Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Úniky informací jsou bezva a v předComputexovém období jich asi bude více. Nyní se můžeme podívat na parametry nejrychlejší chystané varianty procesoru AMD rodiny „Llano“, tedy přesněji A-Series.
Model A8-3530MX pochopitelně nebude osmijádrem, (pů)jde o čtyřjádrový procesor (vlastně APU) taktovaný na 1,9 GHz. Na čipu bude CPU části sekundovat GPU v podobě Radeonu HD 6620G, který pro změnu ponese 400 stream procesorů, přičemž celé APU se vejde do TDP 45 W.
1,9GHz frekvence nebude samozřejmě pro tento procesor konečná, díky AMD Turbo Core 2 bude schopen se taktovat až na 2,6 GHz (v závislosti na vytížení jednotlivých procesorových jader). GPU má běhat údajně na 444 MHz. Z hlediska vyvažování chodu celého APU má mít přednost GPU část, AMD již delší dobu cílí na OpenCL. Výrobu procesoru zajistí 32nm technologie.
Snad jen pro úplnost se sluší dodat podporu pamětí DDR3 s až 1 600MHz efektivním taktem. Uvidíme, jestli se někdy v blízké či vzdálenější budoucnosti dočkáme například integrace nějaké EDRAM, jako tomu bylo od počátků u GPU pro Xbox 360, kde v dnešní době na 45nm technologii je vše v jednom čipu (tříjádrový IBM CPU, GPU ATI Xenos a jeho vlastní EDRAM). AMD A8-3530MX se má na trhu objevit příští měsíc, kromě 4jádrové varianty budou i 2 a 3jádrové, stejně tak 4jádro přijde i v pomalejší verzi s 35W TDP.
Japonci se již pomalu připravují na přechod od Full HD (1920×1080) na další vývojový stupeň, takzvaný „Ultra High Definition Television“ alias UHDTV. Tento systém někdy kolem roku 2020 nabídne v Zemi vycházejícího slunce rozlišení 7680×4320 a tomu je třeba vedle vysílacích a produkčních prvků přizpůsobit i zobrazovadla v domácnostech.
První takovou opravdu pořádnou vlaštovku nyní ukázala firma Sharp ve spolupráci s Nippon Hoso Kyokai (NHK/Japan Broadcasting Corporation). 216cm TV uvedeného rozlišení byla pro daný účel zatím krmena rovnou z 16 HDMI 1.3 vstupů, však také vedle obrovského rozlišení nabízí 10bitové barvy. Testování UHDTV se také očekává příští rok u příležitosti letních olympijských her v Londýně.
Dle očekávání konečně přichází na trh mezistupeň od Nvidie, který vyplní mezeru mezi 192jádrovou GeForce GTX 550 Ti a 384jádrovou GeForce GTX 560 Ti. Model bez přívlastku Ti je v podstatě upravenou GeForce GTX 460, nese 336 CUDA jader, disponuje typicky vyššími takty, jinak co do počtu jednotek TMU a ROP je na tom stejně. Nvidia nemá jiné možnosti, ze 40nm výroby u TSMC se prostě víc vytěžit nedá.
Co je na GTX 560 zajímavého, je to, jak Nvidia a výrobci karet konečně nalili zákazníkům čistého vína. S GeForce GTX 460 jste dostali loni kartu na konzervativních taktech s konzervativní hodnotou TDP, oboje se poměrně dobře vyjímalo v tabulkách. Kartu ale bylo možné v 99 % případů opravdu masivně přetaktovat, takže recenze obecně vyznívaly více než pozitivně a pro Nvidii to byl rozhodně dobrý způsob, jak zamotat hlavu konkurenci (a jejím skvělým Radeonům HD 5000).
GeForce GTX 560 byl sice sudičkami přidělen takt GPU 850 MHz (1,7 GHz CUDA jádra, 4,004 GHz efektivně GDDR5), ale všichni výrobci rovnou přicházejí s OC verzemi, neboť to mají povoleno Nvidií. Někteří jen trochu zvedají takt pamětí, jiní jdou dále a výjimkou tak nejsou karty jako GeForce GTX 560 TOP od Asusu s 925MHz GPU či Zotac GeForce GTX 560 AMP! s 950MHz. Předběžně ale počítejme, že strop opět bude někde kolem meze 1 GHz, protože výrobně horší než GF104 by použitá vylepšená verze GPU GF114 být neměla.
V našich obchodech si na GeForce GTX 560 připravte zhruba 4 000 Kč, GTX 560 Ti pro srovnání vyjde na cca 5 000 Kč). Konkurenční Radeony HD 6850, resp. 6870 vyjdou na cca 3 800, resp. 4 500 Kč.
U Nvidie zůstaneme i na závěr, byť jen krátce. Na trh přichází (resp. je ohlášena) i nejvýkonnější a současně pasivně chlazená výpočetní karta Tesla M2090 nesoucí plných 512 CUDA jader a 6 GB GDDR5 paměti. Nvidia tak dává vědcům a „lidem jako ILM“ k dispozici to nejlepší, co má momentálně na trhu, výkonově dosáhne nový model na 665 GFLOPs v double-precision, resp. 1,331 TFLOPs v single-precision. Objeví se mimo jiné v serverech HP ProLiant SL390 G7, v retailu ji moc nehledejte a když už, tak někde hodně nad 100 kKč .
Přetěžký je svět paměťových karet pro ty, kteří se snaží držet na umělé výživě své vlastní uzavřené standardy. Firmy jako Olympus a Fuji Film to pochopily a již dávno nechaly chcípnout nesmyslný standard xD-Picture (odešel do věčných lovišť s 2GB kapacitou), Sony to s Memory Stickem ne a ne pochopit a „zábavnější“ je to o fakt, že vedle MS jde do jejích foťáků obvykle strkat také něco z dua CF a SD.
Každopádně tu máme nejnovější verzi tohoto standardu. Nadále nese označení Memory Stick PRO-HG Duo HX, nadále nabídne jen kapacity 8, 16 a 32 GB a nic vyššího, jediné, co se fakticky mění, je nový (uzavřený) řadič „HX Engine“, s nímž lze dosahovat až na rychlosti 50 MB/s. Trochu málo, když už máme na trhu CF karty s rychlostmi až 100 MB/s a i SDHC/SDXC s rozhraním UHS-I umí zapisovat třeba 60 MB/s, ale co, ona si to Sony ve svém vlastním malém vesmíru jistě protlačí.
Karty pracují s napětím v rozmezí 2,7 až 3,6 V a Sony Corporation s nimi počítá v digitálních kompaktech, přístrojích typu NEX i zrcadlovkách (resp. translucent mirror EVFkách) a pochopitelně i ve videokamerách. Těžko říci, jak dlouho hodlá tento „standard“ ještě udržovat při životě, kapacita 32 GB sice není úplně malá, ale s dalšími generacemi přístrojů velikosti RAWů opět narostou, nemluvě o tom, že takové 24Mbps video spolyká 32GB kartu za 3 hodiny. Pro většinu to asi problém nebude, ale když máte možnost do (stejného či parametrově podobného) přístroje strčit 64 či 128GB kartu…
K tématu si ještě přidejme novou, resp. aktualizovanou USB čtečku paměťových karet standardů CompactFlash a Secure Digital od firmy Lexar. Její předchozí verze byla určena pro USB 2.0, což ji pochopitelně limitovalo někam k hranici 35 MB/s, její nová verze již disponuje rozhraním USB 3.0, a tak se limitem v přenosové rychlosti čtečky stává hranice 500 MB/s.
Čtečka, což je podstatné, vedle CF karet UDMA6 podporuje i UHS-I SDHC/SDXC, přičemž při založení obou druhů karet umí kopírovat z obou naráz bez omezení rychlosti (obě ale sdílejí hrdlo 0,5 GB/s . Pro náruživé či profesionální fotografy jde jistě o „must-have“ produkt, což podtrhuje i přijatelná cena 49 dolarů. Zkrátka a dobře, další důvod pro řadič USB 3.0.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Bratranec si nedavno koupil nejaky levnejsi notebook od Toshiby (pod 15kKc) a zjistil, ze skvele a vyhodne led podsviceni jim pri snizenem jasu blika jaxvina.Zesilovač s fototranzistorem k osciloskopu leží vedle mě v poněkud demontovaném stavu a nemám tady pájku
ale rozdil mezi 50 Hz u LCD a CRT je z principu naprosto jinyAno, to vím, jen jsem chtěl ukázat, že jsem možná jedním z těch „citlivějších“.
Kdy to poznas jsou hlavne FPS hry, coz ale u filmu ti zas tak nevadiHry nehraju, ale u videa právě i u 25 FPS občas vidím trhání.
Hry nehraju, ale u videa právě i u 25 FPS občas vidím trhání.Tak ale to bude asi problém někde jinde když se ti to trhá, ne? Zkus tohle. Pokud to bude fungovat, dej si rovnou facku. Pokud ne, zajdi si na vyšetření.
Ano, to vím, jen jsem chtěl ukázat, že jsem možná jedním z těch „citlivějších“.Všichni jsou „citlivější“. Obecně nejvíc před Vánocema nebo narozeninama.
Tak ale to bude asi problém někde jinde když se ti to trhá, ne?Proč? Prostě tam vidím podobné neplynulosti jako u videa z mého foťáku (dává 15 FPS), akorát méně výrazné.
Zkus tohle. Pokud to bude fungovat, dej si rovnou facku.Vidím tam kombinaci
# A green disc running around the circle of lilac discs in place of the gap; # The green disc running around on the grey background, with the lilac discs having disappeared in sequence.(konkrétně velice slabě ta růžová kolečka a obíhající zelené kolečko). Co to ukazuje?
Pokud ne, zajdi si na vyšetření.Děkuji za doporučení, nedávno jsem byl (takové ty puntíky s podobným jasem, ale různou chroma složkou). Úspěšnost přes 90 %.
Všichni jsou „citlivější“. Obecně nejvíc před Vánocema nebo narozeninama.Jak to víš? Příští týden mám narozeniny ;)
Proč? Prostě tam vidím podobné neplynulosti jako u videa z mého foťáku (dává 15 FPS), akorát méně výrazné.Ale pohyb pociťuješ, ne? Tak v čem je problém?
Co to ukazuje?Že ti funguje double-bufferingová keška. Teď ještě jestli ti funguje interpolátor.
Ale pohyb pociťuješ, ne? Tak v čem je problém?Pohyb pociťuju i u toho 15FPS videa z foťáku. Přesto ho lidé z nějakého důvodu považují za nekvalitní (hlavně kvůli té snímkové frekvenci).
Přesto ho lidé z nějakého důvodu považují za nekvalitní (hlavně kvůli té snímkové frekvenci).Prosimtě lidi považují za nekvalitní všechno na čem není logo HD, HQ nebo Adidas. Z toho bych si vůbec nic nedělal.
Pohyb pociťuju i u toho 15FPS videa z foťáku.Tohle je docela zajímavé, protože tahle A/V větev se zdá být neúplně prozkoumaná. 15 FPS stačí, pokud jde třeba o pohyb v malém rozsahu. Myslím si že budoucnu je v něčem dynamicky adaptovatelném. Ono už to stejně dneska tak nejde brát, protože obraz je rozkouskovaný na bloky a pohybové vektory se zapisují stejně jen pro ty bloky kde součet residua stopne nad deltu jinak se to vyplní SKIP blokem, takže některé části obrazu se obnovují třeba jednou za sekundu a jiné třeba plně. Docela ironicky, když by se zvedla snímkovací frekvence, objem dat by zůstal furt stejný, což IMHO svědčí o tom, že ve více snímcích stejně není víc dat, takže proč zvedat náročnost?
15 FPS stačí, pokud jde třeba o pohyb v malém rozsahu.No právě. Takže třeba cokoli točené z ruky nebo švenkování nebo kombinace pak vypadá nechutně. Schválně si zkus u odkazovaného videa zahodit každý druhý snímek.
Přestaň blbě kecat, prostě když ti přes obrazovku něco prosviští a ideálně je to jestě velká plocha (třeba vesmírná loď)A co když se ta vesmírná loď pohybuje pomalu? Pak je 25 snímků za sekundu zbytečný luxus.
snad skoro slepý všimne, že to není úplně plynuléTak s termíny jako
i slepý si všimnebych opravdu mírnil, protože aspoň v současné situaci se velice těžko špatně určuje čeho si kdo všimne a čeho ne.
A už tenhle pocit kazí dojem z "hitech" technologiíTo je ono. Kde končí rozum, tam nastupuje hi-tech technologie.
též blbý pocit hráčů nebo porucha mozku?Odezva. Je potřeba dosáhnout co nejmenší prodlevy od pohybu myši až po výsledný pohyb zpracovaný v mozku (o to víc, že celý systém právě jede v jedné smyčce), proto je potřeba dosáhnout větších snímkových frekvencí. U filmu ale na zpoždění až tak nezáleží (není to interaktivní).
Rozhodně je to lepší než zvyšovat furt rozlišení, pokud vůbec něco zvyšovatS rozlišením to zas souvisí jak? Tuhle potřebu furt něco zvětšovat jsem nepochopil. Nechte si zvětšit penis a mně dejte pokoj.
A co když se ta vesmírná loď pohybuje pomalu? Pak je 25 snímků za sekundu zbytečný luxus.Já proti dynamickému fps nic nemám
Odezva.Budiž. Ale na tom, že velká pohybující se věc ve velké rychlosti přes celý obraz je pořád problém trvám.
Tuhle potřebu furt něco zvětšovat jsem nepochopil.Píšu pokud vůbec něco. Taky nejsem nějaký zastánce zvyšování, ale holt je to věc byznysu, něco se "zlepší", udělá se z toho modní vlna a výrobci zařízení, vydavatelé a spol se napakují. Proč ne
Já proti dynamickému fps nic nemám .Nejhorší by byla vesmírná loď, která rychle zrychlí
Prosimtě lidi považují za nekvalitní všechno na čem není logo HDOMFG. Dneska je HD už opravdu všechno.
Na druhou stranu po zvýšení rozlišení se určitě zase časem v GUI zvýší DPI aplikací a bude to tam kde to bylo předtím.Snad do té doby dokonvergujeme k vektorovým UI prvkům a z toho vyplývající plynulé škálovatelnosti nezávislé na DPI zobrazovadla.
a i SDHC/SDXC s rozhraním UHS-I umí zapisovat třeba 60 MB/sJá bych na každou SD kartu hodil PCIe 3.0 endpoint řadič a bylo by
V posledním odstavci o AMD Llano přebývá mezera v 3 jádrové, a výraz 4core bych počeštil.
V druhém odstavci o GTX 560 chybí mezera v 99%.
V druhém odstavci o kartách Memory Stick chybí mezera v 50MB/s a 100MB/s, a ve třetím odstavci je 32&nbso;GB.
Z toho část padne na režii USB přenosů (hlavičky datových paketů, kontrolní součty).Přesně tak, nejen hlavičky, ale i hlavičky hlaviček. USB je naprosto dementně navržené (ok, USB 3.0 se to snaží řešit). Nejhorší je to u low-speed, kde je režije protokolu tak velká, že to sice má linovou rychlost 1.5Mbit/s, ale nedá se tím přenést víc, než cca 50-70kbit/s. Prostě tohle musel navrhovat naprostý debil...