Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
Já jsem ráno v inboxu našel e-mail zaslaný na mou osobní pracovní adresu, který na první pohled vykazuje všechny příznaky phishingového SPAMu: dvě velká tlačítka "tady si změňte heslo", nakřáplý formát, pitomou legendu (jsme UBNT a někdo nám hacknul databázi hesel v cloudu, změňte si heslo) a odkazy kamsi do ztracena. Podotýkám, že s UBNT toho nemám mnoho společného - neuvědomuji si, že bych jim dával svou adresu (ale paměť je děravá).
První Received hlavička:
mail200.atl121.mcsv.net (Mailchimp)
Všechny odkazy v e-mailu vedou sem (liší se náhodné stringy na konci):
RADĚJI NEKLIKAT:
https://ui.us8.list-manage.com/track/click?u=[chrchel1]&id=[chrchel2]&e=[chrchel3]
Pokud je to legitimní, tak jsou UBNT už několikátá dementní megakorporace, která není schopná rozeslat legitimní mail tak, aby to na první i druhý pohled nevypadalo jako standardní smrdutý phishing
Ale možná je to phishing, operativně narafičený v reakci na zveřejněné skutečné napadení
Takových spamů teď chodí plno, vydávají se za DHL, FedEx, Českou poštu atd., vyhrožují, že balíček pošlou zpátky, a říkají, že máš zaplatit malý poplatek. Spíš bych tedy řekl, že to byla náhoda. Přišlo to na stejnou adresu, jako jsi dával FedExu? Na tohle se právě hodí používat unikátní adresy. Většinou už z adresy příjemce hned poznám, že jde o spam/scam.
V nejjednodušší variantě stačí ručně přidat alias do souboru /etc/aliases
nebo do databáze, podle toho, jak je poštovní server nastaven. Z pohledu odesílatele není poznat, zda jde o schránku nebo alias – vše pak končí v jedné naší schránce.
Co se týče článku, chystám se přeinstalovat jeden svůj poštovní server a při té příležitosti napsat nějaký aktualizovaný návod, jak provozovat vlastní server (e-mail, kalendáře…). Tak budu myslet i na ty unikátní adresy. Snad se k tomu dostanu někdy v dohledné době.
A nějaké aktuální "best practices" by se určitě hodily (a nejlíp návazná debata, mňam)Mně přijde, že to je spíš ezoterika a věci co člověk moc neovlivní. GMail mě házel do spamu kvůli user-agentu. t-online.de mě odmítalo kvůli IP adrese, protože asi sousedi na VPS hostingu spamovali. Jinak mám SPF a DKIM a docela v pohodě, asi by to chtělo i DMARC, to musím nastudovat. A pak ještě pozor na backscatter spam, snadno se dá poštovní server nastavit blbě a pak ho posíláš. A pokud máš více uživatelů s různými zavirovanými zařízeními (Windows, Android), tak jim chceš omezit počet mailů co můžou za hodinu poslat, protože jim někdo ukradne heslo a pak přes tebe spamuje. To dělá postfwd, což je příšerný software, ale taky protokol kde dáš postfixu
smtpd_recipient_restrictions = check_policy_service inet:127.0.0.1:10040a on se pro každý mail připojí na tu adresu, pošle kdo ho posílá a tak, a očekává odpověď action=rozhodnutí.
Tiskni
Sdílej: