Open source reimplementace počítačových her Tomb Raider I a Tomb Raider II spolu s dalšími vylepšeními a opravami chyb TRX byla vydána ve verzi 1.0. Jedná se o sloučení projektů / enginů TR1X a TR2X do jednoho TRX. Videoukázka na YouTube.
Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Na serveru Linux-Watch vyšel článek vyjadřující názor, že na světě je "zatraceně mnoho linuxových distribucí" a že světu Linuxu by prospělo, kdyby se více konsolidoval.
Tiskni
Sdílej:
MNOHO vyvojaru by si opravdu melo uvedomit, ze pokud si budou svym pocinanim jen dokazovat, jak jsou dobri v splacani neceho, nikomu tim neprospeji...
A čemu to vadí? Komu by měli prospívat? Prostě svobodně dělají co je baví. Výrobců aut je taky spousta, různých druhů a kvality a co? Zakážeme jim to? Proč pro Boha? Když se jim chce s tím dělat ať se s tím dělají - vás nikdo nenutí to používat.A presne to jsem mel na mysli, kdyby neexistovali, zbylo by vice casu pro ty (jak rikate) dva hlavni proudy a vydelal by jak vyrobce tak predevsim i zakaznikNesouhlasím, ale dneska už nemám chuť ani sílu o něčem ještě flamovat, takže se prosím spokojte jenom s tímto prohlášením
Zas tých mainstreamových distribúcií nie je tak veľa - veľká päťka (Ubuntu, Mandriva, Suse, Fedora, Debian) a za ňou v závese ešte dve solídne distribúcie (Gentoo, Slackware). Ostatné sú len klony, odvary, individuálne pokusy a pár úzko špecifických distribúcií, aj keď tu je škoda používať pojem distribúcia.LOL! Specielně mě dostala ta poslední věta napsaná hned po výčtu "velké pětky" ze které jsou hned tři distra klony něčeho jiného a čtvrtá k tomu nemá až tak moc daleko ;) A ten předobraz tam chybí. Když už, tak by ta velká pětka měla vypadat nějak jako: RedHat, Debian, Slackware, Suse a Gentoo. Ale to už je celkem jedno, klidně by to mohla bejt i velká dvacítka nebo padesátka, když to bude někdo používat a bude mu to vyhovovat, ne?
Ale vazne, ja vidim problem spis v neexistenci nebo nedodrzovani standardu nez v nejake nadbytecnosti ve forme ruznych programu podobnych vlastnosti.
Kdyby se vsichni striktne drzeli LSB, apod. a pouzivali univerzalni balickovaci system, tak by to opravdu bylo o mnoho jednodussi.
V mém příspěvku jsem rozhodně nepsal, že někdo "bude bránit" ve vývoji jiných distribucí. Jde jen o to, aby komunita vzala rozum do hrsti - moc se na to nedá koukat - s takovýmhle pojetím "svobody" to dotáhneme leda tam, že tu "svobodu" budou moci používat jen ti VyVolení.To je pořád dokola. Lidi se neshodnou ani na tom, zda se má Linux nějak masově prosazovat mezi BFU (já si to např. nemyslím, a pokud ano, tak to mají dělat jmenované firmy, kterým se platí za podporu, etc., nikoli my), natož jakými prostředky.Myslím, že dnes se většina lidí o toto snaží. Proč by jinak přibývalo klikacích distribucí?
Příklad: Naimplementuješ třeba někde chování stejné, jako je v MS Windows. Někdo ti řekne, že to je úžasné, protože lidi snáz přejdou. Někdo jiný ti řekne, že to předtím fungovalo správně a že když bude GNU/Linux stejný jako MS Windows, tak bude stěží lepší než MS Windows.A to je právě to co by nebylo správné. Nejde o to jaké chování to bude mít, ale aby každý pořítač s Linuxem s nímž přijde BFU do styku se choval VŠUDE STEJNĚ. Stačilo by tak málo.. jedna položka ve správci přihlášení s JEDNÍM všude stejným názvem, která by spustila např. Gnome se stejným nastavením a stejným chováním jako všude jinde. Někdo možná namítne, proč Gnome, když KDE je lepší? Ale já řikám, že neni až tak důležitá dokonalost jako jedno a totéž chování.
Stačilo by tak málo.. jedna položka ve správci přihlášení s JEDNÍM všude stejným názvem, která by spustila např. Gnome se stejným nastavením a stejným chováním jako všude jinde.Jde o to volbu, možnost mít "to samé" kdekoliv. My dva to neoceníme, ale garantuji Vám, že sekretářka, manažer či uklízečka tuto volbu u každého počítače s Linuxem ocení.
Linuxovému světu by prospělo, kdyby vývojáři pochopili, že to co je považováno za největší výhodu, tedy možnost volby a různorodost je právě největší překáška k tomu, aby se Linux mohl reálně prosadit.Už první věta popírá sama sebe.
Tenhle výběr, kdy si každý může vybrat to co jemu nejvíc vyhovuje, považuju za jeden z největších kladů linuxu. Za kecy, že když někdo dělá na nějaké minoritní distribuci, je to plýtvání časem který by mohl věnovat nějaké z těch majoritních, by si dotyční co to říkají zasloužili dostat pořádně za uši