Před 25 lety, ve čtvrtek 29. dubna 1999, byla spuštěna služba "Úschovna".
Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
25% za ctyri roky taky asi neTo sice ne, ale kdyby zrovna neměly US of A v roce 2009 -- neobvykle -- deflaci, tak klidně mohla být polovina toho růstu dána inflací.
Uz si pripadam jako na abcpiratu.Na tom nevidím nic špatného.
No to prrr, který piráti kradou? Ti, co chtěj transparentní řízení státu?
Jste ve všem takhle v obraze?
A opakované prodlužování doby platnosti autorského práva je co?
apt-get install název_software
" a nemusím chodit ani do tržnice. Nabídka softwaru je bohatá, zatím jsem tam našel prakticky vše co potřebuju :)
Stahnout si zadarmo autorsky chraneny obsah je proste hnus. Tecka.Někdo tomu říká "hnus", někdo zase "uplatňování občanských práv"... (§30 AZ)
Ovšem třeba v případě megauploadu, seedboxů a jiných placených fórků tady jde o regulérní peníze, které lidi vynaloží a které jdou do kapes hajzlíků, kteří na ně absolutně nemají nárok.A takoví jako MPAA nebo UMG na ně nárok mají? U Megauploadu a podobných služeb je alespoň jasně, za co ty peníze mají. Kdežto vztah mezi autory a nahrávacími, vydavatelskými a antipirátskými společnostmi je přinejlepším nejasný.
OSA v roce 2009 v průměru z každé inkasované 1 Kč použil 16 haléřů na úhradu svých nákladů a 84 haléřů bylo určeno pro autory.
Ovšem třeba v případě megauploadu, seedboxů a jiných placených fórků tady jde o regulérní peníze, které lidi vynaloží a které jdou do kapes hajzlíků, kteří na ně absolutně nemají nárok. Tam jde jasně o peníze, o které přišel zábavní průmysl.Mezi dvěmi citovanými větami není (IMHO) žádná souvislost. Ohledně věty druhé bych souhlasil s tím, že zábavní průmysl nelegálním šířením autorských děl přichází o určitý zisk. A k těm souvislostem: o jaké peníze přijde zábavní průmysl, pokud si stáhnu japonský či korejský film, který se k nám nikdy oficiální cestou nedostane? O jaké peníze přijde zábavní průmysl, když si stáhnu TV seriál, na který bych nikdy v odporně dabované a reklamami prošpikované podobě v naší TV nekoukal? A o jaké peníze zábavní průmysl přijde, když na základě seriálu v originálním znění tento seriál někomu doporučím, a on ho potom zhlédne v TV? A nevím, jak ostatní, ale osobně chodím (zcela výjimečně) do kina jen proto, že si chceme zajít do kina – v tom případě se snažíme vybrat z toho, co zrovna dávají. A je mi úplně jedno, jestli jsem ten film již viděl (pokud za to stojí), nebo neviděl. Spíš je problém s tím, že se domluvíme, že půjdeme do kina, jenže dávají jen hromadu sraček, takže tam nakonec nejdeme vůbec (ačkoliv jsme nic z promítaného ještě neviděli). ========= A jinak, i kdybys měl plnou pravdu, proč se nepřizpůsobí zábavní průmysl? Proč se tohleto "pirátství" tak dlouho tolerovalo, ale když přišla snaha přes MegaBox prodávat legálně, tak je z toho mela? A proč si třeba nestěžují autoři knih, že existují knihovny, kde lidé zaplatí směšný poplatek a jejich knížky si prakticky zdarma půjčují? Dokonce si myslím, že spousta autorů je za to vděčná, protože má díky tomu jistý určitý objem prodeje. Knihy se vždy půjčovaly i mezi lidmi, a přesto dokážou dobří autoři zbohatnout. Osobně si myslím, že kromě systému distribuce je největší problém zábavního průmyslu to, že vydává hromadu odpadu. Neposlouchatelná hudba, filmy, které by bez speciálních efektů byly úplně o ničem - to je to, co se špatně prodává kvůli tomu, že to lidi zjistí dříve, než za to zaplatí.
Tam jde jasně o peníze, o které přišel zábavní průmysl.No, to by davalo smysl pouze v pripade, kdyby zabavni prumysl chtel provozovat podobnou sluzbu. Kdyz takovou neprovozuje, tezko soudit, zda uzivatele MU by ty penize nevynalozili za neco uplne jineho.
Co je tak těžkého na tom pochopti, že bez vlivu pirátství by se jim dařilo mnohem lépe?A kdyby přestali krmit vyžírky z MPAA, dařilo by se jim ještě líp, viz #28.
Nicméně pokud zábavní průmysl tvrdí, jak moc mu kvůli pirátství klesá zisk a jak kvůli pirátům musí propouštět, jaktože mu ve skutečnosti zisk i počet lidí v tom průmyslu zaměstnaných roste?Klesají mu zisky ze skutečné tvorby a zisk mu jde z vyhraných soudních sporů? Propouští umělce a zaměstnává právníky? No dobrá, asi ne...
Tiskni Sdílej: