Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Asi by se slušelo na začátek vysvětlit, co je PERL vlastně zač. Je to skriptovací programovací jazyk, jehož "otcem" je Larry Wall. Původně byl určen pro práci s textem. Evoluce, která na PERL nezapomněla, z něho vytvořila mocný programovací jazyk použitelný téměř na cokoli. Syntaxí je velice podobný Céčku, proto pro Céčkaře nebude problém si tento jazyk velice rychle osvojit. Perl se dá použít na psaní webových aplikací, práci s textem, automatizačních nástrojů pro Linux, psaní síťových nástrojů a podobně. Vzhledem k tomu, že se bavíme o skriptovém jazyku, nebude problém s kompatibilitou aplikací, pokud bude stroj osazen interpretem jazyka.
První program, který se píše ve všech jazycích, je program "hello world".
#!/usr/bin/perl
|
První řádek říká, jaký intepret se má pro spuštění skriptu použít. Samotný # se používá pro psaní komentářů, vše od tohoto znaku do konce řádky perl ignoruje. Pro výpis se dá použít několik příkazů, buď céčkovský printf nebo prostý print.
Syntaxe:
print [kam] "výpis" ;
|
Pokud vynecháte [kam], použije se STDOUT.
printf ("text a odkazy na proměnné",seznam proměnných);
|
Teď jsme schopni něco vypsat, ale vypisovat statické texty je málo, budeme potřebovat nějaké proměnné. Filozofie proměnných je v perlu zcela odlišná například od Céčka. Máme jen tři typy proměnných: skalár, pole a hash. Ani deklarace proměnných není potřeba, prvním použitím se proměnné deklarují samy.
Do skalární proměnné (označuje se $ před názvem) můžeme uložit "libovolně" dlouhý text nebo čísla. Pokud budeme chtít spočítat třeba nákup, tak napíšeme:
#!/usr/bin/perl
|
Perl se v tomto případě pokouší vše od začátku proměnné až k prvnímu písmenu brát jako číslici a jako s takovou s ní i zachází.
Dalším datovým typem je pole (více skalárních proměnných v jedné, na jednotlivé prvky se odkazujeme indexem), které se jako celek označuje @. Prvky pole se označují $název_pole[5]. Pokud zadáme jako index -1, bude to znamenat poslední prvek. První prvek se skrývá pod indexem 0. Pole lze plnit po jednom prvku nebo následujícím přiřazením:
@pole=(seznam hodnot);
|
Třetím typem jsou hashe (asociativní seznamy). Volně se dají přirovnat k polím, jen se na jejich prvky místo indexem odkazujeme pomocí jejich názvů. Označují se % před názvem, opět se k jednotlivým prvkům přistupuje přes $NAZEV{'jmeno_prvku'}. Plní se následujícím postupem:
#!/usr/bin/perl
|
Většinou je třeba přijímat data od uživatele. To můžeme pomocí parametrů při spuštění nebo ze souboru či klávesnice (ta je taky soubor - STDIN) za chodu programu. Uvedu nejprve třetí možnost a postupně se dopracuji k ostatním. Načtení řetězce z klávesnice (i souboru) se provádí prostým přiřazením:
$my_string=<ovladač_souboru>;
|
- u klávesnice se používá STDIN nebo se ovladač neuvede.
Ze souboru je to stejné, jen je třeba soubor nejprve otevřít. K tomu slouží následující kód:
#!/usr/bin/perl
|
Za příkaz open se píše název ovladače souboru (slušňáci ho píší velkými písmeny), po kterém následuje v "" název souboru s právy, se kterými se má otevřít. Následně ho celý uloží do pole, kde každý prvek je jeden řádek souboru. Po použití je třeba soubor zavřít, k tomu slouží příkaz close, jehož parametrem je ovladač souboru.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
soubor - otevře soubor pro čtení>soubor - otevře soubor s právy pro zápis, pokud je to nutné, tak ho vytvoří>>soubor - přidávání dat na konec existujícího souboru+<soubor - otevře soubor s právy pro čtení a zápis+>soubor - smaže obsah starého souboru, nebo vytvoří nový s právy pro čtení a zápisTřetím možným způsobem jak programu předat data, je pomocí jeho argumentů. Ty se uloží do pole s názvem @ARGV. Počet parametů (prvků pole) se získává pomocí příkazu scalar @ARGV.
Na závěr prvního dílu uvedu takový malý seznam funkcí pro práci s poli, hashi a skaláry. V příštím díle nás čekají příkazy cyklů, podmínky, práce se soubory a podobně.
chomp seznam; - odstraňuje konce řádků ze všech prvků seznamu, vrací počet odstraněných znakůchop seznam; - odebere poslední znak ze všech prvků, vrací jejich početlc výraz; - vrací výraz s malými písmenylcfirst výraz; - vrací výraz, s prvním malým písmenemlength výraz; - vrací délku výrazu v bajtech.uc výraz; - vrací výraz s velkými písmenyucfirst výraz; - vrací výraz, s prvním velkým písmenemcrypt řetězec, základ; - zakóduje řetězec pomocí základudelete $hash{'jméno_prvku'}; - smaže zadanou hodnotu z hasheexists výraz; - kontroluje, jestli se prvek nachází v hashikeys %hash; - v seznamovém kontextu vrací seznam prvků hashe, ve skalárním jejich početvalues %hash; - vrací seznam všech hodnot hashescalar @pole; - vrací počet prvků polesplit [vzorek[,výraz[,limit]]]; - rozdělí výraz podle zadaného vzorku, pokud je zadán limit, dělí ho na na tento maximální počet políNástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
teprve tento článek mě zavedl na cestu k perlu
Tak to možná neměl vůbec vyjít... hlavní sílou Perlu je, že spoustu věcí nemusíš psát a on interpret odhadne, cos asi tak mohl chtít ... což je zároveň jeden z jeho největších problémů a důvod, proč by v něm neměl psát možná nikdo, ale zejména ne začátečníci. Svádí to k nesrozumitelnému a nevyzpytatelně se chovajícímu kódu (malinkou ukázkou je i uvedený výpočet ceny nákupu, kde se spoléhá na to, že se při aritmetické operaci provede konverze na číslo, čímž se zahodí jednotky -- Američanovi, který napíše $15, by to z ničeho nic nefungovalo...).
().