Byla vydána nová verze 9.20 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček RustDesk Server pro vzdálený přístup.
Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.4.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Představení novinek také na YouTube. Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána nová verze 1.6 otevřeného, licenčními poplatky nezatíženého, univerzálního ztrátového formátu komprese zvuku Opus (Wikipedie) a jeho referenční implementace libopus. Podrobnosti na demo stránce.
Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Na serveru Linux-Watch vyšel článek vyjadřující názor, že na světě je "zatraceně mnoho linuxových distribucí" a že světu Linuxu by prospělo, kdyby se více konsolidoval.
Tiskni
Sdílej:
MNOHO vyvojaru by si opravdu melo uvedomit, ze pokud si budou svym pocinanim jen dokazovat, jak jsou dobri v splacani neceho, nikomu tim neprospeji...
A čemu to vadí? Komu by měli prospívat? Prostě svobodně dělají co je baví. Výrobců aut je taky spousta, různých druhů a kvality a co? Zakážeme jim to? Proč pro Boha? Když se jim chce s tím dělat ať se s tím dělají - vás nikdo nenutí to používat.A presne to jsem mel na mysli, kdyby neexistovali, zbylo by vice casu pro ty (jak rikate) dva hlavni proudy a vydelal by jak vyrobce tak predevsim i zakaznikNesouhlasím, ale dneska už nemám chuť ani sílu o něčem ještě flamovat, takže se prosím spokojte jenom s tímto prohlášením
Zas tých mainstreamových distribúcií nie je tak veľa - veľká päťka (Ubuntu, Mandriva, Suse, Fedora, Debian) a za ňou v závese ešte dve solídne distribúcie (Gentoo, Slackware). Ostatné sú len klony, odvary, individuálne pokusy a pár úzko špecifických distribúcií, aj keď tu je škoda používať pojem distribúcia.LOL! Specielně mě dostala ta poslední věta napsaná hned po výčtu "velké pětky" ze které jsou hned tři distra klony něčeho jiného a čtvrtá k tomu nemá až tak moc daleko ;) A ten předobraz tam chybí. Když už, tak by ta velká pětka měla vypadat nějak jako: RedHat, Debian, Slackware, Suse a Gentoo. Ale to už je celkem jedno, klidně by to mohla bejt i velká dvacítka nebo padesátka, když to bude někdo používat a bude mu to vyhovovat, ne?
Ale vazne, ja vidim problem spis v neexistenci nebo nedodrzovani standardu nez v nejake nadbytecnosti ve forme ruznych programu podobnych vlastnosti.
Kdyby se vsichni striktne drzeli LSB, apod. a pouzivali univerzalni balickovaci system, tak by to opravdu bylo o mnoho jednodussi.
V mém příspěvku jsem rozhodně nepsal, že někdo "bude bránit" ve vývoji jiných distribucí. Jde jen o to, aby komunita vzala rozum do hrsti - moc se na to nedá koukat - s takovýmhle pojetím "svobody" to dotáhneme leda tam, že tu "svobodu" budou moci používat jen ti VyVolení.To je pořád dokola. Lidi se neshodnou ani na tom, zda se má Linux nějak masově prosazovat mezi BFU (já si to např. nemyslím, a pokud ano, tak to mají dělat jmenované firmy, kterým se platí za podporu, etc., nikoli my), natož jakými prostředky.Myslím, že dnes se většina lidí o toto snaží. Proč by jinak přibývalo klikacích distribucí?
Příklad: Naimplementuješ třeba někde chování stejné, jako je v MS Windows. Někdo ti řekne, že to je úžasné, protože lidi snáz přejdou. Někdo jiný ti řekne, že to předtím fungovalo správně a že když bude GNU/Linux stejný jako MS Windows, tak bude stěží lepší než MS Windows.A to je právě to co by nebylo správné. Nejde o to jaké chování to bude mít, ale aby každý pořítač s Linuxem s nímž přijde BFU do styku se choval VŠUDE STEJNĚ. Stačilo by tak málo.. jedna položka ve správci přihlášení s JEDNÍM všude stejným názvem, která by spustila např. Gnome se stejným nastavením a stejným chováním jako všude jinde. Někdo možná namítne, proč Gnome, když KDE je lepší? Ale já řikám, že neni až tak důležitá dokonalost jako jedno a totéž chování.
Stačilo by tak málo.. jedna položka ve správci přihlášení s JEDNÍM všude stejným názvem, která by spustila např. Gnome se stejným nastavením a stejným chováním jako všude jinde.Jde o to volbu, možnost mít "to samé" kdekoliv. My dva to neoceníme, ale garantuji Vám, že sekretářka, manažer či uklízečka tuto volbu u každého počítače s Linuxem ocení.
Linuxovému světu by prospělo, kdyby vývojáři pochopili, že to co je považováno za největší výhodu, tedy možnost volby a různorodost je právě největší překáška k tomu, aby se Linux mohl reálně prosadit.Už první věta popírá sama sebe.
Tenhle výběr, kdy si každý může vybrat to co jemu nejvíc vyhovuje, považuju za jeden z největších kladů linuxu. Za kecy, že když někdo dělá na nějaké minoritní distribuci, je to plýtvání časem který by mohl věnovat nějaké z těch majoritních, by si dotyční co to říkají zasloužili dostat pořádně za uši