Byla vydána nová major verze 27.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 1.8.0 svobodného multiplatformního softwaru pro konverzi video formátů HandBrake (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Microsoft představil nové označení počítačů Copilot+. Dle oznámení se jedná se o počítače poskytující funkce umělé inteligence. Vedle CPU a GPU mají také NPU (Neural Processing Unit). Uvnitř představených Copilot+ notebooků běží ARM čipy Qualcomm Snapdragon X Elite nebo X Plus.
Příspěvek na blogu Codean Labs rozebírá zranitelnost CVE-2024-4367 v PDF.js, tj. mj. prohlížeči PDF souborů ve Firefoxu. Při otevření útočníkem připraveného pdf souboru může být spuštěn libovolný kód v JavaScriptu. Vyřešeno ve Firefoxu 126.
Lazygit byl vydán ve verzi 0.42.0. Jedná se o TUI (Text User Interface) nadstavbu nad gitem.
K open source herní konzole Picopad přibyla (𝕏) vylepšená verze Picopad Pro s větším displejem, lepšími tlačítky a větší baterii. Na YouTube lze zhlédnout přednášku Picopad - open source herní konzole z LinuxDays 2023.
Byla vydána (𝕏) nová major verze 17 softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností i s náhledy a videi v oficiálním oznámení.
Sovereign Tech Fund, tj. program financování otevřeného softwaru německým ministerstvem hospodářství a ochrany klimatu, podpoří vývoj FFmpeg částkou 157 580 eur. V listopadu loňského roku podpořil GNOME částkou 1 milion eur.
24. září 2024 budou zveřejněny zdrojové kódy přehrávače Winamp.
Google Chrome 125 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 125.0.6422.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 9 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Xandros, distribuce známá například z ASUS Eee PC, bude portován na dvě ARM architektury pro netbooky a jiná mobilní zařízení. Xandros se tak připojuje k Ubuntu, o kterém se už nějakou dobu ví, že bude i pro ARMv7. Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86? Čtěte LinuxDevices.com.
Tiskni
Sdílej:
> Dokáží netbooky alespoň trochu ovlivnit postavení x86?
>
ARM je instrukční sada, nebo spíš rodina instrukčních sad. To x86 je taky, ale naprostá většina x86 procesorů se dodává s nějakým BIOSem, jde na tom spustit minimálně DOS (i pokud je to slabší než i386).
Pokud by se těch mnoho výrobců, kteří vyrábějí ARM-based krabičky, dohodlo na standardním "BIOSu"/firmwaru/bootloaderu s minimálním garantovanou počáteční inicializací HW a se standardní sadou minimalistických služeb (aby se dal jednotným kompatibilním způsobem natáhnout kernel, aniž by člověk musel přesně vědět jak je zadrátovaná paměť), tak by to se to mohlo někam pohnout.
Ale za současného stavu ARMového trhu mi to pořád nějak nevoní dálkama. Bez JTAGu, SW build environmentu s assemblerem a bez znalosti otravných detailů konkrétního motherboardu se člověk nehne. Každý kus ARMového boardu je proprietární počítač - osmibity se Z80 na tom byly s otevřeností možná líp. Podle mého je to záměr výrobců - aby na jejich železo nikdo nehrabal, nesnažil se tam cpát svůj vlastní software. Kdo chce kam... Už aby je ATOM (a spol) začli trochu válcovat (zatím jsou s příkonem pořád ještě moc vysoko). Škoda že pokud Intel není obchodně úplně pitomej, musí si nutně účtovat přirážku právě za PC kompatibilitu 
Výborná připomínka. Nicméně pokud by jádro podporovalo konkrétní model NTB (třeba balík s jádrem a moduly pro daný model), přijde mi poměr cena/výkon/spotřeba velice rozumný.
uboot, x-loader, redboot/ecos ... je ti tech bootloaderu malo ?
Nojo, ale nejdřív ten bootloader musím přizpůsobit a nějak ho na to železo dostat Protože od výrobce to má v bootloaderu nejlíp vypnutou sériovou konzolu a žádný způsob, jak zvenčí připojit nějaký disk viditelný už v bootloaderu.
Je to úplně jinde, než když k libovolnému dnešnímu x86 PC připojím přes USB/IDE/SATA/floppy/Ethernet libovolné dostupné bootovací médium a nastartuju z něj podle svého výběru lilo/grub/isolinux/FreeDOS, aniž bych cokoli kompiloval, sháněl level converter na RS232 nebo JTAGovou sondu s odpovídajícím softwarem...
Mě osobně připadne mnohem šikovnější platform_add_devices v /usr/src/linux/arch/arm/mach-*/*.c. K inicializaci konkrétního hardware stačí jediná tabulka v jádře, kterou by měl dodat výrobce, myslí-li to s otevřeným systémem vážně. Člověk pak nemusí řešit obskurní chyby v ACPI, a ví, že jádro provedlo kompletní inicializaci hardwaru.
Jednotný bootloader by se hodil. Ale možná, že jeho místo jednou zastoupí ořezané jádro a kexecboot.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
17.2.2009 10:03
