Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
So far, it's a not-very-secure not-very-complete client.
Don't use Arti for real privacy yet.
Arti doesn't yet run as a relay at all. It doesn't support Tor's anti-censorship features yet, and it can't connect to onion services yet.
Finally, note that today's Arti is missing several key security features for privacy: you shouldn't use it for browsing if you have actual privacy needs at all.
Z toho co som cital je Arti viac zamerane na to aby sa primarne dal pouzit ako zabudovana kniznica a nie ako SOCKS proxy, co je primarny use case tej originalnej implementacie. Ak tymto sposobom vzniknu viacere aplikacie so vstavanou podporou Tor, tak ta snaha nebude marna.
To je určitě fajn, ale tady je základem dobře navržené a stabilní API, na které se budou moci aplikace napojovat. Tím návrhem rozhraní by se mělo začít. Dneska je bohužel stále základem API ve formě céčkovských funkcí, na které se dá napojit prakticky z libovolného jazyka.
A když už to API budou mít, tak mohou upravit původní implementaci, aby ho poskytovala. A současně s tím psát jinou v lepším jazyce.
Na druhou stranu: SOCKS sice znamená, že musím spustit minimálně dva procesy a ty spolu komunikují přes soket (místo toho, aby se jen volaly funkce v rámci jednoho jazyka a procesu), což má nějakou režii, ale zároveň je to krásně univerzální a prakticky nikdy nebude úzkým hrdlem to spojení s místní proxy (Tor nebo podobná síť je řádově pomalejší). Místo Toru pak můžu použít třeba SOCKS proxy poskytovanou SSH klientem nebo čímkoli jiným a ten program nemusím vůbec měnit. Je tam volnější vazba, není tam pevná závislost na jedné konkrétní knihovně (Toru, I2P atd.).
Kdyby byla snaha, tak by šlo skloubit obojí dohromady. Mít jednoduché abstraktní API v podobě céčkovských funkcí a jednou z jeho implementací by byla Tor knihovna (psaná klidně v tom Rustu, D, Go, C++ nebo čemkoli modernějším než C) tzn. běželo by vše v rámci jednoho procesu a jinou implementací toho API by bylo napojení na SOCKS proxy nebo třeba HTTP proxy (CONNECT), což by byl jen tenký adaptér, který by se spojil s jiným procesem reálně poskytujícím tu proxy.
Nevím, jaké diskuse o návrhu probíhali u tohoto projektu a jak dlouho nad tím rozhraním někdo přemýšlel, ale u spousty dnešního softwaru mi přijde, že lidi hned začnou psát kód, aniž by měli pořádně rozmyšlený ten návrh, ale hlavně, že to je v moderním jazyce. (náhodný příklad – podobné věci potkávám každou chvíli)
Tiskni
Sdílej: