat dolů na slovo Kontrola. Písmeno K je tučnější než všechny ostatní
Pořádně jsem si to zvětšil v Gimpu. U obou písem jsou tahy písmen stejně široké. Naopak subjektivně (při nezvětšení) se mi zdá 'K 've Windows méně tučné než okolní text. 'K' v Linuxu se mi zdá stejně tučný jako okolní text.
a navíc se tiskne k písmenu o
Taktéž nemám ten pocit, naopak se mi zdá, že ve Windows je 'K' zbytečně od 'o' vzdáleno a je tam nepřirozená mezera.
Písmo je v pravo barevné pravděpodobně proto, že nemáte LCD monitor nebo máte jinak rozložené pixely. Já tam např. žádné barvy nevidím
LCD mám a vidím je tam; prostě proto, že ClearType dělá barevné písmo už ze své podstaty. Je to hodně znát třeba u černého nadpisu článku; ale barevné písmo vidím všude. Ano, pokud se na monitor dívám hodně zdálky, splývá mi to a barvy už nerozlišuju.
Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné?
Minimálně to podpixelové vyhlazování lze nastavit v Linuxu. Obecně ale upravit jeden systém tak, aby vypadal přesně jako ten druhý nelze, už proto, že prostě používá jiné algoritmy na vyhlazování. Já jsem také ve Windows nedosáhl ekvivalentního zobrazení písma jako na Linuxu. Anebo Mac OS - stačí si i pustit Safari pod Windows, písmo bude úplně jiné.
Jinak ještě obecně - z mého pohledu je Linux ve vykreslování písma dál; standardně podporuje třeba kerning a slitky; ani jedno jsem z toho ve Windows nikdy neviděl a nedokázal nastavit. Zrovna Firefoxu se tohle ale netýká, ten si vykresluje všechno sám.
Neřeším co se vám líbí více. Řeším jak to nastavit stejně, ale jak vidím, možná jsem píchl do vosího hnízda - že by něco na Ubuntu bylo nemožné? A to nastavit písmo, které používá 99% světa? To není moc dobrý začátek.
Nene, to není píchnutí do vosího hnízda, to je prostě klasický případ, kdy si nový uživatel myslí, že Linux je vylepšenou bezplatnou kopií Windows. Není.
Písma se v systémech renderují různě. Pokud máš problém s písmy v Linuxu a chceš to, co má 99 % počítačů, nezbývá nic jiného, než se obrátit na Microsoft a požádat ho, jestli by nebyl tak hodný a nevzdal se patentů, které v oblasti vykreslování písma apod. drží.
Pak to budou mít všichni v případě potřeby stejné nehledě na OS.
Mimochodem, pokud použiješ písma z Windows v Linuxu (překopírováním apod.), hned porušuješ licence/práva MS a jeho partnerů. Kdyby se někomu pak chtělo kontrolovat tvá grafická díla na webu a zjistili by, že jsi použil fonty Microsoftu a partnerů bez zakoupení licence Windows, je průšvih na světě. Ona BSA, že pane Hlaváči, často straší i s tím. Jiný kraj, jiný mrav.
Fontů, zdarma, najdeš přesto dost. Pokud jsi grafik, raději se obrať na grafiky, jak si s fonty a renderováním pod Linuxem poradili oni. Hodně úspěchů
<alias binding="same">
<family>Arial</family>
<accept>
<family>Liberation Sans</family>
</accept>
</alias>
Warning: The firefox package in [extra] is compiled without --with-system-cairo, so it will ignore your font configuration.
Tohle se týká Arch Linuxu. Není možné, že je to stejně i v Ubuntu?
Each file in this directory is a fontconfig configuration file. Fontconfig scans this directory, loading all files of the form [0-9][0-9]*.conf. These files are normally installed in ../conf.avail and then symlinked here, allowing them to be easily installed and then enabled/disabled by adjusting the symlinks. The files are loaded in numeric order, the structure of the configuration has led to the following conventions in usage: Files begining with: Contain: 00 through 09 Font directories 10 through 19 system rendering defaults (AA, etc) 20 through 29 font rendering options 30 through 39 family substitution 40 through 49 generic identification, map family->generic 50 through 59 alternate config file loading 60 through 69 generic aliases, map generic->family 70 through 79 select font (adjust which fonts are available) 80 through 89 match target="scan" (modify scanned patterns) 90 through 99 font synthesisstačí to tak?
Tiskni
Sdílej: