Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
Nikde tam ale nevidím 64-bitovou verzi. Což je při dnešních velikostech RAM dost velký handicap.
Jardík tu má zjevně spoustu fanoušků.
Ne, takhle ostře jsem to opravdu nemyslel.
Pouze jsem toho názoru, že je škoda nebýt schopen namapovat si třeba obraz BluRay disku do paměti, když to hardwrare umožňuje. Jasně, ne každý stroj má tolik fyzické RAM, ale to vůbec nevadí. Jde o adresní prostor. Na 32-bitovém stroji musí aplikace explicitně počítat s omezeními adresního prostoru a nějak je ošetřit, například postupným přemapováním velkých souborů po částech během jejich zpracování. To je nepříjemné jak z pohledu aplikace, tak i z pohledu systému. (Netřeba zdůrazňovat, co všechno obnáší zrušení mapování na SMP.) Na 64-bitovém stroji všechna omezení odpadají, dokud nepotřebuji pracovat se soubory řádově srovnatelnými s 16 EB.
Zkrátka a dobře, protože některé projekty, na kterých pracuji v Eclipse, vyžadují víc než 4 GB RAM (na jeden proces), je 32-bitový systém pro mě příliš nepříjemné omezení. Tedy 64-bitový Hurd bych velmi rád vyzkoušel a už dlouho jsem na něj zvědavý, zejména když bude mít userspace z ArchLinuxu. Jenže 32-bitový systém je pro mě bezcenný. Nemyslím si ale, že Hurd je šmejďárna. Jeho vývoj je jen otázka času. Ještě 10 let a už to bude!
Ne. Jeden 32-bitový adresní prostor má vždy přesně 4 GiB.
PAE (Physical Address Extension) se týká čísel fyzických rámců a uspořádání stránkovacích tabulek, které s tím souvisí. Na virtuální adresy nemá žádný vliv.
Nejjednodušší zdůvodnění je takové, že 32-bitový pointer nikdy nemá víc hodnot než 232.
PAE neřeší můj problém. Já potřebuju, aby měl jeden proces (například Eclipse) pro sebe víc než 4 GiB RAM. Že fyzické paměti může být 32-bitovým CPU spravováno (možná, občas, pokud to CPU errata dovolí) až 64 GiB (všemi procesy v součtu dohromady), to je mi prd platné.
Problém s mapováním velkých souborů do paměti PAE taky neřeší. S PAE zůstává limit na teoretických 4 GiB (a v praxi o něco méně, protože každý program má spoustu knihoven a každá z nich se musí někam do jeho adresního prostoru namapovat). Do toho nenamapuju ani jedno DVD. 64-bitový systém umí téměř 16 EiB na některých platformách (Itanium, SPARC) a kolem 2 TB na těch méně elegantních platformách (Intel64). To už je lepší.
Tiskni
Sdílej: