Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
eďže pri rolling-updates môže po aktualizácii nastať problémOtázka do pléna - kdy jste naposledy na takový problém narazili?
.
Vanilla verze aplikací kde to jen jde (naprosté minimum patchů => minimální riziko zanesení nových chyb).To je nesmysl, ty patche jsou přímo ve vanilla aplikacích :), každá verze se liší od té předchozí. Patch jako patch, akorát u distribucí se často pomocí patchů hlídá kvalita a zabezpečení. Takže osobně bych řekl, že je to spíš naopak, než píšeš.
Jednoduchý a přehledný konfiguráky.Jedny z nejlepších bývaly na gentoo, včetně konfigurace, jak se má co zkompilovat. Takže jo, to bych ještě dokázal pochopit. Ale redhatí a debianí distribuce mívají konfiguráky taky dobré.
ale čistota a aktuálnost Archu má taky něco do sebe...Já tam žádnou čistotu nevidím :).
Co mne tak namátkou z hlavy napadá jako potenciální zdroje problémů, které je/bylo potřeba dořešit ručně:
Více méně upstream. Řešení: UUID nebo LABEL.přechod na libata drivery u IDE zařízení
Opět spíš upstream. I když (vzhledem k dopadu) to asi šlo vyřešit elegantněji.přechod X.org na HAL a zase pryč
Čistě upstream. Arch není z distribucí, které by všechno dělaly za administrátora. Jenom mu dávají do ruky dobré nástroje. Použití je na něm.v podstatě jakýkoli upgrade na dostatečně nové jádro, používají-li se closed source NVidia/ATi drivery
Opět upstream. Všechny 3 přístupy (konzervativní release cycle (Debian Stable, RHEL,...), rychlý release cycle (Fedora, Ubuntu,...) a rolling release) mají své výhody a nevýhody. A každý z nich je vhodný pro jiného uživatele. I když upřímně řečeno, "zlatá střední cesta" (půlroční rychlokvašky) mi v tomhle případě moc zlatá nepřijde. Mám pocit, že spojuje nevýhody z obou konců spektra, aniž by přinášela nějaké výhody. Na server nebo pracovní stanici bych rozhodně volil velmi konzervativní přístup: Debian Stable, RHEL/CentOS, SLED/SLES. Totéž v případě počítače pro BFU, kterému budu zajišťovat občasnou administraci a support. Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing. Pro experimentátora ("early adopter") potom Arch Testing nebo Debian Unstable.upgrade KDE 3.5 na 4.x některé upgrady KDE 4.x na 4.(x+1)
Více méně upstream.Ano, tyto změny přicházejí z upstreamu. Ale jak to souvisí s diskutovaným tématem? Tj. že takováto změna může k uživateli s rolling updates dorazit kdykoliv, narozdíl od distribuce s definovanými releasy, kde jsou takto radikální změny v rámci jedné verze nepřípustné.
Navic pokud neco opravdu programuji, potrebuji stabilni prostredi a ne resit regrese vznikle zmenou verzi knihoven a nastroju.Kdysi, když jsem začal vyvíjet, tak jsem si kvůli tomu místo Debianu dával Gentoo :). Když něco opravdu programuješ, často musíš myslet dopředu a potřebuješ bleeding edge. Někdy zas potřebuješ konzervativnější verze. Jindy dokonce naprosto konkrétní verze. Gentoo bylo jediný distro, který tohle zvládalo (většina software a knihoven v několika verzích dozpátku, stačilo si vybrat). Původní plán byl používat ho jen v chrootu, nakonec jsem ho měl několik let na desktopu a část z toho na domácím serveru.
Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing.A Debian Sid je na tom chvílemi ještě hůře :). Zvlášť, když se mi do něj povede poslat nějakou hodně velkou pitomost ;). Ale je pravda, že to před lety bývalo horší (nejhorší byla asi migrace z libc5). (A sám mám na desktopu Ubuntu, na vzdálené balíkovací stanici Debian squeeze+backports, a v pbuilderech všechno možné :)).
) Nemám moc čas to řešit, za nějakou dobu na to sednu pořádně a buď to vyřeším nebo prostě nahodím stable.
Tiskni
Sdílej: