V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Asi by se slušelo na začátek vysvětlit, co je PERL vlastně zač. Je to skriptovací programovací jazyk, jehož "otcem" je Larry Wall. Původně byl určen pro práci s textem. Evoluce, která na PERL nezapomněla, z něho vytvořila mocný programovací jazyk použitelný téměř na cokoli. Syntaxí je velice podobný Céčku, proto pro Céčkaře nebude problém si tento jazyk velice rychle osvojit. Perl se dá použít na psaní webových aplikací, práci s textem, automatizačních nástrojů pro Linux, psaní síťových nástrojů a podobně. Vzhledem k tomu, že se bavíme o skriptovém jazyku, nebude problém s kompatibilitou aplikací, pokud bude stroj osazen interpretem jazyka.
První program, který se píše ve všech jazycích, je program "hello world".
#!/usr/bin/perl
|
První řádek říká, jaký intepret se má pro spuštění skriptu použít. Samotný # se používá pro psaní komentářů, vše od tohoto znaku do konce řádky perl ignoruje. Pro výpis se dá použít několik příkazů, buď céčkovský printf nebo prostý print.
Syntaxe:
print [kam] "výpis" ;
|
Pokud vynecháte [kam], použije se STDOUT.
printf ("text a odkazy na proměnné",seznam proměnných);
|
Teď jsme schopni něco vypsat, ale vypisovat statické texty je málo, budeme potřebovat nějaké proměnné. Filozofie proměnných je v perlu zcela odlišná například od Céčka. Máme jen tři typy proměnných: skalár, pole a hash. Ani deklarace proměnných není potřeba, prvním použitím se proměnné deklarují samy.
Do skalární proměnné (označuje se $ před názvem) můžeme uložit "libovolně" dlouhý text nebo čísla. Pokud budeme chtít spočítat třeba nákup, tak napíšeme:
#!/usr/bin/perl
|
Perl se v tomto případě pokouší vše od začátku proměnné až k prvnímu písmenu brát jako číslici a jako s takovou s ní i zachází.
Dalším datovým typem je pole (více skalárních proměnných v jedné, na jednotlivé prvky se odkazujeme indexem), které se jako celek označuje @. Prvky pole se označují $název_pole[5]. Pokud zadáme jako index -1, bude to znamenat poslední prvek. První prvek se skrývá pod indexem 0. Pole lze plnit po jednom prvku nebo následujícím přiřazením:
@pole=(seznam hodnot);
|
Třetím typem jsou hashe (asociativní seznamy). Volně se dají přirovnat k polím, jen se na jejich prvky místo indexem odkazujeme pomocí jejich názvů. Označují se % před názvem, opět se k jednotlivým prvkům přistupuje přes $NAZEV{'jmeno_prvku'}. Plní se následujícím postupem:
#!/usr/bin/perl
|
Většinou je třeba přijímat data od uživatele. To můžeme pomocí parametrů při spuštění nebo ze souboru či klávesnice (ta je taky soubor - STDIN) za chodu programu. Uvedu nejprve třetí možnost a postupně se dopracuji k ostatním. Načtení řetězce z klávesnice (i souboru) se provádí prostým přiřazením:
$my_string=<ovladač_souboru>;
|
- u klávesnice se používá STDIN nebo se ovladač neuvede.
Ze souboru je to stejné, jen je třeba soubor nejprve otevřít. K tomu slouží následující kód:
#!/usr/bin/perl
|
Za příkaz open se píše název ovladače souboru (slušňáci ho píší velkými písmeny), po kterém následuje v "" název souboru s právy, se kterými se má otevřít. Následně ho celý uloží do pole, kde každý prvek je jeden řádek souboru. Po použití je třeba soubor zavřít, k tomu slouží příkaz close, jehož parametrem je ovladač souboru.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
soubor - otevře soubor pro čtení>soubor - otevře soubor s právy pro zápis, pokud je to nutné, tak ho vytvoří>>soubor - přidávání dat na konec existujícího souboru+<soubor - otevře soubor s právy pro čtení a zápis+>soubor - smaže obsah starého souboru, nebo vytvoří nový s právy pro čtení a zápisTřetím možným způsobem jak programu předat data, je pomocí jeho argumentů. Ty se uloží do pole s názvem @ARGV. Počet parametů (prvků pole) se získává pomocí příkazu scalar @ARGV.
Na závěr prvního dílu uvedu takový malý seznam funkcí pro práci s poli, hashi a skaláry. V příštím díle nás čekají příkazy cyklů, podmínky, práce se soubory a podobně.
chomp seznam; - odstraňuje konce řádků ze všech prvků seznamu, vrací počet odstraněných znakůchop seznam; - odebere poslední znak ze všech prvků, vrací jejich početlc výraz; - vrací výraz s malými písmenylcfirst výraz; - vrací výraz, s prvním malým písmenemlength výraz; - vrací délku výrazu v bajtech.uc výraz; - vrací výraz s velkými písmenyucfirst výraz; - vrací výraz, s prvním velkým písmenemcrypt řetězec, základ; - zakóduje řetězec pomocí základudelete $hash{'jméno_prvku'}; - smaže zadanou hodnotu z hasheexists výraz; - kontroluje, jestli se prvek nachází v hashikeys %hash; - v seznamovém kontextu vrací seznam prvků hashe, ve skalárním jejich početvalues %hash; - vrací seznam všech hodnot hashescalar @pole; - vrací počet prvků polesplit [vzorek[,výraz[,limit]]]; - rozdělí výraz podle zadaného vzorku, pokud je zadán limit, dělí ho na na tento maximální počet políNástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
teprve tento článek mě zavedl na cestu k perlu
Tak to možná neměl vůbec vyjít... hlavní sílou Perlu je, že spoustu věcí nemusíš psát a on interpret odhadne, cos asi tak mohl chtít ... což je zároveň jeden z jeho největších problémů a důvod, proč by v něm neměl psát možná nikdo, ale zejména ne začátečníci. Svádí to k nesrozumitelnému a nevyzpytatelně se chovajícímu kódu (malinkou ukázkou je i uvedený výpočet ceny nákupu, kde se spoléhá na to, že se při aritmetické operaci provede konverze na číslo, čímž se zahodí jednotky -- Američanovi, který napíše $15, by to z ničeho nic nefungovalo...).
().