O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control nemá dostatečnou podporu.
Již toto úterý proběhne každoměsíční akce Virtuální Bastlírna, kterou pořádá projekt MacGyver. Jde o virtuální posezení u piva a volné klábosení o různých zajímavostech ze světa elektroniky, softwaru i techniky. V posledním měsíci se stalo nemálo zajímavostí týkajících se spousty bastlířů - kupříkladu Arduino nyní patří pod Qualcomm, Raspberry Pi vydalo nový počítač, ale potichu i miniaturní compute module. Pro AMS od Bambu Lab se
… více »Google zpřístupňuje své AI nástroje českým univerzitním studentům prostřednictvím předplatného Google AI Pro na 12 měsíců bez poplatku. Platnost nabídky vyprší 9. prosince 2025.
MicroPythonOS je operační systém napsaný v MicroPythonu určený především pro mikrokontroléry jako ESP32. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byl vydán LineageOS 23 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 23 je založený na Androidu 16.
Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Což je fajn, protože jinak bychom za procesory platili asi pětkrát tolik.
Zase výstavní idiotoanonym.
Ona je to klasická hra na přetahovanou a horská dráha. Zhovna teď v ní má Intel smůlu.
Intel měl smůlu také před 20+ lety, kdy mu AMD vypálili rybník 64-bitovou verzí jeho „vlastní“ instrukční sady. Kterou se Intel pokusil, pravda, nahradit příliš revoluční IA-64, ale politická ideologie pokryteckého pragmatismu vyhrála. (Mohlo to být jinak, kdyby IA-64 nestálo nekonečno a nevyžadovalo vlastní elektrárnu.) Jo, kdyby software tenkrát nebyl v 64-bitové oblasti tak zoufale a extrémně pozadu za hardwarem, je dost možné, že už by dnes vůbec žádný Intel neexistoval. AMD byla tehdy prostě levnější a schopnější varianta. Každý chtěl AMD. Sice třeba měl béčkové distro s 32b user-si-spejsem, ale ta možnost 64b budouconsti — k nezaplacení! k snadnému zaplacení, u AMD levnější než u Intelu.
Pak se karta pomalu ale jistě obrátila. U AMD totiž usnuli na vavřínech. Intel zatím se skřípěním zubů převzal AMD64, dramaticky zlepšil ILP, přišel s novými, vícejádrovými čipy, atd. Před cca 10+ lety pak už po CPU od AMD neštěknul ani pes. Athlon „3000+“ byl totiž v každém benchmarku naprosto převálcovaný levným Intelem na 1,5 GHz, atd. atd. Každý chtěl Intel. Výpočetní výkon v přepočtu na peníze byl u Intelu minimálně dvojnásobný. AMD po soustavném lhaní typu „uniklé benchmarky“, „4000+“, „5000+“ atd. — kde vzápětí na Tom’s Hardware nebo kterém bulváru byl Intel zas a znova 2× rychlejší než AMD v „uniklém“ benchmarku — ztratilo spoustu skalních zákazníků.
Jenže pak Intel opět usnul na vavřínech, skoro stejně jako tenkrát v pozdních 90. letech. Zamrzl totiž na zastaralém 14 nm výrobním procesu. Hovnovější výrobní proces se nějak nedařil — tak jo, to nevadí, vždyť máme čas. Jenže čas plynul, pak kvapil a nakonec letěl a najedou se u AMD objevilo 7 onanometrů, 5 onanometrů, celá série Ryzen a Vláknotrhač… Všichni ostatní výrobci CPU už byli dávno pod 10 nm. Tak smůla, Intelu tentokrát zase ujel vlak, jako AMD o 10 let dřív.
Mám dojem, že se tohle bude stále opakovat. Je to podobné jako Boeing versus Vzduchovýautobus. Teď má Vzduchovýautobus navrch, protože Boeing měl navrch před 10 až 15 lety. A tak stále dokola.
Ne že by konkurence nebyla fajn, ale je mi dost líto té části zaměstnanců, která neseděla na vavřínech, poctivě pracovala a i přesto přišla o (v jejich případě zaslouženou) jistotu a stabilitu. Samozřejmě se nabízí argument, že „dobrý a schopný engineer se neztratí“, ale to nic nemění na faktu, že layoff nikdy není pozitivní zkušenost.
Pravda, vyjádřil jsem se naprosto nesmyslně. (Zase jsem byl navátý.)
Měl jsem na mysli nahrazení 32b architektury Intel „něčím 64-bitovým“, kde Intel zvolil (zpočátku) až přehnaně revoluční přístup. Místo toho ze mě vypadlo „nahrazení AMD64 za IA-64“, což se nejen nekonalo, ale nejspíš ani nikdy neplánovalo; rozhodně ne pro „spotřebitelský sektor“. (Zhruba do roka od uvedení AMD64 bylo beztak jasné, že jde o novinku důležitosti „use it or lose it“, což se o IA-64 nedalo říct nikdy.)
Tiskni
Sdílej: