V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
v emacsu je emacs naprganej v tom interpretu lispu a ty mas at your fingertips vsechna kouzla, co meli autori emacsu, muzes to vse zmenit, cokoli
v zedu v tom lepsim pripade se autorum podari vyvest ven pouzitelny api k nejakejm internim funkcim, v tom horsim pripade to orezou na neco, co nebude kdovijak pouzitelny
I když máš program psaný ve stejném jazyce, ve kterém se píšou rozšíření/moduly, tak stejně musíš rozlišovat, co je API/SPI a co je interní kód přístupný jen autorům jádra/programu. Pokud to rozlišovat nebudeš, tak je to sice „hezké“ v tom, že dáš autorům modulů absolutní volnost a neomezené možnosti, ale zároveň máš velký problém – buď nebudeš schopný zaručit zpětnou kompatibilitu a ten systém bude neudržitelný, nebo si úplně svážeš ruce, protože ten interní kód nebudeš moci ani refaktorovat nebo v něm opravovat (návrhové) chyby, protože by někomu přestal fungovat jeho modul/rozšíření.
Autory modulů/rozšíření nebude bavit je pořád přepisovat, když ty vydáš novou verzi jádra/programu. Resp. vykašlou se ti na to. A uživatele nebude bavit, že jim po upgradu jádra/programu, přestanou fungovat jejich oblíbené moduly/rozšíření.
Co mate porad s tou git integraci? Jeste jsem nevidel zadnou schopnou v zadnem IDE.+1, git IDE integrace jsou IMO silně overrated. Ono totiž práce s VCS není s programováním samotným až tak moc spjata, narozdíl od třeba debuggingu. Víceméně jediná užitečná feature mi přijde nějaký ukazatel blame na řádce, ie. abych zhruba věděl, jak stará je daná část kódu. To je asi tak celý.
gitk
co je typicky součástí instalace tohle umí.
Textový editor
Zed efficiently leverages every CPU core and your GPU
...
Je teda pravda, že NP++ občas kurevsky dlouho načítá texťáky co mají třeba 60 mega, ale že bych někdy zaregistroval problémy s rychlostí načítání normálních souborů a otevírání... nemluvě o rychlosti psaní. Je to o něčem jiným (nějaký kontroly/analýzy pro potřeby doplňování/ syntax-checkingu při pasná každýho znaku)? Nemělo by se to dělat asynchronně?
Tiskni
Sdílej: