raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
Pokud pomalu, ale jistě šetříte na Nadcházející Intelovu platformu, protože se vám zamlouvá jak soubor instrukčních sad, tak 22nm výroba „3D“ tranzistorů, pak šetřete ještě dále. Intel aktualizoval své plány a nástupce „Sandy Bridge“ se dočkáme nejdříve ke konci prvního čtvrtletí příštího roku. Pojmenování „odsouvá“ možná není tak přesné, vše se dá vyložit i tak, že konec tohoto roku byl spíše zbožným přáním, Intel takové datum oficiálně jako pevné a neměnné nestanovil.
O něco dříve než „Ivy Bridge“ pak přijde již známý hi-end „čipset“ X79, o kterém už si ani vrabci na střeše neštěbetají, neboť vše je známo (řada toho zazněla v předchozích dílech tohoto seriálu). Uvidíme tedy, jestli se Intelu podaří opravdu dostát materiálům, které slibují nemalý skok jak ve výkonu, tak poměru ku spotřebě a dalších parametrech.
Ještě chvíli u výrobních procesů zůstaneme. Ony náklady na vývoj potřebných technologií zrovna neklesají, ba naopak s každou generací utěšeně rostou a tak se i gigant jako Intel dostal do fáze, kdy zvažuje možnost nabídnout své výrobní kapacity a technologie vybraným partnerům.
Samozřejmě ze sebe nechce udělat něco jako TSMC či GlobalFoundries, Intel je ochoten nabídnout své služby těm, kteří budou chtít stavět své čipy, SoC a podobné produkty kolem jeho procesorových jader, takže trhne peníze jak na výrobě, tak na licencích či technologiích procesorových jader/architektur. Svým způsobem jde o obdobu modelu, se kterým slaví úspěch na trhu architektura ARM, která je také u mnoha a mnoha výrobců SoC obalována dalšími jádry (GPU atd.) a následně vyráběna v jejich fabrikách. Zde by i výrobu zajišťoval Intel.
Ze seznamu potenciálních zájemců si tak samozřejmě škrtněme AMD, kterému Intel jeho procesory bude vyrábět asi jen až zamrzne peklo. Ostatně AMD obdobný problém vyřešila před pár lety s „elegantností sobě vlastní“, kdy výrobní továrny oddělila do samostatné společnosti a sama řeší jen vývoj, prodej atd. V tomto kontextu je zajímavá i hypotetická myšlenka, jak by se třeba v GlobalFoundries tvářili, kdyby za nimi přišel Intel s tím, že si chce objednat výrobu CPU
.
Jak dodává Stacy Smith, CFO Intelu: „Kdyby za námi přišel Apple nebo Sony s tím, že chtějí dělat produkty zahrnující naši architekturu s něčím navíc, ani bych nemrkl. To by pro nás byl fantastický obchod.“
Bez ohledu na existenci 128GB CompactFlash karet se dá volně říci, že maximem na trhu (o kterém stojí za to normálnímu smrtelníkovi – amatérovi přemýšlet) jsou 64GB paměťové karty. Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od Microsoftu. Z hardwarového hlediska se pak nyní Kingmax stává prvním výrobcem, který pouští na trh SDXC kartu v 64GB micro variantě.
Pokrok se zkrátka zastavit nedá a schopnost Kingmaxu vecpat tuto kapacitu do tak malého čipu, jaký se do microSDXC formátu vejde (15×11×1 milimetrů), je obdivuhodná. Řešení, které výrobce čipu použil, je obligátní vrstvení jednotlivých die na sebe, v tomto případě hned devíti. Celý slepenec má dohromady necelý 1 mm na výšku (musí se vejít do pouzdra). Karta je označena jako Class 6, i s ohledem na to, do jakých zařízení míří, u ní nejsou nutné extrémní rychlosti.
Jediné, co chybí, je cena a konkrétní termín uvedení na trh, kartu v tuto chvíli Kingmax ukazuje na výstavě Computex, předpokládejme tedy dostupnost někdy v letních měsících. Pro cenovou představu snad jen, že běžné 64GB SDXC karty plné velikosti začínají od zhruba 2 200 Kč.
Už je to opravdu nudná ohraná písnička a je vhodný čas začít se modlit, aby TSMC tu 28nm výrobu konečně dodělal a GPU se měla kam pohnout. Nvidia je tu totiž s dalšími kartami, které nejsou z 99 % ničím jiným než přeznačenou předchozí generací. Zatím jsou naštěstí určeny jen pro OEM trh, ale to se samozřejmě může (volitelně s další drobnou úpravou parametrů) změnit.
GeForce GT 530 je vlastně shodná s GeForce GT 430. Obě mají shodné parametry, takže nemám nejmenší chuť je tady vypisovat, snad jen těch 92 CUDA jader zmíním. GPU je shodné, jen se místo GF108 jmenuje GF118, množství a typ pamětí je shodný, výkon je shodný, takty jsou shodné. Jinými slovy, na téhle kartě není zajímavého absolutně, absolutně nic.
GeForce GT 545 přichází v pomalejší DDR3 a rychlejší GDDR5 variantě, ty se liší i takty GPU. Víceméně jde o náhradu za zoufalou GeForce GT 440 s níž sdílí 144 CUDA jader a další parametry GPU, nicméně pouhé navýšení frekvencí nemá šanci ani z tohoto modelu udělat něco, co by stálo za pozornost. Bohužel pro Nvidii trhy ale takto fungují, musíte prostě uvést „aspoň něco“, aby měli výrobci sestav na co lákat zákazníky. „Včerejší GT 430“ nikoho nezajímá, takže Nvidia uvedla „dnešní GeForce GT 530“. Čert vem to, že to je ve skutečnosti GT 430.
Je velká škoda, že pokrok na poli GPU je brzděn faktem, že výroby velkých čipů je schopna prakticky pouze jediná firma na světě a ta se již pár let trápí s aktuálním výrobním procesem, natož s nadcházejícím. TSMC má smělé plány a snad nic neprozradím, když zmíním, že 28nm proces je nyní podstatně blíže realitě, ačkoli pochopitelně nebude startovat výrobou komplexních GPU nejvyšší třídy.
Enermax „konečně“ dohání konkurenci, za kterou co se týče 1kW+ zdrojů lehce zaspal. Nová řada MaxRevo totiž nabízí hned tři šílená monstra o výkonech 1 200, 1 350 a 1 500 W, kde první dva již 80Plus Gold certifikaci získala a třetí na ni nepochybně jen čeká.
Protože tyhle zdroje jsou sice hezké, ale drtivé většině z nás k ničemu, vezmeme to letem světem. Srdcem každého kilowattového a výkonnějšího monstra je samozřejmě 12V část. Zde dává 100, resp. 112, resp 125 A, tedy kombinovaně pro nejvyšší model 1,5 kW, obecně tedy plný výkon zdroje (ten je ale sdílen s dalšími větvemi). Na +3,3/+5V umí tyto zdroje dát 25+25 A, ale srdcem jejich činnosti bude samozřejmě živení ohromného počtu hi-end grafických karet.
Enermax si již také nebere servítky, a tak je kabeláž plně odpojitelná včetně konektorů pro základní desku. Grafikám je k dispozici osm 8pinových konektorů, jinak je zde hromada Molex, SATA, něco FDD a samozřejmě napájení desky. O chlazení se stará 139mm ventilátor. Do budoucna jsou tyto zdroje, stejně jako předchůdci, vybaveny takovými připojovacími konektory, že bude možné dokoupit 10 a 12pin PCI Express kabely, jakmile si to situace vyžádá, každopádně zatím to vypadá, že si výrobci grafik vystačí s 8pinovými, vždyť na trh míří monstra s 3×8pin napájením.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od MicrosoftuDoufám, že se na tohle téma roztrhne diskuze, protože to je věc, která pro linuxáky alespoň na první pohled vypadá jako pěkný průšvih.