Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Byl představen ICT Supply Chain Security Toolbox, společný nezávazný rámec EU pro posuzování a snižování kybernetických bezpečnostních rizik v ICT dodavatelských řetězcích. Toolbox identifikuje možné rizikové scénáře ovlivňující ICT dodavatelské řetězce a na jejich podkladě nabízí koordinovaná doporučení k hodnocení a mitigaci rizik. Doporučení se dotýkají mj. podpory multi-vendor strategií a snižování závislostí na vysoce
… více »Nizozemský ministr obrany Gijs Tuinman prohlásil, že je možné stíhací letouny F-35 'jailbreaknout stejně jako iPhony', tedy upravit jejich software bez souhlasu USA nebo spolupráce s výrobcem Lockheed Martin. Tento výrok zazněl v rozhovoru na BNR Nieuwsradio, kde Tuinman naznačil, že evropské země by mohly potřebovat větší nezávislost na americké technologii. Jak by bylo jailbreak možné technicky provést pan ministr nijak nespecifikoval, nicméně je známé, že izraelské letectvo ve svých modifikovaných stíhačkách F-35 používá vlastní software.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 162 (pdf).
Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, zveřejnilo Domain Report za rok 2025 s klíčovými daty o vývoji domény .CZ. Na konci roku 2025 bylo v registru české národní domény celkem 1 515 860 s koncovkou .CZ. Průměrně bylo měsíčně zaregistrováno 16 222 domén, přičemž nejvíce registrací proběhlo v lednu (18 722) a nejméně pak v červnu (14 559). Podíl domén zabezpečených pomocí technologie DNSSEC se po několika letech stagnace výrazně
… více »Google představil telefon Pixel 10a. S funkci Satelitní SOS, která vás spojí se záchrannými složkami i v místech bez signálu Wi-Fi nebo mobilní sítě. Cena telefonu je od 13 290 Kč.
eďže pri rolling-updates môže po aktualizácii nastať problémOtázka do pléna - kdy jste naposledy na takový problém narazili?
.
Vanilla verze aplikací kde to jen jde (naprosté minimum patchů => minimální riziko zanesení nových chyb).To je nesmysl, ty patche jsou přímo ve vanilla aplikacích :), každá verze se liší od té předchozí. Patch jako patch, akorát u distribucí se často pomocí patchů hlídá kvalita a zabezpečení. Takže osobně bych řekl, že je to spíš naopak, než píšeš.
Jednoduchý a přehledný konfiguráky.Jedny z nejlepších bývaly na gentoo, včetně konfigurace, jak se má co zkompilovat. Takže jo, to bych ještě dokázal pochopit. Ale redhatí a debianí distribuce mívají konfiguráky taky dobré.
ale čistota a aktuálnost Archu má taky něco do sebe...Já tam žádnou čistotu nevidím :).
Co mne tak namátkou z hlavy napadá jako potenciální zdroje problémů, které je/bylo potřeba dořešit ručně:
Více méně upstream. Řešení: UUID nebo LABEL.přechod na libata drivery u IDE zařízení
Opět spíš upstream. I když (vzhledem k dopadu) to asi šlo vyřešit elegantněji.přechod X.org na HAL a zase pryč
Čistě upstream. Arch není z distribucí, které by všechno dělaly za administrátora. Jenom mu dávají do ruky dobré nástroje. Použití je na něm.v podstatě jakýkoli upgrade na dostatečně nové jádro, používají-li se closed source NVidia/ATi drivery
Opět upstream. Všechny 3 přístupy (konzervativní release cycle (Debian Stable, RHEL,...), rychlý release cycle (Fedora, Ubuntu,...) a rolling release) mají své výhody a nevýhody. A každý z nich je vhodný pro jiného uživatele. I když upřímně řečeno, "zlatá střední cesta" (půlroční rychlokvašky) mi v tomhle případě moc zlatá nepřijde. Mám pocit, že spojuje nevýhody z obou konců spektra, aniž by přinášela nějaké výhody. Na server nebo pracovní stanici bych rozhodně volil velmi konzervativní přístup: Debian Stable, RHEL/CentOS, SLED/SLES. Totéž v případě počítače pro BFU, kterému budu zajišťovat občasnou administraci a support. Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing. Pro experimentátora ("early adopter") potom Arch Testing nebo Debian Unstable.upgrade KDE 3.5 na 4.x některé upgrady KDE 4.x na 4.(x+1)
Více méně upstream.Ano, tyto změny přicházejí z upstreamu. Ale jak to souvisí s diskutovaným tématem? Tj. že takováto změna může k uživateli s rolling updates dorazit kdykoliv, narozdíl od distribuce s definovanými releasy, kde jsou takto radikální změny v rámci jedné verze nepřípustné.
Navic pokud neco opravdu programuji, potrebuji stabilni prostredi a ne resit regrese vznikle zmenou verzi knihoven a nastroju.Kdysi, když jsem začal vyvíjet, tak jsem si kvůli tomu místo Debianu dával Gentoo :). Když něco opravdu programuješ, často musíš myslet dopředu a potřebuješ bleeding edge. Někdy zas potřebuješ konzervativnější verze. Jindy dokonce naprosto konkrétní verze. Gentoo bylo jediný distro, který tohle zvládalo (většina software a knihoven v několika verzích dozpátku, stačilo si vybrat). Původní plán byl používat ho jen v chrootu, nakonec jsem ho měl několik let na desktopu a část z toho na domácím serveru.
Pro desktop pokročilého uživatele s touhou po novinkách, dostatkem času a chutí "vrtat se ve střevech" bych sáhl po rolling release: Arch, Debian Testing.A Debian Sid je na tom chvílemi ještě hůře :). Zvlášť, když se mi do něj povede poslat nějakou hodně velkou pitomost ;). Ale je pravda, že to před lety bývalo horší (nejhorší byla asi migrace z libc5). (A sám mám na desktopu Ubuntu, na vzdálené balíkovací stanici Debian squeeze+backports, a v pbuilderech všechno možné :)).
) Nemám moc čas to řešit, za nějakou dobu na to sednu pořádně a buď to vyřeším nebo prostě nahodím stable.
Tiskni
Sdílej: