Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
eďže pri rolling-updates môže po aktualizácii nastať problémOtázka do pléna - kdy jste naposledy na takový problém narazili?
.
Vanilla verze aplikací kde to jen jde (naprosté minimum patchů => minimální riziko zanesení nových chyb).To je nesmysl, ty patche jsou přímo ve vanilla aplikacích :), každá verze se liší od té předchozí. Patch jako patch, akorát u distribucí se často pomocí patchů hlídá kvalita a zabezpečení. Takže osobně bych řekl, že je to spíš naopak, než píšeš.
Jednoduchý a přehledný konfiguráky.Jedny z nejlepších bývaly na gentoo, včetně konfigurace, jak se má co zkompilovat. Takže jo, to bych ještě dokázal pochopit. Ale redhatí a debianí distribuce mívají konfiguráky taky dobré.
ale čistota a aktuálnost Archu má taky něco do sebe...Já tam žádnou čistotu nevidím :).
Co mne tak namátkou z hlavy napadá jako potenciální zdroje problémů, které je/bylo potřeba dořešit ručně:
Více méně upstream. Řešení: UUID nebo LABEL.přechod na libata drivery u IDE zařízení
Opět spíš upstream. I když (vzhledem k dopadu) to asi šlo vyřešit elegantněji.přechod X.org na HAL a zase pryč
Čistě upstream. Arch není z distribucí, které by všechno dělaly za administrátora. Jenom mu dávají do ruky dobré nástroje. Použití je na něm.v podstatě jakýkoli upgrade na dostatečně nové jádro, používají-li se closed source NVidia/ATi drivery
Opět upstream. Všechny 3 přístupy (konzervativní release cycle (Debian Stable, RHEL,...), rychlý release cycle (Fedora, Ubuntu,...) a rolling release) mají své výhody a nevýhody. A každý z nich je vhodný pro jiného uživatele. I když upřímně řečeno, "zlatá střední cesta" (půlroční rychlokvašky) mi v tomhle případě moc zlatá nepřijde. Mám pocit, že spojuje nevýhody z obou konců spektra, aniž by přinášela nějaké výhody. Na server nebo pracovní stanici bych rozhodně volil velmi konzervativní přístup: Debian Stable, RHEL/CentOS, SLED/SLES. Totéž v případě počítače pro BFU, kterému budu zajišťovat občasnou administraci a support. Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing. Pro experimentátora ("early adopter") potom Arch Testing nebo Debian Unstable.upgrade KDE 3.5 na 4.x některé upgrady KDE 4.x na 4.(x+1)
Více méně upstream.Ano, tyto změny přicházejí z upstreamu. Ale jak to souvisí s diskutovaným tématem? Tj. že takováto změna může k uživateli s rolling updates dorazit kdykoliv, narozdíl od distribuce s definovanými releasy, kde jsou takto radikální změny v rámci jedné verze nepřípustné.
Navic pokud neco opravdu programuji, potrebuji stabilni prostredi a ne resit regrese vznikle zmenou verzi knihoven a nastroju.Kdysi, když jsem začal vyvíjet, tak jsem si kvůli tomu místo Debianu dával Gentoo :). Když něco opravdu programuješ, často musíš myslet dopředu a potřebuješ bleeding edge. Někdy zas potřebuješ konzervativnější verze. Jindy dokonce naprosto konkrétní verze. Gentoo bylo jediný distro, který tohle zvládalo (většina software a knihoven v několika verzích dozpátku, stačilo si vybrat). Původní plán byl používat ho jen v chrootu, nakonec jsem ho měl několik let na desktopu a část z toho na domácím serveru.
Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing.A Debian Sid je na tom chvílemi ještě hůře :). Zvlášť, když se mi do něj povede poslat nějakou hodně velkou pitomost ;). Ale je pravda, že to před lety bývalo horší (nejhorší byla asi migrace z libc5). (A sám mám na desktopu Ubuntu, na vzdálené balíkovací stanici Debian squeeze+backports, a v pbuilderech všechno možné :)).
) Nemám moc čas to řešit, za nějakou dobu na to sednu pořádně a buď to vyřeším nebo prostě nahodím stable.
Tiskni
Sdílej: