Fedora je od 10. února dostupná v Sýrii. Sýrie vypadla ze seznamu embargovaných zemí a Fedora Infrastructure Team mohl odblokovat syrské IP adresy.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických vyvíjí online portál Freedom.gov, který umožní nejenom uživatelům v Evropě přístup k obsahu blokovanému jejich vládami. Portál bude patrně obsahovat VPN funkci maskující uživatelský provoz tak, aby se jevil jako pocházející z USA. Projekt měl být původně představen již na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci, ale jeho spuštění bylo odloženo.
Byla vydána pro lidi zdarma ke stažení kniha The Book of Remind věnovaná sofistikovanému kalendáři a připomínači Remind.
Grafický editor dokumentů LyX, založený na TeXu, byl vydán ve verzi 2.5.0. Oznámení připomíná 30. výročí vzniku projektu. Novinky zahrnují mj. vylepšení referencí nebo použití barev napříč aplikací, od rozhraní editoru po výstupní dokument.
F-Droid bannerem na svých stránkách a také v aplikacích F-Droid a F-Droid Basic upozorňuje na iniciativu Keep Android Open. Od září 2026 bude Android vyžadovat, aby všechny aplikace byly registrovány ověřenými vývojáři, aby mohly být nainstalovány na certifikovaných zařízeních Android. To ohrožuje alternativní obchody s aplikacemi jako F-Droid a možnost instalace aplikací mimo oficiální obchod (sideloading).
Svobodná historická realtimová strategie 0 A.D. (Wikipedie) byla vydána ve verzi 28 (0.28.0). Její kódový název je Boiorix. Představení novinek v poznámkách k vydání. Ke stažení také na Flathubu a Snapcraftu.
Multimediální server a user space API PipeWire (Wikipedie) poskytující PulseAudio, JACK, ALSA a GStreamer rozhraní byl vydán ve verzi 1.6.0 (Bluesky). Přehled novinek na GitLabu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.2 a 20.04 OTA-12.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.0 otevřeného operačního systému pro chytré hodinky AsteroidOS (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení o vydání a na YouTube.
WoWee je open-source klient pro MMORPG hru World of Warcraft, kompatibilní se základní verzí a rozšířeními The Burning Crusade a Wrath of the Lich King. Klient je napsaný v C++ a využívá vlastní OpenGL renderer, pro provoz vyžaduje modely, grafiku, hudbu, zvuky a další assety z originální kopie hry od Blizzardu. Zdrojový kód je na GitHubu, dostupný pod licencí MIT.
Pokud pomalu, ale jistě šetříte na Nadcházející Intelovu platformu, protože se vám zamlouvá jak soubor instrukčních sad, tak 22nm výroba „3D“ tranzistorů, pak šetřete ještě dále. Intel aktualizoval své plány a nástupce „Sandy Bridge“ se dočkáme nejdříve ke konci prvního čtvrtletí příštího roku. Pojmenování „odsouvá“ možná není tak přesné, vše se dá vyložit i tak, že konec tohoto roku byl spíše zbožným přáním, Intel takové datum oficiálně jako pevné a neměnné nestanovil.
O něco dříve než „Ivy Bridge“ pak přijde již známý hi-end „čipset“ X79, o kterém už si ani vrabci na střeše neštěbetají, neboť vše je známo (řada toho zazněla v předchozích dílech tohoto seriálu). Uvidíme tedy, jestli se Intelu podaří opravdu dostát materiálům, které slibují nemalý skok jak ve výkonu, tak poměru ku spotřebě a dalších parametrech.
Ještě chvíli u výrobních procesů zůstaneme. Ony náklady na vývoj potřebných technologií zrovna neklesají, ba naopak s každou generací utěšeně rostou a tak se i gigant jako Intel dostal do fáze, kdy zvažuje možnost nabídnout své výrobní kapacity a technologie vybraným partnerům.
Samozřejmě ze sebe nechce udělat něco jako TSMC či GlobalFoundries, Intel je ochoten nabídnout své služby těm, kteří budou chtít stavět své čipy, SoC a podobné produkty kolem jeho procesorových jader, takže trhne peníze jak na výrobě, tak na licencích či technologiích procesorových jader/architektur. Svým způsobem jde o obdobu modelu, se kterým slaví úspěch na trhu architektura ARM, která je také u mnoha a mnoha výrobců SoC obalována dalšími jádry (GPU atd.) a následně vyráběna v jejich fabrikách. Zde by i výrobu zajišťoval Intel.
Ze seznamu potenciálních zájemců si tak samozřejmě škrtněme AMD, kterému Intel jeho procesory bude vyrábět asi jen až zamrzne peklo. Ostatně AMD obdobný problém vyřešila před pár lety s „elegantností sobě vlastní“, kdy výrobní továrny oddělila do samostatné společnosti a sama řeší jen vývoj, prodej atd. V tomto kontextu je zajímavá i hypotetická myšlenka, jak by se třeba v GlobalFoundries tvářili, kdyby za nimi přišel Intel s tím, že si chce objednat výrobu CPU
.
Jak dodává Stacy Smith, CFO Intelu: „Kdyby za námi přišel Apple nebo Sony s tím, že chtějí dělat produkty zahrnující naši architekturu s něčím navíc, ani bych nemrkl. To by pro nás byl fantastický obchod.“
Bez ohledu na existenci 128GB CompactFlash karet se dá volně říci, že maximem na trhu (o kterém stojí za to normálnímu smrtelníkovi – amatérovi přemýšlet) jsou 64GB paměťové karty. Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od Microsoftu. Z hardwarového hlediska se pak nyní Kingmax stává prvním výrobcem, který pouští na trh SDXC kartu v 64GB micro variantě.
Pokrok se zkrátka zastavit nedá a schopnost Kingmaxu vecpat tuto kapacitu do tak malého čipu, jaký se do microSDXC formátu vejde (15×11×1 milimetrů), je obdivuhodná. Řešení, které výrobce čipu použil, je obligátní vrstvení jednotlivých die na sebe, v tomto případě hned devíti. Celý slepenec má dohromady necelý 1 mm na výšku (musí se vejít do pouzdra). Karta je označena jako Class 6, i s ohledem na to, do jakých zařízení míří, u ní nejsou nutné extrémní rychlosti.
Jediné, co chybí, je cena a konkrétní termín uvedení na trh, kartu v tuto chvíli Kingmax ukazuje na výstavě Computex, předpokládejme tedy dostupnost někdy v letních měsících. Pro cenovou představu snad jen, že běžné 64GB SDXC karty plné velikosti začínají od zhruba 2 200 Kč.
Už je to opravdu nudná ohraná písnička a je vhodný čas začít se modlit, aby TSMC tu 28nm výrobu konečně dodělal a GPU se měla kam pohnout. Nvidia je tu totiž s dalšími kartami, které nejsou z 99 % ničím jiným než přeznačenou předchozí generací. Zatím jsou naštěstí určeny jen pro OEM trh, ale to se samozřejmě může (volitelně s další drobnou úpravou parametrů) změnit.
GeForce GT 530 je vlastně shodná s GeForce GT 430. Obě mají shodné parametry, takže nemám nejmenší chuť je tady vypisovat, snad jen těch 92 CUDA jader zmíním. GPU je shodné, jen se místo GF108 jmenuje GF118, množství a typ pamětí je shodný, výkon je shodný, takty jsou shodné. Jinými slovy, na téhle kartě není zajímavého absolutně, absolutně nic.
GeForce GT 545 přichází v pomalejší DDR3 a rychlejší GDDR5 variantě, ty se liší i takty GPU. Víceméně jde o náhradu za zoufalou GeForce GT 440 s níž sdílí 144 CUDA jader a další parametry GPU, nicméně pouhé navýšení frekvencí nemá šanci ani z tohoto modelu udělat něco, co by stálo za pozornost. Bohužel pro Nvidii trhy ale takto fungují, musíte prostě uvést „aspoň něco“, aby měli výrobci sestav na co lákat zákazníky. „Včerejší GT 430“ nikoho nezajímá, takže Nvidia uvedla „dnešní GeForce GT 530“. Čert vem to, že to je ve skutečnosti GT 430.
Je velká škoda, že pokrok na poli GPU je brzděn faktem, že výroby velkých čipů je schopna prakticky pouze jediná firma na světě a ta se již pár let trápí s aktuálním výrobním procesem, natož s nadcházejícím. TSMC má smělé plány a snad nic neprozradím, když zmíním, že 28nm proces je nyní podstatně blíže realitě, ačkoli pochopitelně nebude startovat výrobou komplexních GPU nejvyšší třídy.
Enermax „konečně“ dohání konkurenci, za kterou co se týče 1kW+ zdrojů lehce zaspal. Nová řada MaxRevo totiž nabízí hned tři šílená monstra o výkonech 1 200, 1 350 a 1 500 W, kde první dva již 80Plus Gold certifikaci získala a třetí na ni nepochybně jen čeká.
Protože tyhle zdroje jsou sice hezké, ale drtivé většině z nás k ničemu, vezmeme to letem světem. Srdcem každého kilowattového a výkonnějšího monstra je samozřejmě 12V část. Zde dává 100, resp. 112, resp 125 A, tedy kombinovaně pro nejvyšší model 1,5 kW, obecně tedy plný výkon zdroje (ten je ale sdílen s dalšími větvemi). Na +3,3/+5V umí tyto zdroje dát 25+25 A, ale srdcem jejich činnosti bude samozřejmě živení ohromného počtu hi-end grafických karet.
Enermax si již také nebere servítky, a tak je kabeláž plně odpojitelná včetně konektorů pro základní desku. Grafikám je k dispozici osm 8pinových konektorů, jinak je zde hromada Molex, SATA, něco FDD a samozřejmě napájení desky. O chlazení se stará 139mm ventilátor. Do budoucna jsou tyto zdroje, stejně jako předchůdci, vybaveny takovými připojovacími konektory, že bude možné dokoupit 10 a 12pin PCI Express kabely, jakmile si to situace vyžádá, každopádně zatím to vypadá, že si výrobci grafik vystačí s 8pinovými, vždyť na trh míří monstra s 3×8pin napájením.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od MicrosoftuDoufám, že se na tohle téma roztrhne diskuze, protože to je věc, která pro linuxáky alespoň na první pohled vypadá jako pěkný průšvih.