Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Není to jen tím, že Perl dostatečně neovládáte?
Perl 6 prozatím vypadá jako velmi příjemná směska Perlu (ať už to slovo znamená v tomhle kontextu cokoli
), Ruby/Smalltalku, Lispu a Haskellu, s docela slušnou šancí, že prakticky žádný užitečný idiom, technika ani konstrukce vymyšlené za posledních třicet let mu nebou činit žádné zvláštní překážky.
(Počínaje zobecněním regulárních výrazů s čitelnou syntaxí (proti té současné se ohrazuje sám Larry Wall, takže jsou-li některé perl5ovské skripty nečitelné kvůli přemíře regexpů, určitě je sám hájit nebude), přes pravá makra jako v Lispu, volitelné líné vyhodnocování jako v Haskellu, až po třeba kvalitní objektový systém, který si vzal ponaučení z Lispu a Smalltalku, a to ponechávám stranou takové věci, jako junctions/kvantové superpozice z Perlu 5.
)
Perlu 5 se bojím, ale na Perl 6 se docela těším. Otázka ovšem je, jak dlouho ještě budu muset.
Některé jazyky mají výjimky objektové, jiné je objektové nemají (ve smyslu "objekt výjimky je instance třídy s nějakými vlastnostmi", pořád to může být objekt jako first-class hodnota), některé jazyky při výjimce automaticky odvíjejí zásobník, jiné zase ne, některé jazyky umožňují výjimku ošetřit a pokračovat od bodu jejího vzniku, jiné zase ne... O objektových systémech by se dalo říct přesně totéž. Kde je tedy něco "standardního"?
Myslel jsem to takhle: v Pythonu jsou objekty a výjimky zadrátované do jazyka, stejně jako v Javě, Ruby, C++. V Perlu nikoliv. Jazyk sice podobné fíčury umožňuje, ale jsou to v podstatě hacky a obvykle jsou na trochu nižší úrovni, proto se obvykle zabalí do nějakého modulu. No a těch modulů je pro každou fíčuru víc a nejsou kompatibilní.To podle mě také není tak úplně správně. Třeba Common Lisp definuje systém výjimek (nebo spíš "stavů" - "conditions"), který by - pokud by nebyl dodáván s jazykem - šel naimplementovat "pomocí hacku na nižší úrovni", a sice pomocí základních speciálních operátorů. Dokonce je velká šance, že přesně tak bude v průměrné implementaci systém výjimek naimplementovaný. Myslim, že zrovna systém výjimek je jedna z těch věcí, které jsou na jazyku samotném závislé jen poměrně volně. To už je pak věc komunitu uřivatelů, jak s případnou volností naloží.
. Když se objeví nějaká nová móda, jak tomu bylo například u OO, tak půjde do Perl 6 přidat elegantněji než do předchozích verzí.
, ale na slajdy se podívám.
"Udržovatelnost" programu je z valné míry vlastností programátora, nikoliv jazyka!
Udržovatelnost programu je do značné míry determinována i jazykem. Je sice možné psát v Perlu i přehledné kódy, nicméně řada vedlejších efektů v mnoha konstrukcích Perlu tomu moc nepřispívá. Navíc u Perlu se jak píšete se hůře čitelné zrůdnosti staly módou. Řekl bych tak, v Perlu, pokud chcete, udržovatelné kódy psát lze, ale daleko snadněji lze psát více čitelné a udržovateln= kódy v naprosté většině jiných jazyků.
Mimochodem, neviděl jsem moc rozsáhlejších projektů v Perlu (v porovnání s množstvím v jiných jazycích) a jako důvod si myslím, že je to značná faktická neudržovatelnost Perlu. A problém se násobí, a to značně, pokud má spolupracovat více perlistů na jednom projektu.
. Mé zkušenosti (ano zkušenosti, ne pocity) jsou jiné. Např. Perl::Critic je pro práci v týmu neocenitelný.
Wikipedia píše "Large projects written in Perl include Slash, Bugzilla, TWiki and Movable Type. Many high-traffic websites, such as bbc.co.uk, Amazon.com, LiveJournal.com, Ticketmaster.com and IMDb.com[20] use Perl extensively."
Mě připadá zrůdnější říkát si "K čemu testy? Nepíšu to přece v hnusném Perlu a v nádherném Pythonu.".
kdo umí dobře ovládat jazyk PerlJa vim, je to offtopic, ale tento jazykovy konstrukt je zvlastni. Podle me by stacilo napsat "umi dobre" nebo "dobre ovlada". Pripada mi to skoro jako kdyby nekdo v C udelal jednu dereferenci navic. Kdyby tam stalo velmi podobne "umi dobre ovladnout jazyk Perl", tak by pisatel zrejme pozadoval nekoho, kdo Perl sice ani nemusi znat, ale staci, kdyz by se ho chtel naucit. Takze nyni vlastne pozaduje nekoho, kdo Perl drive neznal, a byl schopen se mu (tehdy) dobre naucit, spis nez nekoho, kdo ho proste jenom dobre umi.
Tiskni
Sdílej: