Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Anebo bych "ukradl" mikro-framework ktery ma MySQL Workbench. Ten vypada dobre a nativne na vsech platformach a neklade si cile, ktere neni mozne splnit.Podle obrázků to vypadá, jako by měli vlastní abstrakci, která ve výsledku kreslí nativní GUI (GTK, Windows, Mac…).
Oproti tomu kombinace QT + Eclipse CDT nabizi pohodli, doplnovani jmen funkci a typovou kontrolu.Souhlas. S Qt a C++ se programuje dost pohodlně na to, že nevidím moc důvod, proč nad to patlat další mezivrstvu a psát to GUI v jiném jazyce. Když už člověk používá Qt, tak je nejlepší to psát rovnou v C++, protože mj. odpadnou problémy s těmi mezivrstvami, které to propojují s něčím dalším (chyby, nekompatibilita, chybějící funkce, pomalost atd.). Pokud je zbytek programu v jiném jazyce, tak to ještě neznamená, že z toho jiného jazyka člověk musí/má vytvářet tlačítka, okýnka, obsluhovat GUI události atd. Je to otázka kudy vést řez (rozhraní) – už jsem o tom psal dřív v blogu. Ta GUI vrstva může být celá v C++ a ostatní kód v něčem jiném – a mezi tím relativně jednoduché rozhraní, které si navrhnu (ať už ve formě céčkových hlavičkových souborů nebo třeba nějakého protokolu).
- dokonce je tam mechanizmus, ze ti zabrani aplikaci vubec spustit, proto mas v systemu vsechny verze QT co pouivas vzdy hezky ve svem adresari a promenou QT_HOME etc. uz si je vsechny nepamatuji si je prepinas pro kazdou apku vzlast ... kdysy to byl velky problkem, nebot stara paka zkousela nove QT a nechapala ze neni v QT - coz je lin na posledni, ale treba v QT2 - nebot prece predtim byla defualt
tedy v QT ... dnes uz je to vice ostreno a pocita se s tim ... btw QT je lepsi toolkit o tom zadna, hlavne je to cely sitovy framework, lze v tom psat sitove aplikace, dokonce meli ambice porazit SAP s tim, ze prece QT bezi na vsem, vcetne mobilu a tabletu ... i proto na QT stavi KDE ...
BTQ GTK+ ma vice komponent ale tez je vlastne zpetne nekompatibilni
a mas v OS vice verzi, jen ne kazdou zvlast, ale hezky v systemu a vola si bud 2,3,4 ...
QT vlasten sveho casu zar8izla Nokia kdyz koupila puvodniho vyrobce s tim, ze nejdrive ji zarizla, pak povolila jen pro free projekty - nebot hrozilo ze ji KDE forkne
... a dnes ani nevim, asi ji lze bez podpory pouzit i v komerni aplikaci - ale v te dobe kdy se to vyvijelo dost lidi sahlo na GTK+ - nebot tam tohle nehorzi, nebot je to cistye GNU projekt Gnome a GNU organizace ... tedy bude vzdy free
Mozno le taka teoreticka otazocka slo by s tou ich kniznicou skompilovat LXDE ?
Tiskni
Sdílej: