Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
State considered harmfulAha on je myšlen stav
.
BTW to bude legrace až se začne (pokud) montovat NVRAM cache do CPU.
In that case, again, our only hope is that Intel would not risk being caught red-handed.Jasně, určitě. Velké společnosti jako Juniper, Cisco, Sony nebo Dell by neriskovaly takové poškození pověsti! Takže spěte dál, žádná revoluce se nekoná.
Co jiného ti zbývá?Nemusím mít funkční řešení, abych mohl o nějakém jiném prohlásit, že nefunguje. Přijde mi divné, jak předpokládá, že jsou backdoory všude možně od řadičů po platform procesor a přitom backdoor v CPU přejde tím, že Intel by přece neriskoval pověst (což není pravda, ostatní velké firmy zjevně riskují pověst a nikdo to neřeší).
Pokud vyjdeš z předpokladu, že Intel dává backdoory do CPU, je jen logické dodat, že to zřejmě dělají i ostatní: AMD, Samsung, Apple...Já naopak vím, že to dělají ostatní (ze jmenovaných teda vím jenom o Samsungu), a z toho předpokládám, že to dělá i Intel.
A nepomůže ti ani open hardware (který stejně ještě není schopný konkurovat), protože i v tom může být schovaná nějaká díra. No, ať se na to dívám jakkoliv, tak v takovou chvíli zbývá jen zahodit veškerou digitální elektroniku a jít pást ovce.Už jsem tu popisoval, že by mohlo být možné vyrobit dostatečně generické FPGA, u kterého by a) šel křemík zkontrolovat mikroskopem a dopant-level backdoory otestovat vyzkoušením všech kombinací všech LUTů, b) mohlo jít nasyntetizovat softcore, které bude činnost dostatečně „obfuskovat“ (pro backdoor skrytý v nižších vrstvách křemíku, který může jen číst LUTy a jejich zapojení), aby to nebylo možno zneužít. Neuměl bych to navrhnout, ani neumím ukázat, že to jde, ale taky nebudu věřit opaku, dokud si nepřečtu nějaké dobré zdůvodnění, proč to nejde :).
Já naopak vím, že to dělají ostatní (ze jmenovaných teda vím jenom o Samsungu), a z toho předpokládám, že to dělá i Intel.To už by skoro stálo za to vytvořit seznam všech přistižených korporací a jejich děravých produktů. Já už se v tom začínám úplně ztrácet.
bool f(char * company);Její implementace je na jeden řádek. Ne, zkoušel jsem to psát sem.
Replikace zadních vrátek a jakéhokoli jiného šmejdu se v virtualizovaných strukturách uplatňuje z principu těžkoTo se mi moc nezdá, ale možná jenom nechápu, co myslíš tím větším virtualizačním rozvolněním.
Tiskni
Sdílej: