Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
XKB extension not present on :10.0přičemž číslo se mění podle visících RDP spojení. Experimenty s
setxkbmap –model pc104 –layout cs –variant qwertynepomáhají, taky vždy skončí
XKB extension not present on :10.0Četl jsem dotazy s podobnými problémy třeba zde https://askubuntu.com/questions/59537/keyboard-layouts-failing-to-apply a zde https://ubuntuforums.org/archive/index.php/t-1848639.html Našel jsem si číslo lokalizované klávesnice zde https://www.mankier.com/8/xrdp-genkeymap doufaje, že se mi podaří vygenerovat mapu kláves pro žádanou lokalizaci. xrdp-genkeymap /etc/xrdp/km-0405.ini skutečně soubor vytvoří, obsahem odlišný od těch výchozích, ale nic se tím nemění, nedaří se mi ho nijak použít. Restart xrdp ani Xek nepomáhá, reboot nepomáhá, v /etc/xrdp nevidím konfigurák, který by volbu výchozího rozložení kláves dovoloval (sesman.ini ani xrdp.ini), zbývá možná startwm.sh ... ? Zkusil jsem i km-0409.ini i local_keyboard.ini nahradit vygenerovaným km-0405.ini ... stále nic. Pořád US klávesnice. Kde jinde by mohl být problém? Oba desktopy ze kterých se připojuji, jak W7, tak Linux s xfreerdp jsou lokalizované do češtiny. Když se tímtéž xfreerdp připojím třeba na W2008R2 server, tak čeština funguje kompletně bez potíží. Soudím, že problém je výhradně na straně xrdp. Krom toho budu potřebovat více než jedno rozložení klávesnice, takže i kdybych nahradil defaultní, tak mi to nepomůže, potřebuji rozložení přepínat.
Taky jsem to řešil, (ale nevyřešil). Postupoval jsem podle:
Odtud vlastně pochází i vaše vlákno:
... I have found that the XRDP keyboard layout problem is unsolvable the "easy" way, as things sometimes can be in Linux.
Pokud si dobře vzpomínám, tak mi buďto startovalo xrdp do české klávesnice, nebo do anglické, ale přepínání ze vzdálené plochy windows, toho jsem nedosáhl.
Pouze bych si dovolil odpovědět Maxovi: Proč se snažíme zajistit připojení na linuxovský server z windowsovských strojů "bez instalace dalších programů" na straně klienta. Jednoduše proto, že uživatelé Windows (alespoň podle mých zkušeností) nejsou na takové úrovni, abychom je o to mohli žádat. Nicméně právě jim se snažíme služby Linuxu tímto způsobem nabídnout.
Zdravím.
Luboš
Tiskni Sdílej: