abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 22:00 | Nasazení Linuxu
Stabilní aktualizace Chrome OS 69 (resp. Chromium OS), konkrétně 69.0.3497.95, přináší mj. podporu linuxových aplikací. Implementována je pomocí virtualizace, a proto je tato funkce také omezena na zařízení s dostatkem paměti a podporou hardwarové akcelerace, tudíž nejsou podporovány chromebooky s 32bitovými architekturami ARM, či Intel Bay Trail (tzn. bez Intel VT-x).
Fluttershy, yay! | Komentářů: 0
včera 21:32 | Zajímavý projekt
Došlo k uvolnění linuxové distribuce CLIP OS, vyvíjené francouzským úřadem pro kybernetickou bezpečnost ANSSI, jako open source. Vznikla za účelem nasazení v úřadech, kde je potřeba omezit přístup k důvěrným datům. Je založená na Gentoo.
Fluttershy, yay! | Komentářů: 0
včera 16:00 | Komerce

Zjistěte více o bezpečné a flexibilní architektuře v cloudu! IBM Cloud poskytuje bezpečné úložiště pro Vaše obchodní data s možností škálovatelnosti a flexibilitou ukládání dat. Zároveň nabízí prostředky pro jejich analýzu, vizualizaci, reporting a podporu rozhodování.

… více »
Fluttershy, yay! | Komentářů: 12
včera 12:22 | Nová verze

V dubnu letošního roku Mozilla představila webový prohlížeč pro rozšířenou a virtuální realitu Firefox Reality (GitHub). V úterý oznámila vydání verze 1.0. Ukázka na YouTube. Firefox Reality je k dispozici pro Viveport, Oculus a Daydream.

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 12:00 | Komunita

V srpnu loňského roku společnost Oracle oznámila, že Java EE (Enterprise Edition) bude uvolněna jako open source. O měsíc později bylo rozhodnuto, že tato open source Java EE bude přejmenována a předána Eclipse Foundation. Nové jméno bylo oznámeno v únoru letošního roku. Z Java EE se stala Jakarta EE. Eclipse Foundation včera oznámila dosažení dalšího milníku. Zdrojové kódy aplikačního serveru GlassFish jsou již k dispozici v git repozitářích Eclipse Foundation (GitHub).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 23:55 | Komunita

LTS (Long Term Support) podpora Ubuntu 12.04 LTS (Precise Pangolin) skončila po 5 letech od jeho vydání, tj. v dubnu 2017. V březnu 2017 ale Canonical představil placenou ESM (Extended Security Maintenance) podporu, díky které je Ubuntu 12.04 podporováno do dubna 2020. Dnes Canonical potvrdil ESM podporu také pro Ubuntu 14.04 LTS (Trusty Tahr), jehož LTS podpora skončí v dubnu 2019.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 15:00 | Nová verze

Byla vydána verze 3.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí HTML, CSS a JavaScriptu Electron (YouTube, GitHub). Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 14:44 | Nová verze

Po půl roce vývoje od vydání verze 6.0.0 byla vydána verze 7.0.0 překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, clang-tools-extra a LLD.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 13:44 | Nová verze

Byla vydána verze 3.0.0 knihovny pro vykreslování grafů v programovacím jazyce Python Matplotlib (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek a galerie grafů na stránkách projektu. Zrušena byla podpora Pythonu 2.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
19.9. 00:22 | Komunita

V Norimberku probíhá do pátku ownCloud conference 2018, tj. konference vývojářů a uživatelů open source systému ownCloud (Wikipedie) umožňujícího provoz vlastního cloudového úložiště. Přednášky lze sledovat online. Videozáznamy jsou k dispozici na YouTube. Při této příležitosti byl vydán ownCloud Server 10.0.10. Z novinek lze zdůraznit podporu PHP 7.2. Vydán byl také ownCloud Desktop Client 2.5.0. Vyzkoušet lze online demo ownCloudu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 1
Na optické médium (CD, DVD, BD aj.) jsem naposledy vypaloval(a) data před méně než
 (13%)
 (15%)
 (20%)
 (23%)
 (25%)
 (4%)
 (1%)
Celkem 376 hlasů
 Komentářů: 33, poslední 16.9. 11:55
Rozcestník

Stručný výtah

Linux, či přesněji GNU/Linux je moderní operační systém. Skládá se z jádra zvaného Linux, jehož autorem je Linus Torvalds, a základních knihoven a nástrojů pocházejících převážně z projektu GNU, který založil Richard Stallman. GNU/Linux je především svobodný, sofistikovaný a univerzální systém. Můžete jej nasadit do embedded zařízení, na osobní počítače či servery, ale i na sálové počítače. Byl portován na širokou paletu architektur, od běžné x86 (osobní počítače 386 a vyšší), přes PowerPC (MacIntosh), Sparc (Sun Microsystems), Motorola 68k až třeba po MIPS.

Základ

GNU/Linux je svobodný operační systém unixového typu. Jeho jádro – Linux – bylo vytvořeno Linusem Torvaldsem za pomoci vývojářů z celého světa. Linux je vyvíjen pod licencí GNU General Public License, takže jeho zdrojový kód je volně k dispozici každému.

GNU/Linux vs. Linux

Na tomto místě je vhodné umístit vsuvku osvětlující poněkud kontroverzní názvosloví. Již poměrně dlouho předtím (1984), než Linus Torvalds začal (1991) s vývojem linuxového kernelu (jádro operačního systému), byl Richardem M. Stallmanem započat vývoj systému GNU (rekurzivní zkratka slov GNU's Not Unix = GNU není Unix). Cílem R. Stallmana bylo (a je) vytvořit operační systém, který nebude zatížen copyrightem. Za tím účelem byla vytvořena speciální licence, která doslova obrací copyright (také proto bylo pro vyjádření jejího principu zvoleno pojmenování Dona Hopkinse: copyleft). Nejstriktnější formou copyleftové licence, která je použita pro všechny zásadní programové části GNU, je GNU GPL (General Public License = Všeobecná veřejná licence). Velice stručně lze GNU GPL shrnout asi takto: předmět licence může být používán, kopírován, pozměňován a distribuován – naopak žádná jeho část nesmí být zatížena licencí nekompatibilní s GPL. O něco později byl GNU Project zastřešen FSF (Free Software Foundation = Nadace svobodného software).

V rámci aktivit GNU bylo vyvinuto mnoho programů, které postupně zcela plnohodnotně nahradily vitální komponenty dosavadních proprietárních unixových systémů. Jedinou věcí, která bolestně scházela, bylo jádro neboli kernel. Přestože vývoj originálního GNU kernelu stále pokračuje (možná jste zaslechli jméno HURD), zatím (a hlavně před dvanácti lety) není tak docela způsobilý k ostrému nasazení. Tato mezera byla zaplněna jádrem, které začal programovat L. Torvalds – Linuxem. Kombinací softwaru vzniklého pod hlavičkou GNU a kernelu Linux se zrodil kompletní operační systém schopný samostatného provozu bez jakékoliv součásti, jež by nevyhovovala GPL.

Z předchozího je tedy doufám zřetelně jasné, že Linux bez GNU a naopak je prakticky nepoužitelný. Korektní název stávajícího operačního systému by tedy měl znít GNU/Linux. GNU komunita v čele s R. Stallmanem je dost jednoznačná ve svém názoru a nazývání celého systému pouze zkráceným názvem Linux považuje za hrubou nepřesnost. Proti jejich argumentaci nelze samozřejmě mnoho namítat, avšak skutečnost je taková, že v praxi naprostá většina uživatelů používá jednodušší název Linux, ale myslí tím GNU/Linux, nikoliv pouze kernel.

Linus Torvalds

V roce 1991 začal finský student Linus Torvalds pracovat na projektu nového operačního systému pro počítače s procesorem Intel 386. Začal jej vytvářet jako semestrální práci založenou na operačním systému Minix profesora Andyho Tanenbauma, což byl v té době de facto standardní unixový operační systém pro osobní použití. Linus se však prozíravě rozhodl podělit se o plody své práce i s ostatními a zveřejnil zdrojové kódy svého projektu na internetu pod licencí GNU GPL. Nový operační systém byl nazván po něm – Linux.

Zvolená licence měla jednu obrovskou výhodu – zajišťovala každému uživateli zdarma přístup ke zdrojovým kódům. V té době byli uživatelé především programátoři, takže tato výhoda byla pro ně veskrze praktická. Zároveň licence zajišťovala, že se již nikdy nezmění, takže se nemuseli obávat, že by jejich práci mohl někdo zneužít a vytvořit uzavřenou verzi Linuxu šířenou pod jinou licencí.

Linux tedy získal velkou pozornost mezi programátory, kteří dlouho očekávali takovýto projekt. Přidali se a začali zasílat opravy a vylepšení. Linux tak rychle zažil prudký vývoj a během několika málo let byl dokončen do podoby, kdy měl všechny základní služby. Od té doby prošel mnoha změnami a dospěl. Již od verze 2.0 může směle konkurovat operačním systémům nižší třídy (typu Windows 95/98, NT, 2000, různé varianty BSD), od verze 2.4 většině komerčních Unixů a po vydání 2.6 se zařadil mezi špičkové operační systémy s nasazením od vestavěných zařízení po ty nejvýkonnější superpočítače.

Co je to Linux

Linux ideově vychází z kořenů Unixu, jehož počátky sahají do sedmdesátých let. Přestože s původním Unixem nesdílí ani řádku zdrojového kódu, má velmi podobné aplikační rozhraní i filosofii. Díky tomu je kompatibilní s ostatními unixy na úrovni zdrojových kódů. Proto má i stejné aplikace a nástroje.

Linux podporuje souběžnou práci více uživatelů, z nichž každý může spouštět libovolný počet programů. Linux byl upraven (portován) na spoustu jiných platforem, než je obvyklé PC. Najdete jej od kapesních počítačů s procesory ARM, přes Macintoshe, pracovní stanice od Sunu až po mainframy od IBM.

Aplikace

Mezi nejčastější mýty patří, že Linux se ovládá příkazovou řádkou a nemá grafické rozhraní. Opak je pravdou. O grafické rozhraní se stará standardní knihovna X Window System, v našem případě jeho implementace XFree86/X.Org, popřípadě novější Wayland. K dispozici je spousta grafických prostředí, mezi hlavní patří KDE a GNOME, jejichž uživatelská přívětivost i grafická propracovanost patří ke špičce.

Počet aplikací pro Linux se počítá na přinejmenším desítky tisíc. K dispozici je mimo jiné kvalitní webový prohlížeč Mozilla Firefox, komplexní kancelářský balík LibreOffice, na grafiku je výborný GIMP, multimédia si přehrajete v MPlayeru, a tak bychom mohli pokračovat. Viz náš přehled aplikací.

Podpora

Začátečníci se asi nejvíce bojí, že se nebudou mít z čeho Linux naučit, že jim nikdo nepomůže překonat nástrahy jeho odlišné filosofie, že jej nebudou umět ovládat. Zbytečně. Moderní distribuce přechod usnadňují. Nováčci si mohou v knihkupectvích vybírat mezi různými knížkami, které je naučí chápat i ovládat Linux. Na internetu je také spousta informací, například doporučuji přečíst si články, které jsme publikovali. Cenným zdrojem informací je i archiv diskusí a naše fulltextové vyhledávání. Nicméně nejdříve byste se asi měli naučit, jak a kde hledat linuxové informace.

Kde se vzal tučňák?

Penguin

Sympaticky buclatý a dobrácký tučňák je nezaměnitelné logo Linuxu. Nebyl tu však odjakživa. Vlastně je s linuxovým jádrem spojován až od verze 2.0. Grafické zpracování má na svědomí Larry Ewing a původní idea pochází z „dílny“ Linux Kernel Mailing Listu.

O tučňákovi řekl Linus Torvalds mimo jiné toto (u příležitosti oznámení verze 2.0 kernelu na Usenetu):

Some people have told me they don't think a fat penguin really embodies the grace of Linux, which just tells me they have never seen a angry penguin charging at them in excess of 100mph. They'd be a lot more careful about what they say if they had.
(Lidé mi říkali, že tlustý tučňák podle nich eleganci Linuxu zrovna nevystihuje. To je pro mne pouze důkazem, že nikdy neviděli rozzlobeného tučňáka, jak se na ně řítí rychlostí přes sto šedesát kilometrů za hodinu, protože kdyby ho viděli, dávali by si o hodně větší pozor, co říkají.)

Dokument vytvořil: Leoš Literák, 17.1.2006 08:25 | Poslední úprava: Fluttershy, yay!, 20.8. 21:51 | Další přispěvatelé: Migilenik, Fluttershy, yay! | Historie změn | Zobrazeno: 17311×

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.