PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
/etc/X11/xorg.conf.d/*
. Ale můžeme doufat, že vyjde tohle.
/etc/xorg.conf.d
, takže bych v tom neviděl zásadní problém.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam, je to pro mne bohuzel prilis velka ztrata casu. Jsou jine veci co mne trapi. Napr. nektere zmeny v Amarok 2.4.
A potom zvlastni bug, ktery se mi projevil v kombinaci osuse11.4 s jeho X serverem + jeho KDE 4.6 + nvidia driver. Tam je nekde chyba, ktera neni hned videt:
Podle mne bug je ten, ze vsechny opravdu cerne body jsou pruhledne na tu video vrstvu (i kdyz v efektech vypnu pruhlednost). Jakykoli normalni player videa asi po sobe uklidi a ve video layer je na konci cerno. Takze neni nic poznat.
Pokud ale va FF pustim nejake video v tom Flash 10.2, v polovine pripadu ten flash zanecha ve video layer snimek (toto je mozna taky chyba, ale nemusi nic zpusobovat). Tak v tomto pripade to dela to bordel. Cerne body obcas nejsou cerne v zavislosti co pod nimi je ve video layer. Humus pri rolovani web stranek, kdy se pismo nahodne mrsi. Trvalo mi chvili nez jsem zjistil pricinu. Stacilo pres to otevrit okno cerne konzole . Zajimave je, ze to dela bordel i pro dalsi prehravani videa jak mplayer(xv) tak flash. Jako by to platilo i pro tyto cerne body a ten zanechany snimek byl az vzadu.
Zatim jsme nenasel, zde tento bug je jiz zadan. A i kdyby nebyl, neni mi moc jasne kam ho vlastne zadat. Ale protoze to dela i vykreslovani videa, coz asi nema nic spolecneho s KDE, kde je chyba ? KDE ? Xorg ? nvidia ? kernel ? nevim ..
Samozrejme se to ale muze objevit v jekemkoli novem distru stavejicim na stejnych zakladech.
Krome sluzebniho NB mam vsude NV karty s pouze jednim LCD, ktere slapou vyborne i bez xorg.conf. Takze se obavam, ze toto nevyzkoumam
Pořád nechápu, v čem je problém. Podle svého vlastního tvrzení to stejně nepotřebujete a i kdyby vás to zajímalo jen ze zvědavosti, je otázka pěti minut zjistit, jak to je.
/etc/X11/xorg.conf
nebo ne. Protože o tom byla řeč.
/etc/X11/xorg.conf
/etc/X11/xorg.conf.install
, pokud se použije záloha xorg.confu z předešlého systému pak ho v pohodě načte (jistě musí se jen změnit device na ty co máme v systému).
Tiskni
Sdílej: