Samba (Wikipedie), svobodná implementace SMB a Active Directory, byla vydána ve verzi 4.23.0. Počínaje verzí Samba 4.23 jsou unixová rozšíření SMB3 ve výchozím nastavení povolena. Přidána byla podpora SMB3 přes QUIC. Nová utilita smb_prometheus_endpoint exportuje metriky ve formátu Prometheus.
Správcovský tým repozitáře F-Droid pro Android sdílí doporučení, jak řešit žádosti o odstranění nelegálního obsahu. Základem je mít nastavené formální procesy, vyhrazenou e-mailovou adresu a být transparentní. Zdůrazňují také důležitost volby jurisdikce (F-Droid je v Nizozemsku).
Byly publikovány informace o další zranitelnosti v procesorech. Nejnovější zranitelnost byla pojmenována VMScape (CVE-2025-40300, GitHub) a v upstream Linuxech je již opravena. Jedná se o variantu Spectre. KVM host může číst data z uživatelského prostoru hypervizoru, např. QEMU.
V červenci loňského roku organizace Apache Software Foundation (ASF) oznámila, že se částečně přestane dopouštět kulturní apropriace a změní své logo. Dnes bylo nové logo představeno. "Indiánské pírko" bylo nahrazeno dubovým listem a text Apache Software Foundation zkratkou ASF. Slovo Apache se bude "zatím" dál používat. Oficiální název organizace zůstává Apache Software Foundation, stejně jako názvy projektů, například Apache HTTP Server.
Byla vydána (𝕏) srpnová aktualizace aneb nová verze 1.104 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.104 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Spotify spustilo přehrávání v bezztrátové kvalitě. V předplatném Spotify Premium.
Spoluzakladatel a předseda správní rady americké softwarové společnosti Oracle Larry Ellison vystřídal spoluzakladatele automobilky Tesla a dalších firem Elona Muska na postu nejbohatšího člověka světa. Hodnota Ellisonova majetku díky dnešnímu prudkému posílení ceny akcií Oraclu odpoledne vykazovala nárůst o více než 100 miliard dolarů a dosáhla 393 miliard USD (zhruba 8,2 bilionu Kč). Hodnota Muskova majetku činila zhruba 385 miliard dolarů.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-09 aneb Eclipse 4.37. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
T-Mobile od 15. září zpřístupňuje RCS (Rich Communication Services) zprávy i pro iPhone.
Společnost ARM představila platformu Arm Lumex s Arm C1 CPU Cluster a Arm Mali G1-Ultra GPU pro vlajkové chytré telefony a počítače nové generace.
Tenhle paskvil se líbí Davidovi Grudlovi. Takže pokud používáte Nette, máte se možná na co těšit.
Firmy používající Nette nevydělávají na Nette jako takovém, jen Nette používají. Kdyby nepoužívaly Nette, budou používat Laravel nebo něco úplně jiného.Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette. To o tom minimálním přínosu na zisku je taky úplně mimo mísu - pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtu. Samozřejmě je efektivnější, když dvacet lidí nebude dělat dvacetkrát to samé, ale pokud se nikdo nemá k tomu, že by se na toho jednoho člověka složil, tak to takhle dopadne.
Jinak řečeno: firmy jen Nette používají a kdyby nepoužívaly, použijí jiné Nette.To si nerozumíme. Myslím to tak, že nelze-li použít jednu věc, firmy použí nejbližší dostupnou alternativu. Pokud nejde použít Nette, použijí jiný PHP MVC framework. Pokud nejde použít MVC framework, použijí PHP bez MVC frameworku. Přičemž zváží, jestli se jim třeba nevyplatí použít CMS a místo PHP kodéra nezaměstnat jen správce webového serveru. Nebo jestli nebude jednodušší si najmout externí firmu, která jim bude celé řešení po technické stránce spravovat a oni budou jen plnit články do redakčního systému. Tedy, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší možnou dostupnou variantou.
pokud nebude žádný open source framework, potřebujete zaměstnat minimálně jednoho full time programátora, aby vám nějaký udělal - to je pro menší vývojářskou firmu docela značný zásah do rozpočtuAno, vývoj frameworku by představoval pro malou firmu podstatný náklad, a proto lze očekávat, že menší firma by si žádný nevyvíjela a použila by nejbližší dostupnou alternativu: bezframeworkové PHP, jiný jazyk, nějaký FOSS CMS, popř. outsourcing (něco jako Squarespace, Wix a podobné hrůzy), atd. Jak říkám, reálný přínos jedné varianty je třeba porovnat s nejbližší dostupnou alternativou. Protože přesně takovou alternativu bude firma v reálné situaci zvažovat. Nebude dělat věci zbytečně složitě a hlavně draze, když to jde jednodušší a levnější cestou.
Uvědomme si také, že třeba takové Internet Info používá s největší pravděpodobností nejen Nette, ale zřejmě taky Apache, MySQL, Linux, GNU libc, PHP, OpenSSH, VIM, Firefox, Thunderbird, GIMP, Inkscape, LibreOffice, Debian, GNOME, Git, GRUB, systemd, ntpd, dhcpcd, Midnight Commander, Postfix, Spamassassin, OpenDKIM, apticron, rsyslog, Postgrey a kvanta dalších projektů.
Přesně tak. Ono je hlavně potřeba se dívat dál než jen na svoji lopatu a svoji hromadu písku, kterou se snažím přeházet ze svého zápraží na dvorek. Když píšu svobodný software, tak stavím na spoustě jiného svobodného softwaru, který dalece přesahuje to, co za celý život vytvořím – potřebuji GNU/Linux, aby ten hardware vůbec nastartoval a nebyla to jen hromada neužitečného šrotu, v něm pak další nástroje, KDE, GNOME… kompiluji v GCC, OpenJDK, skriptuji v Bashi, Perlu, Pythonu…, zdrojáky ukládám v Mercurialu, Gitu, SVN, Monotone, Bazaaru, Fossilu… grafy kreslím v GraphVizu, GnuPlotu, data ukládám na Btrfs, XFS, Ext4… do databáze PostgreSQL, MariaDB, MySQL, SQLite… po síti je zpřístupním přes OpenSSH, Apache HTTPD, Dovecot, Postfix, můj web si uživatel přečte ve Firefoxu, k tomu ale potřebuje Bind, Unbound nebo Knot, aby si vůbec přeložil doménové jméno na IP adresu. A mnoho dalšího svobodného softwaru… tenhle seznam není a nemá být kompletní, ani nemůže.
Když má člověk pocit, že „moc přispívá a nic z toho nemá“ tak by se měl zastavit a uvědomit si, co všechno dostal a za co by měl být vděčný. Bez svobodného softwaru bychom nebyli tam, kde jsme, náš obor by nebyl takový, jaký je, naše civilizace by nebyla taková, jaká je… protože hodně věcí bylo vůbec umožněno svobodným softwarem. Jinak bychom byli pořád někde v jeskyních a peníze, které se točí v našem oboru by připadly právníkům nebo nějakým šejdířům. Ale peníze nejsou zdaleka všechno, svobodný software má mnohem větší přesah, vliv na společnost, politiku, svobodu obecně… Je inspirací pro další obory, kulturu, hardware, strojní inženýrství atd.
Nehledal bych problém, kde není a začal bych z opačného konce: proč bych si měl sednout k počítači a začít psát software? Proč bych měl takto trávit svůj čas a nedělat něco jiného? Možnosti jsou:
a) Někdo mi zaplatil a já vyvíjím, co on potřebuje. Výsledek může být třeba pod GNU GPL (např. jsem pro něj doprogramoval funkci do stávajícího softwaru), nebo mu software duálně licencuji, nebo dám pod jinou svobodnou licencí nebo mu předám autorská práva. Každopádně jsem dostal za svůj čas zaplaceno.
b) Vyvíjím software primárně pro sebe, implementuji funkce, které já potřebuji, nebo dělám, co mne baví, v čem se chci zdokonalit atd. Vydat výsledek jako svobodný software mě nic nestojí, naopak mi to může něco přinést (software, který zůstane v šuplíku, mi nepřinese nic). Viz také: Motivy pro psaní svobodného softwaru. Každopádně jsem tím svůj čas trávil dobrovolně a vědomě a měl jsem k tomu dobrý důvod (např. potřebuji funkci XY, tak si ji naprogramuji a přinese mi to užitek).
Pokud mi nikdo nezaplatil a ani já sám nemám tu potřebu tvořit software kvůli sobě, tak si prostě k tomu počítači sedat nebudu a žádný software nenapíšu. 1 Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika… to je ostatně podstata podnikání.
[1] tzn. nestrávím tím tak žádný čas a nemá mi čeho být líto
[2] např. budu poskytovat služby založené na tom softwaru
Leda, že bych měl konkrétní podnikatelský záměr a chtěl investovat svůj čas do něčeho, co mi v budoucnu pravděpodobně přinese zisk.2 Nikdo mi ale negarantuje, že zrovna ten můj podnikatelský záměr vyjde – každá investice má své potenciální zisky a svá rizika…Třeba riziko, že do svého podnikatelského záměru investuju spoustu prostředků, ale vydělávat bude Amazon. Upřímně řečeno, tenhle výsledek by mě s.al taky.
Tiskni
Sdílej: