Jak na Internet – Bezpečně (Edice CZ.NIC)

V únoru 2016 vyšel v edici CZ.NIC komiks s názvem Jak na Internet inspirovaný stejnojmenným seriálem Jak na Internet. Tento týden vyšlo pokračování s názvem Jak na Internet – Bezpečně. Knihu v elektronické verzi lze zdarma stáhnout ve formátu PDF (71 MB).

28.11.2018 11:22 | Ladislav Hagara | Zajímavý článek

Komentáře

[Andrej]

Přijde mi, že se tam v úvodu až příliš řeší problémy specifické pouze a výhradně pro Shitdows. Což nemusí být na závadu, vzhledem k rozšířenosti toho softwarového odpadu, ale stálo by za úvahu na něco takového upozornit a výslovně zmínit, že většinu popisovaných problémů může zmírnit nebo zcela odstranit rozumná volba operačního systému.

Někde na začátku by tam měl být rozcestník: Pokud se zbavíte Shitdows, můžete přeskočit následujících 50 stran a přečíst si jen skutečně relevantní informace. Pokud ne, jen čtěte dál, ale stejně vám to nepomůže, jak ukazuje nedávná historie.

Jakmile se někde "dozvím", že antivirus a firewall jsou prý "nutností", začne mi blikat a pípat bullshit detektor. Celá ta ideologie kolem firewallů je založená na názoru, že když má někdo infikovaný počítač něčím, co mu tam poslouchá na nějakých neobvyklých portech, zákaz takových portů nějak pomůže. To sice zní na první pohled rozumně, ale nebylo by lepší soustředit se na řešení příčiny toho problému? Hernajs, mám na systému binárku, která dělá něco, co nechci, a poslouchá na portech, kde poslouchat nemá! Řešit takovou situaci firewallem je asi jako čelit zamoření domu jedovatými pavouky tak, že budu postupně zavírat místnost za místností a investovat do těsnění u dveří, které pavouci neprokoušou. Skvělý nápad. Ale nebylo by lepší nějak odstranit ty pavouky?!

U varování před pirátským software naprosto chybí důrazné doporučení používat svobodný software, který lze mít zdarma a zcela legálně. Pouhé neslané a nemastné tvrzení, že pirátský software je špatně a může být nebezpečný, je sice pravdivé, ale ten nejpodstatnější kousek informace — totiž že uživatel žádný placený ani pirátský software nepotřebuje — tam zcela chybí.

[PetebLazar]

Vzpomínám na kolegu před cca 15ti+ lety (tudíž asi v éře WinXP) jak si na stanici nainstaloval Personal Kerio Firewall. Provozoval to v mödu, kdy to po něm chtělo schvalování jednotlivých connectů. Říkám mu:"Bobe pokračuj takhle ještě pár dní a budeš mít všechno povoleno drakrát.".

[Andrej]

To je přesně jeden z problémů těchto rádoby-uživatelsky-vstřícných firewallů. Vyrábějí tolik nesmyslných dotazů, že uživatel pak mechanicky vše odklikne a špatné zabezpečení vystřídá iluze zabezpečení, což je ještě horší situace.

Jakýkoliv "alert" musí splňovat 2 věci: Zaprvé, co nejméně false positives. Zadruhé, musí existovat nějaká konkrétní akce, kterou lze v reakci na "poplach" provést a odstranit tak příčinu problémů. Jedině tak se zamezí situaci, kdy uživatel (zkrátka pouhý člověk) poleví v pozornosti kvůli záplavě nesmyslných varování bez jasného postupu řešení.

V tomto^^^ smyslu jsem si vždy pochvaloval SELinux auditování. Když si na Fedoře nastavím, že chci HTTP server na nestandardním portu, SELinux tomu zamezí, dostanu hlášení a na základě toho si můžu vytvořit vlastní "policy", která ten nestandardní port povolí — a třeba naopak zakáže 80 a 443, pokud je nechci. Tohle aspoň dává smysl. Firewall se svým uzavíráním portů zvenčí zas až takový smysl nemá. Ano, můžu určit, jestli se má SYN nebo DCERA ztratit nebo jestli má místo odpovědi přijít nějaký "administratively prohibited" kdesicos přes ICMP, ale důležitost takového nastavení mi prostě uniká.

[otula]

uživatel žádný placený ... software nepotřebuje

No, v konečném důsledku sice nepotřebuje, ale to se dá říct i o počítačích kompletně -- tisíce let bez nich lidstvo žilo a nevymřelo.

Takže lépe se ptát, co je myšleno tou potřebou. Je komerční software, který uživateli ušetří spoustu času a práce oproti free variantám, případně mu umožní dělat věci, které mu free varianty vůbec neumožní. Tak to prostě je a není nic špatného na tom, když se uživatel rozhodne za daný produkt zaplatit, protože ho to ve finále vyjde levněji. Samozřejmě jsou i situace, kdy spousta lidí vyžaduje komerční software, ačkoliv ho vůbec nepotřebuje, ale o tom teď nemluvím.

[Fluttershy, yay!]

Taková linie uvažování ignoruje vztah mezi uživateli a vývojáři, potažmo se omezuje na kontexty, kdy vůbec něco jako placený (komerční) software (produkt/služba) existuje.

Přitom rozdíl mezi svobodným a nesvobodným softwarem, potažmo mezi softwarem lokálním a službou, je především mocenský: jaké vznikají závislosti, kudy tečou data atd.

Ale CZ.NIC (bohužel) není FSF, aby se zabýval nikoliv pouze technologiemi, ale především jejich významem.

[otula]

Tak teď nevím, jestli mi už můj mozek příliš zdegeneroval, ale nějak tvůj komentář nedokážu pobrat. Vlastně ani nevím, zda můj komentář rozporuješ, nebo podporuješ – zda je to vůbec reakce na můj komentář.

Taková linie uvažování ignoruje vztah mezi uživateli a vývojáři, potažmo se omezuje na kontexty, kdy vůbec něco jako placený (komerční) software (produkt/služba) existuje.

Myšleno tak, že není běžné, aby ke svobodnému produktu existovala placená varianta? Takových případů moc nebude, víc bude určitě těch opačných.

Přitom rozdíl mezi svobodným a nesvobodným softwarem, potažmo mezi softwarem lokálním a službou, je především mocenský: jaké vznikají závislosti, kudy tečou data atd.

Hm, o tomhle by se dalo asi dlouho polemizovat a bylo by nutno to rozebírat v kontextu konkrétního případu. Rozhodně to neplatí obecně.

[Fluttershy, yay!]

Svobodný software je etická ideologie, což je patrné nejen na základních postulátech, ale např. rozdílu oproti open source.

Svobodný, ani open-source software nejsou v rozporu s fungováním ve světě komerce (od Red Hatu po garážovky).

Ale kritický rozdíl je právě v těch svobodách, jak nastavují vztahy, a tedy např. vendor lock-in (o problémech služeb jako náhrady softwaru nemluvě) – což je podmnožina lidské interakce se softwarovými technologiemi (téma mj. software studies).

[otula]

No dobře, ale jak to souvisí s tím, co jsem napsal? Reagoval jsem na tvrzení, že uživatel žádný placený software nepotřebuje. V tom smyslu, že je to sice pravda, protože nepotřebuje ani počítač a přežije, ale že existuje komerční software, za který se vyplatí zaplatit, protože si tím buď ušetří čas nebo mu umožní dělat věci, které mu žádný free software neumožní.

Ale že nemluvím o lidech, kteří vyžadují komerční software, ačkoliv ho nepotřebují (typicky třeba 99 % uživatelů MS Word, kteří nikdy nevyužijí to, co LO Writer neumí, ale přitom MS Word vyžadují i za cenu toho, že bude kradený).

[k3dAR]

pokud nechame stranou hry (tedy game loader windows), co podle tebe uzivatel potrebuje za placeny sw, ze demagogujes ze nepotrebuje teda ani pocitac? a zkus se na to podivat z pohledu bezneho uzivatele, ne nejake speciality na ktere asi "kniha" mirena neni...

[otula]

Myslím, že "demagoguješ" spíše ty, když převracíš smysl toho, co jsem napsal. Co znamená, že něco "potřebuji"? Buďto to, že potřebuji vodu a stravu (to jsou věci, které opravdu potřebuji), nebo že mi to ulehčí život (to je třeba ten počítač, ale mám ve svém okolí více lidí, kteří jsou dosti aktivní, přitom ale počítač nemají, nepoužívají, ani ho nechtějí - není to věc, kterou člověk potřebuje). Stejně tak se dá žít bez komerčního software, ale jsou věci, které se bez něj dělají hůře.

Vezmu to z oblastí, ve kterých jsem nucen občas něco dělat. Tak například karta Soundscape Mixtreme se nedá používat se svobodným software. GIMP neumí stále tak základní věc, jakou jsou vrstvy úprav (a to říkám přesto, že ho velmi aktivně používám). Stejně tak aktivně používám Scribus, ale jen proto, že nemám přístup k InDesignu, v němž bych ušetřil tuny času. A nakonec i ten blbý Word, který využívám ponejvíce pro jeho hromadnou korespondenci, která je vynikajícím nástrojem pro tvorbu různých dokumentů, štítků a všeho možného, kde je potřeba načíst data z databáze. Ve Writeru je "hromadná korespondence" jen proto, aby si ji mohli napsat na seznam toho, co Writer umí, ne proto, aby se dala používat. Konec konců i ten opovrhovaný Access nemá ve svobodném software skutečnou náhradu. Nedokážu si představit, že bych ho měl v práci něčím nahradit. A přesunu se domů: co bys mi doporučil na vyvolávání fotek ze Sigmy, když ne originální SPP, případně Silkypix Developer Studio?

[Fluttershy, yay!]

A přesunu se domů: co bys mi doporučil na vyvolávání fotek ze Sigmy, když ne originální SPP, případně Silkypix Developer Studio?

Nemít Sigmu.

Motivace je analogická tomu, proč si nepořizovat „chytrý“ vibrátor, přestože z hedonistického hlediska by mohl být úplně super.

[otula]

Aha, no tak dobrá rada nad zlato.

[Fluttershy, yay!]

nepotřebuje ani počítač a přežije

Pochybuji o tom: v době Risikogesellschaft bez stacku zřejmě lidská civilizace není udržitelná. Software řídí infrastrukturu včetně výměny informací, modelování,…

existuje komerční software, za který se vyplatí zaplatit, protože si tím buď ušetří čas nebo mu umožní dělat věci, které mu žádný free software neumožní

Opakuji, že si nemyslím, že by komerce byla vhodným rysem pro rozlišování produktů, ačkoliv se můžeme bavit např. o pirátství v chudých zemích typicky druhého a třetího světa, kde si lidé prostě nemohli dovolit (stále nemohou) dát třeba týdenní výplatu za softwarový produkt – načež v případě proprietárního softwaru vzniká lock-in, za nějž byl třeba Microsoft hodně rád.

Ve věci svobodného softwaru: např. autokratický režim také umožňuje dosahovat praktických cílů rychleji a efektivněji než liberální demokracie, ale za cenu jakých rizik? Nebo takový fenomén ekonomického růstu, kdy se nezohledňuje dluh – třeba environmentální.

Ano, v krátkodobém časovém horizontu může i proprietární software uživateli umožnit dosáhnout některých cílů, ale v dlouhodobém časovém horizontu je uživatel odkázán na milost a nemilost dodavateli produktu, co se týče podpory architektur, knihoven, formátů aj., popř. jeho data najednou nemusí být jen jeho, nehledě k potenciálu pro backdoory.

[otula]

Pokud to stavíš do pozice, zda ne konkrétní uživatel, ale lidstvo jako takové potřebuje počítače, tak by sis měl uvědomit, že počítače jsou jednou z příčin, proč se lidstvo dostalo do tohoto stádia vývoje. Lze o tom opět polemizovat, ale dle mého názoru by bez počítačů nebyl svět tak hektický, trh by nebyl tak dynamický, více lidí by muselo (skutečně) pracovat a svět by byl asi "normálnější".

Ale pokud jde o jednotlivce, kteří doma využívají počítač, tak pokud se vrátím do 70. a začátku 80. let, kdy lidé doma počítače neměli, svět byl úplně normální, děti si hrály na čerstvém vzduchu, četly knihy, sportovaly a žily. A nikdo se z toho nehroutil. Fotografové necvakali milion nesmyslných cvaků, které potom nedávali na FB, dopisy si posílali za pár haléřů poštou, psali rukou a úřední dopisy nacvakali na psacím stroji. Žádní hackeři/crackeři nenabourávali cizí data. Svým způsobem chápu, že i dnes je nemálo lidí, kteří to nechtějí měnit a žijí pořád postaru.

v případě proprietárního softwaru vzniká lock-in

A v čem spočívá ten lock-in? V tom, že na Windows neběží nic, než produkty MS? To asi ne. Tak v tom, že výstup nejde otevřít v ničem jiném? To také ne - to není závislé na tom, zda je produkt proprietární, nebo není. V tom, že se v tom člověk naučí a už nechce používat nic jiného? To také není otázka uzavřenosti SW. V tom, že když ukončí vývoj produktu, má člověk smůlu? Ale to je problém i u svobodného SW, pokud se čirou náhodou nenajde někdo, kdo pokračuje ve vývoji (sám jsem používal pár programů, které skončily a nikdo je neoživil). A nebo mluvíš o tom, kdy si firma nechá udělat řešení na míru? Ale to nebude nikdo dělat zadarmo, takže je to vlastně vždycky špatně, že jo?

Ano, v krátkodobém časovém horizontu může i proprietární software uživateli umožnit dosáhnout některých cílů, ale v dlouhodobém časovém horizontu je uživatel odkázán na milost a nemilost dodavateli produktu,

Ano, tak si vezmeme programy, které jsem zmiňoval. GIMP/Photoshop, Scribus/InDesign, Writer/Word. Co jsi měl na mysli tím krátkodobým časovým horizontem? Třeba produktivní věk konkrétního člověka?

[Fluttershy, yay!]

Pokud to stavíš do pozice, zda ne konkrétní uživatel, ale lidstvo jako takové potřebuje počítače, tak by sis měl uvědomit, že počítače jsou jednou z příčin, proč se lidstvo dostalo do tohoto stádia vývoje.

Závislost společnosti na fosilních palivech se vyvinula před počítači. Atomová bomba byla vyvinuta prakticky bez přispění univerzálních počítačů. Nápodobně antibiotika.

Ale vzniklý „dluh“ není řešitelný bez pomoci sofistikovaných výpočtů či výpočetních analýz velkých objemů dat, nehledě k automatizaci, přičemž zúčastněné systémy jsou distribuované.

A v čem spočívá ten lock-in?

Lock-in je stav typicky spojený s path dependence a síťovým efektem.

Zásadní je, co z tohoto mocenského vztahu může vendor vytěžit: můžeme to vidět ve veřejné správě, kde je problém změnit dodavatele nebo přejít na insourcing, nebo např. v tom, jak Microsoft do svých operačních systémů přidal univerzální backdoor a uživatelé s tím fakticky nemohou nic dělat (srovnej např. s VS Code, které si lze přeložit sám bez telemetrie – VSCodium; nápodobně Android/Chrome/…, byť to nejsou zcela zdravé „ekosystémy“).

V tom, že když ukončí vývoj produktu, má člověk smůlu? Ale to je problém i u svobodného SW, pokud se čirou náhodou nenajde někdo, kdo pokračuje ve vývoji (sám jsem používal pár programů, které skončily a nikdo je neoživil).

V jednom případě je to problém neřešitelný, v druhém řešitelný.

Z důsledků jmenujme např. hardware, z něhož je kvůli absenci ovladačů elektroodpad; vědecký software, jehož autor se však ztratil; či softwarové produkty jako součást kulturního dědictví, ať už kvůli implementaci formátů děl samotných, nebo program jako interaktivní médium.

Co jsi měl na mysli tím krátkodobým časovým horizontem?

To je vcelku zřejmé, pokud např. grafik vyřeší v Adobe Suite zakázku třeba rychleji nebo za víc peněz, získá další zakázku atd. Háček je v tom, že Adobe najednou přechází na model založený na předplatném.

Nebo Microsoft Windows byly 20 let relativně uživatelsky přívětivým prostředím pro koncové uživatele, kteří mohli automatizovat některé své úkony, přistupovat k Internetu atd. Akorát najednou má Microsoft univerzální backdoor, který se dotýká podstatné části populace a institucí.

Přitom právě organizace jako Microsoft jsou významnými geopolitickými hráči. Nakonec bychom se mohli bavit o tom, jak např. Cisco umožnilo růst totalitního státu v ČLR nebo Microsoft fakticky zastavil japonský projekt Tron.

[otula]

Nebudu reagovat jednotlivě – s tím, co zde píšeš, s drobnými výhradami souhlasím.

A ty výhrady? Chtěl jsem teď po nějaké době zprovoznit PC, které jsem přestal používat kvůli tomu, že jsem na něm naivně upgradoval na Plasmu 5. Od té doby leželo ladem, raději jsem používal jen notebook. Nyní jsem ho chtěl opět rozchodit, ale ouha, stal se z něj elektroodpad, protože je tam grafika od nVidie, která potřebuje ovladač 304.xx, ale ten už jaksi není podporován. S nouveau mi to kreslí šílené obrazce po obrazovce a nefunguje to. Takže mám možnost investovat do nové grafiky, což už není u takového PC rentabilní, nebo koupit nové PC. A nebo tam třeba nainstalovat Windows 8, které by tam fungovaly a přitom budou ještě nějakou dobu podporovány

Předplatné SW je pořádný podraz na lidi, holt krabice vydělávaly málo. Každopádně těm, kdo koupil krabici, to bude ještě dlouho fungovat. A ti noví uživatelé si spočítají, zda se jim to vyplatí, či nevyplatí, a dle toho se zařídí. Je to obchod.

[Fluttershy, yay!]

Takže mám možnost investovat do nové grafiky, což už není u takového PC rentabilní, nebo koupit nové PC.

Problém nastal už ve chvíli pořízení takového hardwaru. Není to překvapivé, když uživatelé jsou již desítky let indoktrinováni, aby sledovali pouze specifické parametry jako „výkon“ a nikoliv už kontext.

Předplatné SW je pořádný podraz na lidi, holt krabice vydělávaly málo.

Předplatné není podraz, nýbrž logický krok v ekonomice, kde je cílem maximalizovat zisk, potažmo v kontextu informační revoluce.

Služba jako náhrada softwaru umožňuje mnohem lépe sbírat data – ten nejcennější zdroj – za účelem získávání znalostí užitečných např. k predikci chování uživatelů, a tedy i manipulaci jejich chování.

[otula]

Ono na výběr moc nebylo. Karty s Intel čipy nějak nebyly, AMD mi fungovalo příšerně, nVidia perfektně, takže volba byla jasná.

Když si získáš uživatele a následně jim řekneš, že už jim krabici neprodáš, ale budou platit jak mourovatí nebo mohou jít jinam, je to podraz. Chápu, že peníze jsou až na prvním místě, i když - jak správně píšeš - dnes se k nim připojují i data, ale důvodem je opět jen a pouze navýšení zisku...

[Fluttershy, yay!]

Což je problém kapitalismu, zvláště jeho pojetí v praxi.

Proto od začátku v tomto vlákně tvrdím, že je na uživateli, aby věnoval pozornost také jiným parametrům než těm propagovaných PR odděleními subjektů, které mají na zisku zájem (přímo či nepřímo – skrze např. inzerci).

[otula]

Což je problém kapitalismu, zvláště jeho pojetí v praxi.

Jistě, v tom s tebou plně souhlasím.

Proto od začátku v tomto vlákně tvrdím, že je na uživateli, aby věnoval pozornost také jiným parametrům než těm propagovaných PR odděleními subjektů...

Tady nejde o prolhaný marketing. Marketing nastupuje v případech, kdy je konkurence rovnocenná. Ale pokud vím, že produkt A má funkci, která je pro mne důležitá, zatímco produkt B, C, D ... Z ji nemá, vyberu si pro svou potřebu produkt A. A je úplně jedno, do které skupiny tento produkt spadá. Nad nějakou volbou můžeme diskutovat ve chvíli, kdy mé podmínky splňují produkty A i B, přičemž jeden je proprietární, druhý svobodný. Sám používám například GIMP i Photoshop, LO i MSO… – vždy podle konkrétní činnosti, kterou hodlám dělat, protože se mi něco dělá lépe v jednom, něco jiné v tom druhém či třetím… Je to pro mne stejné jako jiné nářadí. Také nepoužívám na všechno jednu pilu či vrtačku, ale mám jich více a volím dle konkrétní činnosti.

[Fluttershy, yay!]

Marketing nastupuje v případech, kdy je konkurence rovnocenná.

Marketing je mnohem víc než jen propagace, jde o celý proces od identifikace potenciálních zákazníků po dodání na trh, včetně právě komunikace.

Tady nejde o prolhaný marketing.

Ani prolhaná ta komunikace není nutně, prostě akcentuje jiné parametry, přičemž zájmy dodavatele a uživatele se neshodují.

Je to pro mne stejné jako jiné nářadí. Také nepoužívám na všechno jednu pilu či vrtačku, ale mám jich více a volím dle konkrétní činnosti.

Ke kontaminaci postačuje jeden jediný toxický produkt.

(Stačí jediný proces k převzetí řízení systému.)

[otula]

Ke kontaminaci postačuje jeden jediný toxický produkt.

Hm, tak to už je „riziko podnikání“.

[Fluttershy, yay!]

Nikoliv. Jako společnost (a jednotlivci ji tvořící) máme možnost říct: ne, tudy nepůjdeme.

Ať už jde o chemické zbraně, fosilní paliva, autokratické režimy, superinteligenci, autonomní systémy, modifikace genomu různých organismů lidi nevyjímaje – nebo třeba pravidla pro nakládání s daty (od kopírovacího monopolu po datové profilování).

[otula]

Proč nikoliv? Sám píšeš, že říct ne je možnost. Každý má jak možnost říct NE, tak možnost říct ANO. Je to jedna z mála svobod, které ještě máme, a každá svoboda s sebou nese určitá rizika. A je na každém jedinci, aby si zvážil, co je pro něj výhodnější – to je to riziko podnikání. A je to naprosto v pořádku.

[Fluttershy, yay!]

To je právě uváznutí trhu v lokálním extrému při hledání velmi úzce zavedeného krátkodobého užitku.

Today, algorithms know pretty well what we do, what we think and how we feel—possibly even better than our friends and family or even ourselves. Often the recommendations we are offered fit so well that the resulting decisions feel as if they were our own, even though they are actually not our decisions. In fact, we are being remotely controlled ever more successfully in this manner. The more is known about us, the less likely our choices are to be free and not predetermined by others.

Will Democracy Survive Big Data and Artificial Intelligence?

[otula]

A jsme opět u toho, co znamená pojem krátkodobý :)

[Fluttershy, yay!]

V tuto chvíli už jsou rizika – ať už změny klimatu, nebo právě autoritářského řízení společnosti skrze systémy založené na znalostech – akutní, byť třeba v případě fosilních paliv mohlo několik generací tvářit, že po nich potopa… vskutku!

Proč tyhle dva příklad vedle sebe? Inu, protože právě mocenské struktury, které za příslušnými odvětvími ekonomiky stojí, drží geopolitickou moc.

[otula]

No tak zrovna změny klimatu nijak nesouvisí s komerčním SW, a s velkou pravděpodobností ani s fosilními palivy. Ale jasně, dnešní palivové soustavy, ačkoliv se tváří čistěji, uvolňují karcinogenní nanočástice, obrovsky narostl hlukový a světelný smog, takže už to není ani po nás potopa, ale potopme se sami. A ano, ačkoliv nám hrnou kecy o demokracii horem dolem, vládnou opět ti, kdo mají peníze. A zákony jsou nastaveny tak, aby bylo těžké to změnit. Nemluvě o tom, že ani demokracie (obzvláště zastupitelská) není žádná výhra v loterii, ačkoliv se mnozí tváří, že demokracie = svoboda.

Ale tohle nemá nic společného s tím, jestli si grafik zvolí Illustrator, nebo Kritu. To je jeho svobodná volba. A koupí Illustratoru nespáchá o nic větší zlo, než registrací Globus nebo Tesco karty. Ale to zlo páchá sám na sobě.

[Fluttershy, yay!]

Souvisí to spolu velice úzce – právě o tom je The Stack – jelikož tyto korporace se podílejí na organizaci a fungování společnosti: ať už skrze ovlivňování tradičních (státních) institucí (též regulatory capture), v synergii (zakázky), nebo přímo (např. vlastní infrastruktura s vlastními pravidly či soukromé daně).

Adobe primárně ovlivňuje regulace informačních toků skrze formáty – včetně DRM. To je metaproblém zásadní pro fungování (liberální) společnosti. Nepřímo pak [Adobe] formuje to, jak uživatelé interagují s počítači a vůbec systémy, což se týká nejen aktuální normalizace služby jako náhražky softwaru; mocenské postavení obecně těchto privátních institucí se upevňuje skrze síťový efekt. A to pomíjím, že Adobe samotné provozuje platformy pro sdílení dat (Spark, Stock), kde nastavuje vlastní pravidla.

[otula]

Davide, tu knihu číst určitě nebudu, ačkoliv je v ní určitě spousta zajímavých myšlenek. Je mi jasné, že se Adobe, stejně jako Microsoft a stejně jako další velmi bohaté firmy, snaží ovlivňovat svět, předpokládám, že kdyby ty firmy mohly, tak by vládly. Zrovna teď s manželkou sledujeme seriál Narcos. A manželka mi položila otázku, proč to Escobar vše dělal. Proč si třeba nekoupil svůj ostrov a nežil si tam s rodinou krásný život? Peněz měl, že nevěděl, co s nimi.

On je to zřejmě další level bohatství. Když už mi peníze tečou horem dolem, tak chci něco více, chci vládnout a ovlivňovat svět. A ještě více peněz, ačkoliv ty, co mám, nedokážu utratit. A je úplně jedno, jestli je to SW firma, HW firma, Agrofert, či třeba ten narkobaron.

[Fluttershy, yay!]

stejně jako další velmi bohaté firmy, snaží ovlivňovat svět, předpokládám, že kdyby ty firmy mohly, tak by vládly

Ale vždyť vládnou!

Nejen tak, že v některých odvětvích fakticky řídí státní regulace, ale – viz např. Google Is Not What It Seems (2014).

Že korporace vystupují jako politické entity, není novinka, příkladem budiž Východoindická společnost. Co nového je, to jsou nové podléhající nerovnosti spojené s rozvojem informační a znalostní ekonomiky: data/soukromí a vůbec „užitečnost“ člověka.

Ta první nerovnost – „datová“ – je právě téma svobodného a nesvobodného softwaru.

[otula]

Ale vždyť vládnou!

Myslel jsem v tom smyslu, že by obsadily parlament, senát, prezidentské křeslo...

Jenže on je ten software jen jedním z mnoha. Pokud bys chtěl proti tomu bojovat, musel by sis vyrábět sám elektřinu ze zdrojů, které vlastníš nebo je máš zdarma, zajistit si svou vodu a své teplo, zajistit ze svých zdrojů obživu pro rodinu, chodit všude po svých... Protože když nakupuješ produkty, vždy podporuješ někoho, kdo buď je mocný, nebo se mocným stát může. A nemusí to být moc světová, kontinentální, či alespoň státní. Ona stačí i pouhá moc v obci, která může člověku hodně ovlivnit život.

[Fluttershy, yay!]

Myslel jsem v tom smyslu, že by obsadily parlament, senát, prezidentské křeslo...

K dosažení a vykonávání moci zdaleka není nutné stávající instituce obsadit, ostatně to můžeme vidět na konstitučních monarchiích jako Japonsko, kde byl císař prostě upozaděn a faktickou moc držel šógun se svou administrativou.

Dnes lze snadno pozorovat, jak si soukromé subjekty zavazují politiky skrze např. financování kampaní, nechají si jimi schválit legislativu na vlastní míru, a tak třeba získat oligo-/monopolní postavení a vybírat soukromé daně (jako zdravotní pojištění v zemích s povinným komerčním zdravotním pojištěním).

Jenže on je ten software jen jedním z mnoha. Pokud bys chtěl proti tomu bojovat, musel by sis vyrábět sám elektřinu ze zdrojů, které vlastníš nebo je máš zdarma, zajistit si svou vodu a své teplo, zajistit ze svých zdrojů obživu pro rodinu, chodit všude po svých... Protože když nakupuješ produkty, vždy podporuješ někoho, kdo buď je mocný, nebo se mocným stát může.

To je argumentační klam.

[otula]

K dosažení a vykonávání moci zdaleka není nutné stávající instituce obsadit

Jasně, to chápu a nerozporuji. Pouze opakuji, že jsem měl na mysli to formální uchopení moci.

To je argumentační klam.

Nemyslím si. Podívej na ČEZ, Agrofert... V obcích mívají velkou moc dodavatelé tepla či správcovské firmy pro SVJ.

[Fluttershy, yay!]

Nemyslím si. Podívej na ČEZ, Agrofert... V obcích mívají velkou moc dodavatelé tepla či správcovské firmy pro SVJ.

Což není argument pro to nedělat nic.

Ovšem analogicky jde na daný problém aplikovat decentralizaci (přechod na smart grid; pozemková reforma, změna dotační politiky) a veřejnou kontrolu (ČEZ je ostatně polostátní, protože jde o strategický podnik, přičemž se v něm promítají různé geopolitické zájmy; nápodobně v zemědělství/potravinářství je centralizace zásadní problém).

Navíc tématika softwaru a informací je metaproblém, který zásadně ovlivňuje dané oblasti – jednat se může namátkou o „right to repair“ automatizovaných zemědělských provozů nebo kopírovací monopol na genotyp.

[otula]

No, a jsme zase na začátku. Máš pravdu, není to argument pro to, aby se nic nedělalo. Ale zkus vysvětlit třeba vydavatelstvi, že nemá nakupovat InDesign, ale má tvořit časopisy ve Scribu. Že jim to sice bude trvat 4x déle, ale že to mohou vyřešit tím, že zaplatí 4x více lidí, kteří si mezi sebe tu práci rozdělí.

Bojovat proti zasahování do politiky by se mělo změnami v politickém sytému, ne kontraproduktivním bojkotováním sotwareových produktů.

[Fluttershy, yay!]

Bojovat proti zasahování do politiky by se mělo změnami v politickém sytému, ne kontraproduktivním bojkotováním sotwareových produktů.

Taková historická analogie: církev řídí společenský a kulturní život v obci, vybírá de facto daně, ale ukazovat budeme na zchudlého feudála, co s tím udělá.

Ale zkus vysvětlit třeba vydavatelstvi, že nemá nakupovat InDesign, ale má tvořit časopisy ve Scribu. Že jim to sice bude trvat 4x déle, ale že to mohou vyřešit tím, že zaplatí 4x více lidí, kteří si mezi sebe tu práci rozdělí.

To není zrovna šťastný příklad, když právě vydavatelství představují nezřídka problém – jako dodavatelé proprietárního softwaru.

[otula]

Taková historická analogie...

Sám jsi uváděl jako příklad Východoindickou společnost. Pokud se nemýlím, podstata spočívá v tom, že měla obrovskou moc díky korumpování politiků. Nevím, zda převážně, či jen částečně, každopádně byl tam problém, který není analogický tomu zchudlému feudálovi.

[Fluttershy, yay!]

Pointa je zřejmá: moc nemusí držet, ani vykonávat dosavadní státní instituce.

Před emancipací nebylo volební urny, u které by šlo dělat politiku, a ani dnes není politika omezená na volební urnu.

Jak říká prof. Bělohradský, jestli dáte babičku do domova důchodců, nebo si ji vezmete domů, je politické rozhodnutí.

[otula]

To nerozporuji. Potom se hlavním úkolem té státní instituce stává potřeba udržet lidi v iluzi, že žijí v demokracii.

Ale zase se vracím k tomu, že změna by měla přijít odshora. Pokud by systém znemožnil korupci nebo ji udělal neúčinnou, velká část problému by se odstranila (jenže to by musela být vůle, a stačí se podívat třeba na odpovědi na kohovolit.eu, kolik politiků má zájem o protikorupční zákony...)

[Fluttershy, yay!]

To vidíme, jak si Agrofert kupuje voliče za Vodňanské kuře – když se jim kuře z CAFO omezí, začnou ječet. Analogicky s proprietárním softwarem, potažmo to v poslední době vidíme na hysterii kolem GDPR, ačkoliv je to ještě velice konzervativní opatření. Takže nerozumím, jak má vypadat to politické řešení shora, když ani lid není se změnou ztotožněn.

[otula]

No to také nevím Ale nějak by se začít dalo, třeba prokázáním nabytí majetku, imunitou výhradně na slovní projevy při pracovním procesu, zakázáním přílepků, referendem pro důležité věci... (Netvrdím, že zrovna tyto záležitosti by spasily lidstvo nebo že nemají jiné problémy, ale určitě by se našly způsoby, jak se posunout k lepší politice, já na to expert nejsem.)

[k3dAR]

tak W8.1 hlavni support skoncil 2018/01, rozsirenej je do 2023/01, Ubuntu 16.04 (sice 304 z repa vyhozeno, ale z nvidia stranek stahnout snad stale pro 16.04 jde) ma podporu do 04/2021, je to sice mene nez W8.1 ale stale to je necele 3roky...
pripadne muzes zkusit patch pro 304 v 18.04: https://adufray.com/blog/2018/06/02/nvidia-304-127-on-bionic, s Archem tezko rict

[otula]

Z článku jsem nepochopil přesně, co ten patch zajišťuje, ale na stránkách Archu píšou, že problém je v podpoře Xorg

Last supported Xorg version is 1.19.