Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od Kommanderu verze 1.2 (KDE 3.4) existuje nový parser Kommanderu, který vytváří Michal Rudolf (z Polska). Zatímco starý parser je skupina maker, ten nový je už plnohodnotný jazyk, který podoruje následující:
Protože není nový parser zpětně kompatibilní se starým (naštěstí), je
nutné jej explicitně zapnout. To můžeme udělat dvěma způsoby. Buďto
napíšeme #!kommander na první řádek skriptu. Nebo můžeme
nastavit vlastnost celého formuláře useInternalParser na
true.
Budu postupně rozebírat body z minulého dílu (Kommander - 2 (Starý parser)), kde jsem Kommander kritizoval.
Práce s proměnnými je nyní standardní, jako v jakémkoliv jiném jazyce. Proměnné jsou ve výchozím nastavení lokální. Globální proměnné jsou ty, které mají prefix _.
local = 1
_global = 1
Jazyk Kommanderu je dynamicky typovaný a procedurální. Pouze někde
narazíte na "objektový" kód widget.method(...). Ale toto je
pouze zvolený způsob syntaxe, protože je to ekvivalentní se zápisem
method(widget,...). Nemáme žádnou možnost vytvářet vlastní
třídy, takže se skutečně jedná o procedurální jazyk.
Základními typy jsou celá čísla, reálná čísla a řetězce. Docela zamrzí skutečnost, že Kommander nepodporuje složitější typy, jako struktury, výčty, seznamy a podobně. Podporovány jsou všechny klasické aritmetické, logické a relační operátory.
+ - * / % (mod) && (and) || (or) ! (not) < > <= >= ==
!= (<>)
Jazyk podporuje jak Céčkové operátory, tak jejich protějšky z Pascalu (v závorce). Spokojeni tedy mohou být příznivci obou jazyků.
Podporována jsou asociativní, jednorozměrná, pole. Opět se vytváří automaticky a není je třeba deklarovat.
foo[0]=1
foo[2]="1"
bar["a"]="c"
bar["c"]=1
Dále moje kritika směřovala k implementaci příkazů pro větvení. Ty se v
nové verzi již chovají standardně. Je možné je libovolně zanořovat. Navíc
patří řetězce mezi standardní typy jazyka, tudíž se porovnávají operátory
==, nebo !=.
Jejich syntaxe je následující:
if condition then code
[ elseif condition then code ]
[ else code ]
endif
while condition do code end
for variable=start_value to stop_value [ step
step_value ] do code end
foreach variable in array do code end
Největším rozdílem je vynechání znaku @, jak to ilustruje následující příkaz:
@label.setText("Starý parser")
label.setText("Nový parser")
U většiny funkcí byl zrušen jejich rádoby objektový přístup. Funkce dostaly nové prefixy.
@Array -> array_@File -> file_@Input -> input_@File -> file_@Message -> message_@String -> str_Jedinou výjimkou jsou DCOP funkce pro ovládání widgetů, kde je daný
přístup vhodný. Funkce Kommanderu pouze ztratily svůj prefix @
(@env() -> env()) a rovněž jejich počet byl
redukován.
Starý parser nativně používal služeb shellu. To už nyní neplatí, takže
je nutné shellový kód spouštět explicitně příkazem exec().
Nepovinný je druhý parametr, v němž se má daný příkaz spustit.
Pro delší úseky kódu tento způsob není vhodný. Bohužel klasické
execBegin() ... execEnd v novém parseru nefunguje.
Jediná možnost je použít služeb starého parseru, což se vylučuje s
nastavením useInternalParser na true. Pokud potřebujeme
využívat služeb jiného jazyka, nezbývá nám, než používat starý parser a ten
nový explicitně zapínat jen tam, kde je potřeba.
Zatím jsme se bavili o Kommanderu pouze teoreticky. Ale je k dispozici už řada hotových prográmků. Nejvíce jich je na kde-apps.org. Vyberu pár zajímavých, bohužel většina z nich používá starý parser.
Což byla první aplikace v Kommanderu, kterou jsem viděl. Jejím autorem je Tomáš Matějíček a je součástí jeho Live distribuce Slax.

Program na tvorbu titulků k filmům.
Vytváří DVD z jednoho, nebo několika mpeg-2 souborů. Umí tvorbu playlistů, vytvářet DVD menu, vytvořit ISO DVD, ... Kontroluje si svoje závislosti.

GUI rozhraní pro Qemu

A samozřejmě mnoho dalších aplikací. Je zajímavé, že nejvíce jich je z oblasti kódování videa, ripování DVD, ...
Kommander je bezesporu velmi zajímavý koncept a dá se předpokládat, že v budoucnu jeho užívání vzroste. Představuje snadný a rychlý způsob, jak vytvářet jednoduché utilitky s grafickým uživatelským rozhraním. Všechny nelogičnosti a nevýhody starého parseru odstraňuje ten nový, čímž zvyšuje použitelnost jazyka. Bohužel se jedná o nový jazyk s překotným vývojem, který trpí velkým nedostatkem dokumentace. Což tento seriál alespoň v češtině trochu napravil.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: