Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Pokud pomalu, ale jistě šetříte na Nadcházející Intelovu platformu, protože se vám zamlouvá jak soubor instrukčních sad, tak 22nm výroba „3D“ tranzistorů, pak šetřete ještě dále. Intel aktualizoval své plány a nástupce „Sandy Bridge“ se dočkáme nejdříve ke konci prvního čtvrtletí příštího roku. Pojmenování „odsouvá“ možná není tak přesné, vše se dá vyložit i tak, že konec tohoto roku byl spíše zbožným přáním, Intel takové datum oficiálně jako pevné a neměnné nestanovil.
O něco dříve než „Ivy Bridge“ pak přijde již známý hi-end „čipset“ X79, o kterém už si ani vrabci na střeše neštěbetají, neboť vše je známo (řada toho zazněla v předchozích dílech tohoto seriálu). Uvidíme tedy, jestli se Intelu podaří opravdu dostát materiálům, které slibují nemalý skok jak ve výkonu, tak poměru ku spotřebě a dalších parametrech.
Ještě chvíli u výrobních procesů zůstaneme. Ony náklady na vývoj potřebných technologií zrovna neklesají, ba naopak s každou generací utěšeně rostou a tak se i gigant jako Intel dostal do fáze, kdy zvažuje možnost nabídnout své výrobní kapacity a technologie vybraným partnerům.
Samozřejmě ze sebe nechce udělat něco jako TSMC či GlobalFoundries, Intel je ochoten nabídnout své služby těm, kteří budou chtít stavět své čipy, SoC a podobné produkty kolem jeho procesorových jader, takže trhne peníze jak na výrobě, tak na licencích či technologiích procesorových jader/architektur. Svým způsobem jde o obdobu modelu, se kterým slaví úspěch na trhu architektura ARM, která je také u mnoha a mnoha výrobců SoC obalována dalšími jádry (GPU atd.) a následně vyráběna v jejich fabrikách. Zde by i výrobu zajišťoval Intel.
Ze seznamu potenciálních zájemců si tak samozřejmě škrtněme AMD, kterému Intel jeho procesory bude vyrábět asi jen až zamrzne peklo. Ostatně AMD obdobný problém vyřešila před pár lety s „elegantností sobě vlastní“, kdy výrobní továrny oddělila do samostatné společnosti a sama řeší jen vývoj, prodej atd. V tomto kontextu je zajímavá i hypotetická myšlenka, jak by se třeba v GlobalFoundries tvářili, kdyby za nimi přišel Intel s tím, že si chce objednat výrobu CPU
.
Jak dodává Stacy Smith, CFO Intelu: „Kdyby za námi přišel Apple nebo Sony s tím, že chtějí dělat produkty zahrnující naši architekturu s něčím navíc, ani bych nemrkl. To by pro nás byl fantastický obchod.“
Bez ohledu na existenci 128GB CompactFlash karet se dá volně říci, že maximem na trhu (o kterém stojí za to normálnímu smrtelníkovi – amatérovi přemýšlet) jsou 64GB paměťové karty. Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od Microsoftu. Z hardwarového hlediska se pak nyní Kingmax stává prvním výrobcem, který pouští na trh SDXC kartu v 64GB micro variantě.
Pokrok se zkrátka zastavit nedá a schopnost Kingmaxu vecpat tuto kapacitu do tak malého čipu, jaký se do microSDXC formátu vejde (15×11×1 milimetrů), je obdivuhodná. Řešení, které výrobce čipu použil, je obligátní vrstvení jednotlivých die na sebe, v tomto případě hned devíti. Celý slepenec má dohromady necelý 1 mm na výšku (musí se vejít do pouzdra). Karta je označena jako Class 6, i s ohledem na to, do jakých zařízení míří, u ní nejsou nutné extrémní rychlosti.
Jediné, co chybí, je cena a konkrétní termín uvedení na trh, kartu v tuto chvíli Kingmax ukazuje na výstavě Computex, předpokládejme tedy dostupnost někdy v letních měsících. Pro cenovou představu snad jen, že běžné 64GB SDXC karty plné velikosti začínají od zhruba 2 200 Kč.
Už je to opravdu nudná ohraná písnička a je vhodný čas začít se modlit, aby TSMC tu 28nm výrobu konečně dodělal a GPU se měla kam pohnout. Nvidia je tu totiž s dalšími kartami, které nejsou z 99 % ničím jiným než přeznačenou předchozí generací. Zatím jsou naštěstí určeny jen pro OEM trh, ale to se samozřejmě může (volitelně s další drobnou úpravou parametrů) změnit.
GeForce GT 530 je vlastně shodná s GeForce GT 430. Obě mají shodné parametry, takže nemám nejmenší chuť je tady vypisovat, snad jen těch 92 CUDA jader zmíním. GPU je shodné, jen se místo GF108 jmenuje GF118, množství a typ pamětí je shodný, výkon je shodný, takty jsou shodné. Jinými slovy, na téhle kartě není zajímavého absolutně, absolutně nic.
GeForce GT 545 přichází v pomalejší DDR3 a rychlejší GDDR5 variantě, ty se liší i takty GPU. Víceméně jde o náhradu za zoufalou GeForce GT 440 s níž sdílí 144 CUDA jader a další parametry GPU, nicméně pouhé navýšení frekvencí nemá šanci ani z tohoto modelu udělat něco, co by stálo za pozornost. Bohužel pro Nvidii trhy ale takto fungují, musíte prostě uvést „aspoň něco“, aby měli výrobci sestav na co lákat zákazníky. „Včerejší GT 430“ nikoho nezajímá, takže Nvidia uvedla „dnešní GeForce GT 530“. Čert vem to, že to je ve skutečnosti GT 430.
Je velká škoda, že pokrok na poli GPU je brzděn faktem, že výroby velkých čipů je schopna prakticky pouze jediná firma na světě a ta se již pár let trápí s aktuálním výrobním procesem, natož s nadcházejícím. TSMC má smělé plány a snad nic neprozradím, když zmíním, že 28nm proces je nyní podstatně blíže realitě, ačkoli pochopitelně nebude startovat výrobou komplexních GPU nejvyšší třídy.
Enermax „konečně“ dohání konkurenci, za kterou co se týče 1kW+ zdrojů lehce zaspal. Nová řada MaxRevo totiž nabízí hned tři šílená monstra o výkonech 1 200, 1 350 a 1 500 W, kde první dva již 80Plus Gold certifikaci získala a třetí na ni nepochybně jen čeká.
Protože tyhle zdroje jsou sice hezké, ale drtivé většině z nás k ničemu, vezmeme to letem světem. Srdcem každého kilowattového a výkonnějšího monstra je samozřejmě 12V část. Zde dává 100, resp. 112, resp 125 A, tedy kombinovaně pro nejvyšší model 1,5 kW, obecně tedy plný výkon zdroje (ten je ale sdílen s dalšími větvemi). Na +3,3/+5V umí tyto zdroje dát 25+25 A, ale srdcem jejich činnosti bude samozřejmě živení ohromného počtu hi-end grafických karet.
Enermax si již také nebere servítky, a tak je kabeláž plně odpojitelná včetně konektorů pro základní desku. Grafikám je k dispozici osm 8pinových konektorů, jinak je zde hromada Molex, SATA, něco FDD a samozřejmě napájení desky. O chlazení se stará 139mm ventilátor. Do budoucna jsou tyto zdroje, stejně jako předchůdci, vybaveny takovými připojovacími konektory, že bude možné dokoupit 10 a 12pin PCI Express kabely, jakmile si to situace vyžádá, každopádně zatím to vypadá, že si výrobci grafik vystačí s 8pinovými, vždyť na trh míří monstra s 3×8pin napájením.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Na tuto hranici se formát Secure Digital posunul až s verzí specifikace SD 3.0 zavádějící mimo jiné souborový systém exFAT od MicrosoftuDoufám, že se na tohle téma roztrhne diskuze, protože to je věc, která pro linuxáky alespoň na první pohled vypadá jako pěkný průšvih.