Projekt openSUSE dnes, 3. listopadu 2026, oficiálně vydal openSUSE Leap 16.1, novou verzi své stabilní linuxové distribuce. Novinkou je také Immutable Mode, který nahrazuje dosavadní samostatnou distribuci openSUSE Leap Micro. Podrobnosti o novém vydání najdete v oficiálním oznámení nebo v českém překladu oznámení. Instalační obrazy jsou již dostupné na get.opensuse.org. Vydání společně oslavíme v pátek ve virtuálním baru a na … více »
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 45. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora Cloud pro cloudové nasazení, Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy a Fedora IoT pro internet věcí. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Vědci z MIT CSAIL představili koncept 'weight-space programming' a názorně předvedli, že pokročilé jazykové modely SI dokážou přímo číst a upravovat váhy neuronových sítí. Studie ukazuje, že modely nejen dokážou identifikovat účel sítí z pouhého nahlédnutí do jejich číselných vah, ale mohou i cíleně opravovat chyby a nedostatky, například GPT-6 Astra se změnou pouhých 0,016% vah open-weight modelu Qwen3.5-0.8B podařilo odstranit
… více »Organizátoři komunitního setkání nejen českých a slovenských správců sítí CSNOG 2027, které se uskuteční 20. a 21. ledna na půdě zlínské univerzity Tomáše Bati, oznámili prodloužení termínu pro zasílání abstraktů do programu akce. Zájemci se mohou hlásit prostřednictvím webu setkání do úterý 10. listopadu. Programová komise uvítá příspěvky věnované nejen správě sítí, ale také legislativě a regulaci nebo síťařským aktivitám studentů a pedagogů.
Bylo spuštěno předobjednávání zařízení Flipper One s Linuxem. Za 20 dolarů si lze koupit kupón a zajistit si tím speciální cenu 379 dolarů po spuštění kampaně na Kickstarteru.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 16.0. Postaven je na Firefoxu ESR 153. Vydána byla také nová verze 7.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. S Tor Browserem 16.0.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.26.0. Toto velké opravné vydání mj. vrací částečnou podporu živých přenosů nebo přepracovává zobrazování titulků a obecně nastavení videa v přehrávači – FreeTube umožňuje např. přehrávat video s větším zrychlením.
Další vlna kyberútoků zasáhla chladicí zařízení supermarketů v sedmi evropských zemích, Belgii, Lucembursku, Švédsku, Nizozemsku, Irsku, Estonsku a Finsku. Mrazáky se v některých prodejnách opět 'proměnily v trouby' a zahřály až na 50°C, což pochopitelně vedlo ke znehodnocení uskladněných potravin. Útoky navazují na podobný incident ve Francii z první poloviny října letošního roku, pachatel stále není znám.
A proč to omezovat jen na PPA repozitáře? Každý repozitář může být takto nebezpečný. Prostě si nesmím bezhlavě instalovat cokoli odkudkoli, ale trochu u toho myslet.Tak já bych to viděl úplně jinak, ve chvíli, kdy schválím repozitáře, tak už z nich instaluju cokoliv. Spíše bych to viděl jako nepřidávat jen tak nějaký repozitář. To poslední stále ještě porušuju přidáváním repozitáře Adobe, ale co už, v případě problémů bude aspoň na koho ukázat a vyhnout se smluvním pokutám za leak informací.
(sorry, lepší překlad mě nenapadl
)
Ano. A s jednim l je to aplikace od chlapka jmenem Malcolm, zkracene Mal.
To je prostě následek svobody, kde je volný trh, ne centrálně řízený.
IMHO je dobře, že PPA existuje a je škoda, že takových projektů je málo. Bezpečnost prostě závisí na důvěryhodnosti jednotlivých autorů, co tam software dávají. Pokud je balík, co potřebuju, v oficiálním repozitáři Ubuntu a já Ubuntu věřím víc než autorovi daného softwaru, tak bych měl určitě použít oficiální repozitář Ubuntu a ne PPA. Pokud tam ale ten balík není, tak mám 2 možnosti:
Kdybych chtěl, aby měl počítač zlozvyky z Windows, budu používat Windows.Co je zlozvyk, a co je užitečná vlastnost, je trochu věc názoru a hodně věc účelu instalace.
Většina lidí nestahuje ze stránek výrobce, ale ze serveru typu stahuj nebo slunecnice a ty mají u software, který nabízejí ke stáhnutí, napsáno většinou něco jako: tento sw byl zkontrolován antivirem xxxx. U ppa repozitářů nic takového nebývá.Tak jim můžete navrhnout, ať to tam napíšou :). Jistě to výrazně zvýší bezpečnost dotčených systémů :D. Čistě mezi náma, k čemu je taková kontrola antivirem dobrá? V těch repozitářích můžou být programy určené k různým účelům, tedy na základě toho, že umějí provádět (volat) nebezpečné akce či komunikovat po internetu, nelze usoudit, že je to malware. A hledat podle signatury? Ale kdeže. Malware se může neustále měnit (třeba střídavě automaticky i manuálně), nepotřebuje v sobě obsahovat kód pro šíření (je přece v repozitáři). Malwarem může být každý software obsahující chybu, který má dodavatel balíku v úmyslu použít jako trojského koně. To už je věc v podstatě nedetekovatelná. Navíc posouzení, co je malware a co není, obecně nejde. Například chci vidět běžně používaný anti-malware, který vám zakáže všechen (alespoň dobře známý) malware, jako například ICQ (typický příklad adware, což považuju za malware automaticky) a Skype (typický příklad vzdáleně zneužívaného malware, který například exploituje síťové prostředky a aktivně se brání proti auditu).
--root $HOME/něco.
Tiskni
Sdílej: