Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 11:03
Na 22 nanometrech i příští generace procesorů Intel Atom. Čtyřjádro od VIA Technologies. Intel uvedl čipset Z68 pro "Sandy Bridge" a související 20GB SSD. HP Elite L2201x - extrémně levný monitor s MVA panelem. 3GB GeForce GTX 580 od EVGA s vodním chlazením.
Minule jsme si přiblížili architekturu 22nm „3D“ výrobního procesu společnosti Intel podrobněji, ostatně již dlouho se ví, že na ní bude jako první stavět mikroarchitektura „Ivy Bridge“, dnes je čas na pár slov o chystaných Atomech příští generace. I ty totiž budou využívat tento v současné době asi nejpokročilejší výrobní proces.
Po kódovým označením „Silvermont“ se ukrývá příští generace procesorů, nebo přesněji snad již spíše SoC Intel Atom. Právě „Silvermont“ by měl přinést daleko vyšší integraci, která označení „System on Chip“ snad již plně vyhoví, ale to ještě není jisté. Jisté je, že 22nm proces přinese snížení výrobních nákladů na počet tranzistorů, nižší spotřebu a čipy také budou výkonnější (o kolik, těžko říci – zázraky čekat nelze, ale ARMová SoC od mnohých výrobců (včetně Nvidia Tegra), AMD Fusion a plánovaná Windows 8 pro ARM, to vše jsou aspekty s nimiž bude muset Intel bojovat.
Příchod nové generace Atomů je ale trochu vzdálený, hovoří se o roce 2013, tedy orientačně za dva roky.
Mnoho a mnoho let po svých větších soupeřích uvádí i VIA, další z výrobců x86 procesorů, svůj vlastní čtyřjádrový kousek na trh. Jmenuje se jednoduše VIA QuadCore a jako některé Intelovy kousky je tvořen slepením dvou dvoujádrových procesorů na jednom pouzdře. Technicky tak jde o dva procesory Nano X2, tedy architekturu Isaiah kompatibilní s instrukcemi AMD64. TDP celku je příjemných 27,5 W (bohužel ve srovnání výkon/spotřeba s moderními mobilními čtyřjádry Intel „Sandy Bridge“ nemá šanci obstát, cena je pochopitelně otázkou trochu jinou).
Frekvencí sahá za 1,2GHz hranici, neboť se pomocí „Turbo Boost“ umí sám přetaktovat na 1,47 GHz. VIA vyrábí Quadcore 40nm procesem, uvnitř nalezneme celkem 4 MB L2 cache, tedy 1 MB na každé jádro. Jednotlivá procesorová jádra komunikují po sběrnici VIA V4 Bus ekvivalentní s někdejší FSB u Intelu, její rychlost je 1 333 MHz.
Z hlediska šifrování je zde samozřejmě hardwarové AES, podporovány jsou SHA-1, SHA-256, SHA-384 a SHA-512. Procesor je vyráběn v provedení NanoBGA2 o rozměrech 21×21 mm s veliksotí die 11×6 mm. Je pinově kompatibilní s VIA Eden, C7 i Nano E-Series a Eden X2.
Dlouho očekávaný čipset Intel Z68 sjednocující v sobě schopnosti P67 a H67 plus něco navíc, je zde. Spolu s ním Intel uvádí na trh i Intel Smart Response Technology a související 20GB SSD.
V podstatě by se dalo říci, že u plně vyvedené desky Z68 již nejsou kompromisy. Vedle řady PCI Express slotů obsahuje i grafické výstupy pro grafikou integrovanou v procesoru, standardně sice Z68 využívá u řekněme „grafických PCI EXpress slotů“ kombinaci buď ×16/×0, nebo ×8/×8, ale již několik výrobců se pustilo i do varianty s můstkem Nvidia nForce 200 a linek je tak zájemcům o vícegrafické zapojení k dispozici vícero.
Tou hlavní novinkou je ale technologie Smart Response. Ta umožňuje spárovat dohromady rychlé malé SSD a pomalý velký HDD a získat tak velké úložiště s vysokou rychlostí, kde v podstatě SSD dělá diskovou cache hlavnímu HDD. Právě proto Intel uvedl i SSD 311, flashový disk s kapacitou 20 GB speciálně určený pro tento účel.
Vlastní SSD je okousanou verzí předchozích Intelových modelů. Jeho využití je opravdu tak tak na cache pro HDD, protože třeba Windows 7 se do 20GB kapacity roubují se všemi aplikacemi a jejich daty opravdu těžko. Flashové čipy na SSD jsou 34nm SLC NAND, rychlosti je tedy učiněno zadost.
Pro Z68 je k dispozici i možnost za běhu přepínat mezi grafikou integrovanou v CPU a kartou strčenou v PCI Express slotu. Toto řešení ne nepodobné Nvidia Optimus ale Intel neobhospodařuje sám, spoléhá na své partnery, takže vedle Optimusu překlopeného do desktopové podoby pod názvem Nvidia Synergy můžeme počítat i s Virtu od společnosti Lucid.
Od doby, kdy Samsung uvedl na trh velmi levný cPVA FullHD monitor SyncMaster F2380, mnozí výrobci pochopili, že i tudy vede cesta. Americký Hewlett-Packard se také řadí svými monitory mezi populární, ať již šlo o někdejší LP2465w s S-PVA panelem nebo jeho pozdější IPS následníky LP2475W/ZR24W, či hi-endový model s plně 30bitovým zobrazením DreamColor LP2480zx, dnes k nim možná firma přidává další slibný kousek.
Elite L2201x je vzhledem typicky kancelářský monitor, polohovatelnost je mizerná, spíše zavání „reprezentativním vzhledem“, nicméně jeho srdcem je 22palcový MVA displej o rozlišení 1920×1080. Není to sice zrovna pecka, sama HP udává gamut 72 % (bez bližšího upřesnění), ale spolu s LED podsvícením se jedná o pouze 1 cm tlustý displej.
Ani další parametry nejsou k zahození, statický kontrast 5000:1 se hned tak nevidí, to jas 250 CD/m² už ano, zde jej dělají LED, plná odezva do 16 ms neurazí a spotřeba do 28 W už vůbec ne (typicky je to 26,4 W). A cena? 249 dolarů dělá v přepočtu pouze něco lehce přes 4 000 Kč a to už je plně konkurenceschopné TN panelů stejné úhlopříčky a rozlišení. Mezi vstupy však nehledejte nic jiného než jeden jediný DisplayPort.
Pokud se poohlížíte po co nejvýkonnější grafické kartě pro Linux bez ohledu na její cenu, spotřebu či fakt, že „do roka a do dne“ bude morálně naprosto zastaralá, pak má firma EVGA něco pro vás. GeForce GTX 580 Hydro Copper 2 nedostala do vínku jen vodní chlazení, ale rovnou i paměťové čipy o dvojnásobné kapacitě, tedy celkem 3 GB grafické paměti.
Jinak nejde o nic zvláštního, v základu tento model jede na referenčních taktech, tedy 772 MHz GPU, 1 544 MHz CUDA jádra a efektivně 4 008 MHz u GDDR5 pamětí. Mezi výstupy je standardní trojice: 2× DVI a 1× HDMI. Jen tak cena 740 dolarů (v přepočtu 12 600 Kč) není zrovna lidová, ale bohužel odpovídá GeForce GTX 580 s lepšími paměťovými čipy a blokem vodního chlazení.
flashový disk s kapacitou 20 GB speciálně určený pro tento účel.
spotřeba do 28&nsbp;W už vůbec ne
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.