Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
FLEX - ten je ciste OpenSourceVím, že je teď pod Apachem, ale pro běh byl potřeba Flash, ne? Nebo k tomu bylo/je i komplet otevřené běhové prostředí? (nepočítám teď ten Ruffle nebo Gnash) Vždyť se to kompilovalo do .swf a to jsi musel v něčem pouštět (ve Flashi). Koukám, že existuje nějaký FlexJS v betaverzi, ale je otázka, jak dobře to funguje. A určitě to nebylo ve hře, když se tehdy řešila budoucnost Flashe.
„To je jako porovnavat ASM co vygeneruje gcc s ASM co napise clovek“ je tady úplně mimo mísu. (Jinak ten ASM z GCC bude většinou rychlejší, neexistuje moc lidí co by zvládli využít všechny vlastnosti moderní architektury.V tomhle souhlasím. Assembler už dávno není jediná možnost a není to ani jazyk, ve kterém by běžný programátor byl schopný napsat lepší kód, než jaký vygeneruje třeba GCC z Céčka, C++, nebo D, Rust atd. A i u těch nejlepších programátorů, kteří by toho byli schopní, to v naprosté většině není dobrý nápad, protože se to prostě nevyplatí (jejich čas jde jde využít jinak, lépe, a ten zanedbatelný nárůst výkonu za to nestojí). Assembler má dneska smysl leda pro nízkoúrovňovou interakci s HW a extrémně optimalizované věci jako video kodeky nebo šifrování.
Zvlášť když pořád narážím na lidi co se drží představ jako že linked list je rychlejší pro insert a remove prvku z prostředku než ArrayA není snad? Celkem se mi líbí, jak to řeší Java – tam máš rozhraní List (případně obecnější Collection) a můžeš si vybrat mezi různými implementacemi (spojový seznam, ArrayList atd. nebo si napsat vlastní) podle předpokládaného použití (nebo třeba inicializuješ ArrayList s dostatečnou kapacitou, aby se později velikost už nemusela měnit), ale je to schované za tím obecným rozhraním, takže i když zvolíš méně vhodnou implementaci, používá se to pořád stejně (může to být pomalejší, ale většinou je ten rozdíl zanedbatelný, takže i když dáš ArrayList tam, kde měl být LinkedList, není to žádná tragédie – a pokud na tom záleží, tak to později můžeš optimalizovat a pro volající stranu se nic nemění, jen to bude rychlejší).
Ten sdružený typ pro kolekci by mohl být v tomhle teoreticky zajímavý s nějakým chytřejším compilerem, který vybere interní implementaci podle použití.
Proto mám tyhle abstrakce rád. Ono bys novou instanci nemusela vytvářet přes konstruktor, ale přes nějakou továrnu / tovární metodu a ta by vybrala optimální implementaci.
Ale taková úroveň abstrakce by nejspíš motivovala k použití stylem který pořádně nejde optimalizovat žádným směrem.
Asi by to šlo optimalizovat něčím jako GraalVM nebo obecně profilováním za běhu, kdy to chvíli běží nějakým základním způsobem a časem se to překonfiguruje podle toho, jak to používáš.
Zajímavé mi přijde i použití indexů/offsetů místo klasických ukazatelů při vytváření různých struktur. Jsou to vlastně relativní ukazatele a oproti těm globálním to může být menší datový typ a taky to můžeš celé přesunout jinam nebo serializovat a ty relativní ukazatele budou pořád platit.
Tiskni
Sdílej: