Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Pokud je to baví, tak nic proti :-) Ale mě osobně to přijde jako optimalizace na nepravém místě, zbytečnost. Větší efekt by mělo investovat ten čas to optimalizace GTK, Qt, Swingu atd. U terminálových aplikací jsem nikdy neměl problém s výkonem. Pokud jde o příliš velké množství vypisovaného textu, tak to je chybné použití – člověk to stejně nestíhá číst, takže není důvod to posílat na terminál – takové výpisy si nasměruji do souboru nebo do /dev/null
. Případně jsou textové aplikace někdy pomalé kvůli extrémně pomalé a nespolehlivé síti, ale s tím lepší emulátor terminálu taky nepomůže.
telnet pornhub.com
cat velkysubor
a ono ti to potom na minutu vytazi CPU na 100% lebo to nechces zabit)
Ale v pripade nejakeho GUI uz to je dost poznat. Ani nie tak na prvy pohlad ako skor ked clovek s tym funguje nejaku dobu a zrazu prepne na nejaky pomaly terminal..
Ono vseobecne to je taky hobby projekt a asi aj dovod preco to niekto robi je ze je jednoduchsie optimalozovat terminal emulator ako nieco ine, ale alacritty pouziva niekolko zaujimavych externych projektov, ktore sa pouzivaju aj tam kde na vykone skutocne zalezi, cize ak pomozu vylepsit nieco v upstreame (rust crates su vsetky pochopitelne v dost rannom stadiu) tak to casom prebuble aj do projektov kde na vykone skutocne zalezi.
Plus, uprimne, ak niekedy potrebujes pouzivat Windows, toto je jeden z najlepsich terminal emulatorov pre platformu, vsetko ostatne co som skusal je bud priserne pomale alebo ma problem renderovat cokolvek zlozitejsie korektne, alebo oboje naraz..
Nemůžu si pomoct, ale přijde mi poněkud úsměvné :-) tohle všechno dělat kvůli terminálovým aplikacím, které normálně běhají i na sériové konsoli s rychlostí třeba 9 600 bitů za vteřinu.
Také jsem si vzpomněl na Jurský park z roku 1993 a slavnou scénu „Tohle je Unix systém, tohle znám. Odtud se dá ovládat celej park.“ – kde už tehdy měli 3D správce souborů, takže to malá Lex nemusela klovat do textového okna. Na druhou stranu v Matrixu by ten akcelerovaný terminál asi užili – na sledování těch nekonečných zelených výpisů.
4s - >/dev/null 15.5s - alacritty 19.6s - xfce4-terminal (kompozitor on)
Vytvořil jsem si textový soubor obsahující 10 MB náhodných dat (/dev/urandom
+ base64
).
Poslat tenhle soubor do /dev/null
trvá cca 8 ms.
Vypsat ho v Konsoli (KDE 5.44.0) trvá cca 1 vteřinu.
Tzn. propustnost řádově 80 Mbps.
Schválně zkuste někdo porovnat různé terminály včetně toho Alacritty. Ale mně i ten výkon Konsole přijde dostatečný.
P.S. A to jsem to pouštěl na CPU z roku 2012 :-)
dd if=/dev/urandom bs=1M count=10 | base64 >/dev/shm/test.b64a "cat /dev/shm/test.b64" (vsechny terminaly vyska 61znaku)
0.009 - >/dev/null 0.460 - Alacritty 0.3.0 2.170 - xfce4-terminal 0.8.7.4 7.700 - xterm 330testy sem 10x provadel na stejnem stroji(T420s s i7-2640M, Xubuntu 18.04.2+HWE), napreskacku, v "nulove" zatezi...
$ ls /dev/shm/test.b64 -rw-rw-r-- 1 k3dar k3dar 14164977 dub 11 21:04 /dev/shm/test.b64
Zkusil jsem ještě xfce4-terminal – to bylo cca o 20 % horší než Konsole. Zajímavý byl xterm – když bylo okno roztažené na tři čtvrtiny šířky obrazovky nebo méně, tak to trvalo cca 3,3 vteřiny, ale když jsem okno roztáhl na celou šířku obrazovky (2560×1080), tak to bylo najednou 25 vteřin.
Tiskni
Sdílej: