3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »So far, it's a not-very-secure not-very-complete client.
Don't use Arti for real privacy yet.
Arti doesn't yet run as a relay at all. It doesn't support Tor's anti-censorship features yet, and it can't connect to onion services yet.
Finally, note that today's Arti is missing several key security features for privacy: you shouldn't use it for browsing if you have actual privacy needs at all.
Z toho co som cital je Arti viac zamerane na to aby sa primarne dal pouzit ako zabudovana kniznica a nie ako SOCKS proxy, co je primarny use case tej originalnej implementacie. Ak tymto sposobom vzniknu viacere aplikacie so vstavanou podporou Tor, tak ta snaha nebude marna.
To je určitě fajn, ale tady je základem dobře navržené a stabilní API, na které se budou moci aplikace napojovat. Tím návrhem rozhraní by se mělo začít. Dneska je bohužel stále základem API ve formě céčkovských funkcí, na které se dá napojit prakticky z libovolného jazyka.
A když už to API budou mít, tak mohou upravit původní implementaci, aby ho poskytovala. A současně s tím psát jinou v lepším jazyce.
Na druhou stranu: SOCKS sice znamená, že musím spustit minimálně dva procesy a ty spolu komunikují přes soket (místo toho, aby se jen volaly funkce v rámci jednoho jazyka a procesu), což má nějakou režii, ale zároveň je to krásně univerzální a prakticky nikdy nebude úzkým hrdlem to spojení s místní proxy (Tor nebo podobná síť je řádově pomalejší). Místo Toru pak můžu použít třeba SOCKS proxy poskytovanou SSH klientem nebo čímkoli jiným a ten program nemusím vůbec měnit. Je tam volnější vazba, není tam pevná závislost na jedné konkrétní knihovně (Toru, I2P atd.).
Kdyby byla snaha, tak by šlo skloubit obojí dohromady. Mít jednoduché abstraktní API v podobě céčkovských funkcí a jednou z jeho implementací by byla Tor knihovna (psaná klidně v tom Rustu, D, Go, C++ nebo čemkoli modernějším než C) tzn. běželo by vše v rámci jednoho procesu a jinou implementací toho API by bylo napojení na SOCKS proxy nebo třeba HTTP proxy (CONNECT), což by byl jen tenký adaptér, který by se spojil s jiným procesem reálně poskytujícím tu proxy.
Nevím, jaké diskuse o návrhu probíhali u tohoto projektu a jak dlouho nad tím rozhraním někdo přemýšlel, ale u spousty dnešního softwaru mi přijde, že lidi hned začnou psát kód, aniž by měli pořádně rozmyšlený ten návrh, ale hlavně, že to je v moderním jazyce. (náhodný příklad – podobné věci potkávám každou chvíli)
Tiskni
Sdílej: