Linux na 4bitovém mikroprocesoru Intel 4004 z roku 1971? Ale jistě: Linux/4004 (YouTube).
Google Chrome 129 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 129.0.6668.58 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube: DevTools Chrome 127-129).
Byly nalezeny a opraveny bezpečnostní chyby CVE-2024-38812 a CVE-2024-38813 s CVSS 9.8 a 7.5 ve VMware vCenter Server. Jedná se o vzdálené spouštění příkazů (RCE) a eskalaci oprávnění.
MojeID rozdává bezpečnostní klíče (tokeny) GoTrust Idem Key pro přístup k online službám veřejné správy (NIA). Ti, kteří již mají, mohou získat tablet ve slosování.
Společnosti Nintendo a Pokémon žalují společnost Pocketpair. Její hra Palworld prý porušuje patenty Nintendo a Pokémon.
RabbitMQ (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 4.0. RabbitMQ je open source messaging a streaming broker napsaný v programovacím jazyce Erlang. Implementuje protokoly AMQP 0-9-1, AMQP 1.0, RabbitMQ Streams, MQTT a STOMP a v HTTP a WebSockets Web STOMP plugin, Web MQTT plugin a management plugin.
Po půl roce vývoje od vydání verze 46 bylo vydáno GNOME 47 s kódovým názvem Denver. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Krátké představení na YouTube.
Svobodná webová platforma pro sdílení a přehrávání videí PeerTube (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 6.3. Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení a na GitHubu.
Uživatele Windows a Microsoft 365 Business a Enterprise mohou oficiálně používat Python v Excelu. Spolu s knihovnami jako pandas, Matplotlib a NLTK. Jedná se o spolupráci s Anacondou. Microsoft si tento "vynález integrace tabulkových procesorů s externími prostředími" patentoval: US12026560B2. Už před podáním patentu ale mohli uživatelé pro Python v Excelu používat například PyXLL. LibreOffice / OpenOffice.org měl PyUNO.
Provoz Mozilla.social, tj. instance Mastodonu provozované Mozillou, bude 17. prosince 2024 ukončen.
David Edmundson, vývojář KDE Plasmy 5, rozebírá v příspěvku How does systemd relate to Plasma? na svém blogu volitelné závislosti Plasmy na systemd.
Tiskni Sdílej:
Na systemd nemám moc vyhraněný názor, ale tyhle argumenty vypadají celkem rozumně.
Co by mě ale zajímalo (a zatím jsem neměl čas to zjistit):
Odpověď na první otázku je hodně subjektivní. Podle mého názoru ano. ls -l /lib/systemd/**/*.service(.) |wc -l
mi ukazuje cca přes stovku služeb. Libovolnou z nich lze nahradit vlastní implementací. Většina z nich je binárka a nikoliv shell scripty, což u spousty lidí vyvolává zděšení, protože se nemůžou operativně vrtat v implementaci spouštění služby, pokud se objeví problém. Těmto lidem se pak jeví systemd jako všepožírající (a nemodulární) moloch.
Nikde není ale dáno, že služba musí být binárka, může to být i shell script. Požadavky na službu pro systemd jsou menší než v případě klasických unixových deamonů (detaily např zde: systemd-psani-unixovych-demonu
Odpověď na otázku číslo dvě snad ani objektivní být nemůže. Všechny služby poskytují (díky systemd) rozhraní pro spuštění/zastavení/restart/zjištění stavu služby. Hodně služeb poskytuje svoje rozhraní skrze sběrnici D-Bus, jiné mají jen socketové rozhraní. Rozhraní služeb nemá se samotným systemd nic moc společného. ( Pokud opominu to, že služby lze startovat na požádání pokud přijde požadavek na dbus rozhraní )
Pokud bych měl srovnat např. službu consolekit versus systemd-logind, tak je to nebetyčný kvalitativní posuv. Ale, že systemd-logind d-bus rozhraní zůstane tak jak je navrženo dalších 5 let? Tak za to bych ruku do ohně nedal.
Díky za odpověď.
Odpověď na první otázku je hodně subjektivní. Podle mého názoru ano. ls -l /lib/systemd/**/*.service(.) |wc -l mi ukazuje cca přes stovku služeb. Libovolnou z nich lze nahradit vlastní implementací. Většina z nich je binárka a nikoliv shell scripty, což u spousty lidí vyvolává zděšení, protože se nemůžou operativně vrtat v implementaci spouštění služby, pokud se objeví problém. Těmto lidem se pak jeví systemd jako všepožírající (a nemodulární) moloch.
S binárkami nemám až tak problém (pokud k nim mám zdrojáky :-). Spíš mi šlo o to, zda jde zkompilovat třeba jen některé služby – některé nekompilovat a nahradit si je v distribuci vlastní implementací.
Čekal bych, že výsledkem kompilace bude několik (možná desítek) balíčků, které budou mít mezi sebou různé závislosti. A já budu moci některé ty komponenty vyřadit nebo nahradit vlastní implementací dané služby.
Rozhraní služeb nemá se samotným systemd nic moc společného.
Se samotným systemd (ve smyslu init systém) asi ne, ale se systemd (které chápu spíš jako kolekci různých služeb/programů) ano. A ty aplikace (např. KDE) se stávají závislé na té kolekci služeb/programů, ne na samotném init systému.
Pokud bych měl srovnat např. službu consolekit versus systemd-logind, tak je to nebetyčný kvalitativní posuv.
Je klidně možné, že jednotlivé části systemd jsou hezky napsané a že přinášejí něco užitečného. Ale mám celkem obavy ohledně celkového návrhu, architektury a modularity.
Ale, že systemd-logind d-bus rozhraní zůstane tak jak je navrženo dalších 5 let? Tak za to bych ruku do ohně nedal.
Standard/specifikace není až tak o, že to bude pořád stejné, jako spíš o tom, že se věci budou měnit nějakým předvídatelným způsobem. GNU/Linux na desktopu, ale třeba i v mobilech, jde hodně rychle dopředu – a nemyslím si, že by bylo potřeba dělat nějaké rigidní standardy a fixovat něco na pět let dopředu. Klidně se může něco dohodnout/vymyslet a za půl roku nasadit do produkce. Ale měl by to být nějaký řízený proces. Ne že někdo namrská do gitu, co ho zrovna napadlo, a ostatní ať se z toho třeba poserou.
Ten protokol, kterým se komunikuje po soketu, nebo to D-Bus rozhraní, by mělo být někde zdokumentované – ovšem ne zpětně po implementaci, ale dopředu – měl by vyjít standard určité verze (mělo by se dodržovat sémantické verzování) a k tomu by měla vyjít referenční implementace opět pod nějakou verzí. Měl by existovat plán, jak často bude vycházet standard a jak dlouho bude referenční implementace podporovat kterou verzi standardu. Mělo by to být co nejvíc zpětně kompatibilní, starý klient by měl fungovat s novým serverem. Nekompatibilní změny můžou přijít, ale musí být oznámeny s dostatečným předstihem a musí být řádně označené (inkrementací major verze).
Jakkoli tohle může někomu připadat jako „korporátní“ a „byrokratické“ uvažování, je to IMHO správně a způsob, jak neskončit v úplném bordelu.
Jak moc je systemd modulární?Nijak a ani to nieje v pláne. Jako samotný init by to používalo dosť ľudí, ale odhodíš jednu komponentu a sype sa to jak domček s kariet. Mám vyladený desktop dosť vecí si riešim sám a so systemd to proste nechodí. Skúšal som to na Archu a stratil hocijakú nádej že by sa to dalo nejak obísť. Tak možno uselessd.
wc
, to je zarucene dobra volba.
Na to by úplně stačilo, kdyby se nepsalo proti implementaci systemd, ale proti nějakému otevřenému standardu.
systemd bude může být hlavní proud, ale vedle toho by mohly existovat jiné implementace standardu v „alternativních“ distribucích nebo třeba v tom BSD.
KDE je maly projektHoly shit!