Portál AbcLinuxu, 1. května 2025 02:09
Je práce lobistů a poslanců kteří pracovali, pracují a budou pracovat pro ČEZ jako je například Kocourek a Říman.Jo, jasně... Hlavně se nenechme zmást realitou, ve které ty podmínky do koaliční smlouvy prosadila Strana Zelených.
Jádro problému je u soudruhů v ČR, kteří zneužili dobrou myšlenku.
Co byla ta dobrá myšlenka? Výroba elektřiny ze Slunce je momentálně v našich podmínkách totální nesmysl. Kdo je ten soudruh? Bursík, který sepsal šílený zákon o podpoře FVE?
A ty zavádíš téma jinam a od faktů které jsem předložil. Typický český člověk kterému dojdou argumenty, tak se začne vymlouvat na EU a případně ještě (a hlavně v minulosti) na soudruhy ze SSSR
Fakta jsou, že EU požaduje, aby členské státy navýšily produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Je to klasická ukázka nerealistického byrokratické rozhodnutí, kdy úředník nepřemýšlí a jen dekretuje.
To, že zákon umožňoval snížení dotací, tak aby odpovídaly reálným nákladům a nikdo tuto možnost nevyužil (byť měl), tak to je pro Vás nepodstatný detail.
Zákon umožňuje snížit dotace o 5% ročně. Nevím, nakolik to bylo využito, v každém případě to je zoufale málo.
To, že jedním z největších provozovatelů FVE je ČEZ, kterému poslanci lezou do zadku - to je pro Vás také nepodstatný detail.
V podstatě ano. Především se FVE vůbec nemělo takto podporovat, všechno ostatní jsou jen důsledky. Stát naservíroval podnikatelům zlatý důl a oni ho začali vytěžovat, to je z jejich strany zcela legitimní. Nejspíš tam bude i nějaký nepříliš legitimní vliv ČEZu na politické strany, ale to už logický důsledek Bursíkovy hlouposti.
Přitom jim nesaháme ani po kotníky a jen natahujeme ruce pro dotace.
Řekl bych, že celková životní úroveň v ČR není výrazně odlišná od evropského průměru.
Kdybychom nebyly v EU a nepřijali některé jejich zákony, tak to tady ta sebranka rozkrade ještě víc.
Pochybuji. Některé země jsou v EU mnohem déle než my a jejich politická a ekonomická situace je možná horší než naše (Itálie, Řecko).
Žádná vize do budoucna, prostě ten bordel ti samí lidé jen tlačí dál před sebou a vyhovuje jim to.
S tím souhlasím, ale platí to pro celou EU.
protože tato původně vojenská zbraňová technologieNechci být nějak nevychovaný nebo tak, ale jste si vědom toho, že na rozdíl od poměrně lehce dosažitelného nadkritického množství není dosažení super-kritického množství (tak rapidní nárůst štěpení, který ho dále zrychluje a vyústí to v ohromná množství vydané energie ve velmi krátkém čase – jaderný výbuch) vůbec jednoduché, že je k tomu potřeba velmi kvalitní vysoce-obohacené palivo, tvarované do velmi přesného speciálního tvaru, že je nutné ho obklopit zrcadlama a velkým množstvím konvenční trhaviny a že k tomu nemůže dojít ani omylem čirou náhodou. A jste si také vědom toho, že štěpná reakce je mechanismus, který už po velmi dlouhou dobu probíhá přirozeně v přírodě (mimochodem objevený a zformovaný do reaktoru dřív než první termonukleární zbraň). Je to stejně přiblblé jako označovat za původně vojenskou zbraňovou technologii uhlí nebo dřevo, protože se dá rozdrtit na prach a zformovat do střelného prachu. Když vysypu nájezdníkovy na palisádě na hlavu nadkritické množství šutrů, tak jsem z jinak neškodného ležícího kusu šutru schopen také udělat
původně vojenskou zbraňovou technologii, tak proč tak šutry neoznačujeme také?
After explosions at both Units 1 and 3, the primary containment vessels of both Units are reported to be intact. However, the explosion that occurred at 21:14 UTC on 14 March at the Fukushima Daiichi Unit 2 may have affected the integrity of its primary containment vessel. All three explosions were due to an accumulation of hydrogen gas.
Atomovou elektrarnu zasahlo zemetreseni o sile 9 stupnu r.s., pak v ni vybuchl nahromadeny vodik a jadro je stale neporusene. A pak ze atomova energie je nebezpecna.K tomu by se ještě slušelo dodat:
Bohužel přesto všechno náporu tlaku blbosti lidí ze zodpovědných míst neodolala a podlehla. Jaderné elektrárny by se neměly stavět s odolností proti zemětřesení o síle 9 MW, ale na odolnost proti blbovzdornosti o 10°.
+1, snad to neni poslední úsměv k tématu.
Ok, upřesnim. Skoro nic se nestalo z pohledu jaderné energetiky. Koncepce vydržela. Elektrárna vydržela více, než na co byla projektovaná.
Mam za to, že to teď vypadá tak, že za pět let se odstraní zbytky, po nějakém tom radioaktivním vyhoření paliva a všeho kontaminovaného a následky jiné nebudou, takové, jaké by měly za přímého viníka jadernou elektrárnu.
Nehodnotim tsunami, zemětřesení, chování TEPCO, vlastníka jaderné elektrárny.
Více dopíšu večer, fofr si mne volá.
Mimochodem ... cituji z Palby ... Narazil jsem na podle mě velice důležitou informaci (tedy pokud je pravdivá): jaderná elektrárna Fukušima Daichi sloužila jako centrální úložiště vyhořelých palivových článků pro všechny JE v Japonsku. Odkládací bazény v této JE obsahují tedy vyhořelé palivové tyče všech JE Japonska za čtyřicet let ... , jako by nebylo lepší místo pro uložení?
Elektrárna vydržela více, než na co byla projektovaná.
Přesně tak. Byla projektována pro zemětřesení 8.2 a přišlo 5x větší 8.9. Elektrárna i toto přežila, automatika zafungovala. Zatím to vypadá, že i obsluha udělala vše správně.
Mam za to, že to teď vypadá tak, že za pět let se odstraní zbytky, po nějakém tom radioaktivním vyhoření paliva a všeho kontaminovaného a následky jiné nebudou, takové, jaké by měly za přímého viníka jadernou elektrárnu.
Souhlas.
Zatím to vypadá, že i obsluha udělala vše správně.Automatika zafungovala a obsluha udělala vše správně pro odstavení v případě zemětřesení a následné tsunami. Vždyť taky v pátek a v sobotu byla ještě komplet celá tabulka zelená.
Přesně tak. Byla projektována pro zemětřesení 8.2 a přišlo 5x větší 8.9.ach jo ach jo ach jo ... 8,9 bylo v epicentru - jaká síla otřesů skutečně zasáhla elektrárny?
8.9 je Richter. Jen jedno číslo.to je zajímavé ... jaktože teda nepadaly elektrárny tady, když nezáleží na vzdálenosti od epicentra? - nebo jak si máme vyložit to "jedno číslo"? nejsem seismolog, přečet jsem si teda třikrát popis na wikipedii, a stejně nechápu, co od čeho se odečítá ale nemyslím si, že by to bylo důležité domníval jsem si, že zemětřesení se sice hodnotí jedním číslem, ale jelikož velikost otřesů se vzdáleností od epicentra klesá, tak pokud se o něčem řekne, že je projektováno "na zamětřesení o síle X", tak se tím míní, že to má přežít ty největší otřesy, co při této síle vzniknou, tj. to, co se děje v epicentru pokud to tak není ... no, psí boudu, která stoje tady u nás přežije 9,5 Richtera s epicentrem v Chile, ti vyprojektuju klidně taky :-p
Aha, možná jsem se nevyjádřil dostatečně jasně. Já chci informace. To co píše bulvár mě nezajímá.
Ale se zájmu jsem si otevřel novinky a idnes. Na obou se řeší nějaká vražda, po 90km smrtelné zóně kolem elektrárny na titulních stránkách ani památky. Na iHned jsem se dočetl, že jsou v oblasti nazasené vojenské vrtulníky. Hmm. Tak nevím, co si z toho mám odnést.
Jám pocit, že se tady opět zbytečně hádáme o slovíčka. Nevím, kdo řekl, že se jedná o "něco malého". Je třeba se na to dívat objektivně.
Ani novinky, ani BBC. O této události se bavíme v threadu, kde lze také nalézt odkazy na relevantnější zdroje (SUJB, IAEA).
Informace dostaneš za rokNení toto chyba? Doufám, že v případě úniku velkého množství jedovatých látek nebo radionuklidů bych dostal též informace za rok.
Evidentně je tam technická katastrofa, která postihne celou oblast - dlouhodoběji než tsunami.Porovnejte to třeba s havárií v hliníkárně v Maďarsku – pokud se v Japonsku něco zásadně nezvrtne, následky v Maďarsku jsou mnohem větší. Porovnejte to s důsledky provozu uhelných elektráren. Porovnejte to třeba s kouřením nebo automobilovou dopravou. To všechno je mnohem horší, než následky provozu jaderných elektráren – i s přihlédnutím k tomu, co se teď děje v Japonsku. Tak proč se tolik lidí strefuje zrovna do těch jaderných elektráren? Za prvé je to koncentrované a tudíž mediálně zajímavé – 700 mrtvých za rok na silnicích nikoho nezajímá, 20 mrtvých při nějaké přestřelce je strašlivá hrůza. A za druhé je to strach z neznámého – nehoda v hliníkárně nebo protržení přehrady je neštěstí, které se podle nás normálně nestává, máme tendenci jako extrém to ignorovat. Nehodu v jaderné elektrárně naopak považujeme za věc, ke které v jaderných elektrárnách zákonitě dochází, a za štěstí považujeme, když všechno probíhá bez problémů. Prostě když se bavíme o jaderných elektrárnách, považujeme sklenici za z poloviny prázdnou, když o chemickém průmyslu, dopravě atd., vidíme ji z poloviny plnou.
Prostě politika a byznys je všude - což mně vůbec netrápíCož zas pro změnu trápí mě.
Revoluce se delaji proto, aby misto jedne elity nastoupila nova (nezridka jeste horsi)."Z devadesáti procent to vypadá takhle: napřed se posádka zbaví kapitána, kormidelníka a prvního důstojníka. Pak si zajásá, zvolí vedení ze svýho středu a chystá se vyplout. Tu pozná, že si bez kapitána, kormidelníka a prvního důstojníka neškrtne. Amatérsky vrávorají mořem, a když je první bouře nepošle ke dnu, začnou se hádat. Naházejí do moře vedení, který si zvolili, a zvolí si jiný vedení, ještě blbější než to první, naházejí je do moře a furt tak. Skončí to tím, že na palubě zůstane jedinej muž, šílenej, vožralej nebo mrtvej."
a že životní prostředí tam je natolik zničené,Jak už bylo řečeno někde dole, tak docela ironicky zrovna příroda se s tím srovnala mnohem lépe než všichni odhadovali. Je sice pravdou, že některé druhy tam už těžko třeba zahnízdí, ale jinak v těsné oblasti kolem Černobylské elektrárny a v oblasti kolem Prypjati vzniká unikátní fauna a flóra (která je schopná vstřebávat tamější kontaminaci prostředí lépe než třeba člověk), která jednoho dne bude snad i srovnatelná s nějakou rezervací na Aljašce. A ne ani tak z důvodu vyskytujících se jedovatých a radioaktivních prvků, ale z toho důvodu, že z té oblasti vyhnalo riziko radiace a otravy nebezpečnými prvky tvora na kterého má vliv největší – člověka (turisty nepočítám).
Evidentně je tam technická katastrofa, která postihne celou oblast - dlouhodoběji než tsunami
To mi přijde jako velmi předčasné tvrzení. Zatím uniklo trochu radioaktivity v mraku nad oceán.
jsem proti ekologům
Ano, jsem proti ekologům, protože to jsou negativističtí hlupáci, kteří nemyslí dopředu. Alternativ pro výrobu elektřiny moc není - jádro, fosilní paliva (uhlí, plyn), zelené obnovitelné zdroje (slunce, vítr, voda, biomasa, úspory). Navzdory všem rizikům mi jádro přijde jako nejlepší volba, s fosilními palivy jsou spojené velké problémy a obnovitelné zdroje a úspory jsou jen nákladné iluze, jak jsme se mohli přesvědčit.
Ano, jsem proti ekologům, protože to jsou negativističtí hlupáci, kteří nemyslí dopředu.Teď se ovšem chováte stejně, jako ti negativističtí hlupáci. To, co popisujete, je jen hrstka extremistů, hlavní proud ekologů takhle rozhodně neuvažuje.
Teď se ovšem chováte stejně, jako ti negativističtí hlupáci. To, co popisujete, je jen hrstka extremistů, hlavní proud ekologů takhle rozhodně neuvažuje.
Netvrdím, že ekologie je v principu špatná a všichni ekologové jsou hlupáci. Nicméně hrstka extremistů by nedokázala pozastavit jaderné programy téměř v celé Evropě, prosadit nesmyslné dotace na nicneřešící "čisté" zdroje atd.
Jen poznámku: zkus si najít zprávu v novinách z oboru, kterému rozumíš (i když o DB příliš zpráv nebude) a posuď, jestli informace podaná sdělovacími prostředky je v pořádku a pravdivá.
Já sám za sebe můžu s klidem prohlásit, že všechny zprávy v TV, novinách apod. o událostech, o kterých jsem věděl detailně vše, byly zcela nesprávné a zkreslené. Když to řeknu ještě jinak, tak právě 0% všech zpráv (které jsem byl schopný ověřit z první ruky) bylo pravdivých. Na základně čeho mám potom těmto zdrojům vůbec něco věřit z oblasti, o které nemám informace žádné?
Pro mě osobně, na základě zkušeností, má zdroj "zprávy" nulovou relevanci.
Reakce jako taková už tam neprobíhá, štěpí se jen zbytkyPřesněji řečeno zbytky transmutují. Pod štěpením si IMHO většina lidí včetně mě představí rozpad těžkého jádra na dvě lehčí, každé se zhruba poloviční hmotností původního. To, že neprobíhá štěpení, je důležité - štěpení v JE znamená, že probíhá řetězová reakce, a ta se v poškozeném zařízení může vymknout kontrole. Samovolné rozpady jsou naproti tomu snadno předvídatelné. Například se tak teoreticky dá spočítat, kolik vody tam je potřeba dostat.
JsouTo teda rozhodně nejsou.
Reakce jako taková už tam neprobíháProto se snaží reaktorovou budovu kropit z vrtulníku roztokem kyseliny borité.
Nebudu se už hádat o zdroji dat. Já zdroje mám a vysvětlil jsem svůj způsob jejich výběru.
týden nejsou schopni odstavit, zabezpečit technologii něco znamená.
Jistě, že to něco znamená, pojďmě se bavit, co. Reaktory byly správně automaticky odstaveny (SCRAM), už při prvních otřesech. Tedy odstaveny jsou. To, o co se teď jedná je zbytovké teplo, cca 3% nomimálního tepelného výkonu (eletrický je cca 700MW, tepelný může být 2100MW, snad nejsem úplně mimo, vencour jiště opraví, BWR tak detailně neznám), tedy cca 70MW tepelných. Což je dost a toto teplo se zatím nedaří odvádět.
Z tohoto důvodu je také vyhořelé palivo nějakou dobu uchováváno pod vodou, jednak z důvodu radiační ochrany a také z důvodu chlazení. Tahle voda teď taky chybí.
Což ale pořád ještě není to úplně nejhorší, s čímž se při stavbě elektrárny počítá. Pořád tam jsou ještě jímky schopé pojmout roztavené palivo a pasivně jej uchladit tak, aby "nevyteklo" do okolního prostředí.
Jistě, že to něco znamená, pojďmě se bavit, co. Reaktory byly správně automaticky odstaveny (SCRAM), už při prvních otřesech. Tedy odstaveny jsou. To, o co se teď jedná je zbytovké teplo, cca 3% nomimálního tepelného výkonu (eletrický je cca 700MW, tepelný může být 2100MW, snad nejsem úplně mimo, vencour jiště opraví, BWR tak detailně neznám), tedy cca 70MW tepelných. Což je dost a toto teplo se zatím nedaří odvádět.Chtěl jsem to plácnout jinde, ale plácnu to pod tvůj komentář. Provedl jsem alespoň aproximovaný odhad o jaké zbytkové teplo by mohlo jít v případě předpokladu, že reaktor valil nepřetržitě jeden rok v kuse. Určitě to není přesné (nezohledňuje se třeba UOX a MOX mezi 2. a 3. jednotkou), ale aspoň pro přibližnou představu o jaká množství by se mohlo jednat to určitě stačí. Vycházel jsem z tohoto a tohoto. Kdyžtak prosím oprav.
Pořád tam jsou ještě jímky schopé pojmout roztavené palivoNejsou ty jímky náhodou jen pod samotným reaktorem?
aby "nevyteklo" do okolního prostředí.Zrovna v posledních několika letech jsou o gumovatění roztaveného paliva v těch jímkách pod Černobylem a možnou kontaminaci spodních vod docela obavy.
Když se to porovná s dopady uhelných, plynových a dalších tepelných elektráren, nebo i vodních elektráren, tak jsou tyhle následky pořád ještě nejmenší.Dejme tomu, že u uhelných zdrojů lze mluvit o dalekosáhlých důsledcích jakž takž srovnatelných s důsledky jaderné energetiky. Tvrdit ovšem, že plynové a ostatní tepelné zdroje, jakož i vodní elektrárny mají horší dopady než jaderná energetika je nesmysl nejvyššího stupně. Jak může srovnávat vliv jaderné energetiky (Černobyl, teď Fukušima, která je potenciálně srovnatelná, provozní emise a úniky radionuklidů z JE a přepracovatelských závodů jako je, z nejhorších třeba Sellafield a COGEMA, následky těžby uranu, např. na Českolipsku a Příbramsku atd. atd.) s vodními elektrárnami? To je prostě padlé na hlavu, a to nejde jenom o počty půdy nebo poškozené životní prostředí, ale taky o finanční škody, které jsou v případě vodních zdrojů v některých případech velké, ale v případě jaderných zpravidla astronomické. Pokud na něm pan Jirsák trvá, měl by přijít s něčím, co by ho podpořilo.
s vodními elektrárnami?Tak treba jenom pri stavbe Hoover Damu zemrelo 112 delniku. Havarie na prehradach vodnich elektraren se take cas od casu stavaji (napr. Vajontska prehrada ~ 2k mrtvych, nebo havarie na prehrade Banqiao 100k-200k mrtvych).
Když se to porovná s dopady uhelných, plynových a dalších tepelných elektráren, nebo i vodních elektráren, tak jsou tyhle následky pořád ještě nejmenší.Ten odkázaný článek tvrdí různé věci, ale tvá interpretace je silně zjednodušující až zavádějící.
Vůbec nejhůře vyšla ze statistiky "nevinná" vodní energie - při jediné havárii v Číně zahynulo 29 924 lidí.
Tady už jste se dostal hluboko za hranice absurdnosti.Nedostal. Je to úplně stejné, jako to, co se započítává mezi následky Černobylu.
Mimochodem, jaderné elektrárny vypouštějí určitá množství radionuklidů i při běžném provozu. Prostředí se kontaminuje i při těžbě a transportu paliva, a také při transportu, přepracování a ukládání odpadu.Při provozu uhelné elektrárny se i těch radionuklidů z uhlí myslím uvolní do prostředí daleko víc.
Kolikže lidí zemřelo na účinky vodních elektráren v Norsku, Rakousku a Švýcarsku dohromady?Celý svět je trošku větší, než tyhle tři země.
V následné debatě jsme se tu dobrali k tomu, že záleží na okolnostech (např. původu uhlí), zda vypustí víc radiace uhelná nebo jaderná elektrárna.A to je počítané „na elektrárnu“ nebo na produkovaný výkon?
protože obětí samotného Černobylu je možná až k milionu
Ach jo. A já se hlásím jako další oběť Černobylu, jsem ohrožen těmito, mno budu slušný, dezinformacemi.
Už jsem viděl zprávy (od Greenpeace), které hovořili o 20 tis. O milionu slyším dnes poprvé, snad to za pár let nebude miliarda.
Byl jsem v Bělorusku v roce 1991A co jste tam delal pane Strudlik v r. 1991, pomahal jste Lukasenkovi zachranit Sovetsky svaz nebo jste byl predsedou kolchozu
No ja jsem byl na Ukrajine o par let pozdeji a slysel jsem taky ruzne lidi vypravet. Sice jsem nikoho napr. s dvema hlavami nevidel, ale tyhle dusledky ozareni asi nebudou zadna sranda. Nasledky takove jaderne havarie nejsou zalezitosti jedne generace, ale mohou postihnout i nekolik generaci dalsich. Proto si myslim ze takoveto havarie jsou o dost nebezpecnejsi nez treba jine katastrofy, ktere postihnou populaci vicemene jednorazove.
Předpokládáš, že každý statistický model je vycucaný z prstu?
Každý nutně ne. Ale jsou statistiky, které si tu a tam někdo přiohne k obrazu svému a ještě u toho stihne ztratit původní data (kausa globální oteplování, například). Stejně tak se Černobylská havárie docela politicky hodila západu a ekoteroristé, už tak dost nabuzení proti atomu, dostali konečně pádný argument (v podobě havárie), který si ještě přihřáli (tj těch 20tis od Greenpeace).
Jenom jsem si jist, na základě všeho s čím jsem se doteď setkal, že to je velké číslo a že následkem toho výbuchu budou lidi umírat na rakoviny a deformity ještě po několik generací.
Já nevím co je pro tebe velké číslo. Všechno co o tom (tedy o Černobylské havárii) vim já mě špíše utvzuje v tom, že pravdu má OSN se svým odhadem několika tisíc.
Já se jenom přu se zjevnými idioty, kteří tvrdí, že Černobyl neměl nebo nemá vliv na zdraví obyvatelstva v Evropě.
Místo pření se se zjevnými idioty (to je vážně dobrý způsob diskuse, označovat takto oponenta) bys měl předložit důkaz, že havárie má vliv na zdraví obyvatelstva v Evropě. Tímto pořádným argumentem bys těm "idiotům" zavřel ústa. S nějakou statistikou ukazující astronomická čísla (milion fakt neberu, když samotná Greenpeace straší s, jak sám uznals s nadhodnoceným, číslem 20tis.) budeš vypadat jako idiot ty.
Jsou dokonce data, která demonstrují vliv havárie na floru a faunu.
Sem s tím. Zatím to vypadá, že ve 30km mrtvé zóně je překvapivě živo, (teda pokud tam zrovna nezabíjí olovo) např. ve chladícím kanálu přímo v areálu elektrárny se prohánějí ryby (tohle se dá najít i na youtube, je to focené z tohoto mostu).
Víš kolik musíš vdechnout Pu, abys měl smrtelnou rakovinu jistou?
Vím. Teda na mikrogramy na kg hmotnosti to vyjádřit nemumím, každopádně své obavy z tohoto prvku jsem vyjádřil už včera.
Jak vidím, kromě lidí zpochybňující vliv dioxinů na zdraví dětí ve Vietnamu se najdou i tací co myslí, že Černobyl nic neznamená.
A už je to tady zase. Kdo tady kde napsal, že to NIC neznamená? Takhle se opravdu slušně diskutovat nedá.
Zas to s těmi obavami zbytečně nepřehánějte. Třeba takové radium, kterým se v minulosti malovaly ciferníky hodin a kompasů, je cca 200x více radiotoxické než plutonium. Jistě, tenhle fakt nijak nesnižuje nebezpečnost plutonia, ale přijde mi, že když lidi slyší plutonium, mají hned iracionálně přehnaný strach (přestože to zdaleka není nejvíc radiotoxický prvek).Víš kolik musíš vdechnout Pu, abys měl smrtelnou rakovinu jistou?Vím. Teda na mikrogramy na kg hmotnosti to vyjádřit nemumím, každopádně své obavy z tohoto prvku jsem vyjádřil už včera.
Víš kolik musíš vdechnout Pu, abys měl smrtelnou rakovinu jistou? Moc ne.Nemáte doufám na mysli "hot particle" teorii (podle které měla prachová částice plutonia v plicích dlouho ozařovat jediné lokalizované místo a tím způsobovat větší škody)? Ta totiž byla už dávno vyvrácena. Viz třeba The Myth of Plutonium Toxicity. Kromě různých vědeckých studií příkladem z praxe budiž 25 zaměstnanců LANL, kteří během 40. let vdechli relativně velké množství plutoniového prachu a podle "hot particle" teorie měli mít pravděpodobnost rakoviny plic 99,5%. Rakovinu z nich ovšem za dlouhá léta nedostal nikdo.
Dneska vyšel na OSLU článek, který všechna ta čísla (která jsou uváděna v této diskusi), myslím pěkně objasňuje.
Možná bych to měl nechat bez komentáře, ať si každý udělá svůj názor sám, ale přinesu k tomu i svůj pohled:
Číslo 4000 = Tyto následky zahrnují zejména strmý nárůst v četnosti rakoviny štítné žlázy a to zejména u dětí (4 - 5 000 případů), přičemž úmrtnost na tuto chorobu je nižší než 1 %.
Číslo 600 000 = Uvedená zpráva Černobylského fóra eviduje více než 600 000 lidí, kteří se přímo podíleli na likvidaci následků havárie. Tito lidé označení ve zprávě jako "liquidators" nebo "clean-up workers" čelili největšímu riziku ohrožení zdraví, jelikož byli prokazatelně vystaveni nejvyšším dávkám ionizujícího záření.
Následující odstavec v podstatě objasňuje, kde se těch 600 000 "obětí", jak jsou úváděny v různých zdrojích, vzalo:
Vzniklé trauma posílené evakuací (ztráta domova, ztráta majetku apod.) vedlo k tomu, že evakuovaní lidé přijali ochotněji roli oběti, namísto role zachráněných a přeživších. Obavy z následků radiace tak vyvolaly u velkého počtu lidí mnohem závažnější a hlavně trvalejší zdravotní komplikace, než radiace samotná.
Vzniklé trauma posílené evakuací (ztráta domova, ztráta majetku apod.) vedlo k tomu, že evakuovaní lidé přijali ochotněji roli oběti, namísto role zachráněných a přeživších. Obavy z následků radiace tak vyvolaly u velkého počtu lidí mnohem závažnější a hlavně trvalejší zdravotní komplikace, než radiace samotná.Ne že bych se chtěl tady do toho vašeho flejmu nějak motat nebo tak, ale soráč, tohle si musím dovolit označit za čistou spekulaci. Mrkni na ten starý dokument od UK Horizons Inside Chernobyl. Většina (poměrně) mladých Sovětských vědců co se procházeli přímo po reaktoru nebo v něm neumřela ani na žádné radiační spáleniny, ani na žádný tumor, štítnou žlázu a nebo cokoliv co by přímo souviselo s Akutním syndromem ozáření ale všechny je jednoho po druhém kosil infarkt nebo mrtvice (v dokumentu se spekuluje, že to mělo co dělat se stresem na ně vyvíjený). A i když bych se nerad sám pustil do nějak spekulací, tak náhoda je jedna z mála věcí co mi přijde jako nepravděpodobná. Účinky ionizujícího záření na lidský organismus nejsou ještě prozkoumány úplně dopodrobna a pokud 600 000 lidí evakuovaných z Černobylské zóny smrti sice nepoumírá přímo na nějaké nemoci co by přímo souviseli s ozářením, ale docela prokazatelně poumírají předčasně na něco běžnějšího, tak to IMHO nebude zas taková náhoda aby bylo možné dovolit si bagatelizovat.
?
O čem je to zas řeč?Jak se v takovém případě dokazuje souvislost daného úmrtí s havárií v elektrárně? Nebo za všechny úmrtí na rakovinu (a projistoru i další choroby)No asi je nejaky evidovany a statisticky podchyceny pocet umrti (na rakovinu a jine zhoubne nemoci) pred havarii, ktery se porovna s udaji po havarii. To je muj skromny a polopaticky nazor. Obyvatele Hirosimy a Nagasaki umiraji na nasledky ozareni dodnes. Nebo jsou snad ty zvysene pocty umrti na zhoubne nemoci, geneticke deformace atd. vuli bozi? Me se zda, ze to obhajovani zenes az do absurdity. Nakonec z tebe jeste vyleze, ze ucinky jsou priznive a ze je to leciva radioterapie.
... tykadlá ( = truhlík)pro mladší ročníky, slovenskými překlady nedotčené: toto je narážka na Brouka Pytlíka pro ještě mladší - fakt by vám rodiče měli číst pohádky
U nás ho preložili ako Truhlíka. http://www.olejar.eu/tm01/20340_f_m.jpg
Stavbu provede francouzská společnost Novarka. Předběžné náklady projektu byly vyčísleny na 550 mil. USD. Nový obal bude proveden ve formě dvouvrstvé klenby o půdorysu 250 na 150 metrů s výškou 108 m. Stavba překryje čtvrtý blok, který tak dočasně ´zůstane překryt´ starým sarkofágem. Mluvčí Černobylské JE Maja Rudenko uvedla, že výstavba musí být podle harmonogramu dokončena v roce 2013. Nový sarkofág francouzi garantují na 150 let. Náměstek předsedy Národní bezpečnostní rady Ukrajiny (SNBO) Sergej Parašin však již nyní upřesnuje, že připravované stavba má mít životnost jen 100 a ne 150 let. Vědci počítají s tím, že během této doby se starý obal podaří rozebrat a bude vyvinuta technologie, která umožní pohřbít nebezpečné objekty, které tam teď jsou. Stavba nového obalu je nezbytné opatření. Když totiž v letech 2004-2008 posílovali starý sarkofág, odborníci říkali, že se udrží 15 let. A nyní zbývá 13 roků´, řekla Rudenko.Nevím zda již se začalo nebo co se děje dále. Jak jsem se díval existuje hodně lidí a firem co se živí exkurzemi do zóny. Jak někdo píše, pro znalého člověka není 9 hodinová exkurze vcelku nic nebezpečného.
Navíc v Černobylu došlo k havárii (jestli vinou personálu, technickou závadou nebo na tom měla vinu sovětská snaha být lepší, netuším)
V Cernobylu doslo k havarii pri zatezove zkousce reaktoru. Slo o poruseni provoznich predpisu provoznim inzenyrem, ktery nechal snizit vykon reaktoru mnohonasobne vic nez bylo predepsano, coz pak vedlo ke ztrate kontroly a nasledne k havarii. Takze v Cernobylu slo jednoznacne o selhani lidskeho faktoru, i kdyz konstrukce reaktoru nebyla taky nejak zazracna a bezpecna. V Three Mile Island doslo k havarii kvuli technicke zavade.
I havarii ve Fukusime je podle me castecnym selhanim lidskeho faktoru. To snad vedi ti Japonci uz davno ze se jim to tam docela casto otrasa a ze elektrarna je v seizmicky aktivni oblasti.
Prostě celá ta elektrárna byla úplně blbáTa elektrárna nebyla celá blbá. Ta elektrárna nebyla především blbuvzdorná. A bojím se že to do dnešního dne platí ještě o spoustě z nich.
Bylo tam málo tyčíKontrolních tyčí pohlcovače nebylo málo. Bylo jich dost, ale byly všechny vytaženy a v důsledku generovaného tepla se pokroutili a zasekly. Nebo aspoň tolik široce přijímaná teorie.
a ty měly ještě špičky z grafituŠpičky nebyly z grafitu, ale byly duté (resp. kontrolní tyč nebyla celá naplněná pohlcovačem neutronů).
někdo otočil hlavní vypínač, plesk, a reaktor se vychrlil ven místo aby přestal bublat.Nikdo neotočil s žádným hlavním vypínačem (jaderný reaktor se nedá jen tak vypnout a rozhodně ne otočením tlačítka), ale s AZ-5 a dost se spekuluje jestli by to mělo nějaký účinek tak jako tak.
Ale ale, kdes tohle nabral?No říkali to na
Operator, recognizing an emergency, hit the button that was to lower all control rods into the core and shut down the reactor.Takže dobrá, nebyl to otočný vypínač, ale tlačítko. Nevadí.
Ironically, this last attempt was the final straw. The reactor system had a design problem that no one had foreseen. The control rods had six-inch graphite tips at their lead ends. These tips enter the core before the boron carbide section. As they enter the core, they displace water, which is essentially displacing absorber with moderator. Being inserted all at once they caused power to increase for a few seconds. Under normal operating conditions, this small temporary increase has little effect. But Chernobyl Reactor Number Four was not operating under normal conditions. As control rod tips entered the core, power surged to 100 times normal in four seconds.Mám taky nějakou zprávu jakéhosi Borise I. GORBACHEVa, která říká, že ty špičky kontrolních tyčí vliv mít nemohly, takže kdo ví... Každopádně tam byly. K jejich počtu: publikace "Report on nuclear safety in EU applicant countries" od WESTERN EUROPEAN NUCLEAR REGULATORS’ ASSOCIATION z roku 1999
5. After the Chernobyl accident, a series of design changes were agreed by the Soviet authorities. Some of these were felt to be so urgent that they were implemented on all plants. It was planned that other changes would wait until the mid-life refurbishment of the reactors. The main design changes involved the reduction of the positive void coefficient, improvements to the reactor protection system and display of the reactivity margin. The decrease in void coefficient was to be achieved by increasing the fuel enrich- ment from 2% to 2.4% and by the introduction of 80-100 additional absorber rods in the core. In the tech- nical specifications the number of effective control rods required in the core was increased from 26 to 48. These changes have reduced the void effect to less than 1 b. Furthermore the reliability and speed of the shut down system has been improved and a new fast acting scram system with 24 rods was installed.Mám tu ještě nějaký další PDFka z JSTORu a dalo by se to studovat a rozepisovat se o tom asi pěkně dlouho.
1:23.40 am Operator, recognizing an emergency, hit the button that was to lower all control rods into the core and shut down the reactor.No nebyl to otočnej vypínač, ale tlačítko. To je detail. K těm grafitovým špičkám:
1:23.44 am Ironically, this last attempt was the final straw. The reactor system had a design problem that no one had foreseen. The control rods had six-inch graphite tips at their lead ends. These tips enter the core before the boron carbide section. As they enter the core, they displace water, which is essentially displacing absorber with moderator. Being inserted all at once they caused power to increase for a few seconds. Under normal operating conditions, this small temporary increase has little effect. But Chernobyl Reactor Number Four was not operating under normal conditions. As control rod tips entered the core, power surged to 100 times normal in four seconds.Mám taky zprávu nějakýho Borise Gorbačeva, kterej říká, že ty grafitový displacery tenhle efekt mít nemohly, takže kdo ví. Obvykle se uvádí, že to hrálo roli. K tomu nedostatečnému počtu tyčí: V publikaci "Report on nuclear safety in EU applicant countries" od WESTERN EUROPEAN NUCLEAR REGULATORS’ ASSOCIATION z roku 1999 se píše:
After the Chernobyl accident, a series of design changes were agreed by the Soviet authorities. Some of these were felt to be so urgent that they were implemented on all plants. ... In the tech- nical specifications the number of effective control rods required in the core was increased from 26 to 48. These changes have reduced the void effect to less than 1 b. Furthermore the reliability and speed of the shut down system has been improved and a new fast acting scram system with 24 rods was installed.Je to celkem intuitivní, že kdyby tam bylo víc tyčí, spíš by se ta reakce zastavila včas.
... a jelikož tyto tyče byly vybaveny na svých koncích grafitovým dílem, svým zasouváním do aktivní zóny minimálně v první části reakci rovněž netlumily, ale podpořily (Grafitová část regulačních tyčí sloužila pro lepší ovládání reaktoru za normálního stavu, kdy se absorbční bórová část tyče nahrazovala moderační grafitovou a pak teprve vodou.
To snad vedi ti Japonci uz davno ze se jim to tam docela casto otrasa a ze elektrarna je v seizmicky aktivni oblasti.
Ano vědí. Proto byla konstruována pro 8.2. Toto zemětřesení mělo 8.9.
V Cernobylu doslo k havarii pri zatezove zkousce reaktoru.Jen tak čistě pro zajímavost: Nebyla to zátěžová zkouška, ale testovala se naprosto ta stejná věc jako teď. Tedy jestli po zastavení přívodu páry a pokusu o odstavení reaktoru bude mít turbína dostatečnou setrvačnost na to aby generovala dostatek elektrického proudu, který udrží v chodu oběhové čerpadla do doby než se zapnou záložní diesel-agregáty. Po celou dobu co RBMK-1000 totiž byly v chodu ještě nebylo otestováno nebo se nepodařilo s úspěchem otestovat co by se stalo v případě výpadku dodávek elektrické energie (x-krát tady opakovaný blackout třeba v případě útoku západu) a následném pokusu o odstavení reaktoru. Bylo to jen navrženo tak, že by mělo (a to ještě v případě dodržení předepsaného výkonu, což bylo stejně porušeno), ale ve skutečnosti nikdo nevěděl jestli by se to opravdu povedlo. Radši se ani neptám, jestli to do dnešního dne co jedenáct reaktorů typu RBMK-1000 stále v provozu to bylo od dob Černobylské havárie otestováno.
je na štítnu žľazu chorých mnoho ľudí.Vzala jste mi slova. Je neskutečně mnoho lidí, mladých, co má problémy se štítnou žlázou. Z okruhu mých známých znám takové minimálně 3. Neoficiální názor lékařů je, že to může být důsledek havárie Černobylské elektrárny. Též případů leukemie a jiných nádorových onemočnění je podezřele mnoho a u čím dál mladších lidí. Neříkám, že vše má na svědomí Černobyl. Přispěl však citelně do zatížení životního prostředí a tím pádem zdraví. Určitě si nemyslím, že by se měly preventivně zavírat JE, ale leze mi na nervy jejich horlivá obhajoba některými nadšenci. K čemuž patří bagatelizování jak hrozby, kterou představují, tak škod, které již způsobily či ještě způsobí. Slova, že ve Fukušimě se jedná o zcela vyjímečnou souhru nečekaných událostí, mě neuchlácholí. Potvrdilo se, že hrozba havárie je reálná a neukočírovatelná.
Je neskutečně mnoho lidí, mladých, co má problémy se štítnou žlázou.
A nemůže to být tím, že se to prostě více sleduje a jsou diagnostikovány problémy, které se dříve vůbec nesledovaly? Já jen, že existuje takové pořekadlo: "každý člověk je buď nemocný a nebo špatně vyšetřený", které v podstatě říká to, že s dnešními lékařskými metodami je možné nalézt nějaký lékařský problém u kohokoliv.
A nemůže to být tím, že se to prostě více sleduje a jsou diagnostikovány problémy, které se dříve vůbec nesledovaly?Nemyslím si. Funkčnost štítné žlázy se diagnostikuje již mnoho let, rozhodně i před rokem 86.
nárůst rakoviny štítné žlázy.Já nemluvila přímo o rakovině štítné žlázy, i když i tam, jak odkazuje Dag, je citelný nárůst. Spíš se mezi lidmi, co znám a mají problém se štítnou žlázou (ženy/dívky), se jedná o její špatnou funkci. Berou jakési hormóny, jsou věčně "na hromádce", mají s tím neustále nějaké potíže. Kromě toho, jsou zatím bezdětné a docela dost možné, že zůstanou. Což je věc, která kromě zdravotních potíží, ovlivňuje zásadním způsobem život...
To ano, ovšem je otázka, jestli je to opravdu následek Černobylu.Je to důsledek zhoršeného životního prostředí. Černobyl k němu výrazně přispěl a stal se varujícím symbolem zkázy.
Keď buchol ČernobylČernobyl buchol?
Pro velké bum bác se běžně používá slovo výbuch.V tom případě ve Fukušimě už vybuchly reaktory tři a očividně si s tím hlavu nikdo moc neláme.
Ono na všechno se stavba dimenzovat nedáTakže co navrhuješ? Kvůli přeposranosti raději nic nestavět, a už vůbec ne jaderné elektrárny? Čím doporučuješ nahradit elektřinu z JE?
Pokud vím, tak pouze roste - rostl, a ted poroste vývoz el do ciziny - domácí spotřeba stagnuje, případně se znatelně propadla vlivem krize.
A proč roste vývoz elektřiny do ciziny? Že by v cizině používali nějaké jiné spotřebiče s vyšší spotřebou než v ČR? Nebo že by tam neměli krizi?
nebo dopadli dobře (z hlediska ele. příkonu), ale zase za cenu razantního snížení výpočetního výkonuCoz by zas tak nevadilo, kdyby neplatil Wirthuv zakon (Software is getting slower more rapidly than hardware becomes faster).
A ihmo tento "méně žravý nový počítač" má i nižší poměr výpočetní výkon / elektrický příkon.To asi hlavne zavisi na tom, jak se do takoveho vypoctu zapocita konstantni spotreba komponent, ktere s vypocetnim vykonem nesouvisi. Obecne pro samotne vypocetni jednotky to urcite neplati, tam prikon s vypocetnim vykonem roste superlinearne (a to hned z nekolika duvodu). Docela zajímavá jednotka je W / GFlops, případně Joule na výpočetní úlohu. Coz je ale pro prevaznou vetsinu aplikaci nevhodna metrika. Vhodnejsi je neco ve stylu K*P_busy+(1-K)*P_idle, kde K je prumerne vytizeni procesoru pri ocekavanem pevnem vypocetnim vytizeni (vyssi vypocetni vykon se tedy promitne do snizeni K).
U počítačů LCD mají menší spotřebu
No nevím, stará CRT 17 mi zřala stejně jako teď nové LCD 24.
je docela netypické, že by někdo měl v compu 3 a 4 více disků jak bylo obvyklé někdy v 90 letech
Jestli ono to nebylo tím, že v těch 90letech bylo celkově méně počítačů a měli je jen "ajťáci", kteří těch disků i dnes mají požehnaně (já v domácím serveru 7). A to mám ještě server na hostingu. Ale i kdyby ne, tak ty disky jsou stejně jinde. Buzzword pro to je cloud, dneska si ten domácí nevýkonný komp bez vnějších serverů moc neškrtne.
Comp na kterém jedu v práci teď je krabička 15x15x5 cm a až na vyjímky neběží ani větráček.
To je fajn. Nevím, co děláš v práci. Já mám jako pracovní komp NTB, který momentálně za sítě žere cca 20W. Mno ale je také potřeba dodat, že se v práci starám o servery, které jen v jedné serverovně papají cca 2.5kW, ta druhá na tom nebude o nic lépe.
Nově je tu klimatizace, která v létě znamená největší spotřebu ale s tou si může pomoci fotovoltanika. V ní je výkon opdovídající Temelínu.
Fotovoltaika místo Temelínu? Jakou plochu by to muselo mít? (Pokud pominu všechna ostatní negativa.)
Se zbytkem asi souhlas, průmysl buď neexistuje, nebo umí šetřit.
Fotovoltaika místo Temelínu? Jakou plochu by to muselo mít?No jeden by řekl, že na střechách je místa dost. Jenže to se nehodí do krámu energetickým lobby, tak z toho holt sešlo.
No a pak tu máme baterie, že.Dvacet kilo olova a kyseliny sírové do každé rodiny! Ne, to už opravdu radši tu přečerpávačku.
Nedávno tu někdo blogoval o domě se solárními panely, bateriemi a jištění agregátem.A k čemu dospěl? Že část elektřiny stejně musí vyrábět dieselem a má trakční aku a že by se mu to vlastně ani tak moc nevyplácelo, kdyby tam mohl mít elektřinu za 5 Kč/kWh zvenku, ne? (už je to delší dobu)
Máš pravdu, lepší je tu kyselinu tlačit do země a těžit uran jako v RalskuJasně, vím, že se uran těžil blbě.
O LiFePo4 bateriích ji asi ještě neslyšel že?Slyšel a asi před půl rokem je i viděl - bohužel s cenovkou.
Vanad redox, palivový článek Panasonic a Fronius pořád nic?Články začínající stylem Během tří let budeme doma topit i svítit z palivových článků. (případně místo topení a svícení šlo o pohon automobilu) už vídám dlouho, ale v praxi se to moc nenasazuje.
Dospět k tomu, že v tomto zimním období už měníc funguje jen ze slunce.Tak to smekám. Ještě jsem zvědavý, kolik ho stojí 1 kWh, ale to se dozvíme až časem.
Ještě jsem zvědavý, kolik ho stojí 1 kWh, ale to se dozvíme až časem.
To já taky.
V tom projektu vidím diesel agregát (což je dobrý nápad, i kdyby byl připojený na síť). Díky našim ekoteroristům ve vládě se do nafty přidávají nějaké biosračky a nafta se musí minimálně každé 3 měsíce měnit. Ale to jen tak na okraj.
Projekt je to zajímavý (zaujal mě tam ten 25A 12V rozvod), jen jsem se (jistě omylem) nedočetl spotřebu daného domku. Na facebooku jsem se dozvěděl 120W (a srandu si chce dělat z koho??????, ale to je okamžitá spotřeba v danou chvíli, takže třeba ok). Jo, když tam nic na elektřinu nemá, potom chápu, že to vydrží měsíc. A jsme zase u toho šetření ať to stojí co to stojí.
Projekt je to zajímavý
Vidím správně jen dvě silové zásuvky (ty červené), které jsou přivedené jen z dieselu? To jako když si zapne mikrovlnku, tak se zapne elektrocentrála? A zbytek domu (ty žluté) jsou pouze na 230V 300W???
To Tomas: tenhle link jako argument myslíš fakt vážně?
Co to? Já se ptal na něco jiného. Jo tak, odvádění pozornosti.
Takže zpět k tématu a zeptám se jasněji: Co jsi tímto odkazem (už měníc funguje jen ze slunce) na ostrovní FVE pro napájení chaty (kde se evidentně elektřina příliš nepoužívá), chtěl ukázat? Opravdu ti připadá správné dokazovat využitelnost FVE (zatím ještě neznáme cenu) na místech, které mají příkon pár wattů (ano, 300W považuji za pár wattů, i těch 2kW z elektrocentrály je dost málo)?
Má to jako záložní zdroj který mimochodem už měsíc nepoužil, protože i v tomto zimním období měl ve slunečné dny nabito už v 10 hodin dopoledne. A nemá diesel ale benzín.
Ok, to je jen detail, jestli diesel nebo benzín Mě se tento koncept záložního zdroje líbí. Co se mi však nelíbí je, že jako příklad úspěšnosti FVE je zde uváděn projekt o příkonu nula nula nic. Ten člověk evidentně musel investovat další peníze do úsporných spotřebičů (picoPSU, nějaký takypočítač apod) a zde by mě tedy ještě více zajímalo, kdy a jestli vůbec se to vlastně vyplatí (jak finančně, tak ekologicky).
No nespokojený. Jen jsem si prošel ty odkazované stránky a zcela upřímně nechápu, kdo si to takto mohl navrhnout (na tak extrémně nízký maximální příkon*). Ale je možné, že to schéma je zjednodušené a nebo jsem jej jen špatně pochopil a nebo je to opravdu projektované takhle nízko schválně. To byla v podstatě jediná výtka k tomu. Jinak by se mi to (po jistých malých úpravách) líbilo.
*) Jen pro srovnání jsem si teď kvalifikovaně odhadl (na základě dřívějšího měření jednotlivých spotřebičů) aktuální příkon mé domácnosti (2+1, 54m^2) a došel jsem k číslu 306W (bez chladničky, tu nemám změřenou). A to je prosím téměř idle stav, kdy je kromě IT technologie vše vypnuté (takže na idle stav překračuju projektovanou silovou linku 230V 300W). Před chvíli jsem si vařil večeři a tam by nestačil ani ten jeho 2kW generátor (teplo i na vaření ale předpokládám bere odjinud).
LiFePo4 stojí v současné době při stejné energetické kapacitě 2 x více než olovo.á, pán je super počtář
Ovšem minimální cena přípojky (s prací odborné firmy) do distribuční výjde na cca 50 tisíc Kč bez kabelu a výkopu.hm, já jsem na podzim za připojení baráku zaplatil 12 kKč ... jak je to možné, o 38 kKč míň než minimum? - že by to nebylo minimum?
Protože porovnáváš startovací akumulátor který by ti vydržel pár měsícůzáleží na způsobu využití - pokud dobře interpretuju grafy z mypower, tak tam k nijak hlubokému vybíjení nedochází
a navíc malé kapacity. Musíš porovnávat tak LiFePo4 600Ah a výšesorry, na tvém odkazu je max 400 Ah ...
s olověnými solárními.ROFL ... takže jen protože jsou "solární", tak musí být ukrutně předražené, abys mohl srovnávat s těmi svými LiFePo4? co takhle gelový trakční akumulátor 12V 40 Ah za 1505 Kč včetně daně? takže snižujeme cenový poměr u té 40 Ah (jiné viz Jenda) na 3,659... - což je pořád o dost víc než 2, že?
Tak jsi si přípojku dělal sám,sorry, ale papíry na elektriku nemám a už vůbec nedělám pro PRE, abych si mohl zaplombovat elektroměr etc.
případně máš DS vedení na konzoli v baráku jak to bývá na vesnicích.ani tak
ČEZ ditribuce a.s. platí do určité vzdálenosti přípojku ze svého, záleží jakého máš distributora a vzdálenost od DS.hm, ono na něčem záleží? - neříkals' náhodou prve 50 kKč minimálně?
12kKč stojí tak akorát poplatek pro rezervaci výkonu.mno, kolegovi z mypower by na jeho rozvod stačilo 600 Kč :-p
LiFePo4 stojí v současné době při stejné energetické kapacitě 2 x více než olovo.To jsou nějaké divné počty. Já tam z těch největších článků vidím 12 V 100 Ah = 1,2 kWh za 13 100 Kč, tj. 10 916 Kč/kWh, nebo 3,2 V 400 Ah = 1,28 kWh za 11 440 Kč, tj. 8 906 Kč/kWh. Porovnej s mojí oblíbenou baterkou z traktoru za 1 277 Kč/kWh, tj. 7× levnější.
Ale má minimální životnost 2 x větší než olovo.Souhlasím, to je výhoda, nedávno jsem jeden olověný akumulátor zasulfatoval :-/.
Ovšem minimální cena přípojky (s prací odborné firmy) do distribuční výjde na cca 50 tisíc Kč bez kabelu a výkopu.Já třeba bydlím v paneláku se 115 byty a připojení, kdyby se dělalo dneska, by podle mě nestálo šest mega.
Na ten projekt a hlavně jeho realizaci jsem zvědavý a nejsem sám. Jen si dovolím (když dovolíš) být trochu skeptický. YouTube je plné videí s různými zázračnými zdroji energie, které změní svět, ovšem ani jejich autoři je nepoužívají. U tebe ten projekt tak šílený není a opravdu mě zajímá, jestli a případně za jak dlouho, si vydělá sám na sebe (pochopitelně bez dotací).
100% souhlas. Nemám nic proti výzkumu nových zdrojů, ani proti jejich implementaci. Nemám nic proti lidem, kteří si pořídí panely a větrníky pro svůj dům. Ale ať to dělají za své a nesahají do mé kapsy.
Nově bych stavěl pasivně uchladitelné reaktorymyslíš jako třeba Temelín, kde chladicí okruh může běžet samospádem?
Ještě ke kalkulaci rizik - viz Váš příklad k Temelínu - šance, že na Temelín spadne letadlo je malá, šance že na Temelín současně spadnou dvě letadla je téměř nulová. Jenomže v případě útoku jsou obě varianty stejně pravděpodobné. Co brání teroristům vzít větší letadlo na reaktor a menší na velín? Navíc už nejde o náhodu - a tudíž ta pravděpodobnost je větší než zanedbatelná - v podstatě 1/počtu jaderných el v Evropě.Tak co se týče Jaderných elektráren projektovaných za studené války, tak bych si s tím starosti nedělal. Většina (sovětské určitě) je jich projektována tak, aby vydrželi zásah běžnou konvenční bombou nepřítele té doby a z části aby přežili i jaderný výbuch do určité vzdálenosti. Proto asi výbuch vodíku i když v takovém množství nad kontejmentem nechává všechny chladné podobně jako hrozba nárazu letadla.
Ještě ke kalkulaci rizik - viz Váš příklad k Temelínu - šance, že na Temelín spadne letadlo je malá, šance že na Temelín současně spadnou dvě letadla je téměř nulová. Jenomže v případě útoku jsou obě varianty stejně pravděpodobné. Co brání teroristům vzít větší letadlo na reaktor a menší na velín?A co o trošku reálnější situace a to že KLDR nebo Irán provede útok. Ostatně nikdo nezaručuje, že i do budoucna budeme tady v Evropě jedno obří společenství kamarádů.
Co brání teroristům vzít větší letadlo na reaktor a menší na velín?Co třeba bezletová zóna v podobě stíhaček a pravděpodobně raket (něco jako tohle: Letecké fotografie raketových základen protivzdušné obrany v okolí Prahy)?
Dík, doplňuju ... 2K12 Kub
Zdravím místní odborníky na štěpení atomu :)
Pridavam, ze v Nemecku ted rekli, ze odpoji 7 JE a nedostatku energie se nikdo neboji. Ony ty JE asi skutecne nejsou potreba.Ono kazda elektrarna jednotlive neni potreba, ale dohromady nejake potreba jsou. Takze otazka by spis mela vypadat tak, zda je lepsi odstavit tech 7 JE, nebo radsi 14 uhelnych.
Pridavam, ze v Nemecku ted rekli, ze odpoji 7 JE a nedostatku energie se nikdo neboji. Ony ty JE asi skutecne nejsou potreba.
Není pravděpodobné, že se výpadek těch sedmi JE vykompenzuje importem ze zahraničí? Ať si v Německu klidně odstaví všechny JE natrvalo, ale ať na to nedoplácejí ostatní země (zvýšená cena, problémy v přenosové soustavě).
Jo to by byla sranda kdyby to rozhodnutí Němců vypnout 7 JE způsobilo nestabilitu sítěJeště větší sranda by byla kdyby rozhodnutí Němců vypnout 7 JE způsobila nestabilitu v jednom z jejich reaktorů a sledu událostí podobných Černobylu. To už bych asi fakt spadl smíchy ze židle.
ono staci aby vypnul proud a z Temelina a okoli je na 100 let neobyvatelene uzemi se zarici ruinou.To si děláte srandu? Je to cílené šíření poplašné zprávy nebo jen vaše absurdní nevědomost?
Jaderná debataběží na plné obrátky? Tak brzo jsem to teda nečekal.
„Sarkasmus je poslední útočiště těch, kdo prohráli.“
Souhlasím s kolegou výše. Bagatelizace ani podceňování (podobně jako panika) nejsou v případěJaderné hrozbyna místě. Proto si nejsem jistý jestli chci na Jirskákovi komentáře vůbec reagovat (urážet bych totiž nikoho nechtěl).
Osobně si myslím, že v srovnání není chyba v zájmu o elektrárny, ale v nezájmu o hliníkárny a další jedy.Souhlas.
Já tu hrozbu nepodceňuju ani nebagatelizujuOmluvíte mě doufám, pokud si dovolím nesouhlasit.
jenom uvádím měřítko, s čím to lze srovnávat. Je zajímavé porovnat si hysterii kolem japonských elektráren s tím, co se dělo loni v hliníkárně u Ajky – přitom dosavadní stav nasvědčuje tomu, že následky havárie v hliníkárně (oběti, zranění, škody na životním prostředí) budou vyšší, než následky havárie v Japonsku.Hliníkárna nebo třeba nukleární exploze (ať jsem přesný, tak superkritického mnosžtví, protože se to poslední dobou dost často zaměňuje) je sice věc smutná, pro blízké okolí určitě velice fatální, ale není to hrozba jež se týká nás všech. Je to hrozba lokálně omezená a dost často velmi snadno vyčíslitelná. Protržená hráz odkaliště hliníkárny na druhé straně zeměkoule není tak znepokojivá pro mě, protože valící se kal těžko obletí půlku zeměkoule, nespadle mi na hlavu a nezaplaví mi barák (a když už ano, tak si toho asi i s největší pravděpodobností všimnu). A nepočítám-li teda, že z postižené oblasti budu konzumovat něco dovezeného a zasaženého. To se ovšem o špinavé bombě a nebo právě o případném výbuchu pod reaktorem jaderné elektrárny říct nedá.
Marně pátrám po tom, že by se okamžitě rozjela debata o zavírání starších hliníkáren v celé EU do 3 měsíců, požadovaly testy ostatních hliníkáren apod.Němci a Rakušáci jsou v tomhle ohledu pošuci a navíc tam je zrovna předvolební období. Předpokládám, že na to se shodneme všichni v této diskusi.
Děkuju za příspěvky i za rozumný přístup k diskusi. Posloucham Drábovou z čt24, zní dobře a klidně. Odpovědi tu zazněly.
Mým cílem bylo poukázat na nepoměr mezi stavem hysterie a dostupnosti relevantních souvislostí a informací.
Pokud se evakuuje dopředu nějaké okolí elektrárny a přesto je ohodnocena nehoda pouze stupněm 4 ze 7 a nikdo nenamítá nic proti kompetenci IAEA, tak mam zase důvod pro vyčkávání na další informace.
Šlo by to říci tak, že vhodná preventivní opatření dokládají zvládnutí celé situace.
V rámci nálady ve společnosti se dělají kroky, které by se možná dělat nemusely.
Opatření se dělají dříve a mnohem větší? To ano, celková koncepce výstavby jaderných elektráren je podmíněna snahou o co nejvyšší spolehlivost a bezpečnost.
Představu že by tu elektrárnu zasáhla nějaká bomba radši ani nevytahovat.To netřeba, četl jsem nedávno nějaké pojednání o tom jak a co bude se sarkofágem, když se beton začíná rozpadat a bude nutná jeho rekonstrukce. Nedokáži si představit jak by se toto tam delalo (max. to zalijí dalším betonem a udělají z toho betonovou horu), představa, že by se beton rozebíral a znovu nějak nahrazoval mi smrdí celkem velkým průserem.
To netřeba, četl jsem nedávno nějaké pojednání o tom jak a co bude se sarkofágem, když se beton začíná rozpadat a bude nutná jeho rekonstrukce. Nedokáži si představit jak by se toto tam delalo (max. to zalijí dalším betonem a udělají z toho betonovou horu), představa, že by se beton rozebíral a znovu nějak nahrazoval mi smrdí celkem velkým průserem.Nemám představu o čem je teď řeč.
Hmm zajímalo by mě, jak by dopadl projekt JE, kde by byla možnost navrhovat plány třeba na nějakém internetovém fóru.Tak to vím docela přesně.
Útok pěšáků na letadlo bych nechal na jiné weby. Vojáci jsou jako hasiči, měli by splnit svou povinnost a ochránit společnost, která je povolala. Viz příklad v diskusi v Hyde Parku s Drábovou - hasiči taky riskujou a jdou do toho.
Ad boje ČSA vs NATO, podle všeho Rusáci i USA počítali s tím, že se střední Evropa stane neobyvatelnou. Takže odpovědnost byla na obou stranách barikády.
Co vydrží elektrárna? Jeden člověk říká "když něco řekneš ve více než pěti větách, oponent už neví, co jsi chtěl říci, nepamatuje si začátek." Souhlasíte s tím? Každopádně to odpovídá stavy vymytosti mozku, zprávy se dělají pro dav a ne pro zvědavého jednotlivce. Zmíní se jeden, dva body jako hlavní, zbytek nic.
Vojáci jsou jako hasiči, měli by splnit svou povinnost a ochránit společnost, která je povolala.S tím jdi do p*dele. Nevidím důvod, proč bych měl jít někam chcípnout, protože si nějaký papaláš vymyslel, že zrovně mě povolá do armády. Na společnost, která mě chce zabít, se ti můžu akorát tak víšco.
Ad vojáci, napadaj mne dvě souvislosti: A) klasická, Čapkova, Matka posílá syna do armády a do války. B) asi citát ... Kdysi říkaly římské matky chlapcům "vrať se se štítem nebo na něm." Později tento zvyk upadl.Řím taky.
Takže co si lidi nenechají vzít, to jim obvykle zůstane, to mají.
„Odpadní teplo bylo převedeno na energii“ znamená turbínu a generátorGenerátor určitě ne. Jednak je potřeba počítat s každou ztrátou energie v případě převodu (což v případě samovolného rozpadu nebude už i tak moc) a navíc v případě elektroniky je mnohem víc věcí k rozbití (generátor se může zaseknout, hřídel se může přelomit, kabel se může roztavit,…). IMHO by stačila malá turbína (otázkou je ovšem jestli by měla dostatečný tepelný/tlakový spád na provoz honících čerpadel) třeba i pod ochranným kontainmentem a rozvody na čerpadla přímo pomocí hřídelí. Jednak by se část energie spotřebovala na přeměnu na mechanickou energii a co by zbylo by se mohlo pomocí funkčních čerpadel předávat dál. Takhle by se mohl reaktor chladit sám a bez zásahu lidské ruky fungovat do dob než sám vystydne. Akorát předpokládám, že kdyby to tak šlo, tak už by to tak bylo dávno zařízeno.
V okamžiku velké katastrofy musí zbylí lidé co nejrychleji běžet k nejbližší jaderné elektrárně a zajišťovat chlazení.Situace kdy nepřežije obsluha JE a zároveň bude daná JE nepoškozená a dostane se do ní civilista a _nějak_ bude schopný reaktor alespoň odstavit a dochladit je jak z Hollywoodského filmu :)
tak se začne řetězově jedna jaderka po druhé měnit v Černobyl.Ale no tak... Proč mi přijde, že argumnetaci Černobylem používají hlavně lidé, kteří o tom ví prd? Pokud budeme uvažovat situaci, kdy zmizí obsluha JE: elektrárna bude ještě několik hodin běžet, pak dojde pravděpodobně vlivem rozpadu distribuční soustavy k odpojení generátoru od turbíny (tím se sníží zátěž, narostou otáčky na turbíně) a systém odstaví reaktor. V té chvíli skončí štěpná reakce a žádný Černobyl. Je možné, že vlivem zbytkového tepla dojde k roztavení jádra (i když záložní zdroje asi startují automaticky, tak to nejhorší chytí), ale vzhledem k rozsahu té katastrofy, které by tohle způsobila by to bylo prd, navíc by to pravděpodobně nevyteklo z reaktoru a nebo by to chytil kontejnment.
ale za hranicí areálu elektrárny už je řádově menší (v řádu mikrosievertů/hodinuPodle IAEA vcera namerili az 170 uSv/h ve vzdalenosti 30 km od elektrarny. Coz je o rad vetsi nez v tom Ramsaru a o nekolik radu vetsi nez obvykla uroven radiacnoho pozadi.
což už je podobné jako třeba přirozená radiace pozadí v Ramsaru v Íránu, která činní až 260 mSv/rok a zvýšený výskyt rakoviny tam přitom neníOno je otazka, zda to neni zpusobeno geneticky prizpusobenim lokalni populace (to zminovali v clanku ve Vesmiru, co ho tu nekdo odkazoval). Asi je ferove rict, ze o dlouhodobych ucincich radiace na lidi v hodnotach, ktera je radove nekde mezi prirozenym pozadim a prokazatelne skodlivou davkou, se toho v podstate nic moc nevi.
Podle IAEA vcera namerili az 170 uSv/h ve vzdalenosti 30 km od elektrarny. Coz je o rad vetsi nez v tom Ramsaru a o nekolik radu vetsi nez obvykla uroven radiacnoho pozadi.170 uSv/h už je dost, to je pro mě novinka. Tam už bych na dlouhou dovolenou nejel, ovšem pár týdnů by se ještě dalo
Ono je otazka, zda to neni zpusobeno geneticky prizpusobenim lokalni populace (to zminovali v clanku ve Vesmiru, co ho tu nekdo odkazoval). Asi je ferove rict, ze o dlouhodobych ucincich radiace na lidi v hodnotach, ktera je radove nekde mezi prirozenym pozadim a prokazatelne skodlivou davkou, se toho v podstate nic moc nevi.Ale ví (nebo při nejmenším tuší), zvýšené dávky radiace jsou až do určité úrovně nejspíš naopak prospěšné. Viz článek Radiation hormesis na Wikipedii. Existuje dost studií, které k tomuto závěru vedou - např. porovnání výskytu rakoviny mezi dvěma jinak naprosto stejnými vzorky lidí pracujících na amerických lodích s jaderným pohonem - ve skupině se zvýšenou roční dávkou radiace byl výskyt rakoviny naopak prokazatelně nižší. Dále třeba případ z Taiwanu kde byly postaveny bytovky z oceli kontaminované kobaltem-60 a lidé co v nich dlouhodobě žili dostávali průběžně velkou roční dávku radiace - a přesto u lidí žijících v těchto bytovkách byl nižší výskyt rakoviny než v průměru Taiwanské populace. Pak jsou tu ještě nějaké statistiky z radonem zamořených domů v USA s podobným výsledkem (to bych musel dohledat, to už si přesně nepamatuji). Linear no-threshold model, který se používá na předpověď dlouhodobých biologických účinků ionizujícího záření s pozitivním účinkem nižších dávek ovšem nepočítá, naopak je započítává negativně (prostě je čistě lineární). A je to právě tento model, který je jako jediný uznávaný (nejspíš podle hesla "better safe than sorry") světovými organizacemi.
Ale ví (nebo při nejmenším tuší), zvýšené dávky radiace jsou až do určité úrovně nejspíš naopak prospěšné. Viz článek Radiation hormesis na Wikipedii.Z toho clanku vcelku jasne plyne, ze Radiation hornesis rozhodne neni vedci vseobecne prijimana teorie, prave kvuli nedostatku relevantnich dat.
Dále třeba případ z Taiwanu kde byly postaveny bytovky z oceli kontaminované kobaltem-60 a lidé co v nich dlouhodobě žili dostávali průběžně velkou roční dávku radiace - a přesto u lidí žijících v těchto bytovkách byl nižší výskyt rakoviny než v průměru Taiwanské populace.O tomhle pripadu se tam take zminuji neprilis pozitivne:
However, this study compared the relatively young irradiated population with the much older general population of Taiwan, which is a major flaw. A subsequent study by Hwang et al. (2006) found a significant exposure-dependent increase in cancer in the irradiated population, particularly leukemia in men and thyroid cancer in women, though this trend is only detected amongst those who were first exposed before the age of 30
Z toho clanku vcelku jasne plyne, ze Radiation hornesis rozhodne neni vedci vseobecne prijimana teorie, prave kvuli nedostatku relevantnich dat.Není všeobecně rozšířená, ale uznávaná je. Neberou jí v potaz hlavně regulační úřady, ovšem to jsem uváděl (ono známé "better safe than sorry"). To že nějaká forma radiační hormeze funguje je ovšem prakticky jisté, uznává to mimo jiné i Francouzská akademie věd (laboratorní studie to nezpochybnitelně prokázaly, pouze z nich nelze jasně říci, zda to lze aplikovat i na lidi - nejen na tkáňové kultury a pokusné králíky
O tomhle pripadu se tam take zminuji neprilis pozitivne:Tahle další studie pak ovšem byla taktéž zpochybněna. Ale to že ta původní obsahovala chyby se ví, to je pravda. Nicméně máme tu studii vypracovanou CDC v roce 1991 zabývající se pracovníky v loděnicích pro lodě s jaderným pohonem. Ta byla přímo navržena tak, aby se podobným statistickým problémům vyhnula (skupina osob exponovaných vyšší radiaci čítala 28000 osob, kontrolní skupina 33000 osob a byla správně sladěná podle věku a pracovní pozice, tak aby se vyhnula "healthy worker" efektu, který může statistiky pokroutit). A z této studie jasně a nezpochybnitelně vyplývá, že skupina vystavená vyšší radiaci měla nižší úmrtnost na rakovinu než kontrolní skupina (konkrétně pouze 85% oproti kontrolní skupině, rozdíl téměř 2 směrodatných odchylek). Zdroj: Matanoski, G. M. (1991) Health effects of low-level radiation in shipyard workers -- final report. U.S. Department of Energy: No. DOE DE-AC02-79 (EV10095).However, this study compared the relatively young irradiated population with the much older general population of Taiwan, which is a major flaw. A subsequent study by Hwang et al. (2006) found a significant exposure-dependent increase in cancer in the irradiated population, particularly leukemia in men and thyroid cancer in women, though this trend is only detected amongst those who were first exposed before the age of 30
O době mediální hovad s tebou naprosto souhlasím viz. nedávná mediální kampaň proti OZE a hlavně FVE.
Ohledně FVE žádná kampaň není potřeba. Výroba elektřiny tímto způsobem je neuvěřitelně drahá a také nestabilní. Výsledkem je předražený a nepoužitelný produkt, který by si za normálních okolností nikdo nekoupil, a proto ho musíme dotovat.
Louka tam fakt není.
co zajímavého se stane s okolním podnebím, když se někde postaví obrovský lán solárních článků (veliká, solidně zahřátá černá plocha, něco jako umělá polopoušť)Před nějakou dobou jsem četl něco o tom, že Španělsko chce pomocí velkých asfaltech pokrytých ploch (solidně zahřátá černá plocha) ovlivňovat srážky na svém území. Jestli se to realizovalo a jak to dopadlo, se mi ale dohledat nepodařilo.
Chtělo by to nějakou odměnu pro FVE za to že pomáhají snižovat teplotu oteplující se ZeměkouleŠkoda, že se takto získaná elektřina zase někde jinde nakonec přemění na teplo…
Abych nekecal ... nečekal jsem takovej bordel zrovna v tomhle, že někdo bude falšovat výsledky bezpečnostních zkoušek apod.
Pak už je nějaký myšlení naprd, ve chvíli, kdy se šetří a doslova ojebává za každou cenu. V tý chvíli už neni asi nic absolutně bezpečný, i když je to několikrát nezávisle jištěný. Ve chvíli, kdy lajdáctví, nezájem a chamtivost jsou přednější.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.