Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
K vláknu bych dodal, že mi vyhovuje stav, kdy o stabilitě vydání rozhoduje vývojář a ne distributor.Mě třeba trochu trápí, že v práci jedeme Grafanu, z oficiálního repa takže „rolling“, a ta má update snad každé 2 týdny. Kdyby bylo nějaké stable/LTS…
Mluvit o nějaké bezchybovosti "stable" verzí je, alespoň v případě Debianu, úplná utopie. I když pominu legendární OpenSSL fiasko, tak je to sotva pár dní, co prosili uživatele ať hlavně proboha ten "stable" neaktualizují... Nějaké sofistikované/erudované testování/patchování můžeš možná předpokládat u RedHatu nebo u SUSE (koneckonců byli to právě lidé ze SUSE, co ten poslední bug, co bez problémů prošel do Debianu, zachytili) ale rozhodně ne u Debianu...
Problém je to, že se takové jádro vůbec dostalo do té" stable" distribuce a bylo distribuované mezi lidi. Respektivě problém to je, pokud věříš na bezpečnost a funkčnost takové distribuce. Pokud nicméně chápeš, že mezi tím "stable" Debianem a tím "nebezpečným" Arch linuxem není skoro žádný rozdíl, protože nějaký sofistikovaný testování mají prakticky stejný, tak to problém samozřejmě není.
Nějaké sofistikované/erudované testování/patchování můžeš možná předpokládat u RedHatu nebo u SUSETa chyba byla v upstreamu (vanilkové LTS 6.1), takže to obsorbovaly všechny distribuce, ne?
Fedora nepoužívá LTS jádro?
AFAIK ne.
Ta chyba byla v upstreamu (vanilkové LTS 6.1), takže to obsorbovaly všechny distribuce, ne?
Všechny distribuce, které bez vlastního testování převzaly 6.1. Představa, že LTS SW je bezchybný sám o sobě je podle mně prostě mylná. Ano, je tam méně změn, ale taky jsou podstatně méně testované, protože projdou přes mnohem míň lidí, kteří je před vydáním používají. Třeba v případě kernelu zatímco s masterem pracuje (a běží na něm) většina vývojářů, tak s LTS větví pouhá hrstka lidí. Bez další práce (a tu Debian, na rozdíl od SUSE/RedHatu, nedělá) pak na tom je takové LTS klidně i hůř než master.
Většina SW nemá LTS větve vůbec a backportování patchů je pouze v režii lidí mimo ty projekty jejichž kompetence může být "různá". Jak Debian ten upstream SW dovede "vylepšit" jsme všichni viděli na příkladu OpenSSL...
AFAIK ne.Zajímavé, takže si neLTS supportují sami? (protože kernel běžný kernel má support ~3 měsíce a Fedora podle tabulky 12)
Většina SW nemá LTS větve vůbec a backportování patchů je pouze v režii lidí mimo ty projekty jejichž kompetence může být "různá".S tím souhlasím, na druhou stranu jako admina mě netěší když se něco updatuje každé 2 týdny s náhodnými změnami (viz vlákno s Maxem výše).
Zajímavé, takže si neLTS supportují sami? (protože kernel běžný kernel má support ~3 měsíce a Fedora podle tabulky 12)
Je to RedHat, kdo jiný by měl mít zdroje na maintainance kernelu? Ty verze ve Fedoře jsou ty, co se později/souběžně objeví i v RHEL (který také nemá LTS verze jádra). Nějaký "poloautamatický" výběr patchů v LTS je sice fajn, ale testování "na lidech" ve Fedoře je za mě, a očividně i za RedHat, mnohem důležitější.
S tím souhlasím, na druhou stranu jako admina mě netěší když se něco updatuje každé 2 týdny s náhodnými změnami (viz vlákno s Maxem výše).
Pokud má projekt, co používáš (klidně i ve svých závislostech - to je stále volba tvůrců toho projektu) co dva týdny náhodné změny, co něco zásadně mění nebo rozbíjí, tak je především potřeba se poohlédnout po jiném projektu, ne doufat, že nějaký náhodný dobrovolník mimo ten projekt to bude za tebe sledovat, filtrovat a sestavovat nějaké "stable" verze. Protože v těch "stable" verzích může být libovolná rozbitá kombinace patchů (včetně "vylepšení" od těch samozvaných "vývojářů" co to maintainují), kterou nikdo nikdy netestoval.
https://dl.google.com/linux/direct/google-chrome-stable_current_arm.rpm
Tiskni
Sdílej: