Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.
Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za srpen (YouTube). Vypíchnuta je podpora Tabulek Google, implementace Gamepad API a Cookie Store API nebo také podpora WebGL na Linuxu.
openSUSE Leap 16, včetně Leap Micra 6.2+, nově nabízí 24 měsíců podpory pro každé vydání. To je dva roky aktualizací a stability, což z něj činí nejdéle podporovanou komunitní distribuci vůbec. Leap se tak stává ideální platformou pro všechny, kdo hledají moderní, stabilní a dlouhodobě podporovanou komunitní Linux distribuci.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal dne 3. 9. 2025 VAROVÁNÍ před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky a ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky. Varováním se musí zabývat povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti.
Americká internetová společnost Google nemusí prodat svůj prohlížeč Chrome ani operační systém Android. Rozhodl o tom soud ve Washingtonu, který tak zamítl požadavek amerického ministerstva spravedlnosti. Soud ale firmě nařídil sdílet data s jinými podniky v zájmu posílení konkurence v oblasti internetového vyhledávání. Zároveň Googlu zakázal uzavírat dohody s výrobci mobilních a dalších zařízení, které by znemožňovaly
… více »Prvního září ozbrojení policisté zatkli na na londýnském letišti Heathrow scénáristu a režiséra Grahama Linehana, známého především komediálními seriály Ajťáci, Otec Ted nebo Black Books. Během výslechu měl 57letý Graham nebezpečně zvýšený krevní tlak až na samou hranici mrtvice a proto byl z policejní stanice převezen do nemocnice. Důvodem zatčení bylo údajné podněcování násilí v jeho 'vtipných' příspěvcích na sociální síti
… více »Studentská dílna Macgyver zve na další Virtuální Bastlírnu - pravidelné online setkání všech, kdo mají blízko k bastlení, elektronice, IT, vědě a technice. Letní prázdniny jsou za námi a je čas probrat novinky, které se přes srpen nahromadily. Tentokrát jich je více než 50! Těšit se můžete mimo jiné na:
Hardware – Bus Pirate na ESP32, reverse engineering Raspberry Pi, pseudo-ZX-80 na RISC-V, PicoCalc, organizéry na nářadí z pěny nebo … více »Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).
No, to byste mne pobavil(a). Ještě dnes bych nejradši někomu nafackoval, když si vzpomenu, jak jsem byl pod Windows nucen vybírat na 19-palcovém monitoru mezi rozlišeními 1152x864 (příliš hrubé) a 1600x1200 (příliš jemné), mezi nimiž bylo na výběr už jen 1280x1024 (hrubé a navíc zkreslené). V Linuxu šlo nastavit 1400x1050 přímo v instalátoru a pokud bych zatoužil třeba po 1440x1080, i to šlo hladce nastavit SaXem.
Právě termín "ovladač monitoru" je fikce, kterou lidem vsugerovali autoři Windows, kde lidé nemohou žít bez toho, aby měli na všechno driver. V Linuxu žádný "ovladač k monitoru" nepotřebuji, X server si buď pamaretry monitoru zjistí přímo od něj, nebo mu je nastavím při konfiguraci. Žádný "ovladač" není potřeba.
Ty "standardní" a "nestandardní" videomody jsou další velká mystifikace, kterou Windows blbnou lidem hlavu. Nic takového neexistuje. U CRT není žádný rozdíl třeba mezi 1024x768 a 1032x774, u LCD pak existuje jen jeden nativní videomód daný jeho konstrukcí.
Ale i kdybyste nakrásně měl(a) pravdu, už sama skutečnost, že v Linuxu si 1400x1050 nastavím hned v instalátoru, zatímco ve Windows na to potřebujete po všech čertech hledat utility třetích stran, nehovoří zrovna moc ve prospěch vašeho tvrzení, že "Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit)." Nezdá se vám?
Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf! Na SuSE mi to … dokáže udělat SaX, … na Ubuntu doufám že ne, Mandriva - zase jiná utilita
Tady je někdo ve sporu sám se sebou v rámci jediného příspěvku…
a za dob CRT monitorů ještě i frekvence, když člověk ví, že musí dát upřesnit.A v době LCD displejů se snad frekvence nenastavuje? Asi mám doma i v práci nějaké divné LCD displeje (jsou to takové šmejdy značek EIZO a Samsung
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!Hledat? Proč? Každý přece ví, že to je /etc/X11/xorg.conf.
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Tak mi poraďte, jak LCD TV na Windows vnutím rozlišení 1368x768 - po kabelu posílá informace, že umí jen 1024x768. Na Linuxu stačí přidat jednu modeline.
Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru.A jak se to pak liší od Linuxu? Tam jsou takové problémy také jen když monitor posílá chybná data.
každý člověk ví, že se na ploše klikne pravým tlačítkem, vlastnosti, a tam se to hezky potáhne… Na linuxu musíte hledat nějaký xorg.conf!
Udělejte ruční soubor .inf programem Powestrip. nejspíš lze i jinými. Problém je v tom, že windows se řídí informací z monitoru. Dá se to ale ošálit editováním registrů nebo inf souborů.Připadá mi, jako by tyto 2 citace pocházely od názorově zcela odlišných lidí. Nebo možná každý člověk ví, že existuje nějaký Powerstrip a bez problémů ho nainstaluje a použije, případně si jen tak ve volné chvilce zedituje registry a inf soubory. Proboha, jen ne xorg.conf! Takový hrozný, nezdokumentovaný soubor!
Na windows dokáže každý nainstalovat, aktualizovat nebo downgradovat (!) ovladač.asi žiju v nějaké paralelní realitě, neb mé pozorování je s výše uvedeným v rozporu ... (jo a +1 k tomu, že s tím monitorem je to taky jinak ... a tak bych mohl vlastně pokračovat téměř k celému příspěvku)
Na windows nikdy nebyl problém s nastavováním monitoru (na linuxu se to snad začíná blížit).Již se to zde rozebíralo, jen dodám jen to, že bych s tebou i souhlasil kdyby jsi napsal: Na windows nebyl problém s nastavováním monitoru pokud jste si stahly ovladače grafické karty od výrobce a ty fungovaly, popřípadě jsem si pořídil utilitu třetí strany (Viz WIDE LCD obrazovky). Zde bych neviděl žádné velké rozdíly. Jestli to naklikám, nebo to napíši, je mi jedno.
... kteří považují Vim za super zábavu...Zábavu ani ne, ale je to skvělý nástroj na editaci textu.
Linuxáci nějak odmítají uznat, že Windows je ohromnej kus práce, kolos, kterej přese všechno - světe div se - funguje na ohromné hromadě PC - dokonce i těch skládačkových!Tak tady jste se odhalil jako zaslepený ignorat. On funguje pouze na i386, x64 (snad jsem to nazval správně) architekturách. Nikdy jsem ho neviděl na MIPS, POWER PC, Sparc, Alpha, ARM. Jiné jsem neviděl, ale mohl bych pokračovat. Že jste se omezoval na architektury na kterých fungují windows? A proč jste to nenapsal? Mimochodem co je to skládačkový počítač? Tento pojem jsem niky neslyšel.
Jeho desktop environmenty mají často prvky, které nechají GUI operačáku od MS za sebouCo vám brání je nepoužívat a použít jiné? Jde to dokonce i na Windows. K mé radosti.
Přesto všechno se Linux dá používat. Jenom vás to občas potrápí. Musíte být tolerantnější, odpustit případné těžkosti a hlavně na ně být připraveni. Ty těžkosti jsou něčím, co linuxáci nechcou vidět a zapírají. Dokonce tvrdí, že takovými problémy naopak trpí Windows. No, psychologové tomu tuším říkají přenos. To co mi na mě samém vadí, přiřknu (nepodloženě) ostatním.To je hezky řečeno. Zaměňte Linux (správně linuxovou distribuci, která obsahuje i spoustu aplikací, Linux je jen jádro) za Windows a vyjde vám to samé. Smutné.
Tiskni
Sdílej: