Standardní knihovna pro Python - 1 (builtins)

27. 2. 2006 | Jakub Matys | Programování | 9403×

Vítám vás u nového seriálu, který by vás měl provést standardní knihovnou dodávanou k jazyku Python. Informace uvedené v článcích jsou aktuální pro Python v. 2.4. V dnešním díle začneme probírat vestavěné objekty, tzv. builtins.

Většina programovacích jazyků používá jádro jazyka (všechna klíčová slova) a knihovny, které se starají o obtížnější nebo hardwarově závislé operace. Python není žádnou výjimkou. Vzhledem k tomu, že se jedná o interpretovaný jazyk, mohou být moduly napsány v Pythonu nebo v C. C verze mají určitě výkonnostní výhodu, protože jsou přeloženy přímo do binárního kódu a jsou spojeny rovnou s interpretem (tyto moduly jsou řešeny jako dynamické knihovny - .so).

Aby programátor nemusel stále opisovat importní příkaz, jsou některé hojně používané objekty umístěny ve vestavěném modulu. Vestavěný modul se nazývá __builtins__. Abychom měli práci ještě více usnadněnou, jsou implicitně objekty z tohoto modulu nakopírovány do lokální množiny názvů. Nemusíme tedy u těchto objektů zadávat jmenný prostor. Místo __builtins__.int(x) můžeme zadat prostě int(x). Pojďme se tedy podívat na objekty modulu __builtins__.

Modul __builtinst__

__import__(name[,globals[,locals[,fromlist]]])

Tuto funkci volá příkaz import při načítání nových modulů. Můžete ji samozřejmě použít ve svých funkcích všude tam, kde hodláte importovat nový modul. První argument představuje jméno načítaného modulu, globals a locals jsou slovníky obsahující globální a lokální proměnné. Parametr fromlist představuje seznam objektů vyjímaných z modulu (from xxx import neco). Poslední parametr by nás mohl trochu zmást. Mohli bychom si myslet, že po jeho zadání vrátí funkce pouze objekty toho názvu. Funkce však vrací stále objekt modulu. Porovnává ale klíče slovníku locals s hodnotami v fromlist. Samotné nakopírování do lokální množiny názvů je však na nás. Chceme-li například importovat funkci exit, musíme zadat:

exit = __import__('sys', globals(), locals(), [exit]).exit

Asi tuto funkci nebudete používat tímto způsobem, ale přes jednoduchý příkaz import. Ukazuje nám však (ona i jiné funkce z __builtins__), jak Python vnitřně funguje.

abs(x)

Funkce vrací absolutní hodnotu čísla předaného jako argument. Ten by měl být celým, celým dlouhým (LongType) nebo číslem s pohyblivou řádovou čárkou. Při předání komplexního čísla funkce pracuje standardně (abs(komplex) == math.sqrt(komplex.real ** 2 + komplex.imag ** 2)).

basestring

Tento objekt je mateřskou třídou pro řetězcové typy (str a unicode). Můžete pomocí něho testovat objekty, zda jsou jeho instancemi, tzn. řetězci: isinstance(obj, basestring).

bool([x])

Konvertuje předávanou hodnotu na typ BooleanType. Používá standardní konverzní scénáře. Pokud funkci nepředáme žádný argument vrací False.

callable(object)

Kontroluje, zda je objekt volatelný - vrací True, nebo ne - False (objekty metod a funkcí obsahují metodu __call__()). Nekontroluje, zda volání objektu neskončí s chybou. Třídy jsou také volatelnými typy - vracejí instanci sebe sama.

chr(i)

Funkce vrací ASCII znak, který odpovídá kódu i. Ten musí být v rozsahu 0 - 255, jinak bude vyvolána výjimka ValueError. Funkce je inverzní k funkci ord().

classmethod(function)

Vrací třídní metodu funkce function. Více o třídních metodách se dozvíte v Létajícím cirkusu č. 7 [root.cz]. Místo této funkce je možné použít tzv. dekorátory. Ty se uvádějí před metodou a vypadají např. takto @classmethod. O dekorátorech se více dozvíte v článku Nový chřestýš [root.cz].

cmp(x, y)

Porovnává předávané objekty a vrací celočíselnou hodnotu. Pokud je x < y, je vrácená hodnota záporná. Když se oba argumenty rovnají, vrací nulu a jestliže je x > y, předá kladné číslo.

compile(string, filename, kind[, flags[, dont_inherit]])

Předávaný řetězec je zkompilován do kódového objektu. Takovýto objekt je možné dále spouštět funkcemi exec() nebo eval(). filename představuje soubor, ze kterého je kód čten. Nemáme-li příkazy nikde uloženy můžeme, použít řetězec '<string>'. kind specifikuje, jaký druh kódu bude kompilován. Pokud se jedná o sled příkazů, předáme 'exec'. Jedná-li se o výraz, předáme 'eval'. A nakonec, pokud jde o jeden proveditelný příkaz, předáme 'single'. Kompilujeme-li několikařádkový kód, musí být konec řádku reprezentován '\n'. Jestliže váš systém používá '\r\n' (Windows), musíte toto nahradit, např. metodou replace() (to říká dokumentace, nezkoušel jsem).

complex([real[, imag]])

Funkce vytváří komplexní číslo ze zadaných parametrů. Může přejímat čísla nebo řetězec. Předáte-li řetězec jako první argument, bude interpretován jako komplexní číslo a druhý parametr nesmí být předán! Pokud není druhý argument předán (a první je číslo), je jeho hodnota nastavena na 0 a funkce funguje jako konverzní funkce. Pokud jsou oba parametry vynechány, vrací funkce 0j.

delattr(object, name)

Maže atribut name v objektu object. delattr(x, 'neco') je ekvivalentem del x.neco.

dict([mapping-or-sequence])

Vrací nový slovník vytvoření z argumentu(ů). Jestliže není žádný argument předán, vytvoří prázdný slovník. Předáte-li jako parametr mapovací objekt, vrátí slovník se stejným párováním (klíč -> hodnota). V ostatních případech musí být argument posloupnost, kontejner podporující iterátory nebo objekt iterátoru. Jednotlivé prvky parametru musí být stejných typů a obsahovat 2 objekty. Je-li některý klíč předán vícekrát, je v novém slovníku použita pouze jeho poslední hodnota. Můžete také kombinaci klíč->hodnota předat jako klíčové_slovo = hodnota (např. jedna=1).

dict({'one': 2, 'two': 3})
dict({'one': 2, 'two': 3}.items())
dict({'one': 2, 'two': 3}.iteritems())
dict(zip(('one', 'two'), (2, 3)))
dict([['two', 3], ['one', 2]])
dict(one=2, two=3)
dict([(['one', 'two'][i-2], i) for i in (2, 3)])

Všechny tyto příkazy jsou ekvivalentem k {"one": 2, "two": 3}.

       

Komentáře

[Marek Bernát]

Nie je dokumentácia k pythonu preložená v nejakej forme do češtiny? Resp., ľudia učiaci sa programovať nevedia po anglicky? Ak je odpoveď na obidve otázky nie, tak ešte stále nechápem, pre koho to má byť značne nedokonalý preklad manuálu určený.

[ch-in-A]

casti prelozene jsou, pastnu sem par odkazu z mojeho bookmarku. je tam dost tutorialu ev. dalsich odkazu na prelozene casti dokumentace

- python coding standards [en]

- ucebnice pythonu [cs]

- o pythonu od wraitha [cs]

- serial o pythonu na linuxsoft.cz [cs]

- vychozi ceske pythonovske stranky [cs]

- sekce pythonu na root.cz [cs]

- pyqt na baclinuxu.cz [cs]

- stranky o puthonu a jeho zaludnostech [cs]

- programujte.com

- neprilis obsahly web o programovani v pythonu

[Petr Mach]

Takový lepší překlad dokumentace k pythonu je kniha:

David M. Beazley: Python

Není tam všechno, chybí třeba XML, ale zase některé věci jsou vysvětlené lépe a s příklady.

[Lukáš Zapletal]

Výborný článek, možná by stálo za to zmínit, jak jsou objekty porovnvávány.

[Marek Bernát]

Stálo, ale to by to nesmel byť len obyčajný preklad manuálu, ale museli by byť pridané aj vlastné skúsenosti.

Robí sa to definovaním porovnávacích funkcií v triede objektov. Viď dokumentácia a funkcie __cmp__, __gt__, __lt__ a ďalšie.

[Jan Švec]

Vestavěný modul se nazývá __builtins__. Abychom měli práci ještě více usnadněnou, jsou implicitně objekty z tohoto modulu nakopírovány do lokální množiny názvů.

Chyba lávky pane kolego, Python má tři obory názvů - lokální, globální a právě builtin, interní. K žádnému kopírování nedochází.

Lokální obor jmen získáte pomocí locals(), globální pomocí globals() a builtin je jmenný prostor modulu __builtin__.

Myslím si, že osobně bych za start pro takovou tour de Python nevybral ani za mák modul __builtins__, ale začal bych něčím užitečnějším s tím, že mnoho z těchto funkcí člověk pozná jaksi "mimochodem".

[Jan Švec]

A navíc, název tohoto modulu není __builtins__ ale __builtin__. Viz Python Library Reference:

As an implementation detail, most modules have the name __builtins__ (note the "s") made available as part of their globals. The value of __builtins__ is normally either this module or the value of this modules's __dict__ attribute. Since this is an implementation detail, it may not be used by alternate implementations of Python.

Čili, pokud autor alespoň z rychlíku viděl Python, pak určitě zkusil následující:

>>> import __builtins__
Traceback (most recent call last):
  File "<stdin>", line 1, in ?
ImportError: No module named __builtins__
>>>

Zdálo by se, že jde o zbytečné bazírování, ale jak může o Pythonu psát někdo, kdo si ani uvedené příklady nevyzkouší. Sám osobně, když jsem psal Létající cirkus jsme se snažil co nejpečlivěji přečíst dokumentaci a následně z ní vyjmout to nejpodstatnější, nikoli doslova překládat z angličtiny. A to jsem tenkrát měl 18 let a znal Python půl roku.

[Marek Bernát]

Citujem vás:

Myslím si, že osobně bych za start pro takovou tour de Python nevybral ani za mák modul __builtins__, ale začal bych něčím užitečnějším s tím, že mnoho z těchto funkcí člověk pozná jaksi "mimochodem".?

Chápem, že ste sa aj vy možno nechali uniesť, ale "copak může o Pythonu psát někdo, kto si ani uvedené příklady nevyskouší"

[Marek Bernát]

Zdálo by se, že jde o zbytečné bazírování, ale jak může o Pythonu psát někdo, kdo si ani uvedené příklady nevyzkouší. Sám osobně, když jsem psal Létající cirkus jsme se snažil co nejpečlivěji přečíst dokumentaci a následně z ní vyjmout to nejpodstatnější, nikoli doslova překládat z angličtiny. A to jsem tenkrát měl 18 let a znal Python půl roku.

Presne tak. Ak má ísť o užitočný autorský výtvor, tak zmetené preklady manuálu rozhodne nie sú tou správnou cestou.

[Marek Bernát]

Tak veru. Keby išlo len o "usnadněnou práci", tak by stačilo dať do site-packages import __builtin__.

Navyše, zišlo by sa zmieniť, čo sa stane pri predefinovaní builtin funkcií a podobne. Takto mi nie je jasné, o čo autorovi týmto článkom išlo.