CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
find /usr/src/linux/firmware -type f | wc -l) a jediny FW ktery mam binarni a navic moc nepouzivam mam k TV karte, jinak vsechen ostatni (vcetne wifi) je soucasti vanilla kernelu => open.
Co je uvnitř těch souborů? Máš k nim zdrojáky?
Ze se od "kompletne svobodne" distribuce vyzaduje, aby nemela v repozitari nesvobodny software, mi pripada ceklem logicke.No mně by třeba vyhovoval kompromis, že by bylo možné si nesvobodný software zpřístupnit (oddělený repozitář), pokud zjistím, že to bez něj nejde. Už jsem párkrát chtěl zkusit nějakou úplně svobodnou distribuci, ale nemám nervy na to, že bych po čase zjistil, že se bez něčeho nesvobodného neobejdu, a musel instalovat/nastavovat všechno znovu s jinou distribucí.
Byl by to zajímavý projekt.Ano, určitě. Protože prostě si nastavit povolené licence by bylo moc jednoduché, lepší je ve jménu pošuků rozbíjet závislosti v repozitáři.
rozbíjet závislosti v repozitáři.
Rozbíjet? Od toho přece ty závislosti jsou, abys věděl, co je na čem závislé. A když nechceš komponentu X a komponenta Y na ní závisí, tak nemůžeš instalovat ani Y. Díky závislostem ti to řekne, že Y instalovat nejde – místo toho, aby se nainstalovalo a pak nefungovalo.
Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Ne, nerozbijí. Ukáže to "masked by license". Zatímco odstranění ebuildu, na kterém zavisejí další ebuildy, rozbiješ závislosti v repozitáři.Ostatně, když si zakážeš nějaké licence a něco bude na takto licencovaném balíčku záviset, tak se ty závislosti „nerozbijí“?
Nevidím důvod, proč by se jedna z těch situací měla označovat jako „rozbitá“ a druhá ne. K chybějícím balíčkům se můžeš chovat stejně jako k těm, které jsou zakázané z licenčních důvodů. Pokud to tak balíčkovací systém nedělá, je v něm patrně chyba.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.
Scénář 1:
Scénář 2:
Pro uživatele se to liší jen tím, jaká hláška se mu zobrazí. Pro distributora se to liší tím, že v prvním případě musí distribuovat i nesvobodný software – zabírá mu místo na disku, musí se přenášet po síti – nebo musí vytvářet náhradní balíčky, které nebudou mít žádný obsah, jen metadata o tom, že jsou nenainstalovatelné. Je zcela pochopitelné, že distributor nechce podporovat proprietární software nebo si kvůli němu přidělávat práci.
Jiná věc je, že když už vyházím proprietární balíčky, můžu vyházet i všechny ostatní, které na nich závisely, a které tam teď zbytečně straší (tedy pokud to nejsou zdrojové balíčky, které si uživatel může překompilovat bez proprietárních závislostí – ale to by zase takovou závislost neměly mít deklarovanou). Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programů. Ale když se balíček kvůli nesplněným závislostem ani nenainstaluje, nic rozbitého tu není.
Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný.Ty voe, tady je jeden balíčkář lepší než druhej!

Je úplně jedno, proč závislosti nejsou splněné, výsledek je stejný. Ovšem nic to nemění na té první věci: balíčkovací systém není rozbitý, naopak dobře funguje, protože ti předem řekne, že určitý balíček nebude instalovat – místo aby se tvářil, že ho nainstaloval a program pak nefungoval. Výsledkem by byl nefunkční systém plný rozbitých programůČlověče, ale on tady nikdo nemluví o rozbitém balíčkovacím systému, ale o rozbitém (nekonzistentním) repozitáři balíčků. Výsledek tohoto skvěle funkčního nápadu viz výše.
Pokud se balíček B přelicencuje dobrým směrem, prostě se objeví mezi ostatními a A půjde instalovat.
Pokud se B přelicencuje špatným směrem, je to úkol pro distributora – jestliže slíbil, že bude poskytovat podporu, tak by teď měl udělat fork B vycházející z poslední svobodné verze, původní licence, a v něm udělat sám opravu. Jestliže to není v jeho silách, tak by měl aspoň vydat novou verzi A, která vypne automatické spouštění a bude zobrazovat varování, že není podporovaná, že je tam bezpečnostní díra a ideálně návod, jak ji obejít.
Je to obdobná situace, jako kdyby se původní autor programu o něj přestal starat a nechal v něm neopravené díry – taky se s tím distributor musí nějak vypořádat.
Custom desktop based on GNOME 3.12 fallbackboze. a da se tam normalni GNOME aspon doinstalovat?
Tiskni
Sdílej: