Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila (𝕏) open-source robota Microduck. Předobjednat jej lze za 340 eur.
Open-source autonomní AI agent OpenClaw (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2026.8.1 aneb 2.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
Výhodou je nulová pořizovací cenaa
Vzhledem k tomu, že open-source software je zadarmoZ falešné představy, že je open source zdarma, vycházejí mnohá nedorozumění a mnohdy i nedůvěra vůči otevřeným řešením. Open source _nesouvisí_ s cenou. Je sice pravda, že _může_ být zdarma, ale to mohou být za určitých okolností i Windows. Nízké pořizovací náklady mohou hrát roli, ale je hloupé to uvádět jako hlavní výhodu open source. Nejenže to nemusí být pravda, ale předvším to ani není ta největší výhoda.
To vzdycky resime, zda tam napsat vetsinou je porizovaci cena nulova nebo v 90 %... Snad vzdy jde najit open-source aplikaci na urcity ucel zadarmo... pri takove pausalizaci je to vyjadreni pravdive. Pri stavbe linuxove ucebny v Decine jsme za software nedali ani korunu a to na konferenci budeme mj. prezentovat.A reknete taky kolik ta skola zaplatila vam za tu akci? Vy jste nedali za SW ani korunu a to berete jako podpurny argument, ze ten SW byl zadarmo? Naopak, misto pausalizace, ze je to vsechno zadarmo, by byla spise relevantni pausalizace smerem k "nikdy to neni zadarmo"...protoze zadarmo je to tak mozna kdyz to tamhle pepik jenikovi instali doma. Nemam absolute nic proti tomu, aby nekdo vydelaval na FOSS, ale nasazovat pri tom lidem ruzove bryle, to je hovadina.
nebo skoly ci urady s tim, ze kdyz je open-source komercni/za penize, tak to si muzou nechat klidne Windows.Pak je vas ukol vysvetlit jim, proc je tohle blbost. A ne to vsechno zbagatelizovat.
V neposledni rade novinari hrozne radi zjednodusuji a napsat tam, ze misto Windows si mohou skoly koupit open-source, by melo katastrofalni nasledky.Napsat to takhle jednou vetou by asi nebylo dobre, jenze ona je to v podstate pravda. Stacilo by to psat tak, aby pochopili, ze i kdyz porizovaci cena open source neni nulova, ve vysledku je to investice lepsi.
to je úplně ten samý případ.
.
Nikde jsem neřekl, že souhlasím, pouze jsem napsal, že tvrzení o nulové ceně open-source je stejné lhaní do kapsy. Nic víc, nic méně. Nepíši nikde o zkoumání zdrojových kódů ani o ničem jiné, v tomto naopak souhlasím s vámi, že jde o argument mimo chápání těchto uživatelů. Rozumím i dalším vašim ostatním argumentům a v zásadě jim neodporuji.
To, proti čemu se ohrazuji, je zavádějící tvrzení, že open-source je zdarma a mám výhrady vůči tomu, aby tak byl prezentován. Cena softwaru není dána jen cenami licencí a Vy sám to potvrzujete odstavcem o školení atd. Problém nastává například tehdy, když vyšlete informatika kvůli pěti novým počítačům na tři certifikované kursy SUSE Linuxu, za které v klidu dáte 30-50 tisíc Kč. Tehdy je pro školu finančně výhodnější nasazení OEM varianty Windows (bez nutného školení informatika) doplněné nějakými bezplatnými aplikacemi v nich.
Prosazování kompletního open-source řešení nevidím v podobném případě pro školu jako přínosné a rozhodně není zadarmo. V praxi jsem bohužel několikrát podobný případ viděl a to je důvod, proč se mně to tak nelíbí. Nic na světě není dokonalé a nejlepší na všechno, ani Linux, ani open-source. Na věci bychom se měli dívat především realisticky a posuzovat opravdová fakta.
lhat si do kapsy ale nikdy nebylo reseni.Lhaní si do kapsy je především tvrzení, že je open source zadarmo.
Zejmena: možnost zkoumání vnitřností, modifikací, sdílení atd ... tak o tom vi kazdy uzivatel, ze je mu to na backoru.A proto jsem mluvil specificky o akademickém prostředí, kde je tohle velká výhoda. Pro domácího uživatele to skutečně v naprosté většině případů nemá hodnotu. Ale pro školy - zvláště ty odborné - a také pro podnikové prostředí, kde se používají verze systémů upravené na míru, případně pro OEM, kteří použijí systém v různé spotřební elektronice apod, to má význam velký a je dobré tuto výhodu vyzdvihnout. S FSF to nemá nic společného.
Pak tu mame pouzivani otevrenych standardu. To je sice krasne, ale nekteri admini a i ti co o tom rozhoduji si mozna prectou prave aktualni zpravu o stavu upgradu na Linux v Mnichove. A jiste je zarazi , proc po 3 letech bezi OpenOffice pouze na 5000 pocitacu (s win) a na linuxu bezi jen 2000 desktopu. Ze by byl prave problem s tim pouzivanim tech otevrenych standardu?Tohle je dost podivná argumentace, protože nějaký úspěch nebo neúspěch nasazování open source může souviset s mnoha věcmi, ale rozhodně není chyba v používání otevřených standardů. Možná je chyba v nekompatibilitě s uzavřenými standardy, ale to by se samozřejmě nespravilo vyhlašováním, že je open source zadarmo. Ten tvůj odstavec nemá s debatovaným tématem žádnou souvislost.
A svobodne nakladani se softwarem neni nic jineho, nez ze nemusim platit dodatecne licence!A napsal jsem snad někde něco jiného? Já se ohrazuji proti propagaci open source zakládané na tom, že je zadarmo. Není. Ale to, že se smí se softwarem svobodně nakládat (neboli neplatit za další licence, jak tomu říkáte), je něco jiného.
Ja vim, Stallman rika 'soudruzi, nesmime argumentovat s nizkou cenou, to je kratkozrake. Protoze zly uzavreny svet jednoho dne to sve software bude davat take lacino a pak jsme namydleni. Argumentujme svobodou!' Ale ja se obavam, ze tomu nikdo nebude rozumnet.Patrně jsi přehlédl, jak jsem ve svém komentáři psal, že není na škodu zmínit jako jednu z výhod nižší cenu. Ale kromě toho jsem přesvědčen, že ta "argumentace svobodou", kterou odsuzuješ, může být velmi účinná a spousta lidí, kteří slyší na náklady, peníze a obrat, jí porozumí. Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.
Například proto, že ta "svoboda" znamená možnost vyhnout se vendor lock-in, což je nepříjemná situace, která se organizacím nakonec většinou nepříjemně prodraží.Tak, tak. Viz. Schools warned off Microsoft deal
Jak bys to tedy napsal ty? Jednoduse pro lidi, kteri ani nevi co je to open-source a co nejstrucneji. Rad opravimJe opravdu tak složité sdělit, že v případě open-source neplatíte za licenci (= povolení k užívání), ale případně za skutečně dodané produkty či služby (instalační média, příručky, instalaci a správu), které si sami vyberete? Pověra, že open-source řešení je "zadarmo", je podle mě jedna z největších překážek rozšiřování svobodného software: ať už tím, že "zadarmo" nebudí důvěru, anebo často tím, že se údajné "zadarmo" ukáže jako "očista dočista". Osobně považuji "Linux je zadarmo" za druh FUD kampaně.
Presne to vidim na jedny slecne (vid Veroniko
), ktera nikdy s Linuxem nedelala, ale proste vi ze je na nic. Kdyby ji ho ve skole predstavili, treba by ten nazor zmenila.
A v rozumně právních zemí by to bylo i nezákonné...Jj tak tady si to asi perfektne vystih!
No, bohuzel popisovany pripad se nejedna pouze zakladnich a strednich skol, ale i nekterych vysokych. Byl to sice jeden predmet s akreditaci Tabulkove a textove procesory, nicmene spis by se hodilo oznaceni Word a Excel! A kdyz se k tomu jeste prida kantor, ktery neuznava FOSS a je takrka fanatickym propagatorem produktu MS... to je pak pozuznani neco takovyho studovat.
Otazkou zustava, kolik je toho schopna statni aparatura udelat, kdyz podle meho nazoru neni takova zakladna ucitelu, kteri by si s Linuxem poradili. Myslim tim predevsim zakladni skoly a stredni netechnickyho zamereni. Vzdycky je hezky, kdyz se nekde objevi, tahle skola jede na Linuxu. Ale je to bohuzel spis vyjimka, a je to jen a jen tim, ze dany spravce uceben je s Linuxem kamarad a nevadi to ucitelum, kteri na nich vyucuji. Zak ani student si tedy vybrat nemuze. Vse je to o vedeni skoly.
CD-romky nemame

.
Tiskni
Sdílej: