Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Evoluční tlaky velí udržet masové rozšíření systému i za cenu snížení jeho flexibility.Stejný evoluční tlak ovšem vytlačuje jistý druh excentrických lidí mimo mainstream, ať už pak skončí u nějaké speciální distribuce s Linuxem nebo bez něj. Ona evoluce není hezká věc, protože alespoň v této oblasti nepodporuje strnulost a tím pádem ubližuje lidem, kteří si na něco zvykli, usadili se, a nemají už potřebu změny.
Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit... ale to je tak asi všechno, co s tím můžete dělat.Spíše bych řekl, že to vůbec není moje starost. Kdybych se staral o masy, byl by ze mě nejspíš windowsoidní ajťák, který tráví většinu času doplňováním tiskáren a vysvětováním ovládání myši a okýnek. Tím neříkám, že se dívám na takové lidi s despektem, každá práce se dá dělat dobře a nebo i skvěle, ale asi by mě to tolik nebavilo a taky bych si z důvodu velké konkurence možná ani moc nevydělal.
Pozrel som sa na Wikipediu, a Minix aj BSD su aspon o 3 roky starsie (free verzia BSD) ako Linux a predsa Linux je ten ktory sa rozsiril."If 386BSD had been available when I started on Linux, Linux would probably never had happened." -- Linus Torvalds Neuspech BSD v dobe vzniku Linuxu je jedna z dalsich veci, za ktere muze copyright. Konkretne soudni spor, kdy AT&T tvrdilo, ze BSD obsahuje kod puvodniho Unixu a zazalovalo BSDi. Hosi z BSD komunity jsou z toho dodnes frustrovani. Taky se zde ukazuje stupidita toho, co kdesi tvrdil Odin "Neni problem v systemu, soud rozhodne kdo ma pravdu.". Soud na konec zjistil, ze v BSD zadny proprietarni kod neni, ale to uz mel davno Linux vsechnu pozornost zajemcu o svobodny unix.
Tiskni
Sdílej: