Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 44 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 14. dubna.
find /usr/src/linux/firmware -type f | wc -l) a jediny FW ktery mam binarni a navic moc nepouzivam mam k TV karte, jinak vsechen ostatni (vcetne wifi) je soucasti vanilla kernelu => open.
Co je uvnitř těch souborů? Máš k nim zdrojáky?
Ze se od "kompletne svobodne" distribuce vyzaduje, aby nemela v repozitari nesvobodny software, mi pripada ceklem logicke.No mně by třeba vyhovoval kompromis, že by bylo možné si nesvobodný software zpřístupnit (oddělený repozitář), pokud zjistím, že to bez něj nejde. Už jsem párkrát chtěl zkusit nějakou úplně svobodnou distribuci, ale nemám nervy na to, že bych po čase zjistil, že se bez něčeho nesvobodného neobejdu, a musel instalovat/nastavovat všechno znovu s jinou distribucí.
Byl by to zajímavý projekt.Ano, určitě. Protože prostě si nastavit povolené licence by bylo moc jednoduché, lepší je ve jménu pošuků rozbíjet závislosti v repozitáři.
rozbíjet závislosti v repozitáři.
Rozbíjet? Od toho přece ty závislosti jsou, abys věděl, co je na čem závislé. A když nechceš komponentu X a komponenta Y na ní závisí, tak nemůžeš instalovat ani Y. Díky závislostem ti to řekne, že Y instalovat nejde – místo toho, aby se nainstalovalo a pak nefungovalo.
Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Ne, nerozbijí. Ukáže to "masked by license". Zatímco odstranění ebuildu, na kterém zavisejí další ebuildy, rozbiješ závislosti v repozitáři.Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Nevidím důvod, proč by se jedna z těch situací měla označovat jako „rozbitá“ a druhá ne. K chybějícím balíčkům se můžeš chovat stejně jako k těm, které jsou zakázané z licenčních důvodů. Pokud to tak balíčkovací systém nedělá, je v něm patrně chyba.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.
Scénář 1:
Scénář 2:
Pro uživatele se to liší jen tím, jaká hláška se mu zobrazí. Pro distributora se to liší tím, že v prvním případě musí distribuovat i nesvobodný software – zabírá mu místo na disku, musí se přenášet po síti – nebo musí vytvářet náhradní balíčky, které nebudou mít žádný obsah, jen metadata o tom, že jsou nenainstalovatelné. Je zcela pochopitelné, že distributor nechce podporovat proprietární software nebo si kvůli němu přidělávat práci.
Jiná věc je, že když už vyházím proprietární balíčky, můžu vyházet i všechny ostatní, které na nich závisely, a které tam teď zbytečně straší (tedy pokud to nejsou zdrojové balíčky, které si uživatel může překompilovat bez proprietárních závislostí – ale to by zase takovou závislost neměly mít deklarovanou). Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programů. Ale když se balíček kvůli nesplněným závislostem ani nenainstaluje, nic rozbitého tu není.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.Ty voe, tady je jeden balíčkář lepší než druhej!

Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný. Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programůČlověče, ale on tady nikdo nemluví o rozbitém balíčkovacím systému, ale o rozbitém (nekonzistentním) repozitáři balíčků. Výsledek tohoto skvěle funkčního nápadu viz výše.
Pokud se balíček B přelicencuje dobrým směrem, prostě se objeví mezi ostatními a A půjde instalovat.
Pokud se B přelicencuje špatným směrem, je to úkol pro distributora – jestliže slíbil, že bude poskytovat podporu, tak by teď měl udělat fork B vycházející z poslední svobodné verze, původní licence, a v něm udělat sám opravu. Jestliže to není v jeho silách, tak by měl aspoň vydat novou verzi A, která vypne automatické spouštění a bude zobrazovat varování, že není podporovaná, že je tam bezpečnostní díra a ideálně návod, jak ji obejít.
Je to obdobná situace, jako kdyby se původní autor programu o něj přestal starat a nechal v něm neopravené díry – taky se s tím distributor musí nějak vypořádat.
Custom desktop based on GNOME 3.12 fallbackboze. a da se tam normalni GNOME aspon doinstalovat?
Tiskni
Sdílej: