Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
FLEX - ten je ciste OpenSourceVím, že je teď pod Apachem, ale pro běh byl potřeba Flash, ne? Nebo k tomu bylo/je i komplet otevřené běhové prostředí? (nepočítám teď ten Ruffle nebo Gnash) Vždyť se to kompilovalo do .swf a to jsi musel v něčem pouštět (ve Flashi). Koukám, že existuje nějaký FlexJS v betaverzi, ale je otázka, jak dobře to funguje. A určitě to nebylo ve hře, když se tehdy řešila budoucnost Flashe.
„To je jako porovnavat ASM co vygeneruje gcc s ASM co napise clovek“ je tady úplně mimo mísu. (Jinak ten ASM z GCC bude většinou rychlejší, neexistuje moc lidí co by zvládli využít všechny vlastnosti moderní architektury.V tomhle souhlasím. Assembler už dávno není jediná možnost a není to ani jazyk, ve kterém by běžný programátor byl schopný napsat lepší kód, než jaký vygeneruje třeba GCC z Céčka, C++, nebo D, Rust atd. A i u těch nejlepších programátorů, kteří by toho byli schopní, to v naprosté většině není dobrý nápad, protože se to prostě nevyplatí (jejich čas jde jde využít jinak, lépe, a ten zanedbatelný nárůst výkonu za to nestojí). Assembler má dneska smysl leda pro nízkoúrovňovou interakci s HW a extrémně optimalizované věci jako video kodeky nebo šifrování.
Zvlášť když pořád narážím na lidi co se drží představ jako že linked list je rychlejší pro insert a remove prvku z prostředku než ArrayA není snad? Celkem se mi líbí, jak to řeší Java – tam máš rozhraní List (případně obecnější Collection) a můžeš si vybrat mezi různými implementacemi (spojový seznam, ArrayList atd. nebo si napsat vlastní) podle předpokládaného použití (nebo třeba inicializuješ ArrayList s dostatečnou kapacitou, aby se později velikost už nemusela měnit), ale je to schované za tím obecným rozhraním, takže i když zvolíš méně vhodnou implementaci, používá se to pořád stejně (může to být pomalejší, ale většinou je ten rozdíl zanedbatelný, takže i když dáš ArrayList tam, kde měl být LinkedList, není to žádná tragédie – a pokud na tom záleží, tak to později můžeš optimalizovat a pro volající stranu se nic nemění, jen to bude rychlejší).
Ten sdružený typ pro kolekci by mohl být v tomhle teoreticky zajímavý s nějakým chytřejším compilerem, který vybere interní implementaci podle použití.
Proto mám tyhle abstrakce rád. Ono bys novou instanci nemusela vytvářet přes konstruktor, ale přes nějakou továrnu / tovární metodu a ta by vybrala optimální implementaci.
Ale taková úroveň abstrakce by nejspíš motivovala k použití stylem který pořádně nejde optimalizovat žádným směrem.
Asi by to šlo optimalizovat něčím jako GraalVM nebo obecně profilováním za běhu, kdy to chvíli běží nějakým základním způsobem a časem se to překonfiguruje podle toho, jak to používáš.
Zajímavé mi přijde i použití indexů/offsetů místo klasických ukazatelů při vytváření různých struktur. Jsou to vlastně relativní ukazatele a oproti těm globálním to může být menší datový typ a taky to můžeš celé přesunout jinam nebo serializovat a ty relativní ukazatele budou pořád platit.
Tiskni
Sdílej: