Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Já to naopak považuji za jeden z nejsmysluplnějších letošních projektů. Jsou uživatelé (třeba já), kterým na jedné straně vyhovují základní komponenty a aplikace KDE jak z hlediska ovládání, tak po vizuální stránce, ale na druhé nestojí o nenasytné a překážející hračky typu sémantický (nebo dokonce sociální) desktop, Nepomuk, Strigi, Akonadi, …
Jen mne trochu znepokojily ty plány zadrátovat do toho ještě víc závislosti na systemd - ale snad se bude držet požadavku modularity, který si stanovil na začátku, a půjde to i bez něj.
To je ale otázka na distribuci, ne na DE.a takhle na hlavičku jsi neupad? výchozí nastavení určuje autor, pokud jej kdokoli další, tedy i distributor, změní, tak už jaksi není "výchozí"
Když potřebuji štíhlejší desktop, tak holt použiju nějaký jiný.
To je asi tak retardovaný přístup, jako když tady někdo nedávno prohlásil, že webové prohlížeče můžou používat libovolné vykreslovací jádro, pokud to bude WebKit.
nepoběží trvale .... pouze se pustí při startu KDE.takže z hlediska času, kdy počítač využívám, je to "trvale"
Je to podobné, jako použít knihovnu (např. sqlite).to teda sakra není, jak můžeš srovnávat prosté volání knihovny čas od času s procesem, který tam sedí furt a žere prostředky, a žere jich čím dál víc?
jak můžeš srovnávat prosté volání knihovny čas od času s procesem, který tam sedí furt
A skutečně se ta knihovna používá, jen když je potřeba? Nebo se spíš zavolá v rámci jiného procesu funkce pro otevření databáze a ta se drží otevřená celou dobu + se průběžně volají dotazy? Pokud by se to volalo jen podle potřeby, tak se bude pořád otvírat a zavírat soubor, kontrolovat jeho integrita, načítat do paměti… je to neefektivní – tipuji, že takhle1 to implementované není.
Takže jde vlastně o to, zda to budou procesy dva (komunikující přes unixový soket) nebo proces jeden, který ale musí alokovat stejné prostředky. Ano, dva procesy jsou víc než jeden a komunikace přes soket má taky nějakou režii, ale přijde mi to v tomto kontextu zanedbatelné.
[1] možná by šlo udělat nějaký „connection pooling“ a po určité době tu databázi zavřít a otevřít zase až když je potřeba – ale stejně tak je možné v případě nevyužití odswapovat proces
BTW: MySQL proces na mém počítači zabírá 27 268 KiB zatímco Thunderbird 296 632 KiB, Firefox 470 732 KiB, Psi 89 936 KiB atd. Takže jeden běžící mysqld mi fakt žíly netrhá.
btw, virtuoso? - tak doprdele nemůže to aspoň to dementní akonadi využívat taky, musí mít závislost na mysql, aby projistotu byly v systému hned dvě běžící databáze a ne jen jedna?+1 a klidně naopak, když už do háje se mi cpe DB server do systému, nemůže to už aspoň používat celé KDE ten jeden?
btw, virtuoso? - tak doprdele nemůže to aspoň to dementní akonadi využívat taky, musí mít závislost na mysql, aby projistotu byly v systému hned dvě běžící databáze a ne jen jedna?Až na to, že virtuoso je RDF databáze, kdežto mysql je relační. Ne, že by nešlo virtuoso použít jako relační databázi, ale vypadá to jako docela pěkný voser. Nehledě na to, že SQL zná kde kdo, kdežto RDF moc lidí nezná.
Až na to, že virtuoso je RDF databáze, kdežto mysql je relační. Ne, že by nešlo virtuoso použít jako relační databázi, ale vypadá to jako docela pěkný voser.ehm, nevím, proč bych na této úrovni abstrakce (= výsledek pro uživatele) měl řešit jestli RDF převádět na relační či naopak - tady mě zajímá tak nanejvýše to, že Nepomuk ukládá podobná data jako Akonadi, čili když může pro Nepomuk fungovat RDF, tak může fungovat i pro Akonadi, et vice versa, když pro Akonadi funguje relační, tak může fungovat i pro Nepomuk ... tj. neřeším převod z jednoho na druhé, nýbrž už od základu použití buď jednoho nebo druhého
Nehledě na to, že SQL zná kde kdo, kdežto RDF moc lidí nezná.a? - doprdele tak si měli líp rozmyslet, do čeho těch 17 M€ vrazí ...
Poznám lepšie riešenia, len niesu moc populárne.
Poznám lepšie riešenia, len niesu moc populárne.
Židi do plynu?
+1 (tohle jsem se snažil říct, když jsem psal, že je jedno, jestli je to knihovna nebo démon)
SQLite se nehodi, protoze Akonadi generuje hodne soubeznejch pristupu do databaze.To věřím. Otázka je, jestli se z toho dá vyvodit, že je nevhodné SQLite nebo že je nevhodné Akonadi.
Mám KDE minimálně na jednom1 počítači s točivým diskem a nemůžu si stěžovat. S Windows se to nedá srovnávat – když je občas u někoho vidím nabíhat, tak je mi těch lidí fakt líto. A není úplně fér srovnávat Lubuntu na SSD s KDE na HDD.
[1] na druhém mám hybrid a na třetím SSD
Omlouvám se, myslel jsem to tak, jak už někdo podemnou reagoval... Nepomohlo ani SSD, takže bylo na čase udělat KDE pápá...A není úplně fér srovnávat Lubuntu na SSD s KDE na HDD.
Tiskni
Sdílej: