Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Ano, rychlost Reiser4 je pověstná. Ale nikdy jsem ho nezkoušel. A s tou opravitelností je to takové těžko měřitelné, máš s tím nějaké reálné zkušenosti?
Všechny tři jsou nové, málo otestované a nepříliš rozšířené, na druhou stranu ani jeden z nich si (v poslední verzi) nedá tvoje data k snídani, pokud mu k tomu nedáš důvod.
Z mých zkušeností dále vyplývá, že R4 se sám od sebe (např. při výpadku proudu, kdy sektory na disku zůstanou neporušeny a co se do nich stihlo zapsat, to tam také zůstalo) neopravitelně nerozbije ani když ho budeš na kolenou prosit, ačkoliv někdy dochází ke ztrátě souborů nebo dat ze souborů otevřených pro zápis (to je ale spíš záležitost write cache než Reiseru). Kousky (málokdy celé soubory) můžeš najít v /lost+found, ale stejně většinou k ničemu nejsou, pokud ten ztracený poklad nebyl plaintext.
Na druhou stranu je zcela minimálně odolný proti vadným sektorům ve stromu – jeden ještě může přežít, ale pokud jich je více, tak je celý FS v háji. Testoval jsem to pomocí dd a vytahování baterky z kamarádova notebooku.
Co se ext4 týče, tak ten se při restartovacím testu dvakrát rozsypal úplně, jednou se opravil, ale „chyběl“ v něm celý jeden adresář, který se přesunul s veškerým obsahem neporušen do /lost+found, a v dalších dvou testech přežil dobře – takže je to buď všechno, nebo nic. Proti cílené likvidaci inod ddčkem je odolný dobře, vždy chyběly jenom soubory, které ke smazaným inodám patřily, jednou se dokonce obnovily i ty.
Třeba mně se zdá ReiserFS 100% spolehlivý, protože za tři roky na třech počítačích jsem nezaznamenal žádné zaváhání. Naproti tomu ext3 mi svého času na Debianu Sarge nějak nadávalo a pouštělo fschck. Ale objektivně chápu, že ten feudální layout (statická prealokace inodů atd.) ext3 má tu dobrou vlastnost, že nějaká data jdou přečíst i když je polovina disku v řiti. ReiserFS je strom, takže když smázneš kus kořene, je to blbé.Zkušenosti a názory mám defacto stejné.
Tiskni
Sdílej: