Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 16:28
Před nějakým časem vyšla nová verze Pythonu. Pokud vás tento jazyk zajímá, pojďte si přečíst seznam změn, jako jsou rozšířené vlastnosti generátorů, pomocí nichž je možné psát korutiny, nebo nejvýraznější změna — konstrukce with
.
Python 2.5 přináší jednoduchý způsob, jak předávat generátorům hodnoty. Tak jak byly představeny ve verzi 2.3, dokázaly pouze vrátit výstup. Nebyla možnost, jak do nich přidat nějaké nové informace. Špinavé triky spočívaly v používání globálních proměnných, přes které se potřebné parametry předávaly.
Co je to vlastně generátor? Jedná se o objekt, který vytváří svoje hodnoty dynamicky za běhu. Klasickým příkladem je xrange
. Zatímco range
vytvoří celý seznam v paměti a potom se nad ním iteruje, generátorový xrange
hodnoty vytváří a vrací průběžně. Jednoduchý příklad je:
def counter (maximum): i = 0 while i < maximum: yield i i += 1
Výsledkem volání counter(10)
je iterátor vracející hodnoty od 0 do 9. Konstrukce yield
se chová podobně jako return
, pouze s tím rozdílem, že lokální proměnné zůstávají v paměti (podobá se to tak statickým proměnným v C). Metoda next()
tedy znovu zavolá kód iterátoru, ovšem s tím, že hodnoty jsou zachovány z předchozí iterace.
Zatímco do teď byl yield
příkazem, který nevracel hodnotu, v nové verzi se jedná o výraz, jehož výsledek je možné svázat se jménem proměnné.
val = (yield i)
Doporučuje se kód vždy uzavřít do závorek, pokud s návratovou hodnotou něco děláte. Nejsou sice pokaždé důležité (PEP 342 obsahuje přesná pravidla, kdy je použít a kdy ne), ale je jednodušší je používat vždy, přesto, že to může být mírně nepythonovské. Metoda send(value)
odesílá hodnoty do generátoru. Nejlepší bude asi uvést příklad:
def counter (maximum): i = 0 while i < maximum: val = (yield i) # Pokud došlo k předání parametru, změň vnitřní hodnotu čítače if val is not None: i = val else: i += 1
a zde je způsob, jakým můžeme ovlivnit hodnoty vnitřního čítače:
>>> it = counter(10) >>> print it.next() 0 >>> print it.next() 1 >>> print it.send(8) 8 >>> print it.next() 9 >>> print it.next() Traceback (most recent call last): File ``t.py'', line 15, in ? print it.next() StopIteration
V případě, kdy použijeme metodu send(value)
, yield
vrací hodnotu value
. Při zavolání metody next()
vrací None.
Mimo send()
byly přidány dvě metody. První z nich throw(type, value=None, traceback=None)
slouží ke generování výjimek z těla generátoru. Druhá, metoda close()
, vyvolá uvnitř generátoru výjimku GeneratorExit
, která jej ukončí. Po zachycení této výjimky musí generátor vyvolat GeneratorExit
, anebo StopIteration
, přičemž zachycení této výjimky v těle generátoru není povoleno a vede k vyvolání RuntimeError
. Případný úklidový kod musí být v bloku finally
.
Souhrn těchto změn změnil generátory z pozice pouhých producentů na producenty i konzumenty. Staly se z nich korutiny (coroutines), což je obecnější forma podprogramů (subroutines). Zatímco běžné podprogramy začínají na jednom a končí na jiném místě, korutiny mohou být zavolány, ukončeny a pozastaveny na několika místech (v místech výrazu yield
).
Navíc, metoda close()
má jeden postranní efekt. Je volána v případě, že je objekt generátoru odklízen z paměti (odborněji garbage-collected). To znamená, že jeho kód může před svým ukončením proběhnout ještě naposledy. Syntaktické omezení, že yield
není možné kombinovat s try ... finally
bylo zrušeno. Tyto změny souvisí i s konstrukcí with
, která je v PEP 343.
PEP 342, Coroutines via Enhanced Generators
PEP sepsal Guido van Rossum a Phillip J. Eby; implementoval Phillip J. Eby. Navíc obsahuje zajímavější [some fancier] způsoby použití generátorů jako korutin.
Konstrukce with zpřehledňuje kód, který by předtím musel používat try ... finally
k zabezpečení úklidového kódu. Jedná se o novou řídící strukturu:
with expression [as variable]: with-block
Výraz je vyhodnocen a jeho výsledkem může být objekt podporující context management protocol. Návratovou hodnotu můžeme volitelně pojmenovat. Objekt nyní může implementovat kód, který proběhne před blokem with
a nějaký úklidový kód, který je proveden po ukončení bloku, včetně případu, že vyhodí výjimku.
Nejprve musíme přidat následující direktivu - from __future__ import with_statement
, přičemž se očekává, že od verze 2.6 to bude výchozí nastavení. Některé standardní objekty obsahují podporu pro context management protocol už nyní. Příkladem je soubor:
with open('/etc/passwd', 'r') as f: for line in f: print line
Po vykonání tohoto kódu dojde k automatickému uzavření souboru a to i v případě, že smyčka for
vyvolá výjimku.
Nová funkce localcontext()
v modulu decimal umožňuje snadno ukládat a obnovovat kontext desítkových čísel, což zahrnuje přesnost a způsoby zaokrouhlení.
from decimal import Decimal, Context, localcontext # Výchozí přesnost 28 v = Decimal('578') print v.sqrt() with localcontext(Context(prec=16)): # V tomto bloku je nastavena přesnost 16. # Originální stav bude automaticky obnoven print v.sqrt()
PEP 343, The ``with'' statement
PEP sepsal Guido van Rossum a Nick Coghlan; implementoval Mike Bland, Guido van Rossum a Neal Norwitz. PEP ukazuje kód generovaný pro tuto konstrukci, který může pomoci pochopit, jak to celé vlastně pracuje.
Používat with
je poměrně jednoduché. Implementace takové podpory je složitější. Spousta lidí bude používat with
pouze ve spojení s existujícími objekty, a tak nepotřebuje znát nízkoúrovňové detaily. Ovšem autoři nových objektů pozadí této techniky znát musí, pokud chtějí, aby uživatelé jejich objektů mohli používat with.
Na vyšší úrovni context management protocol znamená:
__enter__()
a __exit__()
. __enter__()
se zavolá a návratová hodnota se sváže s proměnnou VAR. Pokud nebyla napsána klauzule 'as VAR', jednoduše se zahodí.with
(BLOCK) se začne provádět.__exit__(type, value, traceback)
, přičemž stejné údaje jsou vráceny i sys.exc_info()
. Návratová hodnota této metody určuje, zda se výjimka zavolá znovu, či ne. Jakákoli nepravdivá hodnota znovu vyvolá výjimku a hodnota True ji potlačí.__exit__()
se stejně zavolá, ale všechny její parametry obsahují None.Ukážeme si teď vše na příkladu, což jsou databázové transakce. Pro neznalé: každá slušná databáze zpracovává požadavky v transakcích. Transakce se sestává z jednoho nebo několika příkazů, které musí být na konci potvrzeny (commit
), anebo mohou být odvolány (roll-back
). Ostatní vlastnosti, jako například atomicita transakcí, nejsou pro náš příklad významné.
Cílem je mít možnost napsat něco jako:
db_connection = DatabaseConnection() with db_connection as cursor: cursor.execute('insert into ...') cursor.execute('delete from ...')
Transakce může být potvrzena, pokud blok kódu proběhne bezchybně, anebo odvolána, když dojde v výjimce. Základní rozhraní pro DatabaseConnection je potom:
class DatabaseConnection: # Databázové rozhraní def cursor (self): "Vrací objekt kurzor a začíná novou transakci" def commit (self): "Potvrdí (commit) transakci" def rollback (self): "Odvolá (roll-back) transakci"
Implementace metody __enter__()
je jednoduchá. Pouze musí začít novou transakci. V tomto případě je konkrétní kurzor (v databázové terminologii se tak označuje ukazatel na právě zpracovávaný řádek) užitečný, takže jej vrátíme. Uživatel jej poté může pojmenovat a používat.
def __enter__ (self): # Code to start a new transaction cursor = self.cursor() return cursor
Naproti tomu metoda __exit__()
je trochu komplikovanější. Nejprve musí zjistit, zda nedošlo k výjimce. Pokud ne, transakci potvrdí, pokud k výjimce dojde, transakci odvolá. V následujícím kódu zajistíme znovuvyvolání výjimky vrácením výchozí hodnoty None.
def __exit__ (self, type, value, tb): if tb is None: # No exception, so commit self.commit() else: # Exception occurred, so rollback. self.rollback() # return False
Nový modul contextlib obsahuje užitečné funkce a dekorátory, které usnadňují psaní objektů, které podporují with
. Dekorátor se nazývá contextmanager
a umožňuje nám napsat pouze jednu funkci místo psaní třídy. Generátor může pomocí yield
vrátit pouze jednu hodnotu. Kód nad konstrukcí yield
je proveden jako __enter__()
, hodnota vrácená výrazem s yield
se sváže se jménem v klauzuli as name
. Kód po výrazu s yield
potom slouží jako metoda __exit__()
. Náš příklad teď tedy vypadá takto:
from contextlib import contextmanager @contextmanager def db_transaction (connection): cursor = connection.cursor() try: yield cursor except: connection.rollback() raise else: connection.commit() db = DatabaseConnection() with db_transaction(db) as cursor: ...
Modul contextlib
rovněž obsahuje funkci nested(mgr1, mgr2, ...)
která umí zkombinovat několik context manažerů, a proto není nezbytně nutné psát vnořené with
. Například je možné spojit transakci se zámkem vlákna:
lock = threading.Lock() with nested (db_transaction(db), lock) as (cursor, locked): ...
V posledním díle si (občas dost letecky) probereme zbytek novinek, jako nové hierarchie tříd pro výjimky nebo způsob, jak přímo spouštět funkce z C knihoven.
Blbé je, že to navěky zůstane v URLAle kdež... už je to opraveno
(define (counter) (define value 0) (lambda y (set! value (+ value (if (null? y) 1 (car y)))) value))napadlo me (mirne ovlivnen dnesnim clankem), ze pomoci generatoru jde zavest line vyhodnocovani a s tim spojene streamy. je to moc hezka hracka... ale ted otazka jestli to nekdo v praxi pouzije....
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.