Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Většina programovacích jazyků používá jádro jazyka (všechna klíčová slova) a knihovny, které se starají o obtížnější nebo hardwarově závislé operace. Python není žádnou výjimkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o interpretovaný jazyk, mohou být moduly napsány v Pythonu nebo v C. C verze mají určitě výkonnostní výhodu, protože jsou přeloženy přímo do binárního kódu a jsou spojeny rovnou s interpretem (tyto moduly jsou řešeny jako dynamické knihovny - .so).
Aby programátor nemusel stále opisovat importní příkaz, jsou některé
hojně používané objekty umístěny ve vestavěném modulu. Vestavěný modul se
nazývá __builtins__. Abychom měli práci ještě více usnadněnou, jsou
implicitně objekty z tohoto modulu nakopírovány do lokální množiny názvů.
Nemusíme tedy u těchto objektů zadávat jmenný prostor. Místo
__builtins__.int(x)
můžeme zadat prostě int(x)
.
Pojďme se tedy podívat na objekty modulu __builtins__.
Tuto funkci volá příkaz import při načítání nových modulů. Můžete ji samozřejmě použít ve svých funkcích všude tam, kde hodláte importovat nový modul. První argument představuje jméno načítaného modulu, globals a locals jsou slovníky obsahující globální a lokální proměnné. Parametr fromlist představuje seznam objektů vyjímaných z modulu (from xxx import neco). Poslední parametr by nás mohl trochu zmást. Mohli bychom si myslet, že po jeho zadání vrátí funkce pouze objekty toho názvu. Funkce však vrací stále objekt modulu. Porovnává ale klíče slovníku locals s hodnotami v fromlist. Samotné nakopírování do lokální množiny názvů je však na nás. Chceme-li například importovat funkci exit, musíme zadat:
exit = __import__('sys', globals(), locals(), [exit]).exit
Asi tuto funkci nebudete používat tímto způsobem, ale přes jednoduchý příkaz import. Ukazuje nám však (ona i jiné funkce z __builtins__), jak Python vnitřně funguje.
name
v objektu object
.
delattr(x, 'neco') je ekvivalentem del x.neco.Vrací nový slovník vytvoření z argumentu(ů). Jestliže není žádný argument předán, vytvoří prázdný slovník. Předáte-li jako parametr mapovací objekt, vrátí slovník se stejným párováním (klíč -> hodnota). V ostatních případech musí být argument posloupnost, kontejner podporující iterátory nebo objekt iterátoru. Jednotlivé prvky parametru musí být stejných typů a obsahovat 2 objekty. Je-li některý klíč předán vícekrát, je v novém slovníku použita pouze jeho poslední hodnota. Můžete také kombinaci klíč->hodnota předat jako klíčové_slovo = hodnota (např. jedna=1).
dict({'one': 2, 'two': 3}) dict({'one': 2, 'two': 3}.items()) dict({'one': 2, 'two': 3}.iteritems()) dict(zip(('one', 'two'), (2, 3))) dict([['two', 3], ['one', 2]]) dict(one=2, two=3) dict([(['one', 'two'][i-2], i) for i in (2, 3)])
Všechny tyto příkazy jsou ekvivalentem k {"one": 2, "two": 3}.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
locals()
, globální
pomocí globals()
a builtin je jmenný prostor modulu __builtin__
.
Myslím si, že osobně bych za start pro takovou tour de Python nevybral ani za mák modul __builtins__
, ale začal bych něčím užitečnějším s tím, že mnoho z těchto funkcí člověk pozná jaksi "mimochodem".
__builtins__
ale __builtin__
. Viz Python Library Reference:
As an implementation detail, most modules have the name __builtins__ (note the "s") made available as part of their globals. The value of __builtins__ is normally either this module or the value of this modules's __dict__ attribute. Since this is an implementation detail, it may not be used by alternate implementations of Python.
Čili, pokud autor alespoň z rychlíku viděl Python, pak určitě zkusil následující:
>>> import __builtins__ Traceback (most recent call last): File "<stdin>", line 1, in ? ImportError: No module named __builtins__ >>>Zdálo by se, že jde o zbytečné bazírování, ale jak může o Pythonu psát někdo, kdo si ani uvedené příklady nevyzkouší. Sám osobně, když jsem psal Létající cirkus jsme se snažil co nejpečlivěji přečíst dokumentaci a následně z ní vyjmout to nejpodstatnější, nikoli doslova překládat z angličtiny. A to jsem tenkrát měl 18 let a znal Python půl roku.
import __builtin__
.
Navyše, zišlo by sa zmieniť, čo sa stane pri predefinovaní builtin funkcií a podobne. Takto mi nie je jasné, o čo autorovi týmto článkom išlo.